Zvláštní číslo

Ochrana přírody 2009 — 1. 9. 2009 — Zvláštní číslo

Postoj veřejnosti Evropské unie a České republiky ke změně podnebí

autoři: Alois Pavlíčko

Když se řekne „životní prostředí“

V listopadu a prosinci 2007 se uskutečnil ve všech 27 členských státech EU průzkum veřejného mínění o životním prostředí (European Commmission 2008a). Šetření se zúčastnilo téměř 27 000 občanů starších 15 let, z toho 1 164 obyvatel ČR.

K jakým výsledkům sociologové dospěli? V 11 zemích včetně Itálie nebo Velké Británie si lidé spojují životní prostředí s představou znečištěných měst. V šesti členských státech EU, mj. v SRN, Švédsku či Nizozemsku, si respondenti v souvislosti se životním prostředí nejdříve vybaví změny podnebí. Když ale měli dotazovaní Evropané označit pro ně nejvýznamnější environmentální prob­lém současnosti, více než polovina z nich, konkrétně 57 %, vybrala jako jeden z pěti nejdůležitějších právě klimatickou změnu. V pomyslném žebříčku klíčových hrozeb pro životní prostředí, jak je hodnotí obyvatelé členských států EU, následovalo znečištění vody (42 %) a ovzduší (40 %) a člověkem způsobené havárie (39 %).

Občané ČR, kteří odpovídali na otázky sociologického šetření, si stejně jako obyvatelé Slovenska vzpomenou při vyslovení sousloví životní prostředínejdříve na ochranu přírody (21 % dotazovaných). Osmnáct procent Čechů, dává životní prostředí do souvislosti se zelenou a příjemnou krajinou, zatímco 15 % z nich chápe problematiku životního prostředí jako otázku znečištěného prostředí ve městech. Nejdůležitější environmentální problém spatřují Češi v čistotě vod (54 %), haváriích poškozujících životní prostředí (51 %) a v klimatické změně (50 %). Pro někoho může být překvapením, že 96 % zpovídaných občanů ČR neváhalo označit ochranu životního prostředí za důležitou věc pro ně samotné.

Změna podnebí: viděno občany

Další rozsáhlé sledování veřejného mínění, zaměřené vysloveně na postoje obyvatel ke změně podnebí, proběhlo opět osobními pohovory na jaře 2008 na přibližně stejně velkém vzorku jako předchozí výzkum (European Commission 2008b).

Ukázalo se, že Evropané považují výraz změna podnebíza synonymum termínu globální oteplování. Celkem 62 % zpovídaných má za to, že změna klimatu je v současné době nejvážnějším problémem světa hned za chudobou, kterou za nejdůležitější hrozbu považuje 68 % respondentů. Čím jsou odpovídající mladší, tím více si myslí, že změna podnebí je vůbec nejhrozivější světovou těžkostí. Více než polovina Evropanů, kteří se zúčastnili šetření, se domnívá, že jsou o změně podnebí poměrně dobře informováni. Za nedostatečnou činnost v ochraně podnebí kritizují průmysl tři ze čtyř respondentů. Celkem 61 % dotazovaných tvrdí, že sami podnikají praktické kroky proti změně podnebí. Kromě recyklace domácího odpadu a šetření energií a vodou zmiňují i snížení spotřeby jednorázových výrobků. Na otázku, zda by byli ochotni platit navíc za energii vyrobenou postupy snižujícími emise skleníkových plynů, odpovědělo 26 % dotázaných, že neví, a 30 % tuto možnost rovnou odmítlo.

A jak z uvedeného šetření vyšli občané ČR? Změnu podnebí pokládalo za nejzávažnější problém světa 45 % dotázaných obyvatel České republiky, což je vůbec nejméně ze všech členských států EU. Na druhou stranu 76 % zpovídaných Čechů má změnu podnebí za velmi vážný problém, což je o 1 % více než podíl obyvatelstva všech členských států EU dohromady. Přitom více než polovina obyvatel ČR, kteří se podíleli na zmiňovaném výzkumu, se považuje za špatně informované o změně podnebí. Šetření naznačuje, že Češi recyklují odpady a omezují spotřebu energie, vody a jednorázových výrobků více než obyvatelé EU jako celku. Téměř polovina respondentů z ČR zastává názor, že pro snížení dopadů změn podnebí a přizpůsobení se jim se musí vláda, podniky a průmysl, nikoli občané, začít chovat jinak. Nepochybnou výzvu představuje 36 % dotazovaných občanů ČR, kteří chtějí sami udělat něco proti změně podnebí, ale nevědí, co by to vlastně mělo být.

Něco z domácí kuchyně

Na nejzávažnější celosvětové problémy životního prostředí se občanů ČR nedávno ptalo také Centrum pro výzkum veřejného mínění. Výzkumu, který probíhal od 4. do 11. května 2009 formou osobních rozhovorů, se zúčastnil reprezentativní vzorek 1 038 dotazovaných (CVVM 2009).

Za vůbecnejzávažnější světový problém životního prostředí považují občané ČR podle tohoto šetření hromadění odpadů (95 % dotázaných). Stejný podíl respondentů se domnívá, že biosféře hrozí největší nebezpečí znečištěním vod. Naopak 89 % kritizuje pokračující úbytek deštných pralesů,.

Mizení rostlinných a živočišných druhů pokládá za závažné 83 % dotázaných, 80 % lidí označuje za nejhorší globální environmentální problém znečišťování půd cizorodými látkami a 76 % našich spoluobčanů se obává klimatických změn.

Závěr

Nedávné výzkumy veřejného mínění ukazují, že obyvatelé ČR sice nepokládají změnu podnebí za největší problém dnešního světa, ale současně jej nepodceňují. Současně ve srovnání s EU jako celkem není v ČR nižší podíl obyvatel, kteří se sami snaží klima chránit.

Jan Plesník je poradce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Alois Pavlíčko pracuje na Správě Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava Vimperk

Literatura

Babbie E. R. (2006): The practice of social research, 11^thedition. Thompson Wadsworth, 608 pp. – Bonar S. A. (2007): The conservation professional‘s guide to working with people. Island Press Washington, D.C., 224 pp. – CVVM (2009): Globální problémy očima české veřejnosti. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., Praha, 32 pp. – European CommISSION (2008a): Attitudes of European citizens towards the environment. Special Eurobarometer Series No. 295. European Commission Brussels, 127 pp. – European CommISSION (2008b): Europeans’ attitudes towards climate change. Special Eurobarometer Series No. 300. European Commission Brussels, 127 pp. – Schutt R.K. (2009): Investigating the social world. The process and practices of research, 6^thedition. Pine Forge Press Thousand Oaks, CA, 728 pp.