Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 1/2023 — 23. 2. 2023 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf

Dopady vlivu přemnožené zvěře na nelesní ekosystémy údolí Labe

autoři: Karel Nepraš, Ladislava Filipová, Václav Beran

Náš příspěvek si klade za cíl přiblížit na příkladu tří modelových lokalit v Labském středohoří významný vliv vysokých stavů lesní zvěře na nelesní ekosystémy. V daném krajinném kontextu se přitom jedná o regionální centra biodiverzity s výskytem široké palety vzácných a ohrožených druhů rostlin i dalších skupin organismů, což zvyšuje naléhavost řešení negativních dopadů místního přezvěření. 

Údolí Labe

V roce 2016 bylo rozsáhlé území v Českém středohoří podél řeky Labe od Litoměřic po Děčín vyhlášeno evropsky významnou lokalitou (EVL) pod názvem Porta Bohemica. Je tvořeno hlubokým členitým údolím se strmými svahy, kde geologická a mikroklimatická pestrost podmínila vysokou diverzitu živé přírody. Vznikla zde mo-zaika skal a sutí, lesních porostů a suchých trávníků (LIFE České středohoří).

Charakteristickým fenoménem Labského středohoří je přítomnost skalně stepních komplexů vázaných na exponované polohy strmých výslunných svahů, skal a drolin. Běžně se zde setkáváme s druhově bohatými společenstvy suchých trávníků tř. Festuco-Brometea, četněji se vyskytují zejména úzkolisté suché trávníky sv. Festucion valesiacae a skalní trávníky sv. Alysso--Festucion pallentis (biotopy T3.3 a T3.1) místy doplněné o facie širokolistých suchých trávníků sv. Cirsio-Brachypodion pinnati (T3.4) a suchých bylinných lemů sv. Geranion sanguinei (T4.1). Mozaiku dále doplňují hojné biotopy skal a drolin s vegetací sv. Asplenion septentrionalis (S1.2) a vzácněji pak další typy biotopů a vegetace včetně xerofilních křovin sv. Prunion fruticosae a Berberidion vulgaris (K4) a vegetace efemer a sukulentů sv. Arabidopsion thalianae a Alysso alyssoidis-Sedion (T6.1, T6.2). Přitom poslední jmenovaný vegetační typ je zařazen mezi předměty ochrany EVL. 

Původ vegetace suchých trávníků a dalších nelesních biotopů v České republice sahá do doby ledové. Analýzy společenstev fosilních měkkýšů (Ložek 1999) dokládají, že se v našich nejsušších oblastech během celého holocénu nepřetržitě vyskytovaly druhy, které mohou žít pouze ve stepi. Je tedy pravděpodobné, že příhodná místa Českého středohoří zůstala po celý holocén bezlesá. Na některých místech v nejteplejších a nejsušších oblastech, stejně jako na strmých svazích v okolí skalních výchozů, lze tedy vegetaci suchých trávníků považovat za přímé pokračování pozdně glaciálních stepí, i když ve vlhkých obdobích holocénu mohlo být její přetrvání místy závislé na pastvě domácích zvířat a dalších lidských vlivech (Chytrý et al. 2007). 

Kosatec bezlistý (Iris aphylla).   Foto Ladislava Filipová

Koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).   Foto Ladislava Filipová

Skalní stepi tak představují nejen cenné přírodní, ale také kulturně-historické dědictví.

V obecné rovině představuje ohrožení stepních lokalit zarůstání expanzivními křovinami a náletovými dřevinami (hlohy, růže, trnka, jasan). V lesích se šíří invazní druhy dřevin, zejména trnovník akát a pajasan žláznatý. Management se proto soustředí na tyto dvě hrozby (je prováděn výřez dřevin na stepích, kosení a likvidace invazních dřevin v lesních porostech). 

Mapa lokalit – 1. Havraní skála, 2. Průčelská rokle, 3. PR Sluneční stráň   Grafické zpracování Jan Vrba

Modelové lokality

Pro získání přesnějšího přehledu o vlivu přemnožené zvěře na nelesní biotopy Labského středohoří byly vybrány tři lokality nacházející se v údolí Labe jižně od Ústí nad Labem, konkrétně Sluneční stráň, Průčelská rokle a Havraní skála. Ve všech případech se jedná o lokality recentně (2020–2022) velmi silně ovlivněné působením přemnožených druhů lesní zvěře, z nichž zároveň existuje dostatek informací o charakteru vegetace a biotopů z dřívějšího období (2001–2015). 

Zvěř v údolí Labe

V údolí Labe se vyskytuje z původních druhů spárkaté zvěře hojně prase divoké, z introdukovaných pak daněk evropský a muflon evropský. Požádali jsme OŽP Magistrátu města Ústí nad Labem o informace o stavech zvěře na území ORP (odlovy, každoroční sčítání). Vývoj početnosti a odlovu prasat, muflonů a daňků v honitbách nacházejících se na území EVL na Ústecku v období 2011–2021 zobrazují grafy č. 1–3. Ukazuje se zejména enormní nárůst početnosti daňka evropského. Podle polských výzkumníků (Hromas 2008) použitá plošná metoda sčítání zachytí jen zhruba polovinu přítomné zvěře. Početnost daňčí blížící se skutečnosti tak znázorňuje graf č. 4.

Stanovení únosných stavů zvěře v lesních ekosystémech bylo řešeno v řadě studií (viz Kamler et al. 2007) a výsledná čísla jsou podle výzkumníků podmíněna úživností prostředí a krajinným kontextem. Také je může ovlivnit myslivecké hospodaření. Jako únosné počty velkých savců se uvádí zhruba 60–150 ks/1000 ha. Opět se objevuje jedno velké ale, a tím je (i při poctivé snaze) velmi nespolehlivé sčítání aktuálních stavů zvěře v území (Kamler et al. 2007).

Dopady přezvěření na biotopy EVL Porta Bohemica

Zvěří negativně ovlivněné biotopy, vegetace a ohrožené druhy shrnují tabulky č. 1 a 2.

Havraní skála

Z krajinářského pohledu zůstává struktura víceméně zachována, při bližším pohledu je ale vidět devastace původní stepi. V narušené vegetaci expanduje druh, který je „připraven“, např. užanka lékařská (Cynoglossum officinale). Potenciálním biotopem jsou zde úzkolisté suché trávníky (T3.3D), aktuálně je ovšem přítomný biotop X7 – ruderální vegetace.

Průčelská rokle

Při podrobném floristickém průzkumu v roce 2012 je vliv zvěře patrný, ale míra disturbancí zůstává na většině skalních stepí únosná. Vegetace je druhově pestrá a charakteristicky vyvinutá. V roce 2020 vykazuje skalní step zásadní degradaci, vegetace je zcela změněná: dominuje pelyněk pravý (Artemisia absinthium), druhy třídy Festuco-Brometea se vyskytují již jen sporadicky. 

PR Sluneční stráň

Již v roce 2005 se vyskytují mufloni i prasata, ale vegetace není jejich působením výrazněji narušena. V roce 2012 začíná být vliv zvěře na biotop viditelnější, ale stále ještě bez silného dopadu na floristickou a vegetační diverzitu ve srovnání s předchozími lety. V roce 2020 je už vliv zvěře neúnosný. Vegetační kryt místy téměř schází, expandují dostupné ruderální druhy, zejména hulevník Loeselův (Sisymbrium loeselii). 

Na Sluneční stráni byla v rámci projektu LIFE ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ zbudována experimentální oplocenka. Na ploše přibližně jednoho aru brání nadměrnému spásání části skalní stepi a poskytuje tak do budoucna jedinečný materiál pro srovnávací studii částí skalní stepi rozdílně vystavené intenzivnímu vlivu zvěře. 

Početnost zvěře 

S ohledem na výše popisovaný vývoj a stav biotopů víme, že aktuální početnosti spárkaté zvěře jsou pro dané území neúnosné. Hranice únosné početnosti je s ohledem na problematičnost dostupných dat obtížné stanovit. Navíc v případě daňka evropského se jedná o druh, který není v místních honitbách dle údajů z OŽP normován, tedy by v území neměl být vůbec přítomen.

Důsledky přezvěření na skalní stepi

V biosférické rezervaci Křivoklátsko byl v letech 2004–2010 zkoumán vliv zvěře (muflonů) a počasí na druhové složení nelesních biotopů. Výsledky ukázaly, že při plánování managementu je nutné brát v úvahu oba faktory a management citlivě vyvažovat tak, aby nedocházelo k zarůstání cenných lokalit dřevinami, ale zároveň aby biotopy netrpěly eutrofizací a nadměrnou intenzitou spásání (Petřík et al. 2011). 

Na skalních stepích v údolí Labe způsobuje zvěř silné disturbance travinobylinné vegetace, eutrofizuje prostředí a napomáhá půdní erozi. Dochází ke snížení celkového zápoje bylinného patra, směně (ko)dominant ve vegetaci a ústupu druhů třídy Festuco-Brometea. Na lokalitách expandují dostupné druhy schopné využít změnu podmínek prostředí (Artemisia absinthium, Cynoglossum officinale, Echium vulgare, Isatis tinctoria, Sisymbrium loeselii aj.). Významně se snižuje druhová diverzita. Vzácným druhům s omezenými populacemi hrozí vyhynutí, ať již v důsledku prostého spasení (a faktickému zabránění generativního rozmnožování), či následkem změny prostředí, např. obnažená půda náchylná k erozi může znamenat ztrátu semenné banky druhů v území; přísun živin může narušit mykorhizní vztahy apod.

Svůj díl vlivu na vegetaci mají jistě také periody extrémního sucha, které území v posledních letech sužují, nicméně srovnáním s vegetací jiných stepních lokalit v Českém středohoří (mimo údolí Labe) dospějeme k závěru, že silný tlak zvěře je pro vývoj místní vegetace momentálně zcela určující.

Skalní stepi dosud představovaly ostrovy vysoké biodiverzity v území. Problémem pro ně bylo především zarůstání křovinami a hromadění stařiny. Nyní se ovšem dostáváme do opačného extrému a současný stav vzbuzuje vážné obavy o další osud vegetace skalních stepí v údolí Labe. Domníváme se, že jakkoliv dobře míněné oplocování a ochrana nejcennějších částí lokalit není udržitelný způsob péče o tento biotop. 

Soudíme, že je třeba radikálně snížit stavy zvěře, aby byla ochráněna nejen jádra rezervací, ale i populace vzácných rostlin mimo maloplošná chráněná území, bez nichž je dlouhodobá prosperita druhů v území obtížně představitelná.

Závěr a limity studie

Jsme si vědomi limitů, které s předkládanou studií souvisí. Pro přesnější posouzení vlivu vysokých stavů zvěře na nelesní vegetaci a biotopy bude třeba déletrvající sledování většího počtu takto ovlivňovaných lokalit. Žádoucí je zejména pečlivé posouzení vlivu přezvěření na floristickou a vegetační diverzitu a kvalitu biotopů, z čehož bude následně možné dopady na další skupiny organismů částečně extrapolovat. Velmi vhodné by bylo nastavení systematického monitoringu spojeného se sledováním početnosti lesní zvěře v širším krajinném kontextu na straně jedné a se sledováním charakteru vegetace kontinuální řadou fytocenologických snímků na straně druhé. K napsání pojednání nás i přes uvedená omezení motivoval velmi neutěšený stav přírodovědně cenných lokalit v chráněné krajině Českého středohoří, který považujeme za dlouhodobě neúnosný. Článek tak přináší prvotní postřehy vycházející z terénní zkušenosti autorů s řešenými lokalitami a zároveň má sloužit jako apel na další práci související s daným tématem jak v rovině výzkumné, tak praktické.    ■

Vznik článku byl podpořen z Norských fondů v rámci programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“, výzvy „Reine“; projekt Poklad na stříbrném Labi, reg. č. 3201400043. 

- - -

Titulní foto: Údolí Labe u Ústí nad Labem.   Foto Ladislava Filipová

- - - 

Použitá literatura a zdroje:Použitá literatura a zdroje:

Botanospol.cz (2021, 27. května): Tisková zpráva: Vysoké stavy zvěře poškozují přírodu, upozorňují vědci. https://botanospol.cz/sites/default/files/2021-05/TZ_CBS_ohrozeni_prirodnich_biotopu_vysokymi_stavy_zvere.pdf 
Čermák, P. (2008): Vliv zvěře na stav a vývoj lesních ekosystémů. Ochrana přírody, 1.

Čermák, P. (2011): Vliv zvěře na dynamiku lesa a druhovou diversitu dřevin v NPR Týřov. Bohemia centralis, Praha, 31: 465–474 

Hromas, J. (2008): Sčítání zvěře. Myslivost, 7, p. 6. dostupné zde: https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2008/Cervenec---2008/Scitani-zvere

Chytrý, K. et Prokešová H. (2020): Změny vegetace v evropsky významné lokalitě Milovický les. Výzkumná zpráva pro AOPK. https://botanospol.cz/sites/default/files/2021-04/Chytry_Prokesova_2020_Zmeny-vegetace-EVL-Milovicky-les.pdf

Chytrý M. & Danihelka J. (1993): Long-term changes in the field layer of oak and oak-hornbeam forests under the impact of deer and mouflon. Folia Geobotanica et Phytotaxonomica 28: 225–245.

Chytrý M., Hoffmann A. & Novák J. (2007): Suché trávníky (Festuco-Brometea). Dry grasslands. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation oft he Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation], p. 372–470, Academia, Praha.https://pladias.cz/vegetation/description/Festuco-Brometea

Kamler, J., Plhal, R. et Dvořák J. (2007): Jaké stavy zvěře jsou opravdu únosné? Svět myslivosti, roč. 8, č. 03/07. https://www.lesprace.cz/casopis-svet-myslivosti-archiv/rocnik-8-2007/svet-myslivosti-c-03-07/jake-stavy-zvere-jsou-opravdu-unosne
Knížek, M. et Liška, J. (eds.) (2019): Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Jíloviště. https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/07/ZOL_Suppl_2019.pdf

LIFE České středohoří: EVL Porta Bohemica: https://www.lifecs.cz/projekt-life/evropsky-vyznamne-lokality/

Ložek V. (1999) in Chytrý M., Hoffmann A. & Novák J. (2007): Suché trávníky (Festuco-Brometea). Dry grasslands. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation], p. 372–470, Academia, Praha.https://pladias.cz/vegetation/description/Festuco-Brometea

Petřík, P.; Černý, T. et Boublík, K. (2011): Impact of hoofed game and weather on the vegetation of endangered dry grasslands in the Křivoklátsko BiosphereReserve (Czech Republic). Tuexenia. 31. 283-299.

- - - 

Použité mapové zdroje:

Mapa vymezení honiteb viz: https://geoportal.uhul.cz/mapy/mapyhon.html
Mapový podklad ČÚZK, 2022; QGIS.