Rozhovor

Ochrana přírody 3/2023 23. 6. 2023 Rozhovor Tištěná verze článku v pdf

Rozhovor s hejtmanem Janem Grolichem

Autor: Tomáš Růžička

Rozhovor s hejtmanem Janem Grolichem

Pane hejtmane, Vaše podpora ochrany přírody je dostatečně známá. Sám jste při svém zvolení zdůrazňoval zadržení vody v krajině jako jednu z  priorit. Co se Vám již podařilo v této věci na jižní Moravě prosadit nebo realizovat?
Já dám jeden příklad. Když jsme nastoupili v roce 2020 do vedení kraje, tak tady existoval dotační program na zadržování vody v krajině. Tehdy kraj podpořil nějakých 76 projektů. Další rok jsme do něj přidali peníze a rozdělujeme 20 milionů korun a projektů bylo 140. A letos už máme schválených 151 projektů, a to v prvním kole. Snažíme se tím podpořit hlavně obce, protože ty toho mohou dělat opravdu hodně. Pořádáme také Cenu za krajinu, která oceňuje nejlepší projekty na jižní Moravě, aby příklady dobré praxe mohly inspirovat ostatní.

Jaké připravované projekty pro zadržení vody v krajině vnímáte pro jižní Moravu jako nejdůležitější a proč?
Za mě jsou to desítky malých věcí v jednotlivých obcích. Jsem rád, že se daří dělat i komplexní úpravy. Ty sice trvají často několik desítek let, ale uceleně to pak dává logický smysl a přírodě to opravdu pomůže. I tohle se snažíme podpořit.


Není mnoho politiků, kteří by tak zdůrazňovali význam přírody pro život lidí jako vy. Proč si to myslíte a daří se Vám přesvědčit i ostatní hejtmany, že investice do ochrany přírody a krajiny se nám vrátí?
Nemyslím, že jsem v tom nějak výjimečný. Pro naši generaci už je to normální. Já jsem z malé vesnice, kde už dlouho naše rodina žije. Jste trochu víc v kontaktu s přírodou a vidíte, co funguje a co se mění. Je to přirozená starost o to, co máte rádi. Když se pak díváte na doporučení odborníků, co by krajina potřebovala, tak většinou nejde o žádné velké novinky, ale o různé suché poldry, remízky a podobně. Všechno už tu bylo, jenom jsme to přestali dělat.


Jak hodnotíte zrušení plánu vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe českou vládou?
Jsem rád. Nejen, že to mohlo ohrozit přírodu, ale taky to roky blokovalo rozvoj obcí. Vlastně ani nevím, jestli to někdo někdy mohl myslet vážně. 


Jak se díváte na záměr Ministerstva životního prostředí vyhlásit CHKO Soutok? 
Soutok potřebuje nějakou formu celoplošné ochrany, a to dneska není. Mohli jsme se všichni další roky hádat, jestli u soutoku Moravy a Dyje bude národní park, anebo začneme něco dělat hned. Ministerstvo se rozhodlo vytvořit CHKO a o tom, co bude dál, se můžeme bavit. Bude kolem toho ještě spousta práce a diskuzí a jednoduché to nebude. Ale je to podle mě rozumný krok.


V současnosti Agentura ochrany přírody a krajiny ČR intenzivně předjednává záměr CHKO s obcemi, hospodáři, spolky a dalšími partnery v regionu, na co by se podle Vás nemělo v této fázi přípravy záměru zapomenout?
Vždycky, když se zavádí něco nového, tak je to citlivé. Důležité je se s partnery bavit otevřeně a brát jejich připomínky vážně a snažit se je řešit. Dobře nastavená komunikace je základ. I směrem k veřejnosti, aby nevznikaly různé fámy, že se zavře les a podobně.


Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s partnery postupně zřizuje v CHKO a dalších vybraných chráněných územích národního významu návštěvnická střediska – Domy přírody. Jihomoravský kraj významně přispěl na výstavbu Domu přírody Bílých Karpat, Domu přírody Hodonínské Dúbravy a v případě Domu přírody Pálavy je prostřednictvím své rozpočtové organizace investorem. Vnímáte tedy práci s návštěvnickou veřejností v chráněných územích jako významnou? Pokud ano, tak proč? 
Dává mi to smysl. Domy přírody postupně vznikají ve všech chráněných krajinných oblastech. Jejich cílem je seznámit návštěvníky s přírodními zajímavostmi daného území. Takže především mladá generace a děti tu mohou získat nejen znalosti, ale především úctu k přírodě a prostředí, ve kterém žijí.


Jižní Morava se může pyšnit krásnou přírodou. Která místa jsou vám osobně nejbližší?
Já bydlím ve Velaticích a vlastně kousek od domu je tu Slepencová stráň, která je teď na jaře nádherná. Rostou tu kosatce, koniklece, chrpy… Když máte čas, tak sem můžete chodit od března každý týden a je tu pořád něco nového. A blíž už to skoro ani nejde.  

Životadárná jarní záplava v lesích na Soutoklu.   Foto Libor Ambrozek

Životadárná jarní záplava v lesích na Soutoklu.   Foto Libor Ambrozek