Ochrana přírody 4/2024 — 29. 8. 2024 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Péče o tesaříka alpského v oblasti EVL Vlárský průsmyk
Tesařík alpský (Rosalia alpina) patří bezesporu k nejkrásnějším broukům naší přírody. Jeho jasně modré zbarvení s černými skvrnami na krovkách z něj činí nezaměnitelný druh. Jeho vývojový cyklus trvá tři roky a přítomnost na lokalitě nám vedle dospělců mohou prozradit i typické oválné výletové otvory, přibližně 7 × 5 mm velké s ostrými okraji, které jsou na stojících kmenech vždy orientované vertikálně. Dominantní živnou dřevinou je v oblasti Vlárského průsmyku jednoznačně buk lesní (Fagus sylvatica), ale vzácně může obsadit také další listnáče, jako jsou jilm horský (Ulmus glabra) nebo javor klen (Acer pseudoplatanus).
Tesařík ke svému vývoji vyžaduje přítomnost dostatečného množství mrtvého dřeva, do kterého samice kladou svá oplodněná vajíčka. Využívají k tomu jak čerstvé zlomy, stojící torza a padlé kmeny, tak rovněž odumírající dřevní hmotu na dosud žijících jedincích. Přestože jsou doloženy případy, kdy jednotlivé larvy zdárně dokončily svůj vývoj ve větvích menších průměrů, pro přežití a zdárné fungování celé populace je nezbytná přítomnost kmenů a větví větších rozměrů.
Skládky dřeva jako jedno z opatření na podporu druhu v oblasti Vlárského průsmyku. Foto Tomáš Ernest Vondřejc
V České republice se tento druh dříve vyskytoval roztroušeně na většině našeho území. Aktuálně jsou však známy pouze tři lokality. V Čechách se poslední populace nachází v Ralské pahorkatině, na Malém a Velkém Bezdězu. Na Moravě se s tesaříkem alpským můžeme setkat v lužních porostech kolem dolního toku Moravy a Dyje. Na území CHKO Bílé Karpaty zasahuje populace karpatská, kterou můžeme pozorovat zejména v oblasti Vlárského průsmyku.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, RP Správa CHKO Bílé Karpaty (dále jen Agentura) proto již několik let realizuje řadu opatření zaměřených na cílenou podporu a ochranu tesaříka alpského v rámci své územní působnosti. Klíčovou roli představuje zejména funkční propojení maloplošných zvláště chráněných území (dále jen „MZCHÚ“), tedy PP Okrouhlá s PR Sidonie a také propojení obou částí PP Chladný vrch, kde je aktuálně nastaven bezzásahový režim. Tato priorita je ukotvena mj. i v plánech péče všech zmíněných MZCHÚ. Pro posílení takovéhoto opatření byla ve spolupráci s Lesy České republiky rozšířena oblast pro vytvoření jádrové zóny s bezzásahovým režimem také na okolní porostní skupiny, které tvoří převážně víceleté bučiny. Toto funkční propojení spočívá v postupném prosvětlení části stávajících lesních porostů s ponechaným podílem pokáceného dřeva na místě do stadia úplného zetlení. Cílovým stavem je vytvoření bohaté porostní struktury tvořené minimálně třemi výškovými patry s rozvolněnou hlavní úrovní s mohutnými stromy, kde budou probíhat jednotlivé nebo skupinovité zásahy o maximální intenzitě rovnající se přírůstu za těžební interval. Výsledkem bude diverzifikovaný porost, který bude dlouhodobě zachovávat strukturu a vytvářet vhodné podmínky nejen pro tesaříka alpského. V plánech péče je také reflektováno nebezpečí spočívající v přítomnosti čerstvě nebo i dříve pokáceného dřeva určeného ke zpracování v době výskytu imag. Takové dřevo tesaříky láká a přednostně do něj kladou vajíčka. Po odvozu dřeva je populace značně oslabena. Z tohoto důvodu je v době výskytu imag přítomnost klád, metrů, nachystaného palivového dříví v lesích Vlárského průsmyku a v blízkosti rezervací zakázaná. Opatření na podporu druhu jsou ovšem přenesena na celé území EVL prostřednictvím opatření popsaných v souhrnu doporučených opatření. Zde se jedná především o zvýšené ponechávání mrtvého dřeva (souší i ležícího dřeva) nebo ponechávání většího množství výstavků. Za velký úspěch ochrany přírody lze považovat překlopení všech těchto opatření do lesních hospodářských plánů.
Důležitou součástí péče o chráněné druhy je jejich pravidelný monitoring a sledování stavu biotopů. V oblasti Vlárského průsmyku probíhá již několik let cílené mapování, včetně průběžného vyhodnocování vlivu hospodářských zásahů. Z tohoto pohledu byl zásadní zejména inventarizační průzkum zaměřený na saproxylické a mykofágní brouky (Vávra 2018). Při něm bylo determinováno 222 druhů. Do některé z kategorií Červeného seznamu ohrožených druhů ČR náleželo celkem 58 druhů. Tři druhy (Cucujus cinnaberinus, Lucanus cervus a Rosalia alpina) jsou obsaženy ve vyhlášce MŽP ČR č. 95/1992 Sb. a čtyři druhy (Cucujus cinnaberinus, Lucanus cervus, Rosalia alpina a Rhysodes sulcatus) jsou zařazeny mezi evropsky významné druhy se zvláštní prioritou (Směrnice Rady č. 92/43/EEC). Několik let také probíhá cílený monitoring zaměřený výhradně na tesaříka alpského. Na základě zjištěných informací zadala Agentura v roce 2021 zpracování studie, která za pomoci metodiky zpětného odchytu přesněji definovala parametry populace tesaříka alpského a jeho biotopu (Hauck 2021). Předmětná studie mj. potvrdila, že tesaříci alpští žijí v oblasti Vlárského průsmyku v metapopulačním systému, který je propojen také se slovenskou populací. Ze studie dále vyplývá, že velikost populace (resp. tohoroční kohorty) ve Vlárském průsmyku činí 3 027 jedinců. Velikost celé populace se tak může pohybovat v rozmezí 6 000 až 9 000 jedinců. To signalizuje stabilní populaci, která není akutně ohrožena nenadálými negativními vlivy. Podle Čížka et al. (2015) tvoří tesařík alpský velké otevřené populace a není schopen přežívat v malých izolovaných populacích. A právě zde leží klíč k efektivní ochraně druhu. Jeho populace může fungovat v relativně nízkých hustotách na velkých plochách, kde v čase a prostoru stopuje vznikající a mizející stanoviště jako polomy, paseky i jednotlivé mrtvé stromy. A přesně takovýto unikátní systém vzniká díky managementovým opatřením v rozsáhlých bučinách Vlárského průsmyku.
Jádrové zóny výskytu tesaříka alpského. Autor Tomáš Ernest Vondřejc
Veškerá výše popsaná opatření na podporu vzácných druhů jsou realizována v hospodářských lesích. Na základě § 58 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, orgány ochrany přírody, v tomto případě Agentura, poskytuje vlastníkovi nebo nájemci náhradu újmy za ztížené lesní hospodaření. V současné době je většina žádostí o náhradu újmy poskytována za omezení hospodaření ve zvláště chráněném území, náhrada však může být poskytnuta i za omezení vyplývající z titulu ochrany evropsky významné lokality. Agentura tak každoročně vyplácí finanční náhrady dle ustanovení ve vyhlášce číslo 335/2006 Sb., a to zejména za ponechání výstavků a ponechání porostů samovolnému vývoji. Věříme, že popsaná opatření zajistí v dlouhodobém horizontu vytvoření vhodného prostředí, které se dynamicky vyvíjí a mění, a poskytuje tak útočiště nejen pro tesaříka alpského. ■
- - - -
Úvodní foto: Tesařík alpský na jedné z mnoha skládek dřeva. Foto Tomáš Ernest Vondřejc
- - - -
Literatura:
- Čížek L., Drag L., Hauck D., Foltan P., Okrouhlík J., 2015: Management populací evropsky významných druhů hmyzu v České republice: Tesařík alpský (Rosalia alpina). Certifikovaná metodika.
- Hauck, 2021: Závěrečná zpráva z intenzivního monitoringu tesaříka alpského (Rosalia alpina) v CHKO Bílé Karpaty v EVL Vlárský průsmyk a blízkém okolí.
- Vávra J., 2018: Zpráva z výzkumu brouků vybraných částí EVL Vlárský průsmyk v roce 2018.