Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 2/2021 — 21. 4. 2021 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Přelomová zpráva OSN: usmíření s přírodou nelze příliš odkládat

Nature´s peace will flow into you as sunshine flows into trees. John Muir: Our National Parks (1901)

Autor: Jan Plesník

Jak se rodila superzpráva
S určitou nadsázkou můžeme tvrdit, že svět je – alespoň pokud jde o životní prostředí – přehodnocen. Analýza stavu, změn a vývojových trendů předmětů svého zaměření pravidelně představují nejen mezinárodní mezivládní organizace, jako jsou odborné instituce OSN, kupř. Program OSN pro životní prostředí UNEP (UN Environment 2019, Plesník 2019a) nebo Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO 2019, 2020a, 2020b, FAO & UNEP 2020, Plesník & Pelc 2021). Svůj pohled na globální životní prostředí uveřejňuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD 2020) a vědecké panely OSN, konkrétně Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC 2013, 2014a, 2014b, 2014c, 2018, 2019a, 2019b) a Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES 2019, 2020, Plesník 2019a, 2019b). Hodnoticí zprávy připravují i sekretariáty mnohostranných úmluv zaměřených na životní prostředí, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti (SCBD 2020), Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsar Convention on Wetlands 2018) nebo Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zvláště v Africe (UNCCD 2017). Opomenout nemůžeme ani mezinárodní nevládní organizace, kupř. Světový fond na ochranu přírody (WWF 2020). 

Z dvacítky nejlidnatějších měst světa se 17 nachází v rozvojových zemích.
V aglomeraci malajsijského Kuala Lumpuru v současnosti žije 7,5 milionů obyvatel.
Foto Jan Plesník

V březnu 2019 se 4. zasedání UNEA mj. zabývalo další analýzou stavu životního prostředí ve světě z pohledu vědy a praxe a jejich rozhraní. Následně se pracovníci oddělení vědy nairobského ústředí UNEP zeptali odborníků, zapojených do více globálních hodnocení životního prostředí, jak by měl uvedený proces pokračovat a co by měla příští zpráva obsahovat. Z miniankety, v níž byl osloven i autor článku, vykrystalizoval názor, že bude vhodné analyzovat poznatky obsažené v nedávno uveřejněných hodnoceních, hlavně IPCC a IPBES, zpracovat jejich syntézu a zaměřit se při tom současně na tři globální problémy související se životním prostředím, jmenovitě probíhající a očekávané změny podnebí, stav biologické rozmanitosti na všech jejích základních úrovních (geny, druhy, ekosystémy) a znečišťování prostředí cizorodými látkami. 

Vyhlášené cíle turistů mohou trpět přílišným množstvím návštěvníků, což mimo
jiné potvrdil průběh pandemie covid-19. Do proslulého národního parku
Plitvická jezera v Chorvatsku zavítalo do propuknutí nemoci působené
koronavirem SARS-COV-2 ročně téměř 1,5 milionu zájemců. Foto Jan Plesník

Zvolený formát „zprávy zpráv“ s sebou přinesl výrazná zjednodušení. Odpadlo tak tradiční připomínkování postupných verzí rukopisu zainteresovanými stranami, na prvním místě vládami členských zemí OSN, které se pochopitelně nezřídka snaží vyjít z hodnocení co nejlépe. Došlo také k výraznému zkrácení přípravy publikace, která při běžném postupu zabere i několik let. Kolektiv autorů a recenzentů navíc vedli dva nadmíru zkušení harcovníci. Ivar Baske, poradce v norské agentuře životního prostředí, řídil jako vedoucí pracovník UNEP hned několik vědeckých hodnocení životního prostředí a dalších se zúčastnil jako autor či redaktor, sir Robert Watson působil jako předseda jak IPCC, tak IPBES, vedl mezinárodní vědecké hodnocení stratosférického ozónu nebo zemědělské vědy a techniky a v záležitostech environmentálních věd radil americké i britské vládě. O naléhavosti sestavit ucelený podklad pro rozhodování politiků a řídících pracovníků svědčí i to, že nominací obou výrazných osobností do vedení projektu byla porušena obvykle důsledně dodržovaná zásada vyváženosti pohlaví i zastoupení Severu a Jihu. 

Početnost tučňáka Humboldtova (Spheniscus humboldti) významně snížilo kromě
úbytku potravních zdrojů v důsledku příliš intenzivního rybolovu přesměrování
mořských proudů a zvýšení teploty v Tichém oceánu přičítané změnám podnebí.
Foto Jan Plesník

Zpráva Usmiřování s přírodou necituje původní studie, ale hodnoicí zprávy, které se na ně odvolávají. V omezeném počtu případů uvádí jednotlivé recenzované články, otištěné ve vědeckých časopisech, a poněkud překvapivě i šedou literaturu, tedy zdroje, jež neprošly standardním recenzním řízením. Na rozdíl od hodnocení vypracovaných IPCC nebo IPBES nedoplňuje jednotlivé informace míra jistoty: do zprávy se tak dostala i tvrzení, která byla prokázána, ale důkazy pro ně nejsou ještě úplné. 

Oblíbeného vačnatce koalu (Phascolarctos cinereus) klasifikuje IUCN jako
zranitelného. Trpí zejména ničením vhodného prostředí, na zemi jej hubí
psi a stává se obětí srážek s automobily a často hyne v ničivých požárech.
Jedinec na obrázku žije v rezervaci v australském státě Nový Jižní Wales.
Foto Jan Plesník

Svět se rychle vyvíjí. Ale jak? 
Stejně jako v případě jiných globálních analýz není dost dobře myslitelné představit na omezeném prostoru byť jen nejdůležitější poznatky zmiňovaného odborného dokumentu OSN. Ostatně jen souhrn elaborátu zabírá 24 stran. Přesto se v následujících řádcích pokusíme vybrat sdělení, která by podle našeho názoru neměla zapadnout. 

Invazní nepůvodní druhy fauny a flóry ohrožují asi pětinu zemského povrchu.
Porost původně jihoamerické tokozelky nadmuté (Eichhornia crassipes),
známější jako vodní hyacint, ve vesnici na jihokorejském ostrově Čedžu.
Foto Jan Plesník

Od roku 1970 vzrostlo světové hospodářství téměř pětinásobně, zatímco objem obchodu narostl za stejnou dobu dokonce o jeden řád. Lidská populace se zdvojnásobila, takže dnes obývá Zemi 7,8 miliardy lidí, z nichž přes zřetelné úspěchy v boji s chudobou stále 1,3 miliardy žijí v silném hmotném nedostatku a 700 milionů trpí hladem. Za uvedené období se současně zvýšilo o 100 % také množství skleníkových plynů uvolňovaných do ovzduší a totéž platí i pro využívání přírodních zdrojů. V případě chemického průmyslu došlo k zdvojnásobení jeho výrobní kapacity za ještě kratší dobu, konkrétně v letech 2000–2017.

V Kodani mají 675 000 jízdních kol a jen 120 000 automobilů. Dánská metropole
se může pyšnit v Evropě nejvyšším podílem lidí jezdících celý rok na bicyklu do práce
nebo do školy (62 %). 
Foto Jan Plesník

Při současném trendu se průměrná teplota měřená blízko povrchu zvýší na naší planetě o 1,5 ° C ve srovnání s dobou před rozmachem průmyslu již kolem roku 2040, možná i dříve. Škody způsobené přírodními pohromami dávanými do souvislosti se změnami podnebí dosáhly jen v roce 2018 155 miliard USD (3,4 bilionu Kč). V současnosti probíhá ve světě na 2 500 ozbrojených střetů o přírodní zdroje, zejména o vodu. 

Suché oblasti, tedy pouštní, polopouštní a subhumidní (stepní) plochy, zabírají
41 % zemské souše, osídluje je 2,1 miliardy lidí a najdeme v nich polovinu
hospodářských zvířat naší planety. Fotografie přibližuje jordánské údolí Vádí Rum.
Foto Jan Plesník

Rok co rok umírá ve světě v důsledku znečištění prostředí 9 milionů lidí, tedy 3,5x více než si do 1. března 2021 vyžádal nový koronavir SARS-COV-2. Podle zprávy hrozí vymizení (extinkce) celému milionu druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů z 8 milionů v současnosti osídlujících naši planetu. Úbytek opylovačů v různých částech světa ohrožuje roční úrodu plodin v ceně 235–577 miliard USD (5,1–12,6 bilionu Kč). 

Od začátku nového tisíciletí dochází v důsledku zvýšené poptávky po slonovině
zejména v Asii k prudkému rozmachu pytlačení slonů afrických (Loxodonta africana).
V posledních letech se ale počet slonů zabitých pytláky začíná v důsledku tlaku
`mezinárodní veřejnosti snižovat (národní park Dolní Zambezi v Zambii). Foto Jan Plesník

Ve sladkých, smíšených a slaných vodách naší planety skončí od ledna do prosince až 400 milionů tun těžkých kovů, rozpouštědel, jedovatých kalů a dalšího průmyslového odpadu. Poškozování souše negativně ovlivňuje život více než 3 miliard lidí a tento počet stoupá. Není divu, že dopad naší civilizace ušetřil pouhých 15 % světových mokřadů. Protože se do pobřežních oblastí dostává stále více dusíku a fosforu z průmyslových hnojiv, najdeme již dnes v moři na 400 různě mrtvých ploch vyznačujících se nedostatkem kyslíku a zabírajících téměř čtvrt milionu km2. Od roku 1980 se množství umělých hmot ve světovém oceánu zvýšilo na desetinásobek. 

Co s tím?
I když to bude znít jako již docela obehraná písnička, také analýza a syntéza nedávno uveřejněných hodnocení stavu globálního životního prostředí, ať už jako celku, nebo jeho složek, dochází k jednoznačnému závěru, že současný model rozvoje soustředěný na ekonomické ukazatele podkopává schopnost biosféry podporovat lidskou civilizaci. Podle hned několika globálních rozborů vedlo ničení přírody mj. k propuknutí virové infekce covid-19.

Řešení, jak současnou situaci změnit, spatřuje zpráva OSN v zásadní transformaci našeho vztahu k přírodě. Celá její druhá část proto přichází s podrobným a propracovaným návodem, jak by k takové klíčové změně mělo co nejdříve dojít. Upozorňuje, že všechny tři globální problémy, jimiž se podrobně zabývá, nemohou být řešeny jednotlivě, ale v důsledku jejich stále patrnější vzájemné propojenosti současně, což jejich řešení viditelně ztěžuje. Neškodí v této souvislosti připomenout, že se s nimi dost dobře nelze vypořádat pouze v jedné části světa, kupř. v Evropské unii: právě proto jsou globální. Navrhované kroky ke smíření s přírodou, doplněné desítkami příkladů, vyžadují součinnost státní správy a samosprávy na všech úrovních, mezinárodních mezivládních organizací, finančních institucí, soukromého sektoru, nevládních organizací, domácností, občanské společnosti včetně mládeže, domorodého obyvatelstva a v neposlední řadě i jednotlivců. Některé z nich přibližuje rámeček.

Přestože zmiňovaný kompilát mezinárodního společenství důrazně vyzývá k urychlenému posunu v našem nahlížení na přírodu, resp. životní prostředí (v textu se slovo „musí“ opakuje 56x a výraz „měl by“ 37x), upřednostňuje tradiční pojetí udržitelného rozvoje, koncentrované do 17 cílů udržitelného rozvoje OSN z roku 2015 (UN 2015), před radikálním výkladem koncepce nerůstu nebo poklesu (degrowth, D´Alisa et al. 2015). 

Uveřejnění nejnovějšího hodnocení stavu životního prostředí ve světě nejvyšším představitelem OSN v únoru 2021 nebylo vůbec náhodné. Kromě toho, že vyslalo nepřehlédnutelný signál Shromáždění OSN o životním prostředí (UNEA), vrcholnému zasedání organizovanému UNEP, poskytlo v širším kontextu zasazené podklady i pro tři další významná mezinárodní jednání, přesunutá z roku 2020 na letošek. V době, kdy píšeme tyto řádky, platí, že se v říjnu 2021 uskuteční v čínském Kchun-mingu 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), zatímco na listopad 2021 je plánováno do Glasgowa celosvětové jednání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCC). V červenci 2021 proběhne jako videokonference první část společného zasedání Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech, tedy látkách organického původu dlouhodobě přetrvávajících v prostředí, Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování a Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. Po těchto rokováních se svět jistě jakoby mávnutím kouzelného proutku nezmění, ale měla by přinést alespoň tolik žádoucí shodu na celosvětových prioritách. 

Neradi bychom znovu objevili Ameriku, ale pro zdůrazňovanou systémovou a široce pojatou transformaci, k níž může dojít již při tolik vyhlížené obnově běžného života po odeznění či utlumení pandemie nemoci covid-19, bude pochopitelně rozhodující, jak se k ní postaví všechny zainteresované strany. Mějme při tom na paměti, že uskutečňování zvažovaných zásadních a systematických politických, hospodářských, společenských a environmentálních změn musí být dokonale promyšlené, mimořádně citlivé a v žádném případě nesmí jít proti vůli občanů. 

Celá zpráva je dostupná na adrese 
https://www.unep.org/resources/making-peace-nature.

Seznam literatury

D´Alisa G., Demaria F. & Kallis G. eds. (2015): Degrowth. A vocabulary for a new era. Routledge Abingdon, U.K., 252 pp. - FAO (2019): The State of the World’s Biodiversity for Food and Agriculture. FAO Commission on Genetic Resources for Food and Agriculture Assessments Rome, 572 pp. - FAO (2020a): The State of World Fisheries and Aquaculture 2020. Sustainability in action. FAO Rome, 206 pp. + xiv. - FAo (2020b): Global Forest Resources Assessment 2020. Main report. FAO Rome, 164 pp. + xv. - Fao & unep (2020): The state of the world´s forests. Forests, biodiversity and people. FAO Rome, 188 pp. + xxii. - IPBES (2019): Global Assessment Report on Biodiversity and Ecosystem Services. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 1753 pp. - IPBES (2020): IPBES workshop on biodiversity and pandemics. Workshop report. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 96 pp. - IPCC (2013): Climate Change 2013: The physical science basis. Contribution of Working Group I to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Cambridge Univ. Press Cambridge, U.K. and New York, N.Y., U.S.A., 1535 pp. - IPCC (2014a): Climate change 2014: Impacts, adaptation and vulnerability. Part A: Global and sectoral aspects. Contribution of Working Group II to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Cambridge Univ. Press Cambridge, U.K. and New York, N.Y., U.S.A., 1132 pp. - IPCC (2014b): Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part B: Regional Aspects. Contribution of Working Group II to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Cambridge Univ. Press Cambridge, U.K. and New York, N.Y., U.S.A., 688 pp. - IPCC (2014c): Climate Change 2014: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. World Meteorological Organization Geneva, Switzerland, 151 pp. - IPCC (2018): Global Warming of 1.5°C. An IPCC Special Report on the impacts of global warming of 1.5°C above pre-industrial levels and related global greenhouse gas emission pathways, in the context of strengthening the global response to the threat of climate change, sustainable development, and efforts to eradicate poverty. Intergovernmental Panel on Climate Change Geneva, Switzerland, 630 pp. - IPCC (2019a): An IPCC Special Report on climate change, desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems. World Meteorological Organisation Geneva, Switzerland, 906 pp. - IPCC (2019b): IPCC Special Report on the Ocean and Cryosphere in a Changing Climate. World Meteorological Organization Geneva, Switzerland, 765 pp. - OECD (2020): A Comprehensive Overview of Global Biodiversity Finance. Organisation for Economic Cooperation and Development Paris, 39 pp. - Plesník J. (2019a): Dvě zprávy o stavu jedné planety. Ochrana přírody 74 (4): 38-41. - Plesník J. (2019b): IPBES uveřejnil rozsáhlou zprávu o světové biologické rozmanitosti. Živa 67: CXXIV-CXXV. – Plesník J. & Pelc F. (2021): Lesy ve světě: současný stav, změny a výhledy. Ochrana přírody 76 (1): 44-48. - Ramsar Convention on Wetlands (2018): Global Wetland Outlook: State of the World’s Wetlands and their Services to People. Ramsar Convention Secretariat Gland, Switzerland, 85 pp. - SCBD (2020): Global Biodiversity Outlook 5. Secretariat of the Convention on Biological Diversity Montreal, 208 pp. - UN (2015): Transforming our world. The 2030 Agenda for Sustainable Development. United Nations New York, N.Y., 35 pp. - UNCCD (2017): Global Land Outlook. Secretariat of the United Nations Convention to Combat Desertification Bonn, 337 pp. - UN Environment (2019): Global Environment Outlook – GEO-6: Healthy Planet, Healthy People. Cambridge Univ. Press Cambridge, U.K., 745 p. - UNEP (2021): Making peace with nature. A scientific blueprint to tackle the climate,