Kulér-Recenze

Ochrana přírody 1/2020 — 29. 2. 2020 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf

Balák, I: Moravský kras, jeskyně a člověk

Autor: Jaroslav Hromas

Když před několika léty převzal kolega Ivan Balák po náhle zemřelém Luďku Seitlovi přípravu naučné expozice v nově rekonstruované budově bývalých kasáren u jeskyně Výpustku, vyšlo najevo, jak nepřeberným množstvím mimořádně zajímavých a cenných odborných podkladů, map, obrázků, poznámek, historek a drbů nový autor disponuje. Velmi těžké bylo vybrat z nich nepatrné procento pro prostorově omezený rozsah malé expozice o zajímavostech Moravského krasu a jeho Křtinském údolí zejména.

Proto se Správa jeskyní České republiky rozhodla vydat jako druhý titul své knižní edice (prvním je Anděrova kniha Naši netopýři, která se v roce 2019 dočkala už druhého vydání) jakousi „sbírku Balákových poznatků o Moravském krasu, jeho jeskyních a lidech“. Ač je to definice poněkud zlehčující, je to vskutku tak. Vyšla již řada odborných knih o Moravském krasu, ale tato se od nich výrazně odlišuje.

Balák sice již tradičně popisuje geologickou stavbu a vývoj oblasti, jeho karsologické vlastnosti vč. aktuálních poznatků z výzkumu jeskynních systémů, ale těžiště knihy rychle přenáší k pozoruhodné roli člověka v tomto výjimečném území a zejména k jeho koexistenci s krasovým podzemím.

Tak, jak se odvíjely dějiny, provází autor čtenáře životem a prací lidí v Moravském krasu od jeho nejstaršího osídlení přes středověk až do současnosti. Nejstarší historii dokumentuje odkazy na nálezy, postupně seznamuje s nejstaršími literárními díly o krasu a jeskyních a následně se v mladších obdobích rozepisuje o těžbě a zpracování kamene a rud, o vodním, zemědělském a lesnickém hospodaření ve specifických podmínkách krasu, o válečném využívání jeskyní atd., atd. Mnohé možná překvapí i kapitola o roli krasu a jeskyní v umění a architektuře. Asi zbytečné je připomínat kapitoly o počátcích odborného zájmu o jeskyně, o pionýrech jeskynního bádání a výsledcích jejich často strastiplné práce.

Balákova kniha se od ostatních publikací o Moravském krasu liší nejen komplexností tematiky, ale už na první pohled také nezvykle velkým množstvím ilustrací, často velmi cenných a dosud nepublikovaných dokladů. Dost možná, že právě to může při prvním otevření knihy zapůsobit trochu chaoticky, ale není tomu tak.

Recenze knihy a fundované předmluvy se ochotně ujal profesor Rudolf Musil. Náročnou grafickou úpravu knihy s mimořádným množstvím obrazových dokumentů různých typů a kvalit bravurně zvládl Milan Hladký, velkou práci na přípravě odvedla Olga Suldovská.

Výjimečná „kapesní“ encyklopedie Moravského krasu nemůže chybět v knihovně žádného čtenáře krasové či vlastivědné literatury. K dostání je na Správě jeskyní ČR v Průhonicích a na všech zpřístupněných jeskyních v ČR.