Ochrana přírody 6/2016 — 28. 1. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Klíčové směrnice Evropské unie na ochranu přírody se měnit nebudou
Základní právní normy Evropské unie na ochranu přírody, jmenovitě směrnice č. 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků, resp. její předchůdkyně č. 79/409/EHS (směrnice o ptácích, 1979), a směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích, 1992), představuji z celé řady dobře známých důvodu bez nadsázky nejpropracovanější zákony na ochranu přírody, a to nejen na našem kontinentu.
Tím, že důsledně propojují druhovou ochranu s péčí o biotopy, překonávají i dodnes moderní zákon o ohrožených druzích (ESA), platný v USA. V současnosti se zmiňované směrnice vztahuji na 450 druhů a poddruhů volně žijících ptáků, více než 1 200 druhů a poddruhů ostatních volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a 231 typu přírodních a přírodě blízkých stanovišť (biotopu). Na základě uvedené legislativy se v EU vytváří a spravuje dobře známá soustava chráněných území Natura 2000, spolu s obdobnou soustavou Smaragd v evropských zemích, které nejsou členy EU, počtem lokalit představující největší systém chráněných lokalit, budovaný na stejném principu, na světě Ostatně, v současnosti Natura 2000 zabírá na souši a v pobřežním a mořském prostředí plochu větší než milion čtverečních kilometrů. Přínos soustavy Natura 2000 se odhaduje na těžko představitelnou částku 223 – 314 miliard eur (6 – 8,5 bilionu Kč) ročně. Pro srovnání uveďme, že hrubý domácí produkt České republiky dosáhl v roce 2015 4,55 bilionu Kč. I když hlavním účelem soustavy zůstává ochrana biologické rozmanitosti na všech jejích hlavních úrovních, nevylučuje se v ní lidská činnost: je vytvářena tak, aby v ní mohl člověk působit na přírodní dědictví udržitelným způsobem.
Zubr (Bison bonasus) patří mezi volně žijící živočichy, na něž se vztahuje
směrnice o stanovištích. Foto Jan Plesník
Prověrka směrnic jako politická priorita
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil po volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 za jednu z priorit podrobnou analýzu obou směrnic a následné prověření možností je sloučit tak, aby vznikla „modernější legislativa“. Hned poté se vyrojily početné obavy, že ve skutečnosti má pod pláštíkem v EU tolik oblíbených inovací dojít k výraznému oslabení směrnic, vehementně požadovanému jak developery, tak jinými resorty. Podle standardního zadání se hodnocení mělo soustředit na účinnost, konzistentnost a důležitost směrnic a na jejich přidanou hodnotu pro EU a odpovědět tak na otázku, zda jsou potřebné, a pokud ano, tak v jaké podobě.
Soukromí vlastnici pozemků na lokalitě soustavy Natura 2000
v belgických Ardenách sami začali přeměňovat smrkové monokultury
v rašeliniště, která se v oblasti vyskytovala původně. Foto Jan Plesník
Opakovaná odpověď
Proti změnám v obou směrnicích se vyjádřil mj. Evropský parlament, akademická obec, sdružení ředitelů evropských institucí ochrany přírody (ENCA) a pro mnohé možná překvapivě také představitelé soukromého sektoru z řad průmyslu a obchodu a majitelé malých a středních firem. Nemalou roli v debatě o budoucnosti péče o přírodní a krajinné dědictví ve sjednocené Evropě sehrála rozsáhlá kampaň s názvem NatureAlert, požadující zachováni legislativy EU na ochranu přírody v současné podobě. Organizovaly ji významné nevládní organizace, jako je BirdLife International, Světový fond na ochranu přírody (WWF International) a Přátelé Země a akci podpořilo více než 200 nevládních organizací ze všech členských státu EU. V internetové veřejné diskusi se 520 325 z 550 000 občanů členských států EU, které se jí aktivně zúčastnili, postavilo proti revizi klíčových právních norem EU na ochranu přírody. Uvedený počet představuje nevídaný rekord: v dějinách Evropských společenství, resp. EU, žádná otázka související s péčí o životní prostředí nezískala větší podporu nejširší veřejnosti, dokonce ani takové problémy, jako je kvalita ovzduší nebo přítomnost nejrůznějších cizorodých látek v prostředí a jejich dopad na lidské zdraví.
Názor, že žádné změny v textu směrnic o ptácích a o stanovištích nejsou potřebné, zastávaly i některé členské státy, kupř. SRN, Velká Británie, Španělsko, Polsko, Francie, Slovensko, Chorvatsko, Lucembursko a také Česká republika. Ke stejnému názoru dospěla i podrobná studie tří nezávislých, uznávaných mezinárodních konzultačních firem, uveřejněná v březnu 2016. Není žádným tajemstvím, že určitou dobu si vyžádala debata představitelů Generálního ředitelství pro životní prostředí s ostatními generálními ředitelstvími, v Evropské komisi, představujícími obdobu resortních ministerstev.
Status quo potvrzen
7. prosince 2016 oznámila Evropská komise, že se směrnice měnit nebudou, protože plně vyhovují svému účelu, a že bude vypracován akční plán, zdůrazňující jejich odpovídající naplňování v praxi, zejména zapojení všech zainteresovaných stran a otázku financování, s cílem zvýšit účinnost směrnic.