Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 1/2023 — 23. 2. 2023 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Některé vzácné druhy živočichů CHKO Beskydy v průběhu času

autoři: Dana Bartošová, Václav Tomášek

Vlci se do CHKO Beskydy vrátili v 90. letech minulého století.   Foto František Jaskula  

Medvědice Ema.   Foto Dana Bartošová

Vrcholoví predátoři – živoucí poklady Beskyd

Vrcholovými predátory karpatské přírody jsou rys ostrovid, medvěd hnědý a vlk obecný. V Beskydech byly tyto šelmy do konce 19. století vyhubeny, ale díky návaznosti beskydských hor na slovenská pohoří s trvalými populacemi se postupně přirozeně rozšířily zpět. Od 70. let minulého století zde opět žije malá skupina rysů, kteří se tu pravidelně rozmnožují. Každoročně byla zaznamenávána přítomnost jednoho až několika medvědů a od roku 1994 byl prokázán trvalý návrat vlků. Správa CHKO Beskydy (dále jen "Správa") se ochranou velkých šelem zabývá od svého vzniku a od r. 1984 v předjaří každoročně organizuje tzv. sčítání, při němž účastníci v terénu hledají pobytové znaky šelem. 

V roce 1978 navázala Správa kontakt s Ludvíkem Kuncem, tehdejším dlouholetým pracovníkem ZOO Ostrava, který měl zkušenosti s chovem rysů a spolupracoval na odchytu rysů na Slovensku a jejich následné repatriaci na Šumavě i v západní Evropě. Jeho zkušenosti byly důležité jak pro ochranu beskydských rysů, tak pro komunikaci s mysliveckou veřejností, která jej respektovala. V dalších letech se do ochrany velkých šelem zapojilo Hnutí DUHA – vyrostla zde řada odborníků, kteří se dnes účinně podílejí na monitoringu šelem a na jejich odborném výzkumu. Od r. 2005 hnutí organizuje tzv. vlčí a rysí hlídky, což jsou vyškolení dobrovolníci, kteří se během zimy přímo v terénu snaží chránit tyto šelmy před pytlačením. 

Ještě koncem minulého století se podle pravidelného výskytu medvěda hnědého v Beskydech předpokládalo, že tato šelma se zde usadí trvale. O zimování medvědů svědčily nalezené brlohy, např. v r. 1978 na Morávce a v r. 1981 ve Velkých Karlovicích. Byly pozorovány také medvědice s mláďaty. Beskydy v té době byly mnohem klidnější a méně přístupné než dnes. Medvědi potřebují rozlehlé klidné lesy a právě potřebný klid v současnosti Beskydy ztratily. Stále intenzivnější využívání horského území CHKO (rekreace, turistika, sportovní aktivity, sběr lesních plodů…), budování nových lesních komunikací a zpřístupňování lesního území zapříčinily, že Beskydy už pro medvědy nejsou tak atraktivním biotopem. Na migrace medvědů má nepříznivý vliv také zhoršování průchodnosti podhorské krajiny. Např. v posledních dvou letech byl výskyt medvěda zaznamenán jen na slovenské straně Javorníků. 

Návrat vlka do Beskyd před cca 30 lety byl velkým překvapením. Část veřejnosti se však vlků bála a nenáviděla je a vlci zde byli mnoho let nezákonně likvidováni. Ani dnes nelze vyloučit případy pytláctví. Výskyt vlků v Beskydech byl často zpochybňován a to, že se skutečně jedná o vlky a ne o křížence, potvrdilo kromě rozborů vzorků vlčích trusů např. vyšetření dvou vlků usmrcených na silnicích – vlčice v r. 2012 v  Krhové a vlčice v r. 2022 v  Prostřední Bečvě.

Před rokem 2000 hradily škody způsobené medvědy na ovcích a včelstvech tehdejší okresní úřady. Ty později krátkodobě kompenzovaly i vlčí škody na hospodářském zvířectvu. Zákon č. 115/2000 Sb., o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy přišel v pravou chvíli a podstatně zklidnil dlouhodobě rozjitřenou situaci mezi chovateli hospodářských zvířat a ochránci velkých šelem. V této souvislosti stojí za zmínku, že v období 2002–2003 byl v CHKO Beskydy realizován komunikační projekt „Vlk“ směřovaný na spolupráci Správy s chovateli hospodářských zvířat. 

V roce 1996 usmrtil kamion v obci Mosty u Jablunkova medvěda a tato událost podnítila zájem Správy o ochranu posledních zbývajících přeshraničních migračních cest velkých šelem. Pro zachování velkých šelem v Beskydech je kontinuita mezi slovenskými a českými populacemi nezbytná. Ke zvýšení funkčnosti přeshraničních migračních koridorů mají přispět dva ekodukty v Jablunkovském průsmyku – jeden na českém a jeden na slovenském území. V současné době se připravuje jejich realizace. 
Po vzniku soustavy Natura 2000 v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie byla CHKO Beskydy vyhlášena evropsky významnou lokalitou (EVL). Jedním z předmětů ochrany jsou zde také velké šelmy a podle kritérií pro příznivý a nepříznivý stav biotopu a populace daného druhu vychází, že nejvhodnější životní podmínky v CHKO má vlk, poměrně příznivé rys a nejméně vhodné medvěd. Nová technika (fotopasti, chlupové pasti, telemetrie, rozbor vzorků trusu a tkání na DNA) umožnila výzkum šelem zkvalitnit a získat o nich mnohem přesnější informace. Monitoring velkých šelem nadále pokračuje, a to ve spolupráci AOPK, Hnutí Duha, Mendelovy univerzity v Brně a Správy CHKO Kysuce.

Vydra říční, kočka divoká

Další chráněnou šelmou Beskyd je vydra říční, jejíž početnost se zde oproti stavům před asi 40–50 lety značně zvýšila, zřejmě i díky čistějším vodním tokům a jejich účinné ochraně. To je dáno zejména úpravami vodních toků, chybějícími strukturními prvky, opakovným zarybňováním toků a omezenou možností úkrytu ryb jak v korytu. Při svých migracích vydry však často nacházejí smrt na frekventovaných silnicích. V rámci CHKO byla zmapována nebezpečná místa, především křížení vodních toků s komunikacemi, a správa se je snaží postupně zabezpečit (úpravy podmostí aj.).

Potěšující zprávou je, že v Beskydech se velmi vzácně vyskytuje také kočka divoká. Dlouhou dobu byla její přítomnost nejasná, unikala pozornosti a nahlášená pozorování nebylo možné ověřit. Její přítomnost však aktuálně prokázal intenzivní fotomonitoring a DNA analýzy. 

Tetřev hlušec

Významným obyvatelem zdejších hor byl v minulosti tetřev hlušec. V 19. století byly Beskydy známé jako nejbohatší tetřeví oblast v českých zemích. Stavy tetřevů postupně klesaly a již v letech 1950–1960 jevily v porovnání se stavy v 19. století katastrofální úbytek. Na vině bylo rychlé zpřístupňování dříve odlehlých lesních porostů, přeměny lesů na monokultury, přetrvávající odstřel dospělých tetřevích kohoutů. Přesto bylo v roce 1958 v oblasti Moravskoslezských Beskyd napočítáno 227 tetřevů (90 kohoutů, 137 slepic) a bylo zde známo 82 tokanišť rozmístěných v nadmořských výškách 550–1200 m n.m. (Havlas 1962). Tetřeví populace se postupně dále zmenšovala. Velkou ránu pro zbytky populace představoval přelom roku 1978/79, kdy v důsledku teplotního zvratu a mrazového šoku uhynuly lesní porosty ve vyšších nadmořských výškách Beskyd. Tyto porosty byly následně vykáceny a to přispělo k dalšímu rozvratu biotopu obývaného posledními tetřevy. V minulosti se uskutečnilo několik neúspěšných pokusů vrátit tetřevy do beskydských lesů, respektive posílit snad přežívající původní zbytečky tetřeví populace. Novou naději pro tetřevy představuje vybudování tetřeví odchovny v Krásné, v údolí mezi Lysou horou a Travným, a úprava lesních biotopů. 

Krkavec velký

V minulosti hojný krkavec velký kvůli pronásledování a změnám v hospodaření v 19. století z Čech a Moravy na dlouhou dobu vymizel. Krkavci se udrželi na východním Slovensku a díky pozdější zvýšené ochraně se postupem času šířili zpět. První novodobé hnízdění krkavců v CHKO Beskydy bylo zaznamenáno v roce 1975 v Moravskoslezských Beskydech. Nyní je zde krkavec stálým druhem.

Kuňka žlutobřichá je v beskydské přírodě stále vzácnější kvůli úbytku vhodného biotopu.
Foto František Jaskula  

Střevlík hrbolatý je v CHKO Beskydy vázaný na lesní mokřady, prameniště a okolí potoků.
Foto František Jaskula  

Návrat orla skalního

Nápadným a majestátním zástupcem dravých ptáků je orel skalní, který v ČR hnízdil ještě na přelomu 19. a 20. století. V období 2006–2011 se uskutečnil projekt „Návrat orla skalního do Moravskoslezských Beskyd, resp. do ČR“. Ve spolupráci se  Správou CHKO Beskydy a Štátnou ochranou prírody SR ho realizovala ZO ČSOP, záchranná stanice v Bartošovicích na Moravě. Projekt byl precizně připravený a pečlivě provedený, v očích mnohých ochranářů také kontroverzní, v očích mnohých ochranářů také kontroverzní. Ve druhé polovině trvání projektu se aktivity z Beskyd přesunuly do prostředí vojenského újezdu Libavá. Po dobu jeho trvání bylo do volné přírody vypuštěno na 25 mladých orlů. Řada jich však uhynula vinou člověka (zástřel, otrava, smrt na drátech elektrického vedení). Podle údajů stanice byly v roce 2022 monitorovány 3 páry orlů. Aktuálně o výskytu orlů svědčí např. pozorování z CHKO Beskydy a CHKO Kysuce. 

Informační tabule v oblasti vypouštění tetřevů v Beskydech.   Foto archiv SCHKO Beskydy

Je chvályhodné a nanejvýš užitečné, že v posledním desetiletí se monitoring a mapování živočichů dostaly na novou úroveň. Nejedná se jen o inventarizační průzkumy maloplošných chráněných území, ale také o průzkumy určitých systematických skupin za využití standardizovaných metodik (zemní pasti, živolovky pro drobné savce, liniové sčítání ptáků…). Získané informace jsou následně aplikovány do praktické druhové ochrany.    ■

Lejsek malý.   Foto Václav Tomášek

Strakapoud bělohřbetý.   Foto Václav Tomášek

- - -

Rozsáhlý plošný monitoring je posledních deset let prováděn AOPK jen díky prostředků získaných z OPŽP (aktuálně jde zejména o projekt "Mon&Inv" za cca 300 milionů Kč. EIS: CZ.05.4.27/0.0/0.0/17_078/0005239

- - -

Úvodní foto: Rys ostrovid.   Foto František Jaskula