Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 1/2025 — 27. 2. 2025 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

IPBES zveřejnila dvě významné zprávy

Autor: Jan Plesník

Everything is theoretically impossible, until is done.
Robert A. Heinlein: The Rolling Stones (1952)

Co předcházelo zrození IPBES

I když o činnosti IPBES v našem časopise informujeme pravidelně (Plesník 2016, 2019a, 2019b, 2023, Miko & Plesník 2023a), neuškodí si stručně připomenout, jak vznikla.

Platforma navazuje na úspěšný vědecký megaprojekt Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment, MA), který upozornil na významný vztah mezi fungováním ekosystémů, přínosy, jež poskytují lidstvu a které nazýváme ekosystémové služby, a kvalitou života obyvatel Země (MA 2005, 2005b, Plesník 2007, 2008, Vačkář et al. 2008). Řada mezinárodních mezivládních organizací a mnohostranných úmluv, dohod a protokolů pracuje tak, že podklady pro orgán přijímající rozhodnutí připravuje vědecký/odborný panel. Vlády ale velmi brzy pochopily, že pokud chtějí prosadit své názory, bude vhodnější učinit tak již na jeho jednání. Zasedání příslušných vědeckých institucí se tak nezřídka místo očekávané odborné debaty zvrhla v úmorné slovní bitvy v režii zkušených právníků a vyškolených diplomatů. Nově nabytou příležitost v tomto ohledu vycítil tehdejší francouzský prezident Jacques Chirac a v lednu 2005 inicioval vznik nezávislého Mezinárodního mechanismu vědecké expertízy o biodiverzitě (International Mechanism of Scientific Expertise on Biodiversity, IMoSEB).

V květnu 2008 padlo zásadní rozhodnutí sloučit navrhované opakování MA a snahu o ustavení IMoSEB do zřízení jediné nezávislé instituce, od té doby označované jako IPBES. Po několika oficiálních jednáních vyzvalo v prosinci 2010 Valné shromáždění OSN na svém 65. zasedání v New Yorku Program OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme, UNEP), aby podpořil brzký vznik IPBES. K tomu došlo po pečlivých přípravách v dubnu 2012 v Panama City.

Známá promykovitá šelma surikata (Suricata suricatta) obývá velkou část Namibie. Vyskytuje se i v sousední Jihoafrické republice a Botswaně. Foto Jan Plesník

Namibie, do vyhlášení nezávislosti známá jako Jihozápadní Afrika, dostala jméno podle působivé Namibské pouště zabírající 50 000 km² a pyšnící se nejvyššími dunami na světě. Foto Ladislav Miko

Nicméně aby se mohla nová instituce vůbec zrodit, daly jí vlády do vínku tři nepřekročitelné podmínky. Stala se mezivládní organizací, čímž se prosadila představa, že půjde jako jakýsi mladší bratr ve stopách známého Mezivládního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC). Státy si rovněž vymohly, že IPBES nebudou platit žádné povinné členské příspěvky. Rozsáhlou činnost IPBES tak hradí dobrovolné příspěvky vlád a zejména Evropské unie, jež přitom není plnoprávným členem platformy, ale pouze pozorovatelem. Příspěvek EU za období 2019–2028 poskytnutý prostřednictvím Evropské komise, nikoli členských států, platformě z rozpočtu pro výzkum a inovace činí 9 milionů eur (226 milionů Kč, EC 2024). Třetí podmínka uplatněná hlavně několika latinskoamerickými zeměmi spočívá v tom, že IPBES uznává dva rovnocenné znalostní systémy: kromě tradiční západní vědy také domorodou a místní znalost (Díaz et al. 2015, Mistri & Berardi 2016, Hill et al. 2020, McElwee et al. 2021). K 1. únoru 2025 se členy IPBES stalo celkem 147 států.

Žirafa angolská (Giraffa g. angolensis) osídluje po celé Namibii zejména suchou savanu. Foto Jan Plesník

Elegantní antilopa skákavá (Antidorcas marsupialis) žije v jižní Africe i v biotopech bez stálého vodního zdroje. Foto Jan Plesník

Pro soukromou rezervaci Naankuse Wildlife Sanctuary ve střední Namibii je typická smíšená travinná, stromová vegetace. Foto Jan Plesník

Početnost slona afrického (Loxodonta africana) v Namibii dosahuje nejméně 24 000 jedinců, přičemž roční přírůstek od roku 1995 činí více než 5 %. Foto Jan Plesník

Modus operandi aneb jak IPBES funguje

Hlavním posláním IPBES zůstává příprava na důkazech založených a vědeckými postupy vypracovaných hodnocení biologické rozmanitosti, resp. jejích modelových složek, a ekosystémových služeb.

V roce 2013 IPBES uveřejnila koncepční rámec pro další činnost (IPBES 2013, Díaz et al. 2015). Zdůrazňuje v něm výrazný mezioborový charakter hodnocení s rostoucím zapojením hospodářských a společenských věd (Larigaudarie et al. 2016, Stenseke & Larigaudarie 2017, Stockland et al. 2022). V řadě případů tudíž tvůrci hodnotících zpráv neanalyzují ekosystémy, ale rovnou sociálně-ekonomické soustavy (Lang et al. 2012, Fischer et al. 2015, Rosenbaum 2023). Právě viditelný důraz na sociální a ekonomické aspekty péče o biologickou rozmanitost a ekosystémových služeb vedl k na první pohled překvapivému kroku – rozpracování konceptu ekosystémových služeb do podoby příspěvků přírody lidem: podrobnější diskuse přesahuje rámec tohoto příspěvku (Díaz et al. 2015, 2018, Pascual et al. 2017, 2023a, Managi et al. 2022, Plesník 2020, 2023b).

IPBES A ČESKÁ REPUBLIKA   Česká republika se stala členem IPBES srpna 2014. Nicméně již předtím byla aktivně zapojena do její přípravy, ať už v rámci projektu Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (B. Moldan, T. Hák, J. Plesník), nebo Mezinárodního mechanismu vědecké expertízy o biodiverzitě (J. Plesník, L. Miko) či v pracovním přípravném výboru pro založení IPBES (J. Plesník).   Můžeme se pochlubit tím, že se odborníci z ČR v různých pozicích zúčastnili přípravy všech dosavadních zpráv s výjimkou hodnocení zaměřených na jiné kontinenty. Úspěšnost nominací expertů z ČR byla až do roku 2024 mimořádně vysoká: dosahovala 100 %, což svědčí o tom, že máme v péči o biodiverzitu řadu celosvětově uznávaných osobností. Až dosud ve výběrových řízeních uspělo 20 českých pracovníků, z nichž někteří (Z. Harmáčková, P. Havlík, J. Plesník) opakovaně.

Pokud jde o způsob práce, také v tomto případě se IPBES viditelně inspirovala IPCC. Témata hodnocení přitom navrhují nejen členové, tedy vlády, ale i klienti, zejména mnohostranné úmluvy zaměřené na biodiverzitu. Po schválení námětu plenárním zasedáním připraví vybraní odborníci osnovu zprávy a současně určí její rozsah. Následně bývá vypsáno výběrové řízení, do něhož experty nominují vlády nebo instituce. Procento úspěšných kandidátů se liší podle rozsahu a tématu hodnocení, obvykle je vybrán jeden ze dvou až pěti uchazečů. Odborníci pak pracují tři roky jako spolupředsedající hodnocení, koordinující vedoucí autoři, vedoucí autoři, přispívající autoři nebo redaktoři. Navíc IPBES vypisuje pro každé hodnocení i stáže určené mladým badatelům.

Všechny zprávy procházejí opakovanou důslednou recenzí, a to jak uznávanými odborníky mimo autorský kolektiv, tak vládami. Ke každé kapitole se tak obvykle sejde nejméně několik tisíc připomínek recenzentů, které s autory jednu po druhé vypořádávají redaktoři. Souhrn zpráv pro tvůrce strategií, koncepcí, programů, projektů i pro každodenní činnost (Summary for policy-makers, SPM) je schvalován na plenárním zasedání zástupci vlád doslova řádek po řádku, dokud není nikdo proti: proto formulace v něm obsažené mohou být značně šroubované nebo zbytečně rozvláčně upovídané. Naopak vlastní několikasetstránkové zprávy jsou po opakovaných recenzích odsouhlaseny jako celek, takže se vyhnou uvedenému grilování, tudíž nečelí riziku nežádoucí politizace.

Hledání souvislostí v předivu globálních vazeb

Ve dnech 10.–16. prosince 2024 se v namibijské metropoli Windhoeku uskutečnilo 11. plenární zasedání IPBES, které schválilo další dvě důležitá hodnocení.

Není žádným tajemstvím, že svět v současnosti čelí propojeným a vzájemně se posilujícím problémům: patří mezi ně i.a. snižující se dostupnost vody a potravin, zhoršující se zdraví lidí a probíhající změny podnebí. Proto platforma vypracovala tematickou hodnotící zprávu zaměřenou na rozmanité vzájemné vazby mezi uvedenými procesy, a to pochopitelně v souvislosti s biodiverzitou (IPBES 2024a). Ukazuje, že vzájemně související těžkosti nemohou být řešeny jedna po druhé. Naopak, jejich úspěšné překonání vyžaduje především spolupráci všech článků společnosti stejně jako zodpovědnou veřejnou správu. Zpráva problematiku nejen analyzuje, ale nabízí více než 70 naprosto konkrétních kroků, jak situaci zlepšit – patří mezi ně třeba obnova ekosystémů bohatých na uhlík (lesy, rašeliniště, mangrovy či zdravá půda), zelená řešení ve městech přínosná pro lidské zdraví, koloběh vody a stabilitu podnebí, e.g. rozvoj zelené a modré infrastruktury nebo udržitelnější a zdravější způsoby stravování. Dokument prezentuje osm principů, jak uvedená opatření uskutečnit. Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Brno v hodnocení působila jako jedna z koordinujících vedoucích autorek.

Ještě je čas na zásadní změnu, ale mnoho ho nezbývá

Většina zpráv hodnotících stav, změny a vývojové trendy globálního životního prostředí a jeho vybraných složek (IPBES 2019a, 2019b, UNEP 2019, 2021) dochází k závěru, že k výraznému zlepšení současného stavu a výhledů do budoucnosti vede zásadní obrat ve vztahu obyvatel planety k němu, výstižně označovaný jako transformativní změna. Uvedenou problematiku rozpracovává dlouho očekávaná hodnotící tematická zpráva (IPBES 2024b). Transformativní změnu chápe jako skutečně zcela základní posuny, a to jak v pohledu na svět (způsoby myšlení, vědění a vidění), tak ve strukturách, i.e. v organizaci, regulaci a vládnutí a v neposlední řadě rovněž v praxi – jak lidé jednají, co dělají a jaké mají vzájemné vztahy. Dokument hodnotí a srovnává možné přístupy k dosažení udržitelné a spravedlivé budoucnosti a současně upozorňuje na četné překážky, které brání dosažení zmiňované transformativní změny. I když by ji měly provádět především vlády a velké podniky, může k ní přispět každý svými rozhodnutími a aktivním zapojením do snahy o udržitelnost prospěšnou lidem i přírodě. Protože příklady táhnou, zpráva není Zdí nářků, ale předkládá četné smysluplné příklady úspěšných opatření. Na přípravě hodnocení se významně podílela Julia Mildorfova Leventon z CzechGlobe působící rovněž jako jedna z koordinujících vedoucích autorek.

Obě zprávy odsouhlasené ve Windhoeku budou v úplném znění uveřejněny v březnu 2025.

Co nás čeká

Až dosud uveřejnila IPBES 15 hodnotících zpráv a výstupů seminářů (IPBES 2016a, 2016b, 2018a, 2018b, 2018c, 2018d, 2018e, 2019a, 2020, 2021, 2022a, 2022b, 2023, 2024a, 2024b): všechny jsou dostupné na
https://www.ipbes.net/assessing-knowledge. Obsáhlá, vědecky podložená a bez nadsázky přelomová analýza stavu, změn a vývojových trendů globální biodiverzity a ekosystémových služeb/příspěvků přírody lidem (IPBES 2019a, Plesník 2019a, 2019b, 2019c) patří již dnes mezi vůbec nejcitovanější zdroje o uvedené problematice. Její souhrn se proto dočkal i českého překladu (IPBES 2019b). V namibijské metropoli byla schválena osnova a rozsah druhé globální zprávy a do 28. března 2025 mají zájemci možnost se hlásit prostřednictvím národní kontaktní osoby (J. Plesník, E. Rolfová) nebo své instituce do výběrového řízení. Do přípravy obsáhlého dokumentu, která potrvá do roku 2028, se mohou zapojit nejen výzkumníci, ale i odborníci z praxe a začínající vědci.

IPBES A ČESKÁ REPUBLIKA   Česká republika se stala členem IPBES 25. srpna 2014. Nicméně již předtím byla aktivně zapojena do její přípravy, ať už v rámci projektu Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (B. Moldan, T. Hák, J. Plesník), nebo Mezinárodního mechanismu vědecké expertízy o biodiverzitě (J. Plesník, L. Miko) či v pracovním přípravném výboru pro založení IPBES (J. Plesník).   Můžeme se pochlubit tím, že se odborníci z ČR v různých pozicích zúčastnili přípravy všech dosavadních zpráv s výjimkou hodnocení zaměřených na jiné kontinenty. Úspěšnost nominací expertů z ČR byla až do roku 2024 mimořádně vysoká: dosahovala 100 %, což svědčí o tom, že máme v péči o biodiverzitu řadu celosvětově uznávaných osobností. Až dosud ve výběrových řízeních uspělo 20 českých pracovníků, z nichž někteří (Z. Harmáčková, P. Havlík, J. Plesník) opakovaně.

Tabulka Hodnotící zprávy a výstupy seminářů vydané IPBES v anglickém jazyce (ES – ekosystémové služby)

Téma	rok
Opylovači, opylování a výroba potravin	2016
Scénáře a modely biodiverzity a ES	2016
Hodnocení biodiverzity a ES (2018) v různých částech světa včetně Evropy a Střední Asie: čtyři publikace	2018
Poškozování a obnova souše	2018
Globální biodiverzita a ES	2019
Biodiverzita a pandemie	2020
Biodiverzita a změna podnebí	2021
Udržitelné využívání planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů	2022
Hodnoty a hodnocení přírody	2022
Invazní nepůvodní druhy	2023
Vzájemné vazby mezi biodiverzitou, vodou, potravinami a zdravím v době změn podnebí	2024
Transformativní změna	2024

V současnosti se připravuje hodnotící zpráva o podnikání a biologické rozmanitosti, jejíž souhrn by mělo schválit již 12. zasedání IPBES. O rok později bude připravena detailní analýza monitorování biodiverzity a příspěvků přírody lidem. Předpokládáme, že dokument o integrovaném, biodiverzitu zahrnujícím územním plánování a ekologické/krajinné propojenosti bude členům platformy předložen v roce 2027.

IPBES nabízí akademikům i odborníkům z praxe i.a. příležitost podílet se na přípravě často citovaných vědeckých zpráv s globální působností včetně možnosti spoluautorství publikací uveřejňovaných ve špičkových časopisech (cf. Potts et al. 2016, Pascual et al. 2023b), nové pracovní kontakty doslova z celého světa i viditelnou prestiž jak pro odborné pracovníky, tak jejich instituce.

Další informace o činnosti platformy lze nalézt na webové stránce https://www.ipbes.net/, na sociálních sítích a v populárně-naučném podcastu dostupném na https://natureinsight.podbean.com/ a v podcastových aplikacích.    ■

- - - -

Úvodní foto:

Pouze 0,3 % celkové rozlohy Namibie tvoří lesy. Naopak savany různého typu a pastviny se rozkládají na téměř polovině rozlohy země. Foto Jan Plesník

- - - -

Literatura:

• Díaz S., Demissew S., Carabias J., Joly C., Lonsdale M., Ash N., Larigauderie A. et al. (2015): The IPBES conceptual framework — connecting nature and people. Curr. Opin. Environ. Sust. 14: 1-16.
• Díaz S., Pascual U., Stenseke M., Martín-López B., Watson R.T., Molnár Z., Hill R. et al. (2018): Assessing nature’s contributions to people. Science 359: 270-272.
• EC (2024): New IPBES reports reveal huge economic and business opportunities for accelerating biodiversity action. European Commission Brussels. https://environment.ec.europa.eu/news/ipbes-reports-reveal-huge-opportunities-biodiversity-action-2024-12-18_en.
• Fischer J., Gardner T.A., Bennett E.M., Balvanera P., Biggs R., Carpenter S.R., Daw T.M. et al. (2015): Advancing sustainability through mainstreaming a social-ecological systems perspective. Curr. Opin. Environ. Sustain. 14: 144-149.
• Hill R., Adem Ḉ., Alangui W.A., Molnár Z., Aumeeruddy-Thomas Y., Bridgewater P., Tengö M. et al. (2020): Working with Indigenous, local and scientific knowledge in assessments of nature and nature’s linkages with people. Curr. Opin. Environ. Sustain. 43: 8-20.
• IPBES (2013): Decision IPBES-2/4: Conceptual framework for the Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 9 pp.
• https://files.ipbes.net/ipbes-web-prod-public-files/downloads/Decision%20IPBES_2_4.pdf.
• IPBES (2016a): The assessment report of the Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services on pollinators, pollination and food production. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 552 pp. https://doi.org/10.5281/zenodo.3402856.
• IPBES (2016b): The methodological assessment report on scenarios and models of biodiversity and ecosystem services. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 348 pp. https://doi.org/10.5281/zenodo.
• IPBES (2018a): The IPBES regional assessment report on biodiversity and ecosystem services for Africa. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 492 pp. http://doi.org/10.5281/zenodo.3236177.
• IPBES (2018b): The IPBES regional assessment report on biodiversity and ecosystem services for the Americas. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 656 pp. http://doi.org/10.5281/zenodo.3236252.
• IPBES (2018c): The IPBES regional assessment report on biodiversity and ecosystem services for Asia and the Pacific. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 612 pp. http://doi.org/10.5281/zenodo.3237373.
• IPBES (2018d): The IPBES regional assessment report on biodiversity and ecosystem services for Europe and Central Asia. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 894 pp. http://doi.org/10.5281/zenodo.3237429.
• IPBES (2018e): The IPBES assessment report on land degradation and restoration. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 744 pp. https://zenodo.org/records/3237393.
• IPBES (2019a): Global Assessment Report on Biodiversity and Ecosystem Services. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 1148 pp. https://zenodo.org/records/6417333.
• IPBES (2019b): Globální hodnotící zpráva Mezivládního vědecko-politického panelu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách – Shrnutí pro tvůrce politik. Sekretariát IPBES Bonn, Německo, 56 pp. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/globalni_hodnotici_zprava/$FILE/ODOIMZ-IPBES_Globalni_hodnotici_zprava_STP-20210518.pdf.
• IPBES (2020): IPBES workshop on biodiversity and pandemics. Workshop report. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 108 pp. https://zenodo.org/records/7432079.
• IPBES (2021): Scientific outcome of the IPBES-IPCC co-sponsored workshop on biodiversity and climate change. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 256 pp. https://zenodo.org/records/5101125.
• IPBES (2022a): Thematic Assessment Report on the Sustainable Use of Wild Species. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 1008 pp. https://zenodo.org/records/10925382.
• IPBES (2022b): Methodological Assessment Report on the Diverse Values and Valuation of Nature. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 620 pp. https://zenodo.org/records/7687931.
• IPBES (2023): Thematic Assessment Report on Invasive Alien Species and their Control. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 952 pp. https://zenodo.org/records/11629357.
• IPBES (2024a): Summary for Policymakers of the Thematic Assessment Report on the Interlinkages among Biodiversity, Water, Food and Health. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 57 pp. https://zenodo.org/records/13850290.
• IPBES (2024b): Summary for Policymakers of the Thematic Assessment Report on the Underlying Causes of Biodiversity Loss and the Determinants of Transformative Change and Options for Achieving the 2050 Vision for Biodiversity. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 49 pp. https://zenodo.org/records/14513975.
• Lang D.J., Wiek A., Bergmann M., Stauffacher M., Martens P., Moll P., Swilling M. & Thomas C.J. (2012): Transdisciplinary research in sustainability science: practice, principles, and challenges. Sustain. Sci. 7: 25-43.
• Larigauderie A., Stenseke M. & Watson R.T. (2016): IPBES reaches out to social scientists. Nature 532: 313.
• MA (2005a): Ecosystems and human well-being: Synthesis. Island Press, Washington, D.C., 137 pp. + x.
• MA (2005b): Ekosystémy a lidský blahobyt. Syntéza. Centrum pro otázky životního prostředí UK Praha, 138 pp. + x.
• Managi S., Moinul Islam M., Saito O., Stenseke M., Dziba L., Lavorel S., Pascual U. & Hashimoto S. (2022): Valuation of nature and nature’s contributions to people. Sustain. Sci. 17: 701–705.
• McElwee P., Fernández-Llamazares Á., Aumeeruddy-Thomas Y., Babai D., Bates P., Galvin K., Guèze M. et al. (2020): Working with Indigenous and local knowledge (ILK) in large-scale ecological assessments: Reviewing the experience of the IPBES Global Assessment. J. appl. Ecol. 57: 1666–1676.
• Miko L. & Plesník J. (2023): Ohlédnutí za předsednictvím České republiky v Radě Evropské unie. Ochrana přírody 78 (1): 30-33.
• Mistry J. & Berardi A. (2016): Bridging indigenous and scientific knowledge. Science 352: 1274-1275.
• Pascual U., Balvanera P., Díaz S., Pataki G., Roth E., Stenseke M., Watson R.T., Başak Dessane E. et al. (2017): Valuing nature’s contributions to people: the IPBES approach. Curr. Opin. Environ. Sust. 26–27:7–16.
• Pascual U., Balvanera P. & Christie M. (2023a): Editorial overview: Leveraging the multiple values of nature for transformative change to just and sustainable futures — Insights from the IPBES Values Assessment. Curr. Opin. Environ. Sust. 64: 101359.
• Pascual U., Balvanera P., Anderson Ch.B., Chaplin-Kramer R., Christie M., González-Jiménez D., Martin A. et al. (2023b): Diverse values of nature for sustainability. Nature 620: 813-823.
• Plesník J. (2007): Svět na rozcestí. Ochrana přírody 62 (3): 31-33.
• Plesník J. (2008): Světové ekosystémy na začátku tisíciletí: nový pohled na staré problémy. Živa 56: i-iii, 24.
• Plesník J. (2016): IPBES začíná fungovat. Ochrana přírody 71 (3): 44-47.
• Plesník J. (2019a): IPBES představil přelomovou zprávu o minulosti, současnosti a budoucnosti globální biodiverzity. Ochrana přírody 74 (3): vii-ix.
• Plesník J. (2019b): Dvě zprávy o stavu jedné planety. Ochrana přírody 74 (4): 38-41.
• Plesník J. (2019c): IPBES uveřejnil rozsáhlou zprávu o světové biologické rozmanitosti. Živa 67: CXXIV-CXXV.
• Plesník J. (2020): Nature conservation policy I. Key nature conservation paradigms. Czech University of Life Sciences Prague, 23 pp.
• Plesník J. (2023a): IPBES jednal o invazních nepůvodních druzích. Ochrana přírody 78 (6): 37-39.
• Plesník J. (2023b): Soudobé a budoucí směřování ochrany přírody a krajiny. Ochrana přírody 78 (2): 24-28.
• Potts S., Imperatriz-Fonseca V., Ngo H., Aizen M.A., Biesmeijer J.C., Breeze Th.D. et al. (2016): Safeguarding pollinators and their values to human well-being. Nature 540: 220–229.
• Rosenbaum W.A. (2023): Environmental policy and politics, 12^th edition. SAGE Publ. London, 352 pp.
• Stenseke M. & Larigauderie A. (2018): The role, importance and challenges of social sciences and humanities in the work of the Intergovernmental Science-policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services (IPBES). Innovation 31, suppl.: S10-S14.
• Stokland H.B., Stenseke M. & Emery M.R. (2022): A network to enhance the contributions from the social sciences and humanities to IPBES. Ecosyst. People 18: 95-98.
• UNEP (2019): Global Environment Outlook, 6^th edition (GEO-6). Healthy planet, healthy people. Cambridge Univ. Press Cambridge, U.K., 745 pp.
• UNEP (2021): Making peace with nature. A scientific blueprint to tackle the climate, biodiversity and pollution emergencies. UNEP Nairobi. Kenya, 166 pp.
• Vačkář D., Hák T., Plesník J. & Moldan B. (2008): Služby globálního domu. Integrovaná správa ekosystémů. Vesmír 87: 26-31.