Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2020 — 2. 11. 2020 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Geologie Českosaského Švýcarska, Zuzana Vařilová (ed)
Výročí dvaceti let od založení Národního parku České Švýcarsko bylo v oblasti geologie oslaveno výjimečným a důstojným způsobem. Kolektiv autorů v čele s editorkou Zuzanou Vařilovou sestavil vzácné dílo věnující se geologii, geomorfologii, těžbě nerostných surovin i příbuzným oborům nejen na území národního parku a CHKO Labské pískovce, ale i s přesahem do Národního parku Saské Švýcarsko a okolního území s ucelenou geologickou stavbou.
Kniha má 576 stran a celá je tištěna na křídovém papíru s bohatým obrazovým, mapovým a fotografickým doprovodem. Nejedná se tedy o kapesní příručku, kterou by bylo možné brát s sebou do terénu. Je to výpravné a obsáhlé dílo, které zaujme hned při prvním prolistování nejen svojí hmotností, ale především výtvarným zpracováním a kvalitou fotografií, map i historických reprodukcí. Kvalitě výtvarného zpracování odpovídá i kvalita odborného textu.
Po úvodní kapitole o historii poznání geologického vývoje oblasti následuje přehled geologické stavby od starších prvohor až starohor (ano, i horniny tohoto stáří vycházejí na povrch v labském kaňonu) po čtvrtohory a dále je vysvětlena tektonická stavba území. Typickou horninou Českosaského Švýcarska jsou pískovce, a proto je zvláštní kapitola věnována jejich geomorfologii – pískovcovému reliéfu všech velikostí a také bohatě zastoupeným pískovcovým jeskyním. Kapitola o těžbě nerostných surovin je zpracována nesmírně pečlivě a podrobně a stačila by na samostatnou publikaci. Do poslední kapitoly zařadili autoři popis významných geologických lokalit opět bohatě doprovázený fotografiemi. Součástí knihy je rozsáhlý seznam použité a doporučené literatury rozčleněný podle jednotlivých kapitol a podrobný věcný, místopisný a jmenný rejstřík. V kapitole o těžbě nerostných surovin jsou navíc odkazy na historické informace z archivních pramenů přímo v dolní části jednotlivých stránek textu.
Editorce Zuzaně Vařilové z Muzea města Ústí nad Labem se podařilo dát dohromady kolektiv špičkových odborníků z různých institucí, kteří se většinou zabývají geologickou problematikou oblasti dlouhé roky. Autoři jsou z Geologického ústavu AV ČR (Jiří Adamovič, Miroslav Coubal, Radek Mikuláš), Správy NP České Švýcarsko (Natalie Belisová), MPO (Petr Havránek) a z Přírodovědecké fakulty UK (Jaroslav Kukla, Jakub Lysák). Pro ochranářskou veřejnost je potěšující, že tři z uvedených autorů jsou současní nebo bývalí zaměstnanci státní ochrany přírody (Natalie Belisová, Zuzana Vařilová a Petr Havránek).
Díky autorům z Geologického ústavu AV ČR má obsah knihy vysokou odbornou úroveň a jsou zde použity i aktuální informace z posledních průzkumů oblasti. Na první pohled zaujmou i mapové přílohy využívající digitální stínované modely a stejně tak kapitola o zobrazování pískovcového reliéfu na mapách. Příznivce podzemí jistě uspokojí podrobná kapitola o jeskyních od jednoho z nejaktivnějších současných jeskyňářů na Děčínsku Jaroslava Kukly. Celou knihu doprovází množství krásných fotografií od více autorů. Dovolím si mezi nimi vyzdvihnout jedno jméno. Václav Sojka ze Správy NP České Švýcarsko se fotografování krajiny věnuje dlouhodobě a jeho snímky jsou na úrovni uměleckého díla.
Při hodnocení knihy je těžké najít něco negativního a zároveň vyjmenovat všechna pozitiva bez toho, abych na některého autora nebo kapitolu zapomněl. Geologie Českosaského Švýcarska je podle mého názoru nejen nadprůměrná, ale přímo obdivuhodná publikace. Podíleli se na ní odborníci s celoživotním vztahem k této krajině.