Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 6/2019 — 20. 12. 2019 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Celosvětová konference CITES v Ženevě zpřísnila podmínky pro mezinárodní obchod s ohroženými druhy

No one in the world needs an elephant tusk  but an elephant. (Thomas Schmidt)

Autor: Jan Plesník, Jakub Makal, Ondřej Klouček

Až donedávna se mělo za to, že druhou nejvýznamnější hrozbu pro planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy představují hned po rozpadu, ničení a ztrátě přírodního prostředí invazní nepůvodní druhy (Clavero & García-Berthou 2005, MA 2005, Bellard et al. 2016), zejména invazní savčí predátoři (Doherty et al. 2016). Zmiňovaný dokument ale tvrdí, že druhou nejdůležitější hnací silou úbytku a snižování početnosti druhů se stalo nadměrné využívání fauny a flóry, kupř. sběrem, lovem, rybolovem nebo těžbou dřeva (IPBES 2019, Plesník 2019). K obdobnému závěru dospěly i další nedávno uveřejněné studie (Maxwell et al. 2016, WWF 2016, 2018). Je nutné podotknout, že uvedené závěry jsou založeny na analýze Červeného seznamu celosvětově ohrožených druhů pravidelně uveřejňovaného Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN), tedy na datech o rozdílně prozkoumaných taxonech a ekologických/funkčních skupinách, nikoli na obecnějších zákonitostech vymírání organismů.

V prostorách ženevské Veletržní haly, kde konference probíhala, se představily
některé programy a projekty podporující naplňování CITES v praxi. Foto Jan Plesník

Švýcarsko nabídlo pomocnou ruku
Právě zpráva IPBES významně inspirovala průběh a výsledky v pořadí již 18. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), které se sešlo 17.–28. srpna 2019 v Ženevě. Zúčastnilo se jej více než 1700 delegátů ze 169 zemí doslova z celého světa včetně reprezentantů České republiky, zástupců Ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České inspekce životního prostředí. Původně se jednání, konané jednou za tři roky, mělo uskutečnit na přelomu května a června 2019 ve srílanské metropoli Kolombu. Po krvavých útocích muslimských teroristů, jež ostrov osudově zasáhly 21. dubna 2019, se sekretariát CITES rozhodl akci zorganizovat v jiné zemi, a to co nejdříve. Hostitelem se tak stalo Švýcarsko, mj. proto, že v zemi helvétského kříže úřaduje sekretariát CITES.

V Jihoafrické republice se vyskytuje téměř 80 % všech v současnosti žijících
nosorožců. Nosorožec tuponosý jižní (Ceratotherium s. simum) v rezervaci
Pilanesberg. Foto Jan Plesník

O tom, že rozhodně nešlo o letní výlet do poklidného města u stejnojmenného jezera se siluetou Mont Blancu v pozadí, vypovídá nejlépe skutečnost, že se účastníci museli popasovat s 57 návrhy na změny zařazení druhů a dalších taxonů v přílohách CITES předloženými 90 smluvními stranami a 140 rezolucemi a usneseními upravujícími naplňování cílů úmluvy, opatření na zvýšení účinnosti boje s nelegálním obchodem s ohroženými druhy nevyjímaje. Připomeňme, že v případě ohrožených druhů zařazených do přílohy I je obchod s nimi až na výjimky zakázán, pro taxony z přílohy II jsou komerční aktivity podléhající regulaci za určitých podmínek možné. Omezený rozsah nám nedovoluje se zabývat, byť stručně, všemi body programu ženevské konference: další odstavce proto přinášejí výběr z nich.

Přísně chránit, nebo využívat?
Od doby, kdy CITES vstoupila v platnost, jsme při jejím naplňování svědky snahy uplatnit dva rozdílné přístupy.

První je založen na tradičním názoru, že jedině důsledná ochrana, v našem případě zařazení příslušného taxonu do přílohy I, a její účinné vymáhání mohou snížit tlak mezinárodního a vnitrostátního obchodu na jeho volně žijící populace. Jakékoli legální výjimky pro komerční účely ilegální kšeftování s ohroženou faunou a flórou jenom ještě více podněcují. Proti němu stojí koncepce udržitelného, chcete-li racionálního nebo moudrého, využívání fauny a flóry. Proč by nemohly státy nebo – jak je dnes politickým hitem – místní komunity či domorodé obyvatelstvo, které se o z pohledu mezinárodního obchodu zajímavé planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy dobře starají, mít finanční zisk z kontrolovaného prodeje dané komodity, zvláště když jeho část zpětně investují do ochrany uvažovaných druhů nebo rozvoje regionu?

Jihoamerická lama vikuňa (Vicugna vicugna) byla pro svou mimořádně kvalitní
srst ve volné přírodě téměř vyhubena. Dnes dosahuje její početnost díky
účinné ochraně a regulaci mezinárodního trhu více než půl milionu jedinců.
Foto Jan Plesník

V tomto ohledu je výrazně rozdělena zejména Afrika jižně od Sahary. Na ženevském jednání zastánci druhého pohledu na roli komerčních aktivit v ochraně přírodního a krajinného dědictví – až na výjimky – neuspěli. Návrh bývalého Svazijska, aby byl této jihoafrické zemi umožněn prodej rohů nosorožce tuponosého jižního (Ceratotherium s. simum), stejně jako požadavek Namibie o povolení exportu živých jedinců a trofejí uvedeného poddruhu nezískaly dostatečnou podporu. Přitom pro všech 66 nosorožců jižních ve Svazijsku jsou k dispozici otisky DNA a péče o jediný exemplář včetně nezbytné strážní služby vyjde ročně na 3500 USD (81 000  Kč, CITES 2019a). Ze strany odpůrců návrhu panovaly především obavy, že by povolením obchodu s nosorožčími rohy došlo k další stimulaci poptávky po rozích, jež by se mohla odrazit ve zvýšeném pytlačení nosorožců, a zároveň že by poté nastaly těžkosti s rozlišením legálně a nelegálně obchodovaných rohů. Připomeňme, že od roku 2008, kdy opět propuklo masové pytlačení nosorožců, bylo na africkém kontinentě do roku 2018 ilegálně zabito 8889 těchto pozoruhodných savců (Ernslie et al. 2019).

Početnost slona afrického (Loxodonta africana) v Zambii dosahuje 27 000 exemplářů.
Snímek byl pořízen v národním parku Dolní Zambezi. Foto Jan Plesník

Ani Zambie nepochodila se záměrem na zmírnění ochrany svých populací slonů afrických (Loxodonta africana) jejich zařazením do přílohy II CITES, což by umožnilo navýšení vývozu loveckých trofejí a kůží slonů pocházejících z regulovaného odstřelu jedinců vyvolávajících konflikt s lidmi. Totéž opět potkalo návrh Botswany, Namibie, Jihoafrické republiky a Zimbabwe, hostících díky účinným opatřením dohromady 70 % všech v současnosti ve volné přírodě žijících stepních slonů afrických, na umožnění řízeného prodeje slonoviny ze státních zásob v zahraničí. Oponenti jsou totiž přesvědčeni, že právě povolený jednorázový prodej slonoviny z jihoafrických zemí do východní Asie, k němuž došlo v letech 1999 a 2008, vyvolal současný rozmach hromadného ilegálního zabíjení afrických chobotnatců, a že byť časově a kvantitativně omezené obchodování se sloními kly by dnešní situaci ještě zhoršilo, přestože intenzita ilegálního zabíjení afrických slonů začala klesat (Sekar et al. 2016, Hauenstein et al. 2019, Hsiang & Sekar 2019). Zákaz obchodování se slonovinou na mezinárodním trhu tak zůstává v platnosti.

Afrických slonů se týkalo také vyjednávání, které se dočkalo největšího ohlasu v hromadných sdělovacích prostředcích po celém světě. Účastníci konference po několika peripetiích odsouhlasili, že i nadále bude platit zákaz vývozu slonů z Afriky do lidské péče. Výjimkou budou situace, kdy chov afrických chobotnatců v lidské péči, tedy v zoologických zahradách a dalších chovných zařízeních, v rámci záchranných projektů prospěje i jejich ochraně ve volné přírodě a chovná zařízení jim poskytnou po všech stránkách odpovídající podmínky.

V jižní a jihovýchodní Asii se vyskytující vydra malá (Aonyx cinerea) stala
oblíbeným domácím mazlíčkem především v Japonsku, kde se ve volné
přírodě vůbec nevyskytují žádné vydry. Foto Jan Plesník

Česká stopa
Z celé řady usnesení, přijatých na konferenci k různým skupinám ohrožených rostlinných a živočišných druhů, zůstává pro Českou republiku i vzhledem k veřejnosti dobře známým nedávno odhaleným případům nelegálního obchodu s tygry (CITES 2018, Ucová et al. 2019) zásadní problematika asijských velkých kočkovitých šelem. Delegaci ČR se prostřednictvím EU povedlo prosadit usnesení doporučující ostatním státům, aby posílaly do ČR vzorky ze živých tygrů včetně zabavených exemplářů či produktů s podezřením na obsah tygří DNA. Genetický materiál bude následně využit v projektu TigrisID, jenž si klade za cíl vyvinout vhodné forenzní metody, umožňující účinnější boj s nelegálním obchodem s tygry a produkty z nich (CITES 2019b).

Mezinárodní obchod se žirafami a výrobky z nich je od podzimu 2019 regulován.
Obrázek přibližuje žirafu masajskou (Giraffa tippelskirchi) v keňském
národním parku Tsavo. Foto Jan Plesník

Česká republika byla také jednou ze zemí, která podporovala zařazení kdysi naprosto běžné a dnes globálně ohrožené žirafy (Giraffa camelopardalis) do přílohy II CITES (Jelínková et al. 2018). Střízlivé odhady hovoří o tom, že z africké savany zmizelo za poslední tři desetiletí téměř 40 % těchto ikonických velkých savců (Muller et al. 2018). Je proto namístě mezinárodní obchod se žirafami, jejich trofejemi, masem, kůží nebo dalšími z nich zhotovenými výrobky pozorně sledovat a případně jej v zájmu ochrany druhu rozumným způsobem regulovat (viz rámeček).

Na čem se delegáti shodli
Významnou částí projednávaných témat na konferencích smluvních stran CITES zůstává ochrana mořských živočichů. Na návrh EU a dalších států bylo do přílohy II CITES nově zařazeno 18 druhů paryb zahrnujících např. žraloka mako (Isurus oxyrinchus), žraloka východního (Isurus paucus), rejnoky pilohřbety (Glaucostegus spp.) či kytarovce (Rhinidae), u nichž došlo ke značnému úbytku populací v důsledku nadměrného lovu pro maso, především ploutve.

Zvláštní kapitolu druhů, o níž se na konferenci rovněž debatovalo, představují živočichové chovaní v domácnostech jako mazlíčci. Z nich se do přílohy I CITES, tedy mezi druhy přímo ohrožené vymizením, u nichž je mezinárodní obchod s jedinci z volné přírody úplně zakázán, nově dostaly například vydra malá (Aonyx cinerea), vydra hladkosrstá (Lutrogale perspicillata), z ptáků nápadný jeřáb paví (Balearica pavonina), z plazů chovaných rovněž v ČR např. želva hvězdnatá (Geochelone elegans) a želva skalní (Malacochersus tornieri). Do přílohy II CITES byli zařazeni z často se v soukromých chovech objevujících plazů oblíbený gekon obrovský (Gecko gecko) nebo známí gekončíci rodu Goniurosaurus.

Ačkoliv konference schválila oprávněné zpřísnění ochrany některých vzácných druhů dřevin jejich zařazením do příloh CITES, byly na druhé straně z regulace úmluvou vyňaty hudební nástroje a jejich příslušenství s obsahem dřeva z palisandru (Dalbergia spp.) a bubinga (Guibourtia spp.). Uvedený krok bezesporu přispěje ke snížení administrativní zátěže, která byla spjata s do té doby nezbytným vydáváním povolení CITES pro poměrně rozsáhlý mezinárodní obchod s uvedeným zbožím.

Abundance krokodýla amerického (Crocodylus acutus) v Mexiku se zvýšila do 
té míry, že je možné z této středoamerické země vyvážet živé jedince chované
na farmách a výrobky z nich. Foto Jan Plesník

Z vyjednávání do zákonodárství
Schválené změny v přílohách CITES a odsouhlasená usnesení konference začaly platit 90 dní po jejich přijetí, tj. 26. listopadu 2019. Smluvní strany je z tohoto důvodu mají začlenit do svého zákonodárství: v případě EU se tak stane novelizací příslušných nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy, především nařízení Rady (ES) č. 338/97 a nařízení Komise (ES) č. 865/2006. Příští vrcholné jednání vlád a EU o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy fauny a flóry se uskuteční v roce 2022 ve středoamerické Kostarice.

Použitá literatura

Bellard C., Cassey P. & Blackburn T.M. (2016): Alien species as a driver of recent extinctions. Biol. Lett. 12: 20150623. - CITES (2018): Report on the implementation of measures taken to combat illegal trade in tigers (Panthera tigris) – Czech Republic. 70th Meeting of the CITES Standing Committee Document 23 Inf., Sochi, Russian Federation, 1-5 October 2018. CITES Secretariat Geneva, Switzerland, 23 pp. – CITES (2019a): Consideration of proposal for amendment of Appendices I and II, eSwatini southern white rhino. COP18 Prop. 8. CITES Secretariat Geneva, Switzerland, 9 pp. – CITES (2019b): Project Tigris ID – Development of diagnostic tools for DNA analysis in processed products. Submitted by the Czech Republic. CoP18 Inf. 65. CITES Secretariat Geneva, Switzerland, 3 pp. - Clavero M. & García-Berthou E. (2005): Invasive species as a leading cause of animal extinctions. Trends Ecol. Evol. 20: 110. – Doherty T.S., Glen A.S., Nimmo D.G., Ritchie E.G. & Dickman Ch.R. (2016): Invasive predators and global biodiversity loss. Proc. Natl. Acad. Sci. USA 113: 11261-11265. - Ernslie R.H., Milliken T., Talukdar B., Burgess G.., Adcock K., Balford D. & Knight M.H. eds. (2019): African and Asian rhinoceroses – Status, conservation and trade. CoP18 Doc. 83.1 Annex 2. CITES Secretariat Geneva, Switzerland, 38 pp. – EU (2016): EU Action Plan against wildlife trafficking. COM (2016) 87 final. Publ. Office of the European Union Luxembourg, 28 pp. - Hauenstein S., Kshatriya M., Blanc J., Dormann C.F. & Beale C.M. (2019): African elephant poaching rates correlate with local poverty, national corruption and global ivory price. Nat. Commun. 10: 2242. – Hsiang S. & Sekar N. (2019): Does legalization reduce black market activity? Evidence from a global ivory experiment and elephant poaching data. National Bureau of Economic Research Cambridge, MA, 56 pp. - IPBES (2019): Global Assessment Report on Biodiversity and Ecosystem Services. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Service Bonn, 1753 pp. – IUCN (2019): The IUCN Red List of Threatened Species 2019.1: e.T9194A136266699. IUCN Gland, Switzerland. - Jelínková J., Plesník J. & Pelc F. (2018): Je žirafa až tak ohroženým druhem? A měla by být chráněna CITES? Ochrana přírody 73 (2): 44-48. - MA (2005): Ecosystems and human well-being: Synthesis. Island Press Washington, D.C., 137 pp. + x. – Maxwell S.L., Fuller R.A., Brooks Th.M. & Watson J.E.M. (2016): Biodiversity: The ravages of guns, nets and bulldozers. Nature 536: 144-145. – Moreno W.D. (2018): Wildlife crime. From theory to practice. Temple Univ. Press Philadelphia, PA, 298 pp. - Muller Z., Bercovitch F., Brand R., Brown D., Brown M., Bolger D. et al. (2018): Giraffa camelopardalis (amended version of 2016 assessment). The IUCN Red List of Threatened Species 2018: e.T9194A136266699.  IUCN Gland, Switzerland. - Petrossian G.A., Pires S.F. & van Uhm D.P. (2016): An overview of seized illegal wildlife entering the United States. Global Crime. DOI: 10.1080/17440572.2016.1152548. - Plesník J. (2019): Dvě zprávy o stavu jedné planety. Ochrana přírody 74 (4): 38-41. – Sekar N., Clark W., Dobson A., Coelho P.Ch.P., Hannam Ph.M., Hepworth R. et al. (2018): Ivory crisis: Growing no-trade consensus. Science 360: 276-277. – Scheffers B.R., Oliveira B.F., Lamb I. & Edward D.P. (2019): Global wildlife trade across the tree of life. Science 366: 71-76. - Sosnowski M. (2019): Black markets: A comparison of the illegal ivory and narcotic trades. Deviant Behav. DOI: 10.1080/01639625.2019.1568360. – Sosnowski M.C., Knowles T.G., Takahashi T. & Rooney N.J. (2019): Global ivory market prices since the 1989 CITES ban. Biol. Conserv. 237: 392-399. - Ucová S., Říhová P., Šafář J. & Plesník J. (2019): Ochrana tygrů a Česká republika. Ochrana přírody 74 (1): 29-32. – UN (2019): Tackling illicit trafficking in wildlife. Report of the Secretary-General. United Nations General Assembly A/73/947. United Nations New York, NY, 18 pp. – UNODOC (2016): World wildlfe crime report: Trafficking in protected species. United Nations New York. NY, 101 pp. - van UHM D.P. (2016): The illegal wildlife trade. Inside the world of poachers, smugglers and traders. Springer Int. Publ. Cham, Switzerland, 205 pp. – van UHM D.P. (2018): Wildlife crime and security. In Reichel Ph. & Randa P. (eds.): Transnational crime and global security. ABC-CLIO Santa Barbara, Calif.: 73-96. - WWF (2016): Living Planet Report 2016. Risk and resilience in a new era. WWF International Gland, Switzerland, 74 pp. - WWF (2018): Living Planet Report 2018. Aiming higher. WWF International Gland, Switzerland, 75 pp.