Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Recenze

Ochrana přírody 1/2023 24. 2. 2023 Kulér-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Atlas rozšíření hmyzožravců České republiky

Autor: Jaroslav Cepák

Atlas rozšíření  hmyzožravců  České republiky

Anděra M. & Hanzal V. (2022)

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 123 pp.

Možná to někteří také znáte. Se zvyšujícím se letopočtem se postupně snižuje počet věcí a událostí, které člověka zaujmou, nebo dokonce nadchnou. Nejlepší knihy už totiž byly napsány, nejhezčí obrazy namalovány a zásadní objevy učiněny. Dvojnásob proto potěší, pokud se taková událost přece jen vyskytne. Pokud se tak stane hned počátkem nového roku, vlije to člověku přímo optimismus do žil. A právě takový drobný radostný okamžik jsem zažil letos, když se mi v prvních lednových dnech dostal do ruky Atlas rozšíření hmyzožravců České republiky z pera našich předních mammaliologů Miloše Anděry a Vladimíra Hanzala.

U nás nepříliš početnému savčímu řádu (10 druhů) se věnuje publikace, která vyšla v ediční řadě Atlasy rozšíření… vydávané AOPK ČR. Ze čtyř úvodních kapitol rozhodně zaujme druhá věnovaná historii sledování výskytu hmyzožravců u nás od 17. století po současnost. Podrobně jsou pochopitelně popsány a citovány zejména faunistické a zoogeografické výzkumy probíhající v posledních desetiletích (od 60. let minulého století). Zmíněny jsou ale i objevy kosterních pozůstatků drobných savců učiněné při nedávných archeologických průzkumech kláštera v Milevsku datované do 17–18. století. Další kapitola se podrobně věnuje metodice zpracování údajů využitých v publikaci. V poděkování jsou pak zmíněni všichni mapovatelé, resp. přispěvatelé do databází, kterých bylo kolem 900. Nosnou částí atlasu jsou pochopitelně kapitoly věnované jednotlivým druhům. Každá z nich obsahuje 6–7 podkapitol. První dvě jsou věnovány celkovému areálu rozšíření druhu a výskytu druhu v České republice (včetně historického rozšíření). Kapitola Mapování je věnována popisu získaných záznamů z hlediska počtu a geografické distribuce, která je ilustrována mapami zobrazujícími obsazenost mapových čtverců a lokality výskytu. Další mapa ukazuje chronologii mapování ve třech obdobích (nálezy do roku 1949, nálezy v období 1950–1989 a 1990–2021). Další podkapitola doplněná grafem dokumentuje výskyt z hypsometrického hlediska. Zevrubně jsou popsány i typy prostředí na lokalitách výskytu v kapitole Stanoviště, opět doplněné grafem. Závěrečná podkapitola v druhovém přehledu je věnována ochranářské problematice (Ohrožení – stav populací a problematika ochrany). U rejska obecného, rejska horského a obou druhů ježků doplňují text druhové kapitoly poznámky k taxonomii druhu, u rejsce vodního a krtka obecného k problematice variability zbarvení, u rejsce menšího (dříve r. černého) je pak kromě taxonomické problematiky popsána i zajímavá geneze českého názvu. Kromě map a grafů jsou druhové kapitoly doplněny velice zdařilými fotografiemi jednotlivých druhů a typických biotopů. Text nabitý informacemi je velice přehledný a čtivý. Zpracovávané údaje nejsou jen „puntíkem v mapě“, jak by se třeba i dalo u Atlasu rozšíření předpokládat, ale autoři se z nich snažili vytěžit skutečně maximum. To platí i o obsahu podkapitol. Např. podkapitola Ohrožení… není jen povinnou součásti publikace vydané ochranářskou organizací, ale skutečně seriózně shrnuje dostupné údaje získané během mapování i publikované. Např. u ježka západního postihuje problematiku mortality vlivem silničního provozu, chemizace, stavební činnosti či oteplování klimatu. Diskutována je i problematická otázka péče o mláďata ježků v záchranných stanicích. Publikace je ukončena závěrečným shrnutím a doplněna klíčem k určování našich hmyzožravců, kde jsou zmíněny i dva druhy, jejichž výskyt u nás přichází v úvahu (bělozubka tmavá a rejsek západoevropský). Seznam použité citované literatury obsahuje kolem 500 prací! Závěrem musím vyzdvihnout i výborný grafický design publikace, který je dílem Jiřího Kaláčka.

Podtrženo, sečteno – Atlas rozšíření hmyzožravců České republiky je velice kvalitní publikací, kterou lze doporučit širokému okruhu biologů a ochranářů. Autorům patří poděkování a gratulace ke zdařilému dílu!     ■