Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 5/2020 2. 11. 2020 Kulér-Nové právní předpisy Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 08-09/2020

Autor: Samostatné právní  oddělení AOPK ČR

(přehled vybraných aktualit za období srpen– září 2020)

Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj o schválení Aktualizace č. 5 Politiky územního rozvoje České republiky
K aktualizaci došlo z důvodu naléhavého veřejného zájmu z podnětu Ministerstva zemědělství za účelem přípravy výstavby vodního díky Kryry a dalších opatření v rámci komplexního řešení sucha v oblasti Rakovnicka. 
Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXX – září 2020 – ČÁSTKA 7, č. j. MZP/2020/130/786 Metodické sdělení odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k ustanovení § 3 vyhlášky č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu
Ministerstvo vypracovalo stanovisko k ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu týkající se vyhodnocování důsledků při pořizování a zpracování územního plánu. V souladu s ustanovením 

§ 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ministerstvo došlo k závěru, že pro náležité vyhodnocení řešení v rámci územně plánovací činnosti, je třeba vyhodnotit navrhované řešení v celém svém rozsahu (nikoliv tedy pouze v rámci hlavního využití, a nikoliv pouze v koridorech, zastavitelných plochách, plochách přestavby a plochách změn v krajině). Je třeba respektovat zásady plošné ochrany ZPF. Orgán ochrany ZPF, který je dle své působnosti příslušný pro vyjádření se z pohledu ochrany ZPF k ploše řešené v návrhu územního plánu, posoudí na základě vyhodnocení projektanta navrhované řešení dle hlavního využití (popřípadě přípustného využití, není-li hlavní využití stanoveno). Pro zajištění naplnění ustanovení § 5 zákona o ochraně ZPF příslušný orgán ochrany ZPF dále posoudí, zda je navrhované řešení v celém svém rozsahu v souladu se zásadami plošné ochrany ZPF.

Stanovisko Ministerstva vnitra České republiky ve věci akceptace generální plné moci advokáta ve správním řízení
Ne všechny správní úřady dosud akceptovali účastníkem udělenou generální plnou moc advokátovi pro provádění všech právních úkonů (ve všech odvětvích práva, a to pro hmotněprávní i procesněprávní úkony), případně na ní vyžadovali úředně ověřený podpis, což ve výsledku mohlo vést až třeba k neakceptaci odvolání účastníka řízení. Ministerstvo proto ve spolupráci s Ombudsmanem vydalo sjednocující metodické stanovisko, na základě kterého by taková plná moc měla být plně akceptována a úředně ověřený podpis by neměl být vyžadován.

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 8. 2020. č. j. 3A 24/2020 – 53
Rozsudek Městského soudu v Praze se týká již mnohokrát judikovanému postupu vydávání výjimky dle § 43 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V tomto případě se jednalo o výjimku ze zákazu provádět posyp silnic. Výjimku lze mimo jiné udělit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. V případě vážení dvou veřejných zájmů, které jsou v kolizi, obdobně jako v případě kolize základních práv, musí správní úřad v odůvodnění nejprve řádně určit a individualizovat na konkrétní případ oba veřejné zájmy, které jsou ve hře, a poté porovnat závažnost v obou v kolizi stojících veřejných zájmů s tím, že zásah do žádného z obou chráněných zájmů nesní svými negativními důsledky přesahovat pozitiva. Při řešení kolize veřejných zájmů je třeba, aby bylo zachováno maximum z obou kolidujících zájmů, přičemž by mělo být identifikováno jádro a periferie kolidujícího veřejného zájmu a z obou veřejných zájmů, které jsou ve hře, by mělo být zachováno alespoň jejich jádro (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2013, č. j. 6As 65/2012 – 161). 

V případě, že odůvodnění tuto argumentaci neobsahuje, je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Dále rozhodnutí dle § 43 odst. 1 ZOPK, aniž by bylo vydáno závazné stanovisko podle vodního zákona.