Ochrana přírody 6/2025 — 18. 12. 2025 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Jak se daří krahujci obecnému na střední Moravě a v Nízkém Jeseníku?
Kdo má rád přírodu a pozorně ji sleduje, jistě o tomto malém, hbitém a nenápadném dravci slyšel. V zimě častý návštěvník ptačích krmítek, pro slunečnici tam ale nelétá. Krahujec obecný (Accipiter nisus) je malým dravcem velikosti poštolky, žije převážně v jehličnatých lesích v celé republice, ale také v lesících kolem měst, nebo do přímo v městských parcích. Ke hnízdění využívá převážně mladé zapojené smrkové porosty.
Monitoring hnízdišť krahujce obecného
Hnízdiště krahujce obecného lze hledat jak v zimě podle starých hnízd, tak během hnízdění, kdy ho prozradí trhaniště potravy na pařezech. Ani po skončení sledování aktivních hnízd v daném roce není nutné čekat s hledáním nových. Většina mláďat opouští hnízda na konci června, ale u hnízd se drží někde i déle než měsíc. Během procházky lesem tak lze najít nové hnízdiště i začátkem srpna díky poměrně nápadnému pískání vyvedených mláďat. Až do zimy je pak možné u některých nově nalezených hnízdišť zjistit, zda krahujci hnízdiště využili i poslední sezonu. Pokud bylo hnízdění úspěšné, můžeme na hnízdě vidět zbytky peří z ulovených pěvců a přilepené chmýří z mláďat na větvičkách na okraji hnízda.
Krahujci mnohdy bývají svým hnízdištím věrní. Každý rok si staví nové hnízdo, které je od těch starých často vzdálené jen pár desítek metrů. Díky tomu můžeme po pečlivém ohledání okolí hnízda vědět, zda bylo hnízdiště využíváno i v minulých letech. V některých, mnohdy malých porostech tak lze najít i 7 starých hnízd v různém stavu.
Mláďata krahujce obecného ve věku cca 15 dnů (foto pořízeno během kroužkování). Foto Ondřej Boháč
Na dohledaných trhaništích lze identifikovat jeho potravu. V roce 2025 bylo na trhaništích určeno 12 druhů ptáků a celkem 46 jedinců. Nejčastější potravou byla pěnkava obecná (Fringilla coelebs), největší zajímavostí pak byl u tohoto dravce specializovaného na lov drobných ptáků norník rudý (Clethrionomys glareolus). Většina identifikované potravy pochází od menších samců, protože samice začínají lovit až od určitého věku mláďat a trhaniště nevyužívají tak intenzivně.
Během poloviny června probíhá na dostupnějších hnízdech kroužkování mláďat. Mimo samotné kroužkování se zjišťuje pohlaví mláďat. Krahujci občas také trpí známou chorobou trichomonózou, která je pro mláďata často fatální, lze tak zjistit i na jakém počtu hnízd se tato choroba objevuje, zda postihuje více samce nebo samice a jaká je její četnost v jednotlivých letech. Díky určení stáří mláďat na hnízdě je pak možné poměrně přesně zjistit, kdy se vylíhla a kdy byla zahájena inkubace. Hnízdění sledujeme i za pomoci fotopastí, které se umisťují převážně na trhaniště. I díky nim lze mnohdy identifikovat potravu, dozvíme se navíc chování mezi partnery, vzájemnou komunikaci, kdy samec na trhaniště volá samici sedící na hnízdě, která po kontrole bezpečnosti u hnízda přilétá a probíhá předávka. Některé páry využívají i více než 5 trhanišť, jiné během celého hnízdění využívají jen 1–2. Díky tomu lze pak z fotopastí odhalit, v jaké frekvenci samec přináší potravu. Trhaniště lákají také kuny lesní (Martes martes), které na základě dat z fotopastí nechybí v žádném hnízdišti krahujců! Neméně užitečné jsou pak fotopasti pro zjištění nebo i přečtení případného kroužkovaného ptáka.
Ztráta prostředí
V oblasti Hané a Nízkého Jeseníku, kde probíhá tento výzkum, tvořily jehličnaté lesy ještě před deseti lety převážně kulturní smrčiny. V letech 2015–2018 došlo v důsledku velmi suchých let a následných kůrovcových kalamit k plošnému odtěžení téměř všech smrkových porostů, a to včetně mladých lesů věkové kohorty do 20 let. Z biotopů vhodných ke hnízdění krahujce obecného tak zůstaly pouze fragmenty. Krahujcům mnohdy stačí ke hnízdění vtroušené smrčiny o velikosti 1–2 ha (nezřídka i menší) v jinak smíšeném, nebo do převážně listnatém lese. V oblasti Hané však krahujci museli ze svých nároků ještě slevit. Hnízda se nacházejí v posledních letech i v zapomenutých skupinkách smrků. Hlavním problémem je, že zbylé fragmenty těchto porostů postupně dál prosychají a těžby v nich probíhají i v hnízdní sezoně. Vhodných hnízdišť tak každý rok v oblasti plošně ubývá.
Nahrazení stejnověkých monokultur druhově a věkově pestřejším lesem je z pohledu ochrany biodiverzity jednoznačně žádoucí. Na druhou stranu však takto rozsáhlé změny v krajině za velmi krátké období představují reálný existenční problém pro mnoho druhů živočichů, a to včetně zvláště chráněných. Z oblasti téměř úplně vymizel i větší příbuzný krahujce jestřáb lesní (Accipiter gentilis) nebo naše nejmenší sova kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Pozitivní je, že na podstatné části území ČR mají krahujci stále dostatek hnízdních příležitostí, a tak jejich výrazný úbytek bude zatím převážně lokální záležitostí.
Příklad výrazné změny lesních porostů mezi roky 2015 a 2021 v Nízkém Jeseníku. V lesním komplexu Slunečná zůstaly pouze fragmenty smíšených nebo bukových porostů. Zdroj Mapy.com
Predace
Proč se krahujci nepřestěhují do borových nebo listnatých porostů? Ani v tomto případě to nemají krahujci jednoduché. Borovice (Pinus sp.) se zde nacházejí pouze v nižších polohách, většinou do 400 m n.m., a porostů ve správném věku je zde poměrně málo, ale i tak se je krahujci pokouší využívat. Ačkoliv hnízdo krahujců není příliš velké, borovice nemají ani zdaleka tak husté zavětvení jako smrky. Hnízdo je tak velmi nápadné, někdy viditelné v porostech i na vzdálenost vyšších desítek metrů. Tato hnízda jsou tak velice snadno zjistitelná predátory. Protože zde většina krahujců začíná inkubovat snůšky na konci dubna, kdy mimo ty nejnižší polohy (zvláště při chladnějších jarech) nejsou listnaté stromy dostatečně olistěné, krahujci v nich opět nemohou svá hnízda bezpečně ukrýt. Hnízd nalezených v listnatých porostech jsou pouze jednotky procent. Krahujcům tak často vlastně nezbývá nic jiného než držet teritorium do posledního vykáceného smrku. Některé páry najdou různé alternativy, kde se dokáží přizpůsobit, nebo využijí poslední zbytky vhodnějších porostů. Nakonec ale, minimálně zatím, krahujci mizí bez náhrady.
Koho změna lesních porostů rozhodně nezastavila, je kuna lesní, která je zde početná v posledních fragmentech jehličnatých porostů. Kuna je schopná likvidovat jak snůšky krahujce obecného, tak mláďata těsně před opuštěním hnízda. Její predační tlak bývá v některých letech jednoznačně nejvýznamnějším faktorem hnízdní úspešnosti krahujce. V roce 2024 do zničila 8 z 12 sledovaných hnízd již během snůšky! Rok 2025, který přinesl 20 dohledaných obsazených hnízd z více než 50 kontrolovaných lokalit, ukázal, že v letech s vyššími počty lesních hlodavců nemusí být predační tlak kuny lesní tak extrémní. V průběhu hnízdění byla tři hnízda predována během snůšky a další dvě prokazatelně během období, kdy byla na hnízdě mláďata. Pro časovou náročnost se ale na řadě hnízd finální úspěšnost hnízdění nepodařilo zjistit.
Opatření na podporu krahujce obecného ve sledované oblasti
Součástí sledování populace je také přímá ochrana v době hnízdění. Od úspěšně nalezeného obsazeného hnízda je monitorován jeho průběh v rámci časových možností, a díky tomu je možné v případě zahájení těžby řešit s lesníky ochranu hnízda proti pokácení nebo vyrušení během hnízdění. V roce 2025 se tak povedlo zachránit 4 hnízda. Nutné je však vyzdvihnout ochotu lesníků, se kterými byla možná dohoda na kompromisu. V jednom případě do byly zájem a ochota revírníka tak velké, že těžba byla pozastavena u hnízda na téměř dva měsíce. Během diskuze potom revírník projevil lítost, kolik hnízd během intenzivní těžby v minulých letech muselo doslova „padnout“. Tato osvěta je pro budoucnost krahujce v dané oblasti extrémně důležitá. Zachránit vhodné porosty už bohužel není v našich silách, avšak věcná komunikace s lesníky o důležitosti pestrosti našich lesů je nanejvýš potřebná.
Poděkování
Nakonec patří velké poděkování AOPK ČR, která od roku 2024 podporuje tento výzkum, díky čemuž je možné věnovat se krahujcům na větším území. Za vstřícnost během ochrany hnízdění rovněž děkuji Lesům města Olomouce a Lesům ČR (LS Janovice a LS Šternberk). ■
- - - -
Úvodní foto: Hnízdící samec krahujce obecného s uloveným vrabcem. Foto Ondřej Boháč
- - - -