Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 5/2016 — 20. 12. 2016 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Úbytek lvů ve volné přírodě pokračuje

Podaří se jej zastavit?

autoři: Jan Plesník, Silvie Ucová

Lvi přicházejí o přirozené prostředí
V roce 1960 vydala opavská rodačka Joy Adamsonová poutavý příběh kočkovité šelmy vychované v Keni lidmi, který v češtině vyšel pod názvem Příběh lvice Elsy a o šest let později se dočkal neméně úspěšného filmového zpracování, v Československu uváděného pod názvem Volání divočiny. Zoologové odhadují, že v té době žilo na obrovském území na jih od Sahary přinejmenším 100 000 zmiňovaných impozantních šelem (Steyn 2015, USFWS 2015). Kromě subsaharské Afriky se zmiňované velké šelmy původně vyskytovaly v rozsáhlém pásu od severu černého kontinentu až po Indii.

Dospělý lev míří večer k napajedlu v NP Etosha v Namibii.
Foto Zdeněk Patzelt

A jaká je situace dnes? Nejnovější a také nejpropracovanější zprávu o stavu celosvětové lví populace představila uznávaná Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Kritické prověření údajů naznačuje, že lvy dnes v africké savaně najdeme na území o rozloze 1,6 milionu km². O úbytku zmiňované šelmy nejlépe vypovídá skutečnost, že uvedená plocha představuje pouhopouhých 8  % jejího historického areálu rozšíření. Na základě údajů z poměrně dobře prozkoumaných subpopulací dospěli odborníci k závěru, že celková početnost (abundance) studovaného predátora v Africe se dnes blíží 20 000 exemplářům (Packer et al. 2013). V současnosti nemůžeme počítat v Africe s více než 900 jedinci poddruhu P. l. leo (viz box 1). Druhý poddruh, P. l. melanochaita, je na tom přece jen lépe: jeho populaci tvoří 17 000–19 000 kusů (USFWS l.c.). Celkově dosáhl pokles afrických lvů ve volné přírodě za posledních 22 let plných 42  % (Bauer et al. 2016).

Příčin pokračujícího dramatického úbytku lvů najdeme hned několik. Nejdůležitějším zůstává velkoplošné ničení původního prostředí. Pohyb lvů krajinou ztěžují četné umělé překážky, jako jsou silnice nebo nejrůznější zastavěné plochy. Početní stav velkých býložravců, základní kořisti lvů, poklesl v období 1970–2005 ve východní Africe o 52  % a v západní o 85  %, naopak v jižní části kontinentu vzrostl o 24  % (Craige et al. 2010).

K úbytku lvů přispívá i pokles početnosti základní kořisti, velkých kopytníků.
Nejhorší situace v tomto směru nastala v západní Africe, naopak v jižní Africe
početnost velkých kopytníků vzrůstá. Foto Zdeněk Patzelt

Na neradostném stavu afrických lvů se dlouhodobě negativně podepisuje i vzrůstající pytláctví a pronásledování v oblastech, kde místní obyvatelé chovají hovězí dobytek. Protože lvi nepohrdnou mršinou, doplácejí na v Africe běžné kladení otrávených návnad. Stejně jako každý trofejní lov, i dobře řízený, udržitelný lov lvů pro trofeje může finančně podporovat nejen ochranu přírody, ale i rozvoj afrického venkova. Na druhou stranu intenzivní lov vedl nezřídka k znatelnému poklesu početnosti lvích populací. Doporučovanou kvótu, tedy odlov samce staršího šesti let na každých 2000 km² (Packer et al. 2011), dodržuje jen Mosambik (Lindsey et al. 2013). Zabití lva vede k oslabení samčí smečky. Pokud se tlupa střetne s větší a početnější skupinou, mohou přijít o život i zbývající bratři zabitého lva. Aby se lvice dostaly co nejdříve do říje a samci měli možnost s nimi zplodit vlastní potomstvo, usmrtí noví samci mláďata protivníků (Bertram 1975, Packer & Pusey 1983).

Žádný div, že IUCN kdysi naprosto běžného lva hodnotí jako v celosvětovém měřítku ohrožený druh v kategorii zranitelný (Bauer et al. l.c.).

Poněkud jiná situace nastala v případě jediné indické populace lva, obývající část státu Gudžarát na západě druhé nejlidnatější země světa. Zatímco abundance lva se v Girském chráněném území stabilizovala, v okolní krajině využívané pro pastvu skotu se za posledních 21 let čtyřnásobila. V Indii v současnosti žije podle IUCN 445 lvů (Bauer et al. l.c.), údaje gudžarátské vlády hovoří dokonce
o 523 zvířatech (USFWS l.c.).

Lvice při úspěšném lovu v NP Etosha v Namibii. Foto Zdeněk Patzelt

Ulovená zebra postupně nasytí celou lví smečku. Foto Zdeněk Patzelt

Továrny na lvy
Na některých rančích bývají lvíčata odstavena dokonce jen hodinu po porodu. Řada odborníků je přesvědčena, že skutečnou příčinou předčasného odebrání lvíčat matkám zůstává snaha umožnit lvicím co nejdříve znovu zabřeznout. Uvádí se, že na jihoafrických farmách mívají lvice za dva roky i pět vrhů. Přitom v přírodě kojí potomky až do stáří šesti měsíců. Zájemce si může za poplatek asi 150 USD (3600  Kč) s lvíčetem pohrát, vyfotografovat se s ním, a pokud je lví mládě starší než čtyři měsíce, také si s ním vyjít na procházku do buše.

Na stromy lvi lezou v oblastech Serengeti, Lake Manyara a Ishasha sektor
v Queen Elizabeth. Důvody nejsou úplně jasné.
Foto František Pelc

Pokud nenajdou samičky kupce, stanou se z nich v dospělosti chovná zvířata. Samce čeká jiný osud. Obvykle ve stáří čtyř let jej převezou z výběhu, na který byl zvyklý, do ohrady, kde několik hodin malátně, v některých případech i pod vlivem sedativ, přechází z místa na místo. Poté jej bohatý zahraniční lovec zastřelí puškou, revolverem či kuší z bezpečí, obvykle z korby přistaveného nákladního automobilu. Cena trofeje se podle kvality pohybuje v rozmezí 90 000–450 000 randů (160 000– 800 000 Kč). Pro obdobný způsob lovu v uzavřeném prostoru se v angličtině vžilo označení canned hunting. Přeložit jej můžeme buď jako lov v konzervě nebo v plechovce, či předstíraný lov. Předtočený smích, dobře známý z amerických seriálů či zábavných programů, označujeme totiž také jako canned.

Na více než 160 farmách žije dnes v JAR více než 6000–7000 lvů: 800–1000 z nich je každoročně odstřeleno (Steyn l.c.). Množství lvů chovaných v JAR v lidské péči nebo v tomto případě spíše v zajetí se od roku 2005 zdvojnásobilo. Přitom počet volně se pohybujících lvů, převážně ve státních chráněných územích, čítá 2940 jedinců (Williams et al. 2015).

Současné rozšíření lvů ve volné přírodě přibližuje mapa z roku 2012.
Zdroj: http://www.dw.com/en/no-chance-for-africas-lions/a-18808073

Je to vůbec ještě lov?
Co vůbec vede movité lovce, aby v kleci zabíjeli netečná zvířata? Na internetu si v klidu vyberou úlovek, který jim neuteče. Zatímco zabití lva ve volné přírodě může trvat až tři týdny, předstíraný lov zabere jen dva dny. Nezanedbatelná není ani cena. V Jihoafrické republice zaplatí zájemce o odstřel krále zvířat v přírodě až 75 000 USD (1,8 milionu Kč), tedy jedenáctkrát více než za nejlevnější zabití lva v kleci (Steyn l.c.). A výsledek? V letech 2007–2011 se z JAR legálně vyvezlo již 4062 lvích trofejí. Přitom volně žijící jedinci tvoří jen 1–5  % v souladu se zákonem v celé zemi ulovených exemplářů (Williams et al. l.c.).

Jedním z argumentů zastánců předstíraného lovu je, že pomáhá snižovat tlak lovců na volně žijící lví populace. Ve všech zemích, kde je lov lvů povolen, žádosti o odstřel zmiňované velké kočky překračují stanovené kvóty. Nezřídka se ale stává, že sběratelům trofejí již odstřel osudu odevzdaných šelem v ohradě nestačí a chtějí si ulovit lva v přírodě, i když to zákon neumožňuje. Protože lvi z farem jsou zvyklí na člověka, nelze je využít pro posílení smeček ve volné přírodě či pro repatriaci (Hunter et al. 2012).  

Přes opakované výzvy k zákazu trofejového „lovu“ tímto způsobem, naposledy na VI. světovém kongresu ochrany přírody v Honolulu v září 2016, to ale nevypadá, že by dobře zavedený průmysl měl v blízké budoucnosti skončit.

Tygrem a lvem ke zdraví a harmonii se světem
Ačkoliv tradiční lékařství využívá na jihovýchodě Asie a v Číně zejména rostliny, některé přípravky se vyrábějí z různých částí těl volně žijících živočichů. Přestože ČLR již v roce 1993 zakázala veškerý obchod s tygřími produkty, i nadále vznikaly faremní chovy tygrů určených pro úřady tolerovanou výrobu tzv. tygřího vína, vznikajícího macerováním tygřího kadaveru v alkoholu a bylinkách. Potírání obchodu s tygřími preparáty zvýšilo počty legálně dovezených lvích koster a kostí z Jihoafrické republiky. V roce 2011 z JAR do Číny zamířilo 573 lvích celých skeletů nebo částí, pocházejících téměř výhradně ze zvířat narozených v zajetí: je to desetkrát více než v roce 2008 (Williams et al. l.c.).  

Uvádí se, že ve Vietnamu lze ze lví kostry vytěžit falešné tygří víno v hodnotě až 70 000 USD (1,7 milionu Kč, Steyn l.c.). Zisk z obdobného obchodu motivuje pytláky v jiných zemích, protože kosti lva upytlačeného v přírodě budou vždy levnější než části skeletu lvů živených několik let na farmě (Willams et al. l.c.).

Pomohou politici?
Případ lva Cecila, zabitého začátkem července 2015 nepříliš etickým způsobem v Zimbabwe, urychlil snahu některých států výrazně omezit trofejní lov lvů (viz box 2). Jako první zakázala dovoz všech lvích trofejí Austrálie, a to v březnu 2015. Od listopadu 2015 Francie, do té doby největší dovozce lvích trofejí v EU, nedovoluje import lvích hlav, tlap a kůží. V dubnu 2016 Francii následovalo Nizozemsko a k obdobnému kroku se chystá i Velká Británie, Španělsko, Finsko a Itálie.

Omezení dovozu lvích trofejí přijala i země, kam jich z Afriky směřuje zdaleka nejvíce – Spojené státy. V prosinci 2015 zařadila Správa Spojených států pro ryby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy (USFWS) africké lvy na seznam taxonů, na něž se vztahuje známý zákon o ohrožených druzích (ESA). Uvedený počin sice neznamená úplný zákaz dovozu lvích trofejí, ale americký občan musí před vydáním povolení prokázat, že lovecký poplatek konkrétně přispívá k ochraně druhu a že budoucí trofej pochází z dobře řízené lví populace (USFW l.c.). Odborníci se domnívají, že mnohem větší dopad na lov afrických lvů bude mít rozhodnutí 40 leteckých společnosti nepřepravovat trofeje zmiňovaného velkého savčího predátora.

Na 17. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), konaném na přelomu září a října 2016 v Johannesburgu, navrhla skupina západoafrických států, aby byl lev přeřazen z přílohy II úmluvy do přílohy I. Uvedený návrh by významně redukoval mezinárodní obchod s lvími trofejemi, nakonec však přijat nebyl.
   
Pokles početnosti a zmenšování a fragmentace areálu lva bude s velkou pravděpodobností pokračovat i nadále (Bauer et al. 2015). Naskýtá se otázka, zda by lvům nepomohla podpora vrcholných světových politiků, které se dostává tygrům.

 

Malá ukázka léků používaných v tradiční čínské medicíně a obsahujících části
tygřího těla. Foto Jan Plesník

Pracovníkům pražské zoologické zahrady se podařilo po více než dvaceti
letech přivést do Evropy čistokrevné lvy přímo z Indie. Protože všichni
indičtí lvi chovaní na našem kontinentě pocházejí pouze z devíti jedinců,
může jejich zapojení do chovu snížit negativní dopady příbuzenské
plemenitby. Foto Jan Plesník