Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 6/2011 — 1. 3. 2012 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Proměny jeskyně Výpustek

Autor: Petr Zajíček

Už celých pět let slouží jeskyně Výpustek nedaleko Křtin v Moravském krasu veřejným prohlídkám. Návštěvníci mají možnost procházet podzemní vojenský kryt, který byl ještě v nedávné době tajným objektem, seznamují se pohnutou historií tohoto významného jeskynního systému a obdivují jeho přínos vědě zvané paleontologie. Z příspěvků Ministerstva životního prostředí ČR byla trasa podzemními prostorami upravena a osvětlena. Tím však pozitivní změny dříve značně poznamenané jeskyně neskončily. Každým rokem dochází k budování nových prvků přímo na prohlídkové trase nebo naopak k odstraňování neestetických a nežádoucích deponií, které se ve Výpustku v minulém století nahromadily. Z jeskyně se postupně stává podzemní přírodní muzeum historie a paleontologie.

Ohlédnutí do historie

Pomineme-li pravěk, kdy lidem i zvířatům sloužily dostupné části Výpustku jako přirozený úkryt, první písemné zmínky o jeskyni pocházejí od mastičkářů z počátku 17. století. Podrobnější popisy podávají ještě v témže století učený mnich M. A. Vigsius a fyzik J. F. Hertod z Tottenfeldu. Oba zdůrazňovali, že ve Výpustku existují nebezpečné propasti. Významnou etapou bylo období průzkumů Huga Františka Salm-Reifferscheidta na přelomu 18. a 19. století. Baron Salm považoval podzemní labyrint za rozsáhlejší, než byly Sloupské jeskyně, které dobře znal, a délku všech prostor odhadl na 4 000 sáhů (7 km). Zvláště nebezpečné části nechal záměrně zazdít a zamaskovat, aby se nestaly příčinou neštěstí pro náhodné návštěvníky. Systematický speleo­logický a paleontologický průzkum prováděla ve druhé polovině 19. století řada badatelů (Dr. J. Wankel, Josef Szombathy, Dr. Martin Kříž a další). Ve 20. letech 20. století byly hlavní části Výpustku značně pozměněny v průběhu těžby fosfátových hlín. Profily chodeb tak byly výrazně zvětšeny a řada skalních přepážek mezi prostorami zanikla. V průběhu těžby však byly objeveny některé zajímavé prostory a nalezeny kompletní kostry jeskynní fauny (především jeskynních medvědů a lvů). Ve 30. letech převzala jeskyni československá armáda, která zde zřídila muniční sklad. Zúžené profily některých chodeb byly uměle zvětšeny a z centrálních jeskynních prostor se staly nevlídné tunelové chodby. Za 2. světové války byla právě v těchto částech Výpustku vybudována německá podzemní továrna na součástky leteckých motorů. V 60. letech převzala celý podzemní systém opět československá armáda, která v jedné z hlavních chodeb postavila podzemní kryt pro velitelské stanoviště. Betonová stavba s veškerým vybavením pro přežití měla sloužit jako velín v případě jaderné války. Roku 2001 byl objekt vyňat ze systému bojové pohotovosti a odtajněn. Od roku 2006 má prostory Výpustku včetně podzemního krytu v péči Správa jeskyní České republiky.

Archeologická expozice v prostorách Výpustku

Zachovalý původní profil jeskynnní chodby těsně před východem

Proměny jeskyně pod odborným dohledem

Nejnutnější úpravy trasy a zavedení nové elektroinstalace byly provedeny během roku 2006. Prohlídkový okruh začíná ve vstupním vestibulu, kde jsou návštěvníci seznámeni s bohatou a pohnutou historií Výpustku. Následuje průchod všemi částmi podzemního krytu. Poslední část okruhu tvoří jeskynní prostory, více či méně poznamenané lidskou činností.

První měsíce po zpřístupnění působily partie za podzemním krytem skoro tristním dojmem. Opuštěné mohutné chodby, z velké části přistřelované, prakticky bez krápníkové výzdoby. Zpestřením byla pouze prohlídka německé kotelny ze 2. světové války, pamětní deska z roku 1883 v Jindřichově sálu, připomínající návštěvu knížete Jana Lichtenštejna, či přírodní modelace stropních částí v některých chodbách s ojedinělou masivní sintrovou výzdobou. Chudé a prázdné prostory s rozlehlými betonovými plochami byly svými proporcemi ideální pro tvorbu podzemních expozic, které se podařilo v průběhu dalších let postupně realizovat. V rámci Integrální expozice Moravského krasu, kterou ve spolupráci s Dr. Luďkem Seitlem buduje Správa jeskyní Moravského krasu, byly v prostorách Výpustku instalovány panely s podrobnými informacemi o paleontologickém významu jeskyně. Expozici doplňují věrné modely pravěkých zvířat, medvěda jeskynního a lva jeskynního a kopie významných paleontologických a archeologických nálezů z některých evropských jeskyní.

Další významné pozitivní proměny Výpustku souvisejí s odstraňováním dřívějších zásahů a deponií, především betonových zazdívek, kterými německá armáda za 2. svě-tové války uzavřela vstupy do některých odboček. Po jejich odstranění se ukázalo, že prostory za nimi mají většinou zachovalý přírodní charakter a krápníkovou výzdobu. Některé jsou v těsné blízkosti zpřístupněných prostor, proto byly v rámci dodatečných zpřístupňovacích prací připojeny k návštěvnímu okruhu. Příkladem je Škrapový dóm, přes který vede návštěvní okruh z Medvědího sálu do Babické chodby, nebo chodba s bělostnými sintrovými náteky vedoucí paralelně s prostorami Jindřichova sálu. V Medvědím sálu mohou návštěvníci nahlédnout do VI. propasti, která se znovu otevřela po odstranění podlahových betonů. Na trase je několik odboček se zachovaným původním profilem, které se rovněž odkryly po odklizení betonových zdí.

Velmi přínosná je spolupráce se základní organizací České speleologické činnosti 6-05 Křtinské údolí, která provádí průzkum veřejnosti nepřístupných část Výpustku. Díky nezlomné vůli amatérských jeskyňářů byla zabezpečena cesta do tzv. Salmova Výpustku, která byla několikrát zavalena. Postupně jsou také odkrývány jícny propastí, přístupné na počátku 20. století, ale během aktivity armád zasypané.

Od prvních měsíců zpřístupnění do dnešních dnů se jeskyně Výpustek proměnila v některých částech k nepoznání. Průhledy do zachovaných částí dávají návštěvníkům obraz o tom, jak asi celá jeskyně vypadala ještě před obdobím těžby fosfátových hlín. A podzemní expozice, která se postupně rozšiřuje, se stává protiváhou nevlídných prostor nejvíce poznamenaných lidskou činností.

Autor pracuje na Správě jeskyní ČR