Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 6/2020 — 20. 12. 2020 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Dárek k 30 letům CHKO Litovelské Pomoraví
Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví letos slaví 30 let od svého založení. Jedna z našich nejmladších chráněných krajinných oblastí, jejíž výjimečností je vzácná a v každém ročním období půvabná lužní krajina, kde lužní les a řeka jsou v symbióze. Povodně se zde po stovky let rozlévaly do lesa kolem řeky a přinášely vodu a půdu obohacenou živinami. Ekosystém periodicky zaplavovaného lužního lesa byl a je na dynamickém průtočném a splaveninovém režimu řeky zcela závislý.
Náprava původní říční krajiny
Původní neporušenost tohoto dynamického přírodního systému, ve kterém řeka Morava v několika ramenech prořezávala vlastní sedimenty a sytila svoje okolí vodou, během posledních přibližně 150 let postupně vzala za své. Historická těžba štěrku z hlavního koryta způsobila jeho zahloubení, intenzifikace využívání krajiny ovlivnila kvalitu vody i chod splavenin, technické úpravy částí řeky v tomto území přinesly problém dalšího zahlubování koryta Moravy. Sucho v minulých letech a reálné očekávání dalších klimatických extremit v budoucnosti, stejně jako plány na budování přehrady na řece Moravě či větší hlad po využívání podzemní vody v prameništích kolem Moravy rovněž území neprospějí.
Odstraňování opevnění břehů. Foto Petr Zifčák
O to nadějnější je tedy snad zpráva o tom, že v letech 2018 a 2019 proběhla v jižní části CHKO Litovelské Pomoraví, na úseku řeky Moravy poblíž obcí Štěpánov a Horka nad Moravou, revitalizační akce s názvem „Revitalizace Moravy U Štěpánova“. Moravu zde v 70. letech 20. století, v politicky podporované honbě za pozemky, doslova obsypali lomovým kamenem. Jednalo se o jeden z nejdelších souvisle opevněných úseků řeky v celé CHKO, ve kterém mělo koryto sice přirozenou trasu, ale jehož břehy se po dlouhé desítky let nemohly přirozeně vyvíjet do stran. Řeka v úseku dlouhém přes tři kilometry nemohla meandrovat, a tak se postupně zahlubovala.
Pohled na koruny stromů starého lužního lesa v PR Litovelské luhy, Na Rakousích.
Foto Petr Kovařík
Po desítkách let, kdy se o problému a zároveň velkém revitalizačním potenciálu Moravy u Štěpánova vědělo, konečně „uhodilo“ a v letech 2014 a 2015 došlo k prvnímu, zásadnímu kroku k řešení, kterým byl výkup příbřežních pozemků. Nevyřešené majetkoprávní vztahy a nemožnost úspěšně projednat akce s desítkami, ba často stovkami vlastníků pozemků jsou častou nemocí liniových revitalizací. V případě Moravy u Štěpánova byla situace naštěstí příznivější, neboť většinu pozemků na pravém břehu vlastnilo město Olomouc a odkup byl mezi AOPK ČR a Olomoucí dojednán a proveden. Cena pozemků pro revitalizaci Moravy u Štěpánova činila přibližně 21 mil. Kč.
Po nápravě ať si řeka poradí sama
AOPK ČR a Povodí Moravy, s. p., se dohodly, že investorem akce bude Povodí Moravy, s. p., a celá revitalizace bude financována z OPŽP. AOPK ČR rovněž při přípravě projektu úzce spolupracovala s občanským sdružením Unie pro řeku Moravu. Následovala projekční příprava revitalizačního opatření, jehož cílem bylo zamezit hloubkové erozi, podpořit boční erozi a rozpohybovat koryto do stran. Sekundárními efekty, které řeka obstarává již sama vlastní korytotvornou činností, pak je zejména postupné vymělčování koryta, podpora splaveninového režimu toku nebo obnova a vytvoření nových biotopů. Z dnešního úhlu pohledu a na dnešním stupni znalostí říční ekologie bylo řešení nasnadě a princip byl relativně jednoduchý. Rozhodující bylo odstranit těžký kamenný zához ze břehů a ponechat řeku, ať si s dalším poradí sama.
Zřejmě hlavním praktickým problémem bylo zodpovědět otázku: Kam s takovým množstvím kamene? Kompletní odstranění a odvoz velkého množství kamene lesem někam mimo CHKO nebyly reálné. Znamenalo by to významné prodražení celé akce a zbytečnou zátěž pro cenná území kolem řeky. Bylo tedy nutné snížit celkové množství odebíraného kamene a ponechat jej bez odvážení přímo v lokalitě.
Proto, když se lžíce kráčejících bagrů konečně zakously do opevněných břehů a práce začaly, byly odebírané balvany postupně využívány přímo v místě jako materiál pro tvorbu ostrůvků, vyhonů a dnových pasů. Samotné technické provedení revitalizační akce bylo relativně levné (realizace stála ve finále necelé čtyři miliony korun), rychlé a v nejvyšší možné míře šetrné k okolní přírodě.
Řeka v revitalizovaném úseku po ukončení prací prakticky okamžitě ožila a už dva roky za vyšších průtoků ukusuje břehy, bere si štěrky, písky a hlíny a pomalu mění svou trasu. Nové štěrkové lavice vytvářejí proudné úseky v korytě s novými místy pro reprodukci proudomilných parem, ostroretek, tloušťů či hrouzků. Na stovkách metrů přibyly kolmé hlinité břehy, některé úseky se už ukázaly vhodné pro hnízdění ledňáčka. Nové štěrkové lavice a výhony nabízejí nové hnízdní příležitosti kulíkům a pisíkům. Největším přínosem celé akce je však restartování vývoje koryta a korytotvorných procesů naší největší moravské řeky – Moravy v celkové délce bezmála čtyř kilometrů, což tvoří přibližně desetinu délky Moravy na území CHKO. Unikátní krajina Litovelského Pomoraví tvořená nížinnou řekou parmového pásma, obklopenou lužními lesy, tak bude díky popsaným opatřením ještě hezčí než dřív.
Epilog
Dne 11. 9. 2020 se v areálu staré střelnice v Hranicích na Moravě konalo vyhlašování výsledků soutěže Ceny Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí 2020. AOPK ČR byla v tomto roce nominována spolu s investorem akce Povodím Moravy, s. p., v kategorii Voda, a to právě za akci Podpora samovolné renaturace řeky Moravy u Štěpánova. Morava u Štěpánova ve své kategorii Významný počin v roce 2019 zvítězila. Úspěch je o to cennější, že o výsledcích rozhoduje hlasování veřejnosti.