Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 1/2008 — 26. 2. 2008 — Péče o přírodu a krajinu

Národní lesnický program II

opatrný optimismus

Autor: Jakub Hruška

V červenci minulého roku byly ukončeny práce na expertním znění nového, v pořadí již druhého Národního lesnického programu (NLP II), který stanovuje strategické cíle pro období let 2007 až 2013. Kromě směrování lesnické politiky jako celku má tento NLP ambici být základem pro nový lesní zákon a vymezení dosud chybějícího zadání pro hospodaření v lesích ve vlastnictví státu.

Co je Národní lesnický program?

Národní lesnické programy (NLP) jsou strategické dokumenty vytvářené pro uplatnění trvale udržitelného obhospodařování lesů. Respektují dlouhodobé zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství způsobem, který zohledňuje nejnovější vědecké poznatky, zájmy ochrany přírody a specifické odlišnosti různých oblastí Evropy. Jsou součástí státní lesnické politiky a zároveň je v nich naplňován strategický dokument Lesnická strategie pro Evropskou unii. Lesní hospodářství je v rámci Evropy vnímáno jako součást rozvoje venkova a obsahuje tři základní pilíře (skupiny funkcí lesů). Jsou to funkce ekonomické, ekologické a sociální, jejich naplňování je uskutečňováno na principu trvale udržitelného rozvoje.

Ve skupině ekonomických funkcí lesů je strategickým cílem dlouhodobé zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství a zvýšené využívání lesnických výrobků, zboží a služeb v životě společnosti. Skupina ekologických funkcí lesů je charakterizována strategickým cílem uchování a zlepšení biologické rozmanitosti, integrity, zdraví a odolnosti lesních ekosystémů s ohledem na možný scénář globálních a krajinných změn či dlouhodobé zatížení lesů kyselou depozicí, nad-měrným přísunem dusíku a dlouhodobých následků intenzivního lesnického hospodaření. Ve skupině sociálních funkcí lesů je strategickým cílem přispět ke kvalitě života prostřednictvím zachování a zlepšení sociálních a kulturních rozměrů lesů a lesnictví.

Nelehká cesta k expertní verzi

Velmi poučná je rekapitulace vývoje předcházejícího tvorbě prezentované expertní verze. Na tvorbě Národního lesnického programu II se začalo pracovat již na přelomu let 2005 a 2006 – tehdy Ministerstvo zemědělství (MZe) vytvořilo první verzi dokumentu, která byla dána k veřejným připomínkám a návrhům. Principy stanovené pro jeho tvorbu Evropskou unií totiž říkají, že NLP se mají tvořit ve veřejné diskusi, tedy „zdola“, nikoliv na úrovni ministerstev. Prvotní verze NLP II byla poměrně rozsáhlá, obsahovala řadu zajímavých údajů a myšlenek a byla bezpochyby dobrým výchozím materiálem. Ve veřejné diskusi pak přišlo několik stovek doplnění a návrhů, které byly do původní verze v různé míře začleněny. Tím ovšem vznikl velmi rozsáhlý, často nepřiměřeně detailní či jednostranný text. Proto došlo v gesci MZe ke značnému formulačnímu i věcnému přepracování návrhu. Výsledkem byl bohužel materiál, který poměrně jasně stranil zejména hospodářskému pohledu na les, málo reflektoval evropské trendy pěstování lesů přírodě blízkým způsobem či zájmy ochrany přírody a veškeré problémy lesů a lesního hospodaření svaloval na vnější vlivy, často téměř komickým způsobem.

Tato verze byla na veřejném projednání v létě roku 2006 jednoznačně odmítnuta, a to jak zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP) a jeho ústavů (např. AOPK ČR), nevládních organizací (např. Hnutí Duha) či sdruženími vědců (Česká bioplatforma při Botanickém ústavu AV ČR, Stanovisko vědců a odborných pracovníků ke stavu českých lesů), tak i mnoha profesními organizacemi, jako je například Sdružení vlastníků obecných a soukromých lesů (SVOL). Protože za této situace by pravděpodobně mezirezortnímu jednání o tomto dokumentu hrozil krach, začalo se počátkem roku 2007 znovu jednat, a to jednoznačně správným způsobem: formou otevřené diskuse všech stran, které se jednání chtěly zúčastnit. Od února 2007 se pravidelně začala scházet v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa v Brandýse nad Labem velmi různorodá společnost, zahrnující 21 subjektů (viz tabulka 1), aby se shodla na expertním znění NLP II.

Tabulka 1 Účastníci expertního jednání o NLP II

Nejprve byly ujasněny některé pojmy, protože bylo zřejmé, že mnozí účastnící je nechápou významově stejně – jednalo se zejména o definice trvale udržitelného a přírodě bližšího hospodaření (viz tabulka 2). Dále byl zvolen princip poměrně vysoké míry obecnosti textu, protože se jedná o strategický materiál, který má určit obecné směřování lesnické politiky a nikoliv konkrétní úkoly jednotlivým subjektům. Ze stejného důvodu byla definována snaha o relativní krátkost a jednoduchost celého NLP. Jednání se zúčastnili i pracovníci ministerstev zemědělství a životního prostředí – ovšem pouze s hlasem poradním. Jednání bylo celé vyhrazeno expertům a role ministerstev se plně projeví až při mezirezortním jednání o přijaté expertní verzi NLP.

První jednání se nesla v mírně konfrontačním tónu, protože, a to nutno zdůraznit, nikdy se dosud nesešla ke společnému jednání tak různorodá společnost, s velmi rozdílnými názory na les, jeho ochranu, funkce a hospodaření. Postupně si ale většina zúčastněných uvědomila, že pokud má dojít ke konsenzu, je třeba začít chápat rozumné argumenty protistrany a pokusit se dosáhnout přijatelného kompromisu. Přesto to byla často jednání dlouhá a úmorná. Postupné cizelování některých formulací tak, aby vyhovovaly všem účastníkům, trvalo i několik hodin. Pouze u několika bodů (viz Návrh struktury cílů NLP II v příloze) se kompromisu nedosáhlo a rozpor bude muset být vyřešen až při mezirezortním jednání. Většina zúčastněných ale nakonec pochopila vysokou cenu dosaženého kompromisu a ustoupila, takže skutečně rozporných bodů je pouze několik (i když často velmi důležitých).

Tabulka 2 Definice různých způsobů lesního hospodaření (sestavil Tomáš Vrška, VÚKOZ v. v. i.)

A co ochrana přírody?

Není třeba v tomto článku komentovat jednotlivé body expertní verze NLP II – čtenář si sám nejlépe udělá představu, jak vyhovuje jeho pohledu na lesy a zda ochrana přírody a její zájmy jsou v materiálu dostatečně obhájeny (viz Návrh struktury cílů NLP II). Přes­-to je třeba zdůraznit některé aspekty, které jsou z hlediska ochrany přírody důležité. Velmi byla diskutována například úloha státu ve vlastnictví lesů. Expertní skupina nakonec došla k závěru, že právě lesy ve vlastnictví státu by měly v co největší míře uplatňovat přírodě bližší lesnictví v hospodářských lesích a v tomto kontextu by mělo být formulováno jasné politické zadání, které dosud pro obhospodařování státních lesů chybí. Jeho absence byla identifikována jako klíčový problém celého lesnického sektoru ve vztahu k ochraně přírody.

Dále by se měla zvyšovat rychleji plocha bezzásahových lesů a lesních rezervací. Mimo vlastní hodnotu těchto rezervací, která tkví zejména v ochraně biodiverzity, jsou samovolně se vyvíjející lesy jedinečnými územími, kde se lze poučit o reakci lesa na předpokládanou klimatickou změnu: Jako významný faktor vývoje lesů je zohledněna v různých částech NLP a je jedním z hlavních důvodů, proč i hospodářské lesy pěstovat různorodé, jak z hlediska druhové skladby, tak z hlediska struktury. Z hlediska ochrany biodiverzity rostlin a živočichů, zejména hmyzu, je významným pokrokem návrh na zrovnoprávnění pařezinového hospodaření s jinými způsoby hospodaření v hospodářských lesích.

Byla jasně deklarována neudržitelnost současného hospodaření se spárkatou zvěří, která je v mnoha oblastech limitujícím faktorem přirozené obnovy lesa.

Vznikla shoda na ponechání části biomasy hroubí na zetlení i v hospodářských lesích, a to z důvodů zachování a zvýšení biodiverzity, omezení nutriční degradace půd a poskytnutí substrátu pro přirozenou obnovu dřevin. Je třeba ale zavést jasný systém – v jakých ekosystémech kolik hroubí ponechávat, protože tento požadavek je v mírném rozporu s požadavky na co nejvyšší využití dřeva a potěžebních zbytků jako paliva.

Jak dál?

Ministerstvo životního prostředí vyjádřilo s expertní verzí spokojenost a deklarovalo, že z jeho strany nebudou vznášeny žádné požadavky na změny.

V současné době probíhá mezirezortní jednání, ze kterého vyplývá snaha o jistou revizi expertní verze NLP II ze strany MZe. Nejmarkantněji je to vidět na snaze ministerstva relativizovat či přímo z NLP vypustit formulace částí týkajících se hospodaření se spárkatou zvěří, a to i přesto, že se zástupci Českomoravské myslivecké jednoty jednání účastnili.

Dalším nadále kontroverzním bodem jsou holoseče. Původně jasně formulovaný termín omezení holosečí se snaží MZe relativizovat na pojem optimalizace holosečí.

Jednání budou ještě nějaký čas pokračovat a pokud se expertní verze NLP II nerozmělní na nic neříkající obecné fráze, je současné znění důkazem, že lze nalézt kompromis mezi zájmy původně značně rozdílně orientovaných profesních skupin.

Další informace k expertní verzi NPL II najdete v příloze tohoto čísla.

Autor pracuje v České geologické službě