Mezinárodní ochrana přírody

V Kyrgyzské republice existuje poměrně rozvinutý systém územní ochrany přírody. Státní ochrana přírody reprezentovaná Státní agenturou pro ochranu životního prostředí a lesnictví Kyrgyzstánu (dále jen Agentura) prostřednictvím chráněných území zabezpečuje významné přírodní památky, zachovalé části krajiny vč. cenných biotopů a kulturních památek a v neposlední řadě ochranu ohrožených druhů. Tomu odpovídá množství kategorií s diferencovanými ochrannými podmínkami a péčí. Soustava zvláště chráněných území vytváří také základ v posledních letech vymezované ekologické sítě.

Kyrgyzskou republiku lze nazvat zemí obydlených hor. I přes vývoj v posledních sto letech si zde dodnes místní obyvatelé uchovali kočovný způsob života po celé období roku dovolujícího pastvu tisícihlavých stád koní a dobytka. Unikátnost zdejší přírody podtrhuje skutečnost, že tvoří jádro celosvětového horkého místa biodiverzity nazvaného Pohoří centrální Asie. Základy ochrany přírody zde byly položeny v době, kdy byl Kyrgyzstán jednou ze sovětských svazových republik. I přes mnoho pozitivních kroků, aktivit a rozhodnutí včetně legislativních však není ochrana přírody dostatečně účinná.

Nové Mexiko, stát jihozápadu USA, na první pohled působí jako suchá a vyprahlá země obětovaná těžařským společnostem, vojenským základnám a výzkumným laboratořím. Na ploše čtyřikrát větší než Česká republika žijí jen dva miliony obyvatel.
Údolí největší řeky Rio Grande, hluboké kaňony a vysoká pohoří ukrývají starodávná města pueblanských předků s tisíci tajuplných petroglyfů. Snad právě proto se symbolem státu stal piktogram slunce indiánů kmene Zia.

Lidé z různých států, odborníci z rozmanitých oborů, avšak všichni se společnými zájmy, to jsou hlavní důvody, proč se pořádají různá setkání na mezinárodní úrovni. A stejně jako v jiných oblastech, tak i v ochraně přírody se konají mezinárodní konference, kde mají účastníci příležitost vyměňovat si své zkušenosti, prezentovat aktuální poznatky, na danou problematiku nahlížet z úhlů pohledů ostatních kolegů, vzájemně diskutovat aktuální témata a v neposlední řadě i navazovat další spolupráce. Evropský speleologický kongres EuroSpeleo 2016 se v roce 2016 konal popáté.

Oblast západního Ekvádoru se řadí mezi biologicky nejzajímavější a nejrozmanitější místa naší planety. Rozloha původních lesů, jak suchých na jihu, tak deštných na severu, se však v posledních padesáti letech rapidně snížila. Dnes suché lesy existují víceméně jen ve velmi fragmentované podobě a deštné lesy oblasti Chocó se zachovaly pouze v několika málo chráněných územích na severu země. Zlepšit současný neradostný stav se v poslední době snaží nejrůznější iniciativy ochrany přírody na soukromých pozemcích, kterou umožňuje současná ekvádorská legislativa. Jakou budoucnost mají soukromé rezervace v tomto regionu?

Slon africký (Loxodonta africana) patří z hlediska ochrany přírody k ukazatelům poměrně zachovaného přírodního prostředí subsaharské Afriky. Největší suchozemský savec a ikona savan a otevřených lesů černého kontinentu za poslední století vymizel z více než 90 % původního areálu rozšíření. Přes pozitivní výsledky zvýšené ochrany na přelomu století došlo v posledním desetiletí k dramatickému úbytku. Sčítání slonů prováděné v letech 2013–2014 v 18 afrických zemích týmem vedeným známým filantropem Paulem G. Allenem relativně přesným leteckým a statisticky reprezentativním sčítáním prokázalo, že nepřežívá donedávna předpokládaných 434 000–500 000 slonů, ale jenom něco přes 350 000 kusů (Chase et al. 2016).

Ochrana přírody tradičně věnuje zvýšenou pozornost druhům volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a dalších organismů, jako jsou kupř. houby, kterým hrozí ve zvýšené míře nebezpečí, že budou vyhubeny nebo vyhynou. Stále častěji se ocitáme v situaci, kdy mezi druhy bezprostředně ohrožené vymizením musíme počítat i donedávna zcela běžné organismy. Vhodným příkladem zůstává druhá největší kočkovitá šelma – lev (Panthera leo).

Turecko se v poslední době dostalo do povědomí veřejnosti neklidnou politickou situací, umocněnou v červenci 2016 neúspěšným pokusem o státní převrat. Přitom země tvořící pomyslný most mezi Asií a Evropou má co nabídnout i velmi náročným milovníkům přírody. Přesvědčit se o tom lze zejména v jeho východní části na početných skupinách a druzích rostlin. Pro krátké seznámení vybíráme některé z nejkrásnějších kosatců, se kterými se lze na cestách Tureckem setkat.

Nejlepším argumentem jsou neprůstřelná fakta, podpořená emocemi, tvrdí zkušení odborníci na marketing a práci s veřejností. Právě nezpochybnitelné důkazy o stavu, změnách a vývojových trendech biologické rozmanitosti a s ní souvisejících ekosystémových služeb by měla politikům a řídícím pracovníkům po celém světě poskytovat Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES). Nad činností seskupení, ustaveného v roce 2012, převzal gesci Program OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme, UNEP).

Cusuco znamená v honduraské španělštině pásovce, ten ovšem v parku nežije a asi ani nikdy nežil. Jenže když byl prales pokrývající hory v polovině minulého století z velké části vykácen, připomínaly obnažené kopce právě toto zvíře a celá oblast tak získala své současné jméno. Od té doby se naštěstí změnila situace k lepšímu. Státní instituce si uvědomily význam regionu jako zdroje pitné vody a také jeho jedinečnost z pohledu ochrany biologické rozmanitosti.