Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 5/2010 — 27. 10. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Souhrny doporučených opatření pro ptačí oblasti

autoři: Eva Knižátková, David Lacina

Významným koncepčním dokumentem, který slouží jako odborný podklad pro plánování péče o ptačí oblasti a populace druhů, pro něž byly tyto lokality vymezeny, jsou souhrny doporučených opatření (SDO) zpracovávané pro jednotlivé ptačí oblasti. Jejich zajištěním je ze zákona pověřeno Ministerstvo životního prostředí (ustanovení § 45e odst. 6, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; dále jen zákon), které vypracováním těchto dokumentů pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Její odborná pracoviště ve spolupráci s externími odborníky a specialisty na jednotlivé lokality SDO připravují a finální dokumenty předávají MŽP (v současnosti již zpracované SDO naleznete na: http://www.mzp.cz/cz/souhrn_doporucenych_opatreni). Finální dokumenty jsou také ukládány do Ústředního seznamu ochrany přírody v AOPK ČR.

 

Péče o ptačí oblasti

Ptačí oblasti jsou vyhlašovány nařízením vlády. Protože z hlediska zákona nejde o zvláště chráněná území, nemají definované základní ochranné podmínky. Pouze pokud je to k ochraně druhů předmětu ochrany třeba, mohou být některé činnosti v nich prováděné vázány na souhlas orgánu ochrany přírody. Jde například o povolování vstupu do litorálních porostů v PO Rožďalovické rybníky (která byla vymezena pro druhy hnízdící v rákosí: motáka pochopa a jeřába popelavého) nebo povolování těžby v okolí známých hnízd dravců v PO Soutok–Tvrdonicko (například orel mořský nebo luňáci jsou na rušení na hnízdišti velmi citliví).

V čí kompetenci je tedy správa a péče o ptačí oblasti? Odpověď na tuto otázku není úplně jednoduchá: Příslušné orgány ochrany přírody (OOP) se liší v závislosti na tom, kde se území (nebo jeho část) nachází. Jednotlivé správy chráněných krajinných oblastí a národních parků jsou příslušnými orgány ochrany přírody pro části území PO překrývající se s územím národních parků, chráněných krajinných oblastí nebo maloplošně chráněných území národních kategorií (národní přírodní rezervace a národní přírodní památky). Na území vojenských újezdů jsou to příslušné vojenské újezdní úřady a na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy, Ministerstvo životního prostředí. Na ostatních územích jsou příslušným OOP jednotlivé krajské úřady. V důsledku tohoto rozdělení se může stát, že různé části téže ptačí oblasti jsou spravovány jinými orgány.

 

Ptačí oblast Východní Krušné hory s mozaikou otevřených ploch a lesů s vysokým zastoupením listnatých stromů je vhodným biotopem pro tetřívka.

Foto L. Volf

 

Aktuální stav zpracování SDO

Podle toho, na jakém území byla ptačí oblast vymezena, se může lišit i forma SDO. Pro ty ptačí oblasti, které se překrývají se stávajícími velkoplošně chráněnými územími (tedy CHKO a NP), je souhrn doporučených opatření pro danou ptačí oblast zvláštní přílohou schváleného plánu péče, přičemž požadavky ze SDO jsou do příslušných kapitol textu plánu péče zapracovány. Podobně, pokud se území shoduje s některým z maloplošně chráněných území, jako například PO Lednické rybníky, jsou nároky druhů předmětu ochrany opět přímo součástí příslušného plánu péče. Pokud leží PO mimo stávající soustavu chráněných území, je pro ni vypracován SDO jako samostatný dokument. Z celkového počtu 41 ptačích oblastí bude přibližně polovina zpracována jako samostatné SDO a polovina jako přílohy plánů péče o zvláště chráněná území (viz Mapa).

Podle výše zmíněného ustanovení zákona není tvorba SDO pro všechny oblasti povinná, souhrny doporučených opatření mohou být zpracovány pouze v případě potřeby. Do budoucnosti je však v plánu vytvořit SDO pro všechny ptačí oblasti s výjimkou Nádrže vodního díla Nechranice, která byla vymezena především jako tahové shromaždiště vodního ptactva, kde se potřeba zvláštního managementu nad rámec regulace činností vymezených nařízením vlády nepředpokládá. V současné době jsou zpracovány čtyři souhrny doporučených opatření ve formě samostatných dokumentů (pro PO Komárov, Východní Krušné hory, Novodomské rašeliniště – Kovářská a Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady), ostatní dokumenty jsou v různém stadiu příprav. Harmonogram tvorby souhrnů doporučených opatření pro ptačí oblasti, které se překrývají se stávající soustavou zvláště chráněných území, se odvíjí od doby platnosti plánů péče o tato území. V současnosti je možné nalézt SDO jako zvláštní přílohu schválených plánů péče o CHKO Beskydy (pro PO Beskydy a Horní Vsacko), Poodří a Třeboňsko.

 

Mapa Rozdělení ptačích oblastí podle plánované formy zpracování SDO

1 Křivoklátsko, 2 Doupovské hory, 3 Nádrž vodního díla Nechranice, 4 Novodomské rašeliniště – Kovářská, 5 Východní Krušné hory, 6 Labské pískovce, 7 Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady, 8 Jizerské hory, 9 Krkonoše, 10 Rožďalovické rybníky, 11 Žehuňský rybník – Obora Kněžičky, 12 Bohdanečský rybník, 13 Komárov, 14 Broumovsko, 15 Orlické Záhoří, 16 Králický sněžník, 17 Jeseníky, 18 Litovelské Pomoraví, 19 Libavá, 20 Poodří, 21 Heřmanský stav – Odra – Poolší, 22 Beskydy, 23 Horní Vsacko, 24 Hostýnské vrchy, 25 Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, 26 Hovoransko – Čejkovicko, 27 Soutok – Tvrdonicko, 28 Lednické rybníky, 29 Pálava, 30 Střední nádrž vodního díla Nové mlýny, 31 Jaroslavické rybníky, 32 Podyjí, 33 Třeboňsko, 34 Údolí Otavy a Vltavy, 35 Řežabinec, 36 Hlubocké obory, 37 Českobudějovické rybníky, 38 Dehtář, 39 Novohradské hory, 40 Boletice, 41 Šumava

 

Struktura a obsah SDO

Struktura a obsah SDO vychází z jednotné osnovy, která byla MŽP projednána a schválena v roce 2008. Dokument je rozdělen do tří hlavních částí: První kapitola představuje základní identifikační a popisné údaje o ptačí oblasti, kde je čtenář seznámen s územím, na němž se PO nachází, včetně soupisu dot­čených krajů a obcí a překryvu s jinými chráněnými územími. Druhá kapitola zahrnuje odborné a věcné zdůvodnění cílů a způsobů péče; poskytuje údaje o ornitologickém významu lokality, nárocích druhů předmětu ochrany na biotopy a v neposlední řadě vyhodnocuje stav oblasti z hlediska jejího využívání dotčenými druhy. Je zde rovněž nastíněn optimální způsob využívání a v přiložené tabulce je podán přehled aktuálních i potenciálních ohrožujících faktorů, jejichž působení může mít na druhy negativní dopad. Na tuto analýzu přímo navazuje kapitola třetí, stěžejní část dokumentu, představující samotný plán opatření, která ve stejném pořadí reagují na problematické ohrožující faktory z předchozích částí SDO. Navržena jsou také potřebná opatření správního charakteru a jsou vymezeny lokality, na nichž je plánován potřebný management. Nezbytnou součástí dokumentu jsou mapové přílohy včetně grafického vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem a případně další dokumenty, jako jsou například rámcové směrnice péče o les v případě lesních území.

Doba platnosti schváleného SDO není omezena a v případě potřeby se předpokládá jeho průběžná aktualizace.

 

K zajištění optimálních podmínek pro tetřívka obecného souhrn doporučených opatření navrhuje řadu managementových zásahů i opatření správního charakteru.

Foto L. Dostál

 

K čemu SDO slouží?

Podobně jako plány péče o zvláště chráněná území není SDO právně závazný pro fyzické ani právnické osoby. Jako odborný dokument, který shrnuje dostupné informace o stavu populací druhů předmětu ochrany, jejich nárocích a ohrožujících faktorech v dané lokalitě, může sloužit jako podklad pro rozhodování příslušných orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasů k činnostem vázaným na souhlas dle příslušných vládních nařízení a pro směřování vlastní dotační politiky a plánování péče.

SDO dále slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů upravujících způsoby hospodaření v dané lokalitě (jako jsou například lesní hospodářské plány, manipulační řády rybníků).

Soulad se SDO je často nezbytnou podmínkou pro čerpání financí na provádění speciálního managementu směřujícího ke zlepšení stavu druhů, které jsou předmětem ochrany. Konkrétně například finanční prostředky čerpané z Programu péče o krajinu (PPK), Podprogramu pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o ZCHÚ a jejich ochranná pásma a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany PO a EVL), jsou poskytovány výhradně na opatření realizovaná v souladu se souhrnem doporučených opatření (jak vyplývá z podmínek PPK definovaných ve směrnici MŽP č. 3/2009, pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v letech 2009–2011). Obdobně je při financování opatření z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP) podmínkou, že realizovaná opatření nejsou v rozporu se SDO.

V současné době jsou již realizována některá managementová opatření, jejichž potřeba a význam pro příslušné druhy vycházejí ze souhrnů doporučených opatření. Konkrétním příkladem z praxe mohou být projekty revitalizace rašelinišť a úpravy lesních porostů v Krušných horách, které jsou financovány z Operačního programu Životní prostředí (bližší informace o SDO pro PO Východní Krušné hory v boxu).

Zajištění podmínek pro zachování populací druhů, pro které byly ptačí oblasti vymezeny ve stavu příznivém z hlediska ochrany, je cílem, k jehož naplnění se Česká republika zavázala. Průvodcem na této nelehké cestě nám přitom snad budou právě souhrny doporučených opatření.

 

---

Příklad souhrnu doporučených opatření Ptačí oblast Východní Krušné hory

Předmětem ochrany ptačí oblasti Východní Krušné hory je populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a jeho biotop. Tetřívek vyhledává především mozaiky listnatých, smíšených i jehličnatých lesů a otevřených ploch s nízkou vegetací, přičemž důležitá je poměrně vysoká vlhkost až zamokřenost a přítomnost bohatého podrostu, zvláště borůvčí nebo jiných bobulovitých rostlin. V ptačí oblasti se roztroušeně vyskytuje 120–130 tokajících kohoutů. V souhrnu doporučených opatření jsou v přehledné tabulce shrnuty významné ohrožující faktory působící v oblasti, mezi které patří zejména pokračující přeměna náhradních lesních porostů na cílové kultury, odvodňování a zalesňování rašelinišť a vlhkých luk, přímá predace černou zvěří nebo rušení tetřívků na tokaništích. K zajištění optimálních podmínek pro tetřívka obecného SDO navrhuje řadu managementových zásahů i opatření správního charakteru. V rozsáhlých mapových přílohách jsou vymezeny porosty, v nichž by hospodaření mělo směřovat jak ke zvýšenému podílu melioračních dřevin, které jsou pro tetřívka významné především jako potravní zdroj v zimních měsících (bříza, jeřáb, olše), tak i k podporování rozvolnění porostů. Na dříve odvodněných rašeliništích SDO doporučuje provedení revitalizací (úprav vodního režimu) tak, aby rašeliniště znovu plnila funkci primárního biotopu tetřívka obecného. V SDO bylo například také navrženo ve spolupráci se státní správou myslivosti vyhlásit na celé ploše PO oblast chovu tetřívka (podle § 3, odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti), aby bylo možné celoročně kontrolovat stavy prasete divokého.

Upraveno podle SDO pro PO Východní Krušné hory, kolektiv autorů, 2009

---

Autoři pracují na ředitelství AOPK ČR v oddělení maloplošných zvláště chráněných území

Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie - Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).