Ochrana přírody 2/2015 — 3. 6. 2015 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Zimoviště netopýrů v nekrasových jeskyních
Zimující netopýři na území České republiky využívají především různých podzemních prostor. Často se jedná o sklepy, štoly, chodby, historická opevnění nebo krasové a nekrasové jeskyně. Nejpočetnější zimoviště nalezneme v krasových jeskyních. Tato skutečnost je dána především velikostí podzemních prostor, teplotními poměry a reliéfem stěn a stropů. Oproti nim jsou nekrasové (pseudokrasové) jeskyně, dalo by se říci, jen „chudé příbuzné“. Přesto i v nekrasových jeskyních jsou na území ČR významná zimoviště. Autoři se aktivně věnují sledování pseudokrasových oblastí, především v oblasti východních Čech, kde se jim podařilo objevit několik nových zimovišť (např. jeskyně Na Svinčici). Své výsledky porovnávají s publikovanými daty o výskytu netopýrů, kterých je však z oblasti pseudokrasových jeskyní poskrovnu. Zde uvádíme zimoviště, která patří k nejzajímavějším z nich.
Svitavská pahorkatina
Svitavská pahorkatina je geomorfologický celek, ve kterém se nachází nejvíce tzv. pseudokrasových zimovišť. Jsou zde jeskyně, kde zimují stovky netopýrů, ale také pouze jednotlivé kusy.
Nejvýznamnějším zimovištěm v tomto území je bezesporu Jeskyně U Horního Újezdu (také Na Cíkovské stráni, Koňská díra, Drábkova, Propadlisko). Jeskyně se nachází mezi obcemi Horní Újezd a Cíkov, nad pravou hranou údolí říčky Desná, asi 18 km severovýchodně od Svitav. Jedná se o jeskyni puklinového typu, která je vytvořena v opuce. Vstupní propast hluboká 8 m přechází ve spodní části v horizontální chodbu asi 15 m dlouhou a maximálně 3 m širokou. Na jižním konci navazuje na chodbu další úzká propast, která tvoří spodní patro celého systému. Celková hloubka činí 28 m. Dosud zde bylo zjištěno 10 zimujících druhů netopýrů. Nejpočetnějším je zde vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), jehož početnost v posledních letech dosahuje 350 až 400 kusů. Nepravidelně a v malém počtu zde dále zimuje: netopýr velký (Myotis myotis), n. velkouchý (M. bechsteini), n. řasnatý (M. nattereri), n. brvitý (M. emarginatus), n. vodní (M. daubentoni), n. vousatý (M. mystacinus), n. Brandtův (M. brandtii), n. ušatý (Plecotus auritus) a n. dlouhouchý (P. austriacus). Tato jeskyně byla oprávněně zařazena mezi evropsky významné lokality.
Dalším významným zimovištěm je jeskyně Bětník (U Ouhlířů, U Popovce). Lokalitu nalezneme přibližně 750 m severozápadně od obce Popovec, nad levým břehem Bětnického (Domoradického) potoka, asi 19 km východně od Chrudimi. Jde o puklinovou jeskyni v opuce. Je tvořená jedinou vertikální puklinou o celkové průlezné délce 40 m a hloubce 22 m. Nejpočetnějším druhem je zde opět vrápenec malý, jehož početnost se každoročně pohybuje mezi 100 až 120 exempláři. Netopýra velkého zastihneme v početnosti okolo 10 jedinců. Netopýr brvitý, n. vodní, n. vousatý a n. ušatý zimují v jednotlivých kusech. Také toto zimoviště bylo zařazeno mezi evropsky významné lokality.
Také další jeskyně Svitavské pahorkatiny můžeme zařadit mezi významná regionální zimoviště – jsou jimi jeskyně U Rozhraní, jeskyně V Dolech a jeskyně Čertovy díry.
Jeskyně U Rozhraní se nachází v okrese Svitavy, 0,5 km západně od obce Bradlné, v levém svahu údolí Bradlenského potoka. Je to rozsedlinová jeskyně v opuce, tvořená spletitým systémem většinou úzkých prostor o celkové délce asi 400 m. Dominantním druhem je zde vrápenec malý (mezi 20 až 30 kusy), n. velký, n. brvitý, n. vodní a n. ušatý zimují nepravidelně v jednotlivých kusech.
Jeskyni V Dolech (Nad Kalvárií) nalezneme v okrese Ústí nad Orlicí, 1,5 km jižně od obce Skuhrov, v levém svahu údolí Skuhrovského potoka nad vyústěním Mločího dolu. Opět se jedná o puklinovou jeskyni v opuce, která je tvořena systémem úzkých puklin a propástek. Celková délka je 37 m, hloubka 18 m. Pravidelně zde zimuje v početnosti kolem 20 jedinců vrápenec malý. Netopýr velký, n. řasnatý, n. brvitý, n. vodní, n. vousatý a n. ušatý zimují nepravidelně v jednotlivých kusech.
Jeskyně Čertovy díry leží v okrese Svitavy, v levém svahu údolí Bělského potoka mezi obcemi Brněnec a Bělá nad Svitavou. Jedná se o rozsedlinovou jeskyni v opuce, která je tvořena systémem převážně úzkých prostor o celkové délce asi 110 m. Pravidelně zde zimuje 5 druhů (vrápenec malý, netopýr velký, n. řasnatý, n. brvitý a n. vousatý).
Dalšími, méně významnými zimovišti v rámci Svitavské pahorkatiny jsou jeskyně Pivnická, Průvanová, U Lanšperka, Pod mariánským obrazem a jeskyně V Podskale.
Moravskoslezské Beskydy
Moravskoslezské Beskydy jsou dalším geomorfologickým celkem s výskytem nekrasových jeskyní, kterých netopýři využívají k zimování.
Nejvýznamnějším zimovištěm je bezesporu Kněhyňská jeskyně na jižním svahu Kněhyňského hřebenu. Vertikální rozsedlinová jeskyně byla vytvořena svahovými procesy ve flyšových pískovcích. Vstup tvoří otevřená 8 m hluboká propástka, která ústí ve vstupním dómu, kde se pak jeskynní systém větví na několik částí. Jeskyně stupňovitě klesá různě se křížícími puklinovými chodbami a propástkami až do hloubky 57,5 m. Celková délka je 280 m. Netopýři zde zimují na stropech, jednotlivě i v malých skupinách, ve všech částech jeskyně. Nejpočetnějším zimujícím druhem je netopýr velký, jehož početnost se každoročně pohybuje okolo 100 kusů, dále vrápenec malý a netopýr vousatý, každý v početnosti okolo 10 exemplářů. Dalšími pravidelně zimujícími druhy, ale pouze jednotlivě, jsou netopýr brvitý, n. řasnatý, n. vodní a n. severní (Eptesicus nilssonii).
Jeskyně Ondrášovy díry se nachází na jižním svahu hřebenu Lukšinec (součást masivu Lysé hory). Vertikální rozsedlinová jeskyně byla vytvořena svahovými procesy ve flyšových pískovcích. Vstup do jeskyně tvoří 4 m hluboká úzká puklinovitá propástka, jež ústí ve vstupním dómu, ve kterém se jeskynní systém dělí na dvě části. Jeskyně stupňovitě klesá až do hloubky 34,5 m. Celková délka chodeb a dómů, které se nacházejí v několika patrech nad sebou, je 217 m. Nejpočetnějším druhem v jeskyni je netopýr velký. Další druhy zimují již nepravidelně. Jedná se o netopýra vousatého, n. brvitého, n. řasnatého, n. vodního a n. ušatého.
Jeskyni Cyrilku nalezneme na jihovýchodním svahu hřebenu Pustevny. Rozsedlinová jeskyně byla vytvořena svahovými procesy ve flyšových pískovcích. Vchod tvoří malý otvor mezi zaklíněnými skalními pískovcovými bloky, který pak vede do nízké plazivky. Vlastní jeskynní systém začíná za třímetrovým kolmým stupněm, který ústí do nevelkého dómu, ze kterého vybíhají další puklinové chodby tvořící labyrint o délce 370 m. Maximální hloubka jeskyně je 15 m. Početnost zimujících netopýrů dosahuje až 50 kusů. Nejpočetnější je vrápenec malý, dalšími druhy jsou pak netopýr velký, n. řasnatý, n. brvitý, n. vodní, n. vousatý a n. ušatý.
Posledním významným zimovištěm v jeskyních Moravskoslezských Beskyd je jeskyně Čertova díra, která se nachází na jihovýchodním svahu hřebenu Čertův mlýn. Vertikální rozsedlinová jeskyně byla vytvořena svahovými procesy ve flyšových pískovcích. Vstup tvoří 4 m hluboká puklinovitá propástka, která ústí ve vstupním dómu o rozměrech 8x4 m. Za malým průlezem na dně dómu jeskyně pokračuje kaskádovitě úzkou puklinou až do hloubky 30 m. Celková délka jeskyně je 60 m. Nepravidelně zde zimuje vrápenec malý, netopýr velký, n. řasnatý, n. vodní, n. vousatý a n. ušatý.
Jičínská pahorkatina
Jičínská pahorkatina je dalším geomorfologickým celkem s výskytem zimovišť v nekrasových jeskyních. Jeskyně Krtola leží přibližně 1,5 km západně od obce Příhrazy. Krtola je pískovcová vrstevní jeskyně se dvěma prostorami. S délkou 40 m je nejdelší v Příhrazských skalách. Vzhledem k početnosti vrápence malého – pohybuje se mezi 350 až 400 kusy – je Krtola jedním z nejvýznamnějších zimovišť na území Českého ráje. Nepravidelně zde v jednotlivých kusech zimuje rovněž netopýr velký, n. vodní, n. brvitý, n. vousatý, n. ušatý a n. černý (Barbastella barbastellus).
Jeskyně Sklepy pod Troskami se nachází asi 1 km jihovýchodně od zříceniny hradu Trosky. Jedná se o puklinovo-rozsedlinovou jeskyni, která začíná prostornou kavernou, za níž přechází v plazivku, která se přibližně po 10 m větví do více než 130 m dlouhého podzemního systému. Nejpočetnějšími druhy jsou vrápenec malý (okolo 50 kusů) a netopýr velký (okolo 30 kusů). Dalšími zimujícími druhy jsou netopýr vodní, n. řasnatý, n. ušatý, n. severní a n. černý.
Jeskyně Na Svinčici se nachází v jižní části Prachovských skal, asi 50 m severovýchodně od vrcholu Svinčice (451 m n. m.). Jde o výrazně vertikálně členěnou puklinovo-rozsedlinovou jeskyni navazující na závrtovou depresi. Celková délka je přibližně 30 m. S hloubkou 15,5 m je pak nejhlubší jeskyní Prachovských skal. Jeskyně Na Svinčici je novým zimovištěm; sčítání zde probíhá od roku 2012. Dosud byl zjištěn pouze vrápenec malý – početnost v zimě 2014 dosáhla 59 exemplářů.
Dalšími zimovišti v rámci Českého ráje jsou např. jeskyně Hlavatice, Nad Reisovou vyhlídkou, jeskyně Lachmanova a jeskyně Kořání.
Významným zimovištěm v rámci Jičínské pahorkatiny je ještě jeskyně Skrýše. Ta se nachází na severovýchodním temeni Dehtovské horky na Libotovském hřbetu nad Bílou Třemešnou. Jde o rozsedlinovu jeskyni, která je tvořena úzkou chodbou o délce 28 m a hloubce 6,5 m. Zjištěn byl zatím pouze vrápenec malý, nejvyšší početnost byla dokumentována v zimě 2014, a to 69 kusů.
České středohoří
V Českém středohoří se nachází významné zimoviště v jeskyni Loupežnická u Velkého Března. Jde o rozsedlinovou jeskyni, kterou nalezneme na severním svahu Zámeckého vrchu, východně od obce Olešnice. Je dlouhá asi 130 m a hluboká 36 m. Pravidelně zde zimuje několik desítek jedinců vrápence malého, netopýra velkého a n. vodního. Tato jeskyně je zároveň největší jeskyní v neovulkanitech v České republice.
Dalšími zimovišti v Českém středohoří jsou jeskyně Na Špičáku, Trpasličí a V Průčelské rokli 1. V těchto zimovištích zimují jednotlivé kusy vrápence malého, netopýra velkého a n. černého.
Broumovská vrchovina
Na území Broumovské vrchoviny nalezneme velké množství jeskyní všech typů. V Adršpašsko-teplických skalách se dokonce nachází i dosud nejdelší známá pseudokrasová jeskyně – je jí Teplická jeskyně s délkou 1 065 m. Vzhledem k typům jeskyní (převážně suťové a rozsedlinové), které v zimních měsících značně promrzají, se zde nenachází žádné významné zimoviště. Dosud byly nalézány pouze jednotlivé kusy netopýra ušatého. V současné době zde probíhají výzkumy jeskyní, jejichž cílem je mj. i objev klimaticky vhodné lokality pro zimování netopýrů.
Závěr
Vedle pravidelně monitorovaných a pro zimování netopýrů velice atraktivních jeskyní krasových se na území České republiky nachází i celá řada jeskyní nekrasových, které jsou také významnými zimovišti netopýrů. Nejvhodnější jeskyně pro netopýry jsou především v geomorfologických celcích Svitavská pahorkatina, Moravskoslezské Beskydy a Jičínská pahorkatina. Nekrasové jeskyně s výskytem netopýrů se nachází i v dalších geomorfologických celcích, např. v Českém středohoří a Broumovské vrchovině. V nekrasových jeskyních u nás pravidelně zimuje dvanáct druhů netopýrů: vrápenec malý, netopýr velký, n. velkouchý, n. řasnatý, n. brvitý, n. vodní, n. vousatý, n. Brandtův, n. severní, n. černý, n. ušatý a n. dlouhouchý. Možnost objevů nových zimovišť netopýrů v nekrasových jeskyních je značná, především z důvodu stále nedostatečného speleologického výzkumu pseudokrasových regionů. Týká se to takových území, jako je např. Broumovská vrchovina, kde speleologický průzkum sice probíhá, zatím však bez nálezu. Přesto je vzhledem k velikosti a geomorfologické pestrosti pravděpodobnost nálezu významného zimoviště vysoká. Dalším územím může být např. údolí Labe nad Dvorem Králové nad Labem, kde byly teprve nedávno odborné veřejnosti popsány nové pseudokrasové jeskyně (další průzkum na tomto území stále probíhá). Nálezy nových jeskyní samozřejmě nelze vyloučit ani v oblastech, o kterých se domníváme, že jsou dostatečně prozkoumány – to se týká např. skalních měst na území Jičínské pahorkatiny, Labských pískovců, Českého středohoří atd.
Zdroje
¬ Michálek B. (2006): Zimoviště netopýrů ve Skrýších u Bílé Třemešné. Vespertilio. 9–10: 229–230.
¬ Mlejnek R., Ouhrabka V., Rejl J. (2013): Zajímavá oblast pískovcových jeskyní. Ochrana přírody. 4: str. 17.
¬ Mrkáček Z., Horáček D. & Jóža M. (2001): Zimoviště netopýrů v Českém ráji. Vespertilio. 5: 175–180.
¬ Wagner J. (2001): Zimoviště netopýrů v Nízkém a Hrubém Jeseníku, Oderských vrších a Moravskoslezských Beskydách. Vespertilio. 5: 287–302.
¬ Weidinger K. (2001): Zimoviště netopýrů v oblasti Svitavské pahorkatiny. Vespertilio. 5: 303–310.
Titulní fotografie článku:
Zimující vrápenci malí v jeskyni Krtola.
Foto: Jiří Rejl
Netopýr velký je dalším druhem pravidelně zimujícím v nekrasových jeskyních.
Foto: Jiří Rejl