Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Právo v ochraně přírody

Ochrana přírody 3/2020 26. 6. 2020 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Přístupy ke škodám způsobeným vlkem

Autor: Lucie Zdráhalová

Přístupy ke škodám způsobeným vlkem

Původním místem výskytu vlka obecného byla téměř celá Evropa, v souvislosti s pronásledováním v minulosti je dnes teritorium tohoto druhu podstatně zmenšeno. Kromě toho má vliv na populace vlků i úbytek vhodných stanovišť.

V současné době obývá především oblasti Ruska, Polska, Ukrajiny a vyskytuje se také ve Skandinávii, na Balkáně, v Karpatech, na Apeninském a Pyrenejském poloostrově. Celková populace v Evropě činí asi 60 000 jedinců1. Nicméně vzhledem k ochraně prostřednictvím Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, jejichž cílem je chránit volně žijící živočichy a jejich stanoviště, se populace vlků početně zvyšuje a výskyt rozšiřuje.

optri20200222_0023
Záběr vlka z fotopasti. Ilustrační foto Miroslav Kutal, Hnutí Duha

Vzhledem k této situaci tak může častěji docházet ke konfliktům se zájmy člověka a ke škodám na hospodářských zvířatech. Nejčastější oběť vlků v kontinentální Evropě z hospodářských zvířat představují ovce. V některých zemích, jako např. Estonsku, Norsku, Švédsku, Slovensku a České republice, se dokonce jedná o více než 90 % vyplácených náhrad v souvislosti s usmrcenými ovcemi. Nicméně v posledních dvou letech dochází také k nárůstu útoků na telata2. V jižněji položených státech (např. Chorvatsko, Řecko) se do této statistiky také dostávají kozy. Výjimečně se jedná i o koně nebo psy3.

V následujícím článku se pokusím přiblížit přístupy evropských států ke škodám, které způsobuje vlk na hospodářských zvířatech. Obecně lze tyto přístupy rozlišit na ex-ante a ex-post opatření. Opatření ex-ante se zaměřují na finanční podporu preventivních opatření a opatření ex-post zahrnují náhradu způsobené škody. Proces žádosti o náhradu škody způsobenou vlkem se do určité míry podobá ve většině států Evropy. Škoda musí být co nejdříve oznámena příslušnému správnímu úřadu, který buď sám, nebo prostřednictvím kompetentního orgánu provede inspekci. Cílem této inspekce je stanovení příčiny smrti hospodářského zvířete, přibližné vyčíslení způsobené škody a dalších okolností. Výsledkem bývá odeslání této zprávy příslušnému orgánu, který rozhodne o poskytnutí či neposkytnutí náhrady škody4.

Přístupy ke škodám v České republice a na Slovensku
Problematika vyplácení náhrad škod způsobených vlkem je v České republice upravena v zákoně č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Pro to, aby vznikl nárok na náhradu škody, musí poškozený splnit několik zákonem stanovených podmínek. Tyto podmínky jsou následující: vzniklá škoda musí být ohlášena do 48 hodin místně příslušnému orgánu ochrany přírody a poškozený musí o její náhradu požádat v zákonem stanovené lhůtě příslušný krajský úřad dle místa, kde ke škodě došlo5. Podmínka, která již vyplývá ze samotného názvu zákona znamená, že se musí jednat o škodu, kterou způsobil vybraný zvláště chráněný živočich, v tomto případě vlk obecný (Canis lupus)6. § 4 uvedeného zákona vyjmenovává rozsah náhrady škody, přičemž se jedná o škodu ne jen na hospodářských zvířatech, ale i na zdraví a životě člověka a také na psech určených k hlídání domestikovaných zvířat. Další podmínky jsou upraveny v § 6 zákona č. 115/2000 Sb., ze kterého vyplývá, že náhradu škody lze poskytnout pouze v případech, kdy byla jednotlivá zvířata umístěna v době škody v uzavřeném objektu, popř. mimo uzavřený objekt zabezpečená elektrickým ohradníkem nebo pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa. Jedná se o tzv. ochranná opatření7. Ochranná opatření nejsou v tomto zákoně nijak blíže specifikována (parametry oplocení).

Obdobná situace je na Slovensku, kde náhrada škody způsobená zvláště chráněnými živočichy je upravena v Zákone o ochrane prírody a krajiny v ust. § 97–101. Pod pojmem škody se rovněž rozumí škoda způsobená na hospodářských zvířatech8. Náhrada škody může být vyplacena, jestliže poškozený nahlásí škodu do 48 hodin od jejího zjištění příslušné Štátnej ochrane prírody Slovenskej republiky. Taktéž je poskytnutí náhrady škody podmíněno tím, že byla učiněna „ochranná opatření“. Tato ochranná opatření jsou shodná s českou legislativou. Lze tedy uzavřít, že systém poskytování náhrady škody v České republice a na Slovensku je velmi podobný.

Kromě této ex-post kompenzace náhrady škody je možné v rámci České republiky žádat o podporu na ex-ante opatření. Vlivem rozhodnutí Evropské komise z roku 20199 lze v rámci podpory vyplácet 100 % nákladů na ochranná opatření, která směřují k zabezpečení hospodářských zvířat na pastvě. Jedná se ovšem o podporu de minimis a žadateli může být vyplaceno maximálně 20 000 eur v průběhu tří let. V rámci této podpory mohou být vyplaceny náklady na pořízení pasteveckého psa, pořízení elektrického ohradníku nebo pevné ohrady aj10. Tato opatření jsou hrazena z Operačního programu Životního prostředí. Jak uvádí Dolejský, jde ovšem o komplikovaný a administrativně náročný nástroj11

Přístupy ke škodám v Německu
O něco přísnější podmínky jsou nastaveny v Německu, konkrétně ve spolkové zemi Sasko. Zde je náhrada škody způsobená vlkem vyplácena na základě § 40 odst. 6 Sächsisches Naturschutzgesetz. Předpokladem vyplacení náhrady škody je nahlášení této události do 24 hodin příslušnému orgánu ochrany přírody. Pro to, aby byla náhrada škody vyplacena, musí chovatel dodržet tzv. minimální úroveň ochrany. Mezi tyto požadavky pro chovatele ovcí a koz patří: např. nejméně 90 cm vysoké elektrické ohradníky s napětím 2000 V, popřípadě jiné přesně specifikované zabezpečení. Kromě toho musí být rovněž dodrženy obecné zásady jako např. denní prohlídky a další12. V rámci Saska lze pozorovat snahu o co největší přesun k podpoře ex-ante opatřením. Sasko v souladu s rozhodnutím Evropské komise vyplácí 100 % nákladů na investice týkající se ochrany koz, ovcí a farmové zvěře před vlky. Mezi tato ochranná opatření, stejně jako v České republice, spadají např. pořízení pasteveckého psa na ochranu stáda nebo pořízení elektrického ohradníku. Finance na tato ochranná opatření lze žádat v rámci projektu „Vorhaben zur Prävention vor Wolfsschäden“13

Přístupy ke škodám ve Švýcarsku
Ve Švýcarsku je podle oficiálních odhadů Švýcarského federálního úřadu pro životní prostředí v průměru každý rok zabito 250 ovcí velkými šelmami. V rámci Švýcarska funguje národní program AGRIDEA, který zabezpečuje koordinaci opatření na ochranu hospodářských zvířat, poskytuje poradenství, ale také zabezpečuje např. chov a výcvik pasteveckých psů v rámci programu „Livestock guardian dogs in Switzerland“. V rámci tohoto programu poskytuje chovatelům pravidelné roční příspěvky ve výši cca 1000 eur na úhradu nákladů spojených s pasteveckými psy. V případě Švýcarska je škoda způsobená vlkem vyplácena jednotlivými kantony bez ohledu na to, zdali byla přijata opatření na ochranu stáda, či nikoli. V současnosti se však tento přístup přehodnocuje a postupně se vyplácení kompenzací váže na podmínku předchozího zabezpečení stáda. Tento přístup byl dán především tím, že nebezpečí výskytu a útoku vlka v některých regionech bylo poměrně nízké14.

Přístupy ke škodám v Polsku
Škody způsobené chráněnými živočichy v Polsku kompenzuje stát, což vyplývá z čl. 126 zákona o ochraně přírody. O vzniku škody musí chovatel neprodleně informovat Regionální ředitelství pro ochranu životního prostředí a rovněž veterinární správu, která určí příčinu smrti hospodářského zvířete15. Zajímavostí je ustanovení čl. 126 odst. 3 písm. d), které uvádí, že škoda nebude vyplacena, pokud vznikla od západu do východu slunce a hospodářská zvířata byla bez přímé péče16. Za účelem předcházení škod mohou chovatelé spolupracovat s příslušným Regionálním ředitelstvím pro ochranu životního prostředí. Spolupráce zahrnuje především zajištění a provedení preventivních opatření.

Přístupy ke škodám v Itálii 
Na území Itálie v oblasti Grosseto byl zaveden na několik let poněkud jiný přístup – projekt LIFE Medwolf. V roce 2005 zde byl zaveden systém spočívající v pojištění, účast na něm nebyla nařízena jako povinná. Většina ze základního pojistného byla hrazena státem a cca 10 % pojistného platil chovatel. V případě, že došlo k zabití hospodářského zvířete, bylo chovateli vyplaceno pojistné plnění ve výši cca 70 % tržní ceny usmrceného zvířete. Nicméně i zde v roce 2014 byl systém ex-post náhrady škody navrácen zpět, ale kompenzace zůstala omezena na 20 000 eur v průběhu tří let v rámci podpory de minimis17. Podmínkou vyplacení této podpory je rovněž předchozí zabezpečení stáda.

Závěr
Lze tedy shrnout, že mezi základní způsoby řešení soužití s vlky patří ex-ante finanční podpora v oblasti preventivních opatření k ochraně stád hospodářských zvířat, tak aby ke škodám vůbec nedocházelo, a následných ex-post kompenzacích za různých podmínek, pokud k usmrcení hospodářského zvířete dojde. Aktuálně je ovšem evidentní snaha o maximalizaci podpory ex-ante opatření, která dokážou poměrně efektivně těmto škodám předcházet.

Poznámky:

  1. Rozšíření vlka obecného. Hnutí duha [online] Hnutí DUHA Olomouc. Dostupné z: https://www.selmy.cz/vlk/rozsireni-vlka/
  2. Počty usmrcených jedinců hospodářských zvířat za období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019. Přehled škodních událostí 2019. Návrat vlků [online] Agentura ochrany přírody a krajiny. Dostupné z: https://www.navratvlku.cz/skodni-udalost-prehled-skodnich-udalosti-2019/
  3. Research for AGRI committee – The revival of wolves and other large predators and its impact on farmers and their livelihood in rural regions of Europe. Study [online] Evropský parlament, 2018. s. 27–29. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/cmsdata/191585/IPOL_STU(2018)617488_EN%20AGRI-original.pdf?fbclid=IwAR0qNjaXeEZjmAThOtAfz5INOTBe-jJ8SYyMWkjdzXC9yvCOrNVQiFQrou8
  4. Compensation for damage caused by bears and wolves in the EU. Life [online] Evropská komise, 2000. Dostupné z: https://ec.europa.eu/environment/nature/info/pubs/docs/life/damage_bears_wolves.pdf
  5. § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.
  6. § 10 odst. 3 zákona č. 115/2000 Sb.
  7. Pro více informací: https://www.navratvlku.cz/prevence-ochranna-opatreni/
  8. Program starostlivosti o vlka dravého na Slovensku. Štátna ochrana prírody [online] ŠOP s. 76. Dostupné z: https://www.minzp.sk/files/sekcia-ochranyprirodyakrajiny/druhova-ochrana-prirody/programy-starostlivosti/ps-vlka-draveho-slovensku.pdf
  9. Stát bude chovatelům hradit veškeré náklady na zabezpečení chovů proti dravcům a šelmám. Návrat vlků [online] Agentura ochrany přírody a krajiny, publikováno 10. května 2019. Dostupné z: https://www.navratvlku.cz/aktuality/stoprocentni-dotace-na
  10. Problematika škod způsobených vlkem [online] Ministerstvo životního prostředí. s. 13. Dostupné z: http://cmszp.cz/content/uploads/2019/11/Prezentace_vlci_skody-20191104.pdf
  11. DOLEJSKÝ V., Program péče o vlka obecného v České republice – úvodní představení. In: Ochrana přírody a krajiny [online] Agentura ochrany přírody a krajiny, publikováno 21. 4. 2020. Dostupné z: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/program-pece-o-vlka-obecneho-v-ceske-republice-uvodni-predstaveni/
  12. Schutz von Nutztieren. Wolf in Sachsen [online] Sachsen.de. Dostupné z: https://www.wolf.sachsen.de/schutz-von-nutztieren-4181.html
  13. Prävention vor Wolfsschäden (E). 
    Förderportal [online] Sachsen.de. Dostupné z: https://www.smul.sachsen.de/foerderung/praevention-vor-wolfsschaeden-e-4633.html
  14. HAHN F. et. al., Federal funding for livestock protection. Measures in Switzerland. Short communication [online] CDPnews, 2018 [cit.1.5.2020]. Vlastní překlad autorky. Dostupné z: http://www.protectiondestroupeaux.ch/fileadmin/doc/International/CDP_and_General_Infos/CDPNews17-Winter2018.pdf
  15. Postępowanie w przypadku wystąpienia szkód wyrządzonych przez wilki [online] Regionalna dyrekcja ochrony srodowyska we Wroclawu. Publikováno 16. 5 2017. Dostupné z: http://wroclaw.rdos.gov.pl/postepowanie-w-przypadku-wystapienia-szkod-wyrzadzonych-przez-wilki
  16. Art. 126 Ustawa z dnia 16 kwietnia 2004 r. o ochronie przyrody [online]. Dostupné z: http://prawo.sejm.gov.pl/isap.nsf/download.xsp/WDU20040920880/U/D20040880Lj.pdf
  17. MARINO A., et. al., Performance of two insurance-based compensation systems for wolf damages in Italy and Spain. Research [online] CDPnews, 2018 [cit. 1.5.2020]. Vlastní překlad autorky. Dostupné z: http://www.protectiondestroupeaux.ch/fileadmin/doc/International/CDP_and_General_Infos/CDPNews17-Winter2018.pdf