Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 2/2022 — 21. 4. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Management a monitoring říčního dřeva v Odře v CHKO Poodří

Obecně platí, že říční dřevo je správci vnímáno když už ne jako problémové, tak minimálně nevítané. Důvody pro jeho odstranění bývají uváděny všelijaké, od zmenšení průtočné kapacity přes potenciální ohrožení objektů při zvýšených průtocích až po neestetické zachycování plovoucích odpadů kmeny a větvemi. V hledání cesty, kterak uspokojit obě výše uvedené strany diskutující nad vývratem spadlým do koryta, jsme v CHKO Poodří přistoupili níže popsaným způsobem. Pro přiblížení situace je zapotřebí uvést, že se tento postup týká řeky Odry s jejími přítoky na území CHKO, mimo zastavěná území obcí. Odra je ve více než třech čtvrtinách přirozeně meandrujícím, neupraveným tokem a protéká širokou, vesměs nezastavěnou nivou. I tak jsou zde technické objekty – kříží ji několik silničních a železničních mostů, v blízkosti jsou hráze rybničních soustav a územím samozřejmě prochází řada různých inženýrských sítí.

Ukázka z okolí Jeseníku nad Odrou, díváme se proti vodě: proud se drží pravého, téměř kolmého břehu a naráží na stromovou vrbu s kořenovým pletencem, který břeh (prozatím) drží a zpevňuje. Proud se tam při vyšších průtocích stáčí a krouživým pohybem vymílá protější břeh – vzniká tak rozšíření koryta s mělčí tůní s klidnější vodou. Tomu všemu napomáhá keřová vrba, která vyrůstá přímo v řečišti – proud tlumí a zachycuje splaveniny (větve, listí, různorodý odpad…). Jemnější bahnité splaveniny se pak za vrbou usazují a mělčina bude postupně zarůstat vegetací. — No a jednou přijde větší voda a vše bude poté jinak… Foto Radim Jarošek

Souboj paragrafů

Řeka Odra tvoří osu chráněné krajinné oblasti Poodří, kterou protéká v délce 57,5 km. Celkový rozsah všech neupravených částí toku je asi 44,5 km, tj. 77,5 % z celkové délky v CHKO Poodří. Zachovalost přirozeně meandrujícího charakteru řeky této velikosti je v naší kulturní krajině fenomén již poměrně vzácný. Je obecně známo, že důležitou součástí říčního kontinua je mrtvé (říční) dřevo, které je korytotvorným prvkem z hlediska hydraulického, geomorfologického, sedimentologického a ekologického. Významně se podílí na tvorbě členitých struktur v korytě vodního toku a pomáhá zvyšovat prostorovou rozmanitost koryta ve dně i březích. Zvyšuje počet sedimentačních lavic, dnových tůní a také zajišťuje větší variabilitu geometrie koryta a rychlosti proudění v příčném i podélném směru. Povrch dřeva obrůstá řasovými nárosty, které slouží jako potravní základna pro řadu živočichů vázaných na vodní toky. Nepřímo tak dochází ke zvyšování potravní nabídky, druhové pestrosti a celkového množství biomasy. V neposlední řadě zlepšuje úkrytové kapacity ve vodním toku. Říční dřevo se tak podílí na zvyšování přírodních hodnot CHKO Poodří, a zájmem ochrany přírody je ho proto v míře co největší zachovávat. Na druhé straně z pohledu správce toku jsou stromy nebo jejich části spadlé do koryta v dikci vyhlášky 470/2001 Sb., kterou se zjednodušeně řečeno provádí správa významných vodních toků, závažnou závadou, neboť omezují odtok povrchové vody (uvedená vyhláška je uvádí jako jeden z příkladů závad). Snahou AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Poodří, bylo najít způsob, kterak zmíněný problém řešit. Po jednáních se správcem toku, tedy Povodím Odry, státní podnik, bylo vydáno rozhodnutí, které stanoveným postupem omezuje, případně zakazuje činnost vyplývající z povinností při výkonu správy vodních toků, konkrétně při odstraňování dřevní hmoty z vodních toků na území CHKO Poodří. V případě plánovaného odstraňování dřevní hmoty ve vodních tocích v CHKO Poodří, které má Povodí Odry, s. p., ve své správě, správce tuto skutečnost ostanoví AOPK ČR, ta pak ve stanovené lhůtě oznámí místo, datum a čas konání společné terénní pochůzky nebo sdělí Povodí Odry, s. p., že nemá k oznamované činnosti žádné námitky. Z pochůzky je vyhotoven protokol, který mimo jiné obsahuje tyto informace: přibližnou lokalizaci jednotlivého říčního dřeva; charakter úseku, ve kterém se dřevo nachází (upravený × neupravený, přítomnost vodní díla, apod.); v jaké vzdálenosti po proudu se nachází vodní dílo a jakého je typu; popis říčního dřeva. Závěr protokolu obsahuje konstatování, které říční dřevo lze odstranit a které stromy budou ponechány na místě. Dosavadní pětiletá praxe, kdy je tento postup uplatňován, není samozřejmě dlouhá, ale přesto lze říci, že se prozatím osvědčil. Během terénní pochůzky jsou problémy vydiskutovány tak, aby byly v rámci možnosti respektovány jak zájmy ochrany přírody, tak správce toku. Pracovníci Povodí Odry, s. p., provádějí kontrolu toku Odry minimálně jedenkrát do roka, a tak, vyjma povodňových situací, nevznikají potenciálně problematické velké nápěchy říčního dřeva.

Tvarovou členitost břehové zóny výrazně ovlivňuje vegetace, což je názorně patrné na soutoku regulované Luhy (vlevo) a přirozeně meandrující Odry. Foto Radim Jarošek

Dosavadní zkušenosti

Podle našich zkušeností nedocházelo během obvyklých rozlivů (Přibližně jednoleté vody), které se v CHKO Poodří ještě před nedávnem vyskytovaly i několikrát do roka, k transportu spláví na větší vzdálenosti. Většinou byly větší kmeny zachyceny dřevinnou vegetací na březích, byly pootočeny ve směru proudu a přimknuty ke břehu, kde jsou následně převrstvovány splaveninami, nebo byly proudem vyneseny na vyšší jesepní části meandrů. Menší kusy kmenů a větve pak nepředstavují problém z pohledu správce toku v tolik obávaném ucpání koryta, neboť kolem řeky v CHKO Poodří se až na výjimky nenachází zástavba. Částečně problematické mohou být mostní konstrukce, ale ty jsou většinou dostatečně kapacitní. Aby byly tyto empirické zkušenosti prověřeny, uvítali jsme nabídku pracovníků katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity na monitoring pohybu řičního dřeva. Provádí jej od roku 2016 zejména ve smyslu kvantifikace množství říčního dřeva a označení vybraných kusů identifikačními štítky za účelem zhodnocení jejich mobility a výsledky jejich výzkumných aktivit budou sloužit k praktické činnosti AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Poodří při managementu říčního dřeva. Rovněž je ve fázi zpracování posouzení vlivu morfodynamiky meandrů na přísun a depozici říčního dřeva.

Kmeny a větve v korytě působí jako česle, na nichž se zachycuje plovoucí odpad, což oblibě říčního dřeva u veřejnosti sice neprávem, ale přesto zrovna nepřidává. Foto Radim Jarošek

Národní přírodní rezervace Polanská niva – strom dodaný břehovou erozí před přibližně pěti lety, který však zůstal ve stejné pozici i po pětileté povodni v říjnu 2020 (foto z července 2021). Foto Tomáš Galia

Monitoring říčního dřeva

Monitoring říčního dřeva je zaměřen na 3,8 km dlouhý meandrující úsek Odry mezi soutoky s Ondřejnicí a Polančicí. V předmětném úseku se nachází 13 aktivních meandrů a šířka aktivního koryta zde dosahuje 20 až 50 m. Jedná se tedy o úsek s obecně vysokým potenciálem dřevo přeplavovat, jelikož jednotlivé kusy dřeva jsou vždy kratší, než je šířka koryta, a rovněž je zde potenciál intenzivní dodávky říčního dřeva především z neustále erodovaných nárazových břehů. Od roku 2016 jsou každoročně během nízkých vodních stavů (≤ 5 m3/s) v letním období dohledávány kusy říčního dřeva označené plechovými štítky s identifikačním číslem. V roce 2016 bylo takto označeno 32 kusů říčního dřeva o různých rozměrech, ke kterým v následujícím roce přibylo dalších 11 kusů. Navíc byla v letech 2016, 2019, 2020 a 2021 provedena kompletní inventarizace všech kusů říčního dřeva (s minimálními kritickými parametry 1 m délky a 10 cm v průměru) nacházejících se v korytě toku.

Během celého období monitoringu byly vodoměrnou stanicí ČHMÚ Ostrava-Svinov (cca 7 km po proudu) zaznamenány čtyři významnější události překračující jednoletý průtok (Q1). Jednalo se o kulminace ze dne 28. 4. 2017 (194 m3/s; Q2), 23. 5. 2019 (143 m3/s; Q1), 21. 6. 2020 (190 m3/s; Q2) a 15. 10. 2020 (306 m3/s; >Q5). V roce 2018 nebylo dosaženo ani jednoletého průtoku, kdy maximem bylo 62 m3/s ze dne 3. 6. 2018. Z celkově 43 označených kusů říčního dřeva se po pěti letech v červenci 2021 podařilo dohledat pouze 14 kusů. Zbylé kusy byly pravděpodobně ze sledovaného úseku odplaveny, nicméně nelze vyloučit ztrátu štítků nebo pohřbení některých kusů v písčitých náplavech v korytě. Kusy říčního dřeva, jež byly dohledány i po pěti letech od počátku monitoringu, byly většinou delší a hrubší než kusy nedohledané (obr. 1). Nicméně nelze stanovit obecnou prahovou délku pro transport říčního dřeva ve sledovaném úseku, protože se nám nepodařily dohledat i relativně dlouhé kusy okolo 20 metrů, a naopak byly dohledány i některé kusy kratší než 10 metrů. To odpovídá i statistickému testování, kdy délka dřeva se na základě t-testu ukázala jako neprůkazný parametr na hladině významnosti 0,05, a naopak signifikantní rozdíl mezi dohledanými a nedohledanými kusy byl nalezen u maximální tloušťky dřeva (p = 0,011). U 10 ze 14 dohledaných kusů (71 %) se nacházel alespoň částečně zachovalý kořenový bal a 13 kusů (93 %) bylo před započetím monitoringu nějakým způsobem stabilizováno (například jako součást dřevního nápěchu nebo částečným pohřbením sedimenty). Naopak u nedohledaných kusů víme, že 62 % z nich (18 z 29) mělo alespoň částečně zachovalý kořenový bal a podobný počet (17, tj. 59 %) byl v rámci koryta na počátku monitoringu stabilizován. Výsledky tak naznačují, že mimo vlastní rozměry má vliv na mobilitu dřeva také míra stabilizace před povodňovou událostí a v menší míře i přítomnost kořenového balu. Objemné, v korytě stabilizované dřevo s přítomným kořenovým balem tak často může zůstat na původním místě i po povodňové události odpovídající Q5. Opět však nelze tento fakt příliš zobecňovat, protože například po „běžné“ povodňové události Q2 v roce 2020 došlo také k celkovému rozplavení některých dřevních nápěchů (tedy relativně stabilních akumulací říčního dřeva), které byly zaznamenány během předcházející inventarizace v roce 2019. Mobilita říčního dřeva v takto širokém toku je tedy poměrně náhodným jevem, kdy musíme brát v úvahu nejen samotné vlastnosti říčního dřeva, ale také jeho polohu vzhledem k vlastní hydraulice toku během vysokých průtoků.

V průběhu monitoringu se nám podařilo dohledat pouze několik mobilizovaných kusů říčního dřeva. Jejich základní charakteristiky jsou představeny v tabulce 1, kterou však lze vzhledem k velkému množství nedohledaných kusů brát pouze jako informativní. Nalezené transportované kusy byly přeplaveny většinou na délky prvních stovek metrů, obvykle do následujícího meandru. Jiné označené a nedohledané kusy dřeva však byly pravděpodobně přeplaveny dále či zcela odplaveny ze sledovaného úseku.

Různorodost říčního dřeva – od tenkých větví po kmeny – zvyšuje biotopní pestrost řečiště. Foto Radim Jarošek

Projekt bude pokračovat

Monitoring říčního dřeva bude pokračovat v následujících třech letech za podpory GAČR projektu získaného Ostravskou univerzitou, kdy se pokusíme uplatnit vybrané moderní přístupy, jako je sledování plaveného dřeva pomocí GPS čidel, pravidelné snímkování z dronů nebo využití časosběrných kamer. Věříme, že takto komplexní výzkum povede k lepšímu pochopení zákonitostí přísunu, setrvání a mobility říčního dřeva v meandrujících řekách, což má přesah jak pro predikce jeho důležité ekologické funkce v rámci říčního ekosystému, tak pro zhodnocení povodňového rizika vztaženého na dřevo plavené v toku během vysokých průtoků.

Výsledky monitoringu mohou být využity pro management říčního dřeva nejen v CHKO Poodří, ale i v jiných tocích.        ■

Úvodní foto: Vyvrácený kmen vrby vydatně zmlazuje a za ním se vytváří tišina, která je oddělena od proudné části toku. Foto Radim Jarošek

 

Literatura:

Gurkovský, V., Galia, T. (2019): Vliv říčního dřeva na morfologické a sedimentologické parametry koryta na příkladu meandrujícího toku Odry. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 26, 34–39. https://doi.org/10.5817/GVMS2019-1-2-34

Kožený, P. (2016): Charakteristiky určující stabilitu říčního dřeva na příkladu Moravy v Litovelském Pomoraví. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace 6/2016, 31–39. 10.46555/VTEI.2016.09.005

Máčka, Z. (2018): Pohyb a bilance říčního dřeva ve vodních tocích. Životné prostredie 52, 2, 87–95.

Máčka, Z., Krejčí, L., Gryc, V., Halas, P., Kolář, T., Kolářová, N., Vavřík, H. (2011): Říční dřevo ve vodních tocích ČR. Masarykova univerzita, Brno, 107 s.

Wohl, E., Kramer, N., Ruiz-Villanueva, V., Scott, D. N., Comiti, F., Gurnell, A. M., Piegay, H., Lininger, K. B., Jaeger, K. L., Walters, D. M., Fausch, K. D. (2019): The natural wood regime in rivers. Bioscience 69, 259–273. https://doi.org/10.1093/biosci/biz013

 

Kontakty na autory:

Radim Jarošek,
AOPK ČR,
RP Správa CHKO Poodří,
radim.jarosek@nature.cz

Daniel Kletenský,
AOPK ČR,
RP Správa CHKO Poodří,
daniel.kletensky@nature.cz

Tomáš Galia,
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity,
tomas.galia@osu.cz

Václav Škarpich,
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity,
vaclav.skarpich@osu.cz