Ochrana přírody 5/2012 — 27. 2. 2013 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Vliv pastvy na omezování ovsíku vyvýšeného a dřevin
Součástí desetiletého sledování vlivu pastvy na xerotermní trávníky na území Prahy bylo mimo jiné vyhodnocení, do jaké míry má období pastvy vliv na omezování expanzivního ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a také dřevin, které zarůstají chráněná území (podrobněji viz Dostálek & Frantík 2007, 2008). Článek přináší závěry tohoto sledování.
Ovsík vyvýšený
(Arrhenatherum elatius) je rozvolněně trsnatý druh trávy vysokého vzrůstu, dorůstající až 150 cm. Je charakteristickým druhem mezofilních luk nížin a pahorkatin, které se po něm označují jako ovsíkové. Často je také součástí osiva pro zakládání kulturních luk. Není však pouze běžným lučním druhem, ale vyskytuje se i na mnoha dalších stanovištích (meze, lesní lemy, křoviny, ruderální stanoviště). Dává přednost sušším a na živiny bohatším biotopům. V důsledku obohacování prostředí živinami (ať již splachy hnojiv nebo vzdušnými depozicemi) a upuštění od obhospodařování se tato tráva expanzivně šíří na stanovištích xerotermních trávníků, kde způsobuje degradaci druhově bohatých společenstev rostlin. Výskyt nadměrného množství ovsíku bývá tlumen managementovými zásahy spočívajícími v kombinaci soustavného kosení a pastvy.
Z výsledků hodnocení vyplynulo, že k největšímu úbytku pokryvnosti Arrhenatherum elatiusdošlo v případě, kdy porosty byly v předcházejícím roce spásány do konce června (graf 1). Tento úbytek byl významně větší než při pastvě od srpna dále. Naopak absolutní hodnoty pokryvnosti byly při podzimní pastvě v porovnání s nepasenými porosty mírně větší. To je pravděpodobně způsobeno tím, že zvířata starší suché porosty ovsíku nespásají. Tím potom není zabráněno jeho vysemenění, ovsík není ani dostatečně sešlapáván a dochází tak spíše k podpoře jeho šíření, kterému má pastva předejít. Podobný efekt předpokládají také Mayerová et al. (2010), kteří potvrdili vliv pastvy v předchozím roce na snížení pokryvnosti Arrhenatherum elatius. Na důležitost správného načasování pastvy ukazuje také práce Wilsona a Clarka (2001), která sledovala význam termínu kosení při omezování tohoto invazního druhu v travních porostech severoamerických prérií. Autoři zjistili, že nejúčinněji jeho prosperitu omezuje kosení v květnu a červnu. Skutečnost, že toto období odpovídá námi zjištěnému nejvhodnějšímu termínu pro pastvu, podporuje předpoklad, že semena mají pro prosperitu a šíření porostů ovsíku pravděpodobně značný význam. Bullock et al. (2001) prokázali, že pastva v letním období má největší vliv na redukci jeho pokryvnosti. Tyto výsledky jsou však s našimi obtížně srovnatelné, jelikož autoři pod pojem léto (summer) zahrnují všechna námi vymezená období pastvy. Význam intenzivní pastvy spojené se sešlapáváním pro redukci tohoto druhu potvrdili také Skládanka et al. (2010).
Porost s převládajícím ovsíkem vyvýšeným na stanovišti xerotermních trávníků v PP Podbabské skály
Na řadě stanovišť jsou xerotermní trávníky ještě ve velmi dobré kondici.
Výsledky sledování rovněž ukazují, že ve všech sledovaných chráněných územích se v prvních dvou letech po zavedení pastvy pokryvnost Arrhenatherum elatiusvýrazně snížila. Potom následovalo pětileté období stagnace pokryvnosti přibližně na třetinové úrovni původního stavu. V posledních třech letech však začala opět mírně vzrůstat. Tento jev může být způsoben postupným zvyšováním živin v důsledku každoročního pobytu zvířat. Vyšší obsah živin pak může ovsíku pomoci překonat stres způsobený spásáním a sešlapem. Na možnost, že může dobře využít živiny dodávané zvířaty, ukazují i údaje, které publikovali Fiala et al. (2011).
Obdobně na termín pastvy reagovaly dřeviny, zejména pak převládající trnka obecná (Prunus spinosa); viz graf 2. Výsledky ukazují, že dřeviny jsou spásány převážně v jarním období, v pozdním létě a na podzim naopak v minimální míře, nebo vůbec ne. Jejich prosperita je pravděpodobně, stejně jako v případě Arrhenatherum elatius,podpořena přísunem živin dodaných zvířaty. Pokryvnost dřevin se po zavedení pastvy udržovala s určitými oscilačními výkyvy na stejné úrovni. Pastva ji sice nesnížila, ale rozrůstání dřevin bylo zamezeno.
Graf 1Změny v pokryvnosti Arrhenatherum elatius v závislosti na období pastvy
Graf 2Změny v pokryvnosti dřevin v závislosti na období pastvy
Závěr
Výsledky sledování přinesly následující zjištění: 1. na omezení expanzivního Arrhenatherum elatiusa dřevin ve vegetaci suchých trávníků měla největší vliv pastva v jarním období do konce června; 2. pastva na vrcholu léta a v podzimním období nevedla ke snížení jejich pokryvnosti. Naopak pastva na podzim mírně podpořila prosperitu jak druhu Arrhenatherum elatius, tak dřevin, včetně převládající trnky (Prunus spinosa).
J. Dostálek pracuje ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.,
T. Frantík působí v Botanickém ústavu AV ČR