Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Recenze

Ochrana přírody 4/2021 26. 8. 2021 Kulér-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Přestupky v praxi orgánů ochrany životního prostředí,

Autor: Veronika Bálková

Jelínková, J., Havelková S., Přestupky v praxi orgánů ochrany životního prostředí, 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 264 s. 

V červnu 2021 vydalo nakladatelství C. H. Beck druhé vydání publikace Přestupky v praxi orgánů ochrany životního prostředí autorek Jitky Jelínkové a Svatavy Havelkové. Jedná se o příručku z edice právní praxe, tedy série zaměřené na praktické otázky aplikace práva. Druhé vydání vychází z právního stavu ke 30. dubnu 2021, je aktualizováno o změny, ke kterým došlo jak dílčími novelami, tak nálezy Ústavního soudu, a pracuje i s novou judikaturou. 

Na správní orgány řešící přestupky jsou kladeny poměrně vysoké nároky a dobrá obeznámenost s právní úpravou je ke kvalitnímu výkonu státní správy nezbytná. Proto zcela jistě řada pracovníků orgánů ochrany životního prostředí toto nové vydání publikace Přestupky v praxi orgánů ochrany životního prostředí uvítá.

Správní trestání představuje poměrně náročnou součást náplně práce orgánů ochrany životního prostředí, protože kromě odborných znalostí vyžaduje i znalosti z oblasti správního práva. Problematika přestupků a správních deliktů přitom byla dlouhou dobu nejednotná a roztříštěná. Změny přinesl až dlouho očekávaný zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který celou oblast přestupkového práva s účinností od 1. července 2017 nově upravil. S přijetím nového zákona byly spojeny obavy, jak si správní orgány poradí s jeho aplikací. S odstupem lze konstatovat, že zásadní problémy s postupem podle nového zákona nejsou a některé z počátku hojně diskutované otázky, jako např. běh lhůt podle přechodného ustanovení v § 112 odst. 2, byly již vyřešeny. Přesto je skutečností, že řada úředníků má s aplikací přestupkového zákona problémy, které, zvláště pokud se jedná o otázky procesní, jsou většinou zcela zbytečné. 

Kniha dvou zkušených a s praxí dobře obeznámených autorek svou strukturou odpovídá členění zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, proto je přehledná a snadno se v ní orientuje. Obsahuje nejen uživatelsky přístupná vysvětlení pravidel a postupů, ale i praktické příklady, které přiblíží problematiku méně zběhlým úředníkům. Autorky se drží vytyčeného cíle a zaměřují se na problematiku přestupků na úseku ochrany životního prostředí. Poskytují sice všeobecný náhled do problematiky přestupků, ale soustředí se na to podstatné pro činnost orgánů ochrany životního prostředí. Autorky také pracují s pestrou judikaturou správních soudů, takže je snadné seznámit se s názory a argumentací soudů ohledně řady problémů, se kterými se praxe setkává. Oceňuji zařazení praktických příkladů, zejména těch, na kterých je demonstrováno využití některých komplikovanějších pojmů, jako je např. totožnost skutku.   

Kladem publikace je také přesah do souvisejících právních úprav. Vítám zejména zdůraznění postupů podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), s jehož využíváním se část orgánů ochrany životního prostředí zatím bohužel příliš nesžila. Výhodou je i zohlednění dalších souvisejících témat a vysvětlení jejich specifik (např. ekologická újma) a příklady dílčích odlišností plynoucích z jednotlivých složkových zákonů. Kniha je dle mého názoru využitelná pro širokou škálu uživatelů. Je dobře srozumitelná pro méně zorientované úředníky, ale zároveň se vyznačuje odborností a vysokým vhledem do problematiky. Zvláště vhodná je publikace pro orgány ochrany přírody, neboť řada aplikačních příkladů (a judikátů) je zvolena právě z oblasti ochrany přírody a krajiny. Jistě přinese benefity i těm, kteří mají s aplikací přestupkového práva bohaté zkušenosti. Nepochybně bude vítanou pomůckou i pro právníky věnující se problematice environmentálního práva, zvláště správnímu trestání. Drobnou výtkou je nedokonalá korektura textu (např. v první větě kapitoly 9 či v poznámce č. 15). 

Limitem každé podobné publikace je poměrně dynamický vývoj daný jak nekončící normotvorbou, tak i judikaturou, která praxi dost významně ovlivňuje. Přesto věřím, že vydaná publikace bude pomáhat v praxi ještě dlouho a kvalitně provede mnoho kolegů z orgánů ochrany životního prostředí i dalších zájemců o tuto problematiku úskalími přestupkového práva.