Ochrana přírody 2/2025 — 29. 4. 2025 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Fyzické památky města Hranic a jeho okolí od roku 1169 až do našich časů se vztahující
Josef Heřman Agapit Gallaš:
Acta Speleologica vol. 9/2024, ISBN 978-80-87309-47-6, ISSN 1804-3313, vydala Správa jeskyní České republiky v květnu 2024
Teolog, malíř, chirurg-ranhojič Gallaš (1756–1840) se po dobrodružné části svého života vrátil do svého rodiště v Hranicích na Moravě, aby zde působil jako lékař, zakladatel lazaretu i veřejné knihovny a věnoval se náboženství, historii, etnografii, malířství a psaní . Tento polyhistor se nesmazatelně zapsal do dějin Hranicka a jeho jméno nese například i jedna z největších prostor Zbrašovských aragonitových jeskyní.
Necharakterizoval bych Gallašovu knihu lépe než v doslovu její editor: „V díle o 236 stranách popisuje Gallaš historii nevelkého území v okolí města Hranic od roku 1169 až do okamžiku jeho vzniku v roce 1822, a to z pohledu několika vědních disciplín, i když některé statě nelze považovat za vysoce odborná pojednání. Podstatná část díla je vlastně kronikou této oblasti, v níž jsou ve zvláštních kapitolách vyzdviženy a podrobně popsány přírodní zajímavosti. Gallaš mění své myšlenky na zvukomalebný text plný entuziasmu, zjištěným údajům a svým poznatkům dává další rozměr duchovní hodnoty a předkládá tak cenný a neopakovatelný obraz území v jeho historickém vývoji. Díky tomu lze dnes vcelku fundovaně zhodnotit, jak se za téměř 200 let změnila tvář krajiny v okolí Hranic, co nového zde vzniklo, jaká nová poznání zde byla učiněna a také co bylo lidskou rukou nenávratně ztraceno.“
V obsáhlé úvodní kapitole se Gallaš až beletristicky věnuje morfologii, místopisu, přírodě a dějinám Hranic a okolí v jejich vzájemných souvislostech, které doplňuje konkrétními údaji z geologie a mineralogie, zemědělství a jeho produkce, vodního hospodářství a demografickými údaji i podrobnými seznamy zdejšího rostlinstva a živočišstva (včetně domácích druhů). V sérii kapitol označených jako „fyzické památky“ stručně, ale barvitě líčí historii oblasti od XII. století až po Gallašovu současnost. Samostatnou kapitolu věnuje výskytu, vlastnostem a využívání vod hojitedlných“ a Hranické propasti. Kmotrova díra, jak byla nazývána, byla v té době zpřístupněna schodištěm až k hladině jezera (doloženo autorovou kresbou z roku 1816), hlubokého dle soudobých zjištění snad 18 sáhů, i když pověsti tehdy trvaly na bezednosti. Za samozřejmost už byla považována souvislost jeho vod s řekou Bečvou.
Faksimili původního Gallašova textu z rozpadající se knihy, uložené v Moravském zemském archivu v Brně, fotografickou cestou pořídil editor Petr Zajíček, pro publikaci text do latinky přepsal Milan Koudelka a vše graficky upravil Milan Hladký. Text knihy její autor doprovodil krásnou rukopisnou mapou oblasti a několika svými kresbami. Z nich připomínám zobrazení tehdy zpřístupněného „dna“ Hranické propasti z roku 1816.
Závěrem nutno zdůraznit, že po 200 letech od napsání knihy je to její první kompletní vydání. Záslužné, díky za to! ■