Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny (06-07 2021)

(přehled vybraných aktualit z období  červen–červenec 2021)

Autor: Samostatné právní oddělení AOPK ČR

Vyhláška č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí 
Vyhláška provádí § 22 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského a půdního fondu a stanovuje půdy nevhodné pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu z hlediska jejich fyzikálních nebo biologických vlastností a jejich erozního ohrožení vodní erozí. Dále stanoví také způsob hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí, přípustnou míru erozního ohrožení vodní erozí a opatření k jeho snížení. V příloze vyhlášky jsou obsaženy informace o přípustné míře erozního ohrožení a hodnocení erozního ohrožení na posuzované ploše.
účinnost od 1. 7. 2021

Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Vyhláška provádí řadu ustanovení zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, jakož i příslušné předpisy Evropské unie. Upravuje zejména požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz, podrobnosti předávání údajů o odpadech v rámci školního sběru, technické podmínky soustřeďování odpadu, podrobnosti pro využívání odpadů k zasypávání, podmínky, při jejichž splnění může být odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných komunálních odpadů předáván k energetickému využití a k odstranění, podrobnosti ukládání odpadů na skládky, podrobnosti přepravy odpadů a přeshraniční přepravy odpadů, požadavky na údaje o odpadu, základní popis odpadu, vedení průběžné evidence a ohlašování, podrobnosti nakládání s komunálními odpady, podrobnosti nakládání s nebezpečnými odpady, podrobnosti vztahující se k vybraným kovovým odpadům, podrobnosti nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby, podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, podrobnosti komunitního kompostování, podrobnosti nakládání s kaly, podrobnosti nakládání s polychlorovanými bifenyly, podrobnosti nakládání s odpadní rtutí, podrobnosti nakládání s odpadními oleji, podrobnosti nakládání s léčivy z domácností a podrobnosti ekonomických nástrojů.
účinnost od 7. 8. 2021

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, a zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
Legislativním procesem úspěšně prošla komplexní rekodifikace stavebního práva v podobě nového stavebního zákona a souvisejícího pozměňovacího zákona. Hlavní novinkou nového stavebního zákona je změna soustavy správních orgánů, majících kompetence ve stavební agendě na centralizovaný systém Nejvyššího stavebního úřadu, Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů. Rekodifikace stavebního práva obsahuje řadu změn na úseku stavební agendy majících za cíl zjednodušit procesy stavebního práva. Kromě zcela nového stavebního zákona přináší také změny v zákoně o ochraně přírody a krajiny – dochází k odstranění kompetencí obecních úřadů a pověřených obecních úřadů, které přejdou na jiné orgány ochrany přírody. Orgánem ochrany přírody bude nově i stavební úřad, který ve stavební agendě v souladu s ust. § 76 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění účinném od 1. 7. 2023 např. povoluje odchylný postup, územní a druhovou výjimku a vyjadřuje se ke krajinnému rázu atd. Ostatní orgány přírody vydávají jako podklad pro stavební úřad vyjádření, nikoliv závazná stanoviska. S ohledem na významný rozsah změn oproti současné právní úpravě odkazujeme na články pojednávající o změnách v souvislosti s rekodifikací stavebního práva v potřebné podrobnosti. 
účinnost od 1. 7. 2023

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR, č. j. 1 As 381/2020-43 ze dne 22. 7. 2021
Nejvyšší správní soud v tomto rozhodnutí vyslovil závěr, že ačkoliv jednou z podmínek přípustnosti moderace je její založení ve skutkovém stavu již zjištěném správním orgánem, v případě, kdy obviněný v přestupkovém řízení odmítá, že by vůbec došlo ke spáchání přestupku, nelze po obviněném rozumně požadovat, aby v řízení o přestupku současně prokazoval své osobní a majetkové poměry pro případ, že jej správní orgán uzná vinným. Obviněný tak může v řízení o správní žalobě předkládat jakékoliv důkazy prokazující jeho majetkové a osobní poměry, kterými se snaží prokázat důvody pro moderaci pokuty, ačkoliv tyto skutečnosti nejsou obsaženy v původním správním spisu. Správní soud rozhodující o žalobě je pak povinen tyto zhodnotit a zohlednit v rámci rozhodování o tom, zda bude výši pokuty moderovat, či nikoliv.