Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 2/2021 21. 4. 2021 Kulér-Nové právní předpisy Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny02-032021

Autor: Samostatné právní  oddělení AOPK ČR

(přehled vybraných aktualit za období únor–březen 2021)

Zákon č. 50/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, v platném znění
Zákon č. 115/2000 Sb. upravuje podmínky, rozsah a způsob poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy státem. Novela prodlužuje „přechodné období“, po které je kormorán velký zařazen do právního režimu tohoto zákona, a to navzdory tomu, že kormorán velký nepatří mezi zvláště chráněné živočichy. 

Cílem zákona je zajištění podmínek pro hrazení škod působených kormoránem velkým i v období 2021–2023.

Novela je účinná až od 1. 4. 2021, aktuálně však převažuje výklad, že dle zákona bude hrazena škoda na celá léta 2021, 2022 a 2023, tedy i škoda vzniklá od počátku letošního roku.

Vyhláška č. 126/2021 Sb., o způsobu výpočtu výše škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, v platném znění
Vyhláškou dochází k provedení zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, v platném znění. Nový předpis nahrazuje stávající vyhlášku č. 360/2000 Sb., která s ohledem na její stáří i vysokou míru obecnosti již neodpovídala aktuálním poznatkům a zkušenostem v této oblasti právní úpravy.

Vyhláškou je zejména upřesněn postup při výpočtu výše škody v jednotlivých případech, které se týkají škod na hospodářských zvířatech, rybách, včelstvech a včelařských zařízeních a v případě trvalých porostů upřesňuje také stávající odkaz na způsob oceňování trvalých lesních porostů, doplňuje nově specifikaci u travních porostů a u trvalých porostů nelesních dřevin odkazuje na vyhlášku Ministerstva financí č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku, v platném znění. 

Vyhláška nově také zohledňuje náklady vzniklé v souvislosti s léčbou poraněného domestikovaného zvířete nebo psa sloužícího k jeho hlídání či také náklady na odvoz uhynulých zvířat do kafilerie. 

Je účinná od 1. 4. 2021.


Vyhláška č. 44/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod, v platném znění
Novela legislativně ukotvuje vodní útvary povrchových vod a do přílohy č. 2 zařazuje „Seznam útvarů povrchových vod včetně umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod“. Seznam obsahuje název útvaru, jeho jednoznačný identifikační kód, zařazení do kategorie (řeka, jezero) a určení hydromorfologického charakteru (přirozený, silně ovlivněný, umělý).

Novela také upřesňuje popisné charakteristiky kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“. 

Účinná je od 1. 3. 2021.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 59/2020 – 68 ze dne 5. 2. 2021
Nejvyšší správní soud se ve sporu ohledně zákonnosti rozhodnutí o povolení kácení dřevin zabýval mj. posouzením závažnosti důvodů pro kácení dřevin jakožto základní podmínkou pro povolení kácení dřevin.  

Uvádí, že orgány ochrany přírody se při rozhodování nemohou spokojit s pouhým konstatováním existence pravomocného rozhodnutí o umístění stavby (či stavebního povolení). Uzemní rozhodnutí a stavební povolení mohou být důvodem ke kácení, může se však stát, že zájem na zachování dřevin převáží nad zájmem na realizaci dané stavby. Orgány ochrany přírody jsou tak povinny vzít v úvahu také například očekávaný přínos realizace stavby lokalitu jakož i její negativní dopady.

Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti (Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXXI, březen 2021, ČÁSTKA 3, č. j. MZP/2021/130/251)
Ministerstvo životního prostředí zajistilo zpracování souhrnů doporučených opatření pro tyto evropsky významné lokality: Beskydy,  Dobříňský  háj,  Hajnice,  Halín  (aktualizované  SDO),  Hochberk,  Horní Kamenice, Hukvaldy, Ječmeniště, Kamenický rybník, Kamenný vrch u Heraltic, Káraný – Hrbáčkovy tůně, Kersko, Kladské rašeliny, Kobylská skála, Kost, Kotýz, Lomnický rybník, Louky v Jeníkově, Loužek, Mašovický lom (aktualizované SDO), Netřeb, Niva Nemanického, Opatovské zákopy, Pístecký les, Quarré (aktualizované SDO),  Ranská  jezírka,  Skalky  u  Havraníků  (aktualizované  SDO),  Stráně  u Kochánek,  Stružnické  rybníky  (aktualizované  SDO),  Špidláky  (aktualizované SDO), Šilheřovice (aktualizované SDO), U Borovné, Újezdec (aktualizované SDO), Výrovické kopce (aktualizované SDO), Výrovy skály, Žehuňsko, Želinský meandr, Žofina Huť (aktualizované SDO), Žofínský prales – Pivonické skály. 

Souhrn doporučených opatření byl zpracován také pro Ptačí oblast Žehuňský rybník – Obora Kněžičky. 

Všechny dokumenty lze najít na portálu Ústředního seznamu ochrany přírody 
(http://drusop.nature.cz/).

Sdělení sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí a sekce zemědělství a potravinářství Ministerstva zemědělství k využívání  čmeláků  zejména  jako  opylovačů  v rámci  zemědělské  produkce a k postupu  při  vydávání  povolení  výjimky  k jejich  využití  podle  §  56  zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXXI, březen 2021, ČÁSTKA 3, č. j. MZP/2021/130/251)

Účelem metodického sdělení je sdělit informace subjektům, jež se zapojují do chovu a využívání čmeláků a zároveň sjednotit postup orgánů ochrany přírody při rozhodování o povolení výjimek podle § 56 ZOPK ve vztahu k využití čmeláků v rámci zemědělské produkce.