Kulér-Recenze

Ochrana přírody 1/2020 — 29. 2. 2020 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf

Miko, L.  a kol.: Život v půdě 

Autor: Tomáš Růžička

Nová publikace Ladislava Mika a spolupracovníků již v podtitulu prozrazuje, že jde o příručku určenou začínajícím biologům. Autor v úvodu popisuje své začátky půdního biologa, kdy se potýkal s nedostatkem dostupné literatury a především určovacích klíčů většiny skupin organismů žijících v půdě. Příručku ocení hlavně středoškoláci nebo čerství vysokoškoláci, kteří se rozhodují o svém zaměření a směřování svého biologického zájmu. Ladislav Miko v knize nezapře své odhodlání přitáhnout ke studiu půdy a života v ní nové zájemce. Poznávání vztahů mezi půdními organismy představuje velmi srozumitelnou formou a zdůrazňuje, jak nesmírně důležité je porozumět těmto vztahům, vazbám a ekologickým souvislostem, protože „jsme zkrátka na těch půdních breberkách, bakteriích či houbách závislí a bez nich bychom byli v hlubokém, ale opravdu hlubokém průšvihu“. Proto je kniha vhodná i pro další přírodovědce a ochránce přírody, kteří chtějí fungování půdy a životu v ní více pochopit. 

První kapitoly jsou věnovány nejdříve fyzikálním a chemickým vlastnostem půdy a procesům v půdě. Samostatnou kapitolu věnuje autor přístupům ke studiu půdních ekosystémů a polovinu knihy přehledu skupin půdních organismů a metodám jejich studia. Seznam literatury je obsáhlý podobně jako rejstřík a výklad nejpoužívanějších pojmů.

Pro začínající biology je velmi cenná kapitola přibližující základní schéma postupu při studiu půdního systému, která může přispět k tomu, aby se vyhnuli chybám z neznalosti např. při výběru odběrných míst a počtu opakování odběru vzorků nebo chybám při samotném způsobu odběru nebo skladování vzorků půdy. Metody studia jednotlivých skupin organismů jsou potom uváděny přímo u popisu těchto skupin. 

Popis každé skupiny organismů (bakterie a archea, půdní houby, půdní řasy, půdní prvoci, půdní hlístice, ostatní mikrofauna, roupice, půdní roztoči, půdní skrytočelistní, ostatní půdní mezofauna, žížaly, půdní plži, půdní korýši, pavoukovci, mnohonozí, půdní hmyz a půdní megafauna) obsahuje informaci o počtu jedinců a biomasy v 1 m² půdy, o počtu druhů na světě a v ČR a pak následuje představení hlavní funkce skupiny v půdě. Kniha otvírá celý nový vesmír rozmanitosti života, kde je všechno nové. 

Je to úchvatné čtení, když se snažíte představit si, jak vypadá 105 jedinců/m², nebo že jenom pancířníků (Oribatida), půdních roztočů, je v České republice popsáno 550 druhů, nebo vlnovníkovců (Eriophyidae) dokonce 3 600 druhů. Text je psán velmi srozumitelně a v úvodu ke každé skupině organismů je stručný úvod s její charakteristikou. Novým biologům se zde dostává neotřelých a praktických rad, které se obyčejně tímto způsobem podané v odborné literatuře nevyskytují („počítejte nohy“, „roztomilí medvídci jsou želvušky“, „zajímavé měňavky, které si dělají domečky – často hezky utvářené hruškovité či placaté schránky – jsou to typicky půdní krytenky“), ale právě proto má kniha dobrý předpoklad nadchnout pro půdní biologii ostatní a odkrýt živý svět tam dole. K tomu přispívají také originální ilustrace Jana Dungela, který i obrazově ukazuje rozdíly mezi podobnými rody (např. rozdíly mezi hmyzenkami, vidličnatkami a škvorovkami), ilustruje nejběžnější druhy nebo detaily různých částí těla viditelné jen pod mikroskopem. Cenné jsou též fotografie mnoha autorů, které dodávají publikaci významnou přidanou hodnotu, a je dobře, že autor využil to nejlepší, co bylo dostupné. Pro mnohé se tak naskýtá jedinečný pohled na organismy, které (ač je jich všude kolem plno) jsou naším očím skryté. „Běžnému terénnímu půdnímu biologovi ovšem stačí, když umí rozlišovat základní skupiny od sebe navzájem – a to zas tak velký problém není,“ říká povzbudivě autor, tak proč se do studia tohoto světa nepustit a nezačít touto příručkou.

Knihu lze objednat v e-shopu Lipky 
www.lipka.cz/e-shop za 350 Kč.

Pro zájemce o studium půdy lze dále doporučit:
V roce 2015 vydalo Středisko společných studií AV ČR publikaci Živá půda autorů Miloslava Šimka, Dany Elhottové a Václava Pižla z Biologického centra Akademie věd, která prezentuje velmi srozumitelnou formou základní význam půdy a půdních organismů a představuje výsledky výzkumů Biologického centra Akademie věd.

Studentům a učitelům lze doporučit moderní učebnici Ekologie půdy autorů Jiřího Bárty, Evy Kaštovské, Ladislava Mika, Hany Šantrůčkové a Karla Tajovského, kterou v roce 2018 vydalo nakladatelství EPISTEME.
A těm, kdo se chtějí pustit do studia půdních organismů opravdu navážno a do hloubky, by neměla ujít dvoudílná publikace Miloslava Šimka a jeho spolupracovníků též s názvem Živá půda, kterou vydalo v roce 2019 nakladatelství Academia.