Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 5/2017 — 21. 10. 2017 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf

Nepasečné hospodaření v lesích a ochrana přírody.

26 let poznatků z  Klokočné

Autor: Vladislav Ferkl

Pasečné, nebo nepasečné hospodaření?
Uvědomíme-li si, že les pokrývá více než třetinu území České republiky, musíme dojít k závěru, že při jeho užívání a obhospodařování je mimořádně významné, volit k přírodě co nejšetrnější a zároveň co nejekonomičtější způsoby těchto činností. Dlouhodobá debata je v části odborných kruhů v tomto smyslu vedena ohledně samotných principů pasečného či nepasečného hospodaření. Při nepasečném hospodaření jsou výběrově těženy jednotlivé stromy a na rozdíl od pasečného až holosečného způsobu tak nedochází ke vzniku pasek a holosečí, pro obnovu a pěstování lesa jsou mnohem citlivěji a šířeji využity přirozené přírodní procesy. V současnosti jsou k dispozici výsledky výzkumů na demonstrační lokalitě nepasečného hospodaření Klokočná, spadající do správy Lesů ČR, s.p., Lesního závodu Konopiště, polesí Komorní Hrádek. Těchto 393 ha lesa leží v podmínkách středních poloh, ve 3. až 4. vegetačním stupni s 600 mm ročních srážek a s převahou kyselých a oglejených půd. Jedná se tedy o lokalitu reprezentující značný podíl našich lesních stanovišť. V situaci, kdy nejčastěji uplatňovaný systém pasečného až holosečného hospodaření naráží v podmínkách klimatických změn na omezené možnosti dalšího rozvoje, nabízí nepasečná alternativa potřebnou perspektivu pro zajištění zdravotního stavu a stability lesních porostů. Zároveň se ukazuje, že nepasečný způsob péče o les je vhodnějším řešením i z hlediska produkčních schopností porostů a rovněž i z hlediska ekonomických ukazatelů.

Úspěšná přirozená obnova jedle pod horní etáží.
Foto Vladislav Ferkl

Realita současnosti
V současnosti nezbývá než konstatovat, že již prokazatelně přínosné principy nepasečného hospodaření, až na výjimky, zatím zůstávají při obhospodařování lesů stále nevyužity. Dnes však otázka principů hospodaření v lesích dostává nový význam z důvodů nutnosti řešení mimořádně závažných problémů souvisejících se změnami klimatu (např. současná kůrovcová kalamita na Moravě) i v souvislosti s rostoucími nároky na ochranu životního prostředí. Pokud tedy prostor pro zlepšení hospodaření v lesích existuje, je naší povinností jej využít.

I s břízou lze pracovat výběrným způsobem. Foto Vladislav Ferkl

Nepasečné hospodaření jako možnost řešení?
Výsledky výzkumů na Klokočné komentované níže ukazují, že řešením problémů stability a odolnosti lesa, stejně jako citlivosti přístupu k ekosystémům a hospodářských výsledků, může být nepasečný, přírodě blízký způsob hospodaření, založený na účelném využívání a usměrňování přírodních procesů růstu a obnovy porostů. Jeho úspěšnost je dnes již nezpochybnitelně prokázána a uplatňována nejen ve Francii (např. oblast Franche-Comté), Švýcarsku, Německu či Slovinsku, ale i na dalších demonstračních objektech v přírodních podmínkách našich lesů, jako jsou například Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny při Mendelově univerzitě v Brně, nebo Jihlavské městské lesy na lesnickém úseku Stonařov.

Pozitivní výsledky nepasečných způsobů hospodaření jsou potvrzovány i nejnovějšími závěry projektů výzkumných a pedagogických pracovišť, srovnávajících výhody a nevýhody jednotlivých způsobů hospodaření v ČR (např. Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze). Rovněž z jejich závěrů vychází, že přírodě bližší, nepasečné způsoby péče o lesní ekosystémy jsou i v přírodních podmínkách České republiky plně ekonomicky konkurence schopné.

Fakta o čtvrtstoletí výběrného hospodaření na Klokočné
Výsledky a provozní poznatky získané za 26 let hospodaření nepasečným, výběrným způsobem na demonstračním objektu Klokočná dokládají, že úspěšnost této metody hospodaření není odkázána jen na podhorská či horská stanoviště, jak je často uváděno. Prokázat uskutečnitelnost a přínosnost nepasečného hospodaření znamená především v běžných provozních podmínkách obstát v konkurenci ekonomických i ostatních hospodářských výsledků a doložit reálnost perspektivy trvalého udržení těchto hodnot. Z Klokočné jsou o takovýchto výsledcích k dispozici konkrétní ekonomické a hospodářské údaje za prvních 26 let, a to včetně údajů o stavu a vývoji zásob, druhové i věkové skladbě a zdravotním stavu porostů (získaných z LHE a konkrétních podkladů LHP, včetně výsledků inventarizace lesa, prováděné zde každých 5 let). I když pro konečné hodnocení není v lese ani čtvrt století dostatečně dlouhá doba, lze již dnes vzájemné srovnání výsledků nepasečného hospodaření na Klokočné a pasečného na okolních srovnatelných lokalitách celého LHC považovat za dostatečně průkazné.

Z nejdůležitějších výsledků a poznatků lze uvést například tyto:

• přímé náklady (PN) celkově v pěstebních činnostech tvořily v r. 2016 (v přepočtu na 1 ha porostní plochy) pouhých 37 % v porovnání s pasečným hospodařením na celém LHC, z toho zalesňování jen 20 %, vyklízení klestu 77 %, oplocení 121 % a ochrana proti buřeni 15 %.
  
  
• oproti tomu těžební práce (těžba, přibližování) jsou za období posledních 10 let ve výběrném hospodářství ekonomicky nákladnější o 8 %
  
  
• produkce dřevní hmoty na 1 ha obhospodařované plochy je za toto období trvale vyšší o plných 20 %
  
  
• celkový dosahovaný ekonomický efekt hospodaření, počítaný jako rozdíl mezi výnosem z realizace dřeva a PN za těžební a pěstební činnost je v provozních podmínkách nepasečného – výběrného lesa za uplynulých 10 let o 11  % vyšší.

Přitom jsou uváděné ekonomické výsledky dosaženy za situace, kdy se hektarové porostní zásoby lesních porostů trvale zvyšují (v průměru ročně o 1,6 m³/ha) a dokládají tak opodstatněnost uplatňované výše výběrných těžeb. Umělá výsadba (tj. ze 100 %) se provádí pouze dřevinami charakteru MZD (meliorující a zpevňující dřeviny), jejichž zastoupení se výrazně zvyšuje, a to nejen v časové fázi do zajištěné kultury, ale i v dalším procesu vývoje. Obnova ostatních dřevin výhledového cíle je výhradně z přirozeného zmlazení, což mj. zamezuje značným nezdarům umělých výsadeb způsobovaných dnes především obdobími sucha v jarních měsících a do určité míry snižuje i škody okusem zvěří. Je přitom nejlepší zárukou genetické hodnoty nových generací porostů a přirozené tvorby jejich kořenového systému. Na celé ploše 393 ha tímto způsobem hospodaření nevznikla od r. 1990 jediná holina a nebyla tak narušena možnost plynulého vývoje ekosystému. Vertikální struktura porostů je již v současné době téměř všude členěna do dvou až tří etáží. Obnova a vývoj porostů na jedné ploše se pozvolna propojuje a uzavírá do jednoho přirozeného cyklu, kde kupříkladu zastoupení jedle bělokoré v porostní skladbě bude tvořit plných 25-30 % a buku 15 %.

Umělá výsadba jedle je prováděna, pokud chybí matečný strom.
Foto Vladislav Ferkl

Zásadní rovněž je, že se podstatně zvýšila stabilita lesních porostů. Nahodilé a kalamitní těžby jsou o více než 80 % nižší, než v období před uplatněním výběrného způsobu hospodaření a v současné době se jejich rozsah pohybuje do 5 % z realizovaných těžeb. Opakovaný systém výběrných těžeb se pozitivně projevuje i na zdravotním stavu a kvalitě porostních zásob. Je patrný efekt světlostního přírůstu na nejkvalitnějších jedincích tvořících vrchní etáž porostní struktury. Citlivým ovlivňováním přírodních procesů vývoje, především usměrňováním a redukcí světlostních poměrů, se daří diferencovaně ovlivňovat intenzitu růstu jednotlivých dřevin spodní etáže a částečně i přirozenou redukci počtu jejich jedinců. Takovýto proces využívání a usměrňování přírodních procesů vede k postupnému snižování potřeby umělých zásahů a tím i nákladných ekonomických investic do pěstební činnosti. Časová posloupnost sledování výsledků dokládá reálný předpoklad, že tento citlivě usměrňovaný pozitivní trend přirozeného vývoje porostů bude i nadále pokračovat.

Závěr
Výsledky 26 let trvajícího nepasečného hospodaření v lesích na Klokočné již v současnosti dokládají skutečnost, že tento přírodě blízký způsob hospodaření nabízí cestu, jak dál v péči o lesy. Demonstrační plocha Klokočná potvrzuje předpoklad, že i v našich podmínkách intenzivně využívané kulturní krajiny lze zájmy lesního hospodářství realizovat k přírodě šetrným způsobem a zároveň plnit hospodářské úkoly i zajišťovat ostatní funkce lesa. Platí to, až na zcela mimořádné výjimky, prakticky pro všechny kategorie lesa, a to samozřejmě včetně zvláště chráněných území. Výsledky nepasečných způsobů hospodaření prokazují, že ke zvýšení všestranného přínosu kupodivu není třeba vyšších finančních nákladů a že výsledky mají až překvapivě krátké období k dosažení projevu očekávaných pozitiv.

Z uvedených poznatků lze jednoznačně dovodit, že v lesnictví zodpovědně realizovaná ochrana přírody a ekonomika nejsou navzájem se vylučující pojmy. Spíše naopak – společně nabízejí pozitivní řešení mnoha závažných problémů, které současné lesnictví i ochrana životního prostředí budou muset čím dál akutněji řešit. Nezbývá tedy než věřit, že nepasečným způsobům hospodaření bude věnována patřičná pozornost a tato metoda se stane široce uplatňovanou realitou.