Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy, judikatura a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

přehled vybraných aktualit z období duben–květen 2022

Účinnost od 24. 5. 2022

Judikatura

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. As 316/2021-39 ze dne 26. 5. 2022 (posouzení zásahu do krajinného rázu)

Soud v rozsudku mj. konstatoval, že skutečnost, že v okolí stavby žadatele se již nachází stavby, které nesplňují dané požadavky, nemůže být sama o sobě důvodem pro kladné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny. Souhlas se změnou nebo snížením krajinného rázu by se tak stal pouhou formalitou a ztratil by charakter řízení, v němž se pečlivě a zodpovědně váží přípustnost poklesu vizuální hodnoty krajiny. Přítomností objektů, které obsahují nevhodné prvky a které byly v minulosti umístěny nevhodně, nelze odůvodňovat další degradaci krajinného rázu.

Rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 43 A 54/2020- 26 ze dne 14. 4. 2022 (dokazování v řízení o výjimce z ochrany zvláště chráněných druhů dle zákona o ochraně přírody a krajiny)

V posuzované věci se jednalo o spor ohledně nepovolení výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů jestřába lesního a krahujce obecného za účelem jejich mysliveckého odstřelu.

Dle soudu je v tomto řízení výhradně na žadateli, aby tvrdil a prokázal dostatečně konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že jsou všechny podmínky stanovené pro povolení výjimky splněny. Pokud žadatel argumentuje pouze v obecné rovině „jestřáb lesní a krahujec obecný se živí koroptví polní“, je dostatečné, pokud se správní orgány s odůvodněním vypořádaly také v obecné rovině a nepřistoupily ani k provedení místního šetření. Rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů není provedením místního šetření podmíněno.

Místní šetření by připadalo v úvahu za situace, že by žadatel tvrdil konkrétní skutečnosti, navíc významné či specifické pro danou oblast, které by nešlo ověřit jinak než touto formou.

Jedním ze zákonných předpokladů pro povolení výjimky bylo, že pro dosažení požadovaného cíle, k jehož naplnění má výjimka sloužit, neexistuje jiné uspokojivé řešení. V případě žádosti o výjimku týkající se ptáků způsobujících škody je povinností žadatele pokusit se nejprve zamezit škodám jinými (méně invazivními) ochrannými opatřeními, které se musí ukázat jako neefektivní. Tyto skutečnosti však musí tvrdit a prokazovat žadatel.

Důvodem pro povolení výjimky k usmrcení dravců není ani tvrzení, že jejich usmrcením by nedošlo k ohrožení celé populace. K ohrožení celé populace by došlo zjevně až tehdy, pokud by tím byl způsoben pokles populace pod kritickou hranici. Podstatou ochrany chráněných živočichů ovšem není udržet jejich početní stav nad kritickou hranicí (zániku), ale pozitivní ovlivňování jejich vývoje v přírodě a zabezpečování předpokladů pro jejich zachování.

Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 15 A 80/2020-102 ze dne 14. 4. 2022

Soud se mimo jiné vyjadřoval k obligatornímu vedení společného přestupkového řízení o více přestupcích téhož podezřelého. K vedení společného řízení nepostačuje jen to, že k jejich projednání je příslušný tentýž orgán, ale je potřeba, aby se jednalo o porušení právních povinností ve stejné oblasti (na stejném úseku) veřejné správy. V případě postihu za přestupek spáchaný podle vodního zákona a postihu za přestupky podle zákona o ochraně ovzduší se jedná o dvě různé oblasti veřejné správy, a správní orgán tak nepochybil, pokud o těchto přestupcích nevedl společné řízení (při zohlednění zásady absorpce – tedy že přísnější trest pohlcuje ten mírnější).

Další dokumenty

Metodická instrukce odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, upravující povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a ukládání náhradní výsadby.

(Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXXII, duben 2022, částka 3, č. j. MZP/2022/050/271)

Aktualizace stávající metodické instrukce reflektuje problematiku zákona č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů a doplňuje informace o tom, v jakých situacích se neuplatní ochrana dřevin dle zákona č. 114/1992 Sb., a tedy ani navazující postup povolování kácení (bod 1.2 v poznámce pod čarou).

Další významnější změnou je úprava problematiky kácení dřevin u železničních drah v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 227/2020-39 ze dne 14. 9. 2021 (bod 3.3.5). Výklad, podle něhož každý strom rostoucí v blízkosti dráhy automaticky představuje ohrožení dráhy, nemá dle soudu oporu v zákoně, a to ani dle stávajícího znění zákona o dráhách (§ 10). Orgány ochrany přírody musejí nadále zjišťovat skutkový stav a v souladu s požadavky na ochranu dřevin rozhodnout, zda je kácení dřevin potřeba pozastavit, omezit, nebo zakázat. Této povinnosti jej nezbavuje ani skutečnost, že konečné rozhodnutí přijímá na základě závazného stanoviska drážního úřadu. Drážnímu úřadu, který vydává závazné stanovisko, náleží posouzení odborných otázek z oblasti bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Není jeho úkolem hodnotit zdravotní stav stromů či pravděpodobnost jejich pádu. Odborné informace o konkrétním stavu stromů a konkrétní lokalitě drážnímu úřadu před vydáním závazného stanoviska musí dle soudu poskytnout orgán ochrany přírody.

K aktualizaci došlo také v části týkající se kácení v krajní nouzi (bod 6.5). Pokud osoba, která provedla kácení, nedoloží skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro postup kácení v krajní nouzi (§ 8 odst. 4 zák. č. 114/1992 Sb.), tuto skutečnost nelze považovat za důkazní nouzi na straně orgánu ochrany přírody pro vedení řízení o uložení pokuty.

Aktuality sestavuje Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR, 
kontakt: paula.filipova@nature.cz    ■