Nové právní předpisy

Ochrana přírody 5/2026 — 29. 10. 2026 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Právní novinky z oblasti ochrany přírody za srpen a září 2026

Autor: Helena Šmolková

PRÁVNÍ PŘEDPISY

Nařízení vlády č. 165/2026 Sb., ze dne 17. srpna 2026, o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu

Příloha nařízení vlády vyjmenovává evropsky významné lokality zařazené do evropského seznamu. Zároveň ruší nařízení vlády č. 187/2018 Sb., č. 152/2022 Sb. a č. 113/2023 Sb., o vyhlášení EVL.

Nařízení je účinné od 30. září 2026.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 158/2026 Sb., ze dne 25. srpna 2026, o vyhlášení národní přírodní památky Zlatý potok a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška upravuje novou národní přírodní památku na území Jihočeského kraje, v katastrálních územích Křišťanov, Křížovice u Ktiše, Chroboly, Ovesné, Skříněřov, Koryto a Záhoří u Chrobol, s ochranným pásmem v katastrálních územích Křišťanov, Křížovice u Ktiše, Chroboly, Ovesné, Skříněřov a Koryto. V národní přírodní památce se vyskytují populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera L.), mihule potoční (Lampetra planeri Bloch.) a vranky obecné (Cottus gobio L.) a lesní ekosystémy lužních lesů a mokřadních vrbin.

V rámci bližších ochranných podmínek jsou následující činnosti na území národní přírodní památky vázány na souhlas orgánu ochrany přírody: změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití, provádění staveb, změny dokončených staveb nebo staveb před jejich dokončením, terénní úpravy, změny vodního režimu pozemků, instalace reklamních a jiných zařízení, úprava povrchu pozemních komunikací jiným než přírodním materiálem, vyznačování turistických a cyklistických tras, rozdělávání ohně, vysévání rostlin nebo vypouštění živočichů, zřizování přikrmovacích zařízení, přikrmování samotné, používání chemických prostředků či hnojiv, ukládání věcí a jiných materiálů, narušování povrchu strojní mechanizací a vjezd motorových vozidel a obytných přívěsů. V ochranném pásmu pak lze jen se souhlasem tohoto orgánu hnojit pozemky, rozdělávat ohně nebo ukládat věci a jiné materiály.

Vyhláška je účinná od 1. ledna 2027.

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ze dne 20. srpna 2026, o vyhlášení přírodní památky Milov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Přírodní památka se rozkládá na území Plzeňského kraje, v katastrálním území Přimda. Předmětem ochrany vyhlášeného území jsou ekosystémy slatinných a rašelinných pramenišť a lužních lesů. Provádění změn pozemků, staveb, zásahů do vodního režimu, skládek, používání chemických prostředků a hnojiv, zřizování přikrmovacích zařízení nebo vysévání rostlin a vypouštění živočichů je vázáno na souhlas orgánu ochrany přírody. Vyhláška zároveň ruší původní nařízení Okresního úřadu v Tachově č. 4/96 o zřízení přírodní památky Milov.

Nařízení je účinné od 5. září 2026.

Ochrana před půdní erozí patří mezi priority zemědělství. Foto Martin Dušek

Metodika optimalizace vnitřního uspořádání půdních bloků Ministerstva životního prostředí

Metodika, určená pro zemědělské podniky, odborné poradce, zaměstnance státní správy a další odborníky, se věnuje efektivnímu a zároveň dlouhodobě udržitelnému prostorovému uspořádání zemědělských pozemků. Cílem metodiky je nastavit takový proces analýzy uspořádání a vymezení půdních bloků, aby výsledek respektoval přírodní podmínky daného území, morfologii terénu, možnosti zemědělské techniky a ochranu půdních a vodních zdrojů. Dodržením metodiky by mělo dojít ke snížení erozního ohrožení a degradace zemědělské půdy, ke zlepšení retenční schopnosti území a ekologické stability krajiny a k efektivnímu využití zemědělské techniky.

Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o přijetí Zásad regulace raka pruhovaného, Zásad regulace mývala severního, Zásad regulace husice nilské a Zásad regulace vodního moru amerického

Sdělení se zabývá třemi druhy, které představují riziko pro místní faunu, ostatní živočichy nebo jsou nepůvodní či rizikové z hlediska veterinárního a zdravotního. Jde o raka pruhovaného, jež je nebezpečným nepůvodním druhem raka přenášejícím račí mor a vytlačujícím původní druhy raků z jejich stanovišť. Cílem jeho managementu je významná redukce v původních a včasná eliminace v nových lokalitách. Dále jde o mývala severního, který se šíří ze západních Čech a střední Moravy a je hostitelem patogenů, které mohou ohrozit lidské i zvířecí zdraví. Cílem je jeho dlouhodobá regulace. Posledním druhem je husice nilská, jejíž populace v ČR od roku 2008 roste a která obsazuje hnízda jiných druhů a tyto druhy vytlačuje, přičemž v rámci obrany teritoria je schopná jiné ptáky přímo usmrtit. Zároveň představuje riziko pro přenos ptačí chřipky. Cílem jejího managementu je úplná eradikace.

V poslední řadě se sdělení věnuje vodnímu moru americkému, který se v České republice začal šířit a na území Evropy postupně nahrazuje vodní mor kanadský. Vzhledem k náročnosti managementových zásahů je důraz kladen na osvětu veřejnosti a prevenci spočívající zejména v zabránění vzniku nových lokalit únikem z akvárií a zahradních jezírek. Sdělení zároveň odkazuje na bližší podmínky zásad regulace, mimo jiné na Metodiku AOPK ČR: invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Evropskou unii z roku 2021 a Standardy AOPK ČR: likvidace vybraných invazních druhů rostlin z roku 2023. Tyto i další publikace jsou dostupné na stránkách Ministerstva životního prostředí, v záložce Odborné podklady a metodiky.

Hodnocení vlivu dle § 67 odstavce 1 zákona o ochraně přírody a krajiny se v poslední době často týká i obnovitelných zdrojů energie. Foto Martin Dušek

AKTUALITA

Komplexní novela stavebního zákona (z. č. 283/2021 Sb.), jejíž součástí je i rozsáhlá změna zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, byla jako sněmovní tisk č. 272 postoupena Senátu, který ji zamítl. O návrhu novely vrácené Senátem bylo hlasováno 9. 9. 2026, přičemž Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu zákona. Zákon byl doručen prezidentovi, který jej dne 17. 9. 2026 podepsal.

NÁRODNÍ JUDIKATURA

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. září 2026, č.j. 6 As 91/2026–56, o předběžném posouzení závažnosti zásahu pro účely hodnocení vlivu dle § 67 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny

Soud se v této věci věnoval rozlišení posuzování závažnosti zásahu pro budoucí hodnocení vlivů investora dle § 67 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, a samotného hodnocení vlivů dle tohoto ustanovení. Stěžovatelka, v původním řízení společnost žádající o vydání povolení k hornické činnosti, nechala vypracovat biologický průzkum za účelem ověření výskytu zvláště chráněných rostlin a živočichů v místě těžby. V následném řízení o výjimce ze zákazů u čtyř zjištěných zvláště chráněných druhů živočichů Ministerstvo životního prostředí tuto výjimku udělilo, přičemž dopělo k závěru, že záměr nepředstavuje závažný zásah a nevyžaduje hodnocení dle § 67 ZOPK. Toto rozhodnutí zrušil Krajský soud v Českých Budějovicích, podle kterého ministerstvo vycházelo z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, jelikož předložený biologický průzkum nenaplňoval náležitosti hodnocení dle § 67 ZOPK a nebyl dostatečný pro vyloučení závažného zásahu.

Podle Nejvyššího správního soudu krajský soud v podstatě setřel rozdíl mezi posouzením toho, zda je zamýšlený zásah závažný, a hodnocením vlivů závažného zásahu. Pokud krajský soud požadoval, aby podklad pro závěr o nezávažnosti zásahu svým rozsahem a strukturou materiálně odpovídal samotnému hodnocení vlivů dle § 67 odst. 1 ZOPK, musel by investor takový podklad opatřit bez ohledu na to, zda se jedná o závažný zásah či nikoliv. Zákon však nejen že stanoví, že se hodnocení vlivů provádí pouze u závažných zásahů (tedy a contrario jsou zásahy, u kterých se provádět nemusí), ale také umožňuje, aby si investor pro posouzení závažnosti zásahů vyžádal předběžné stanovisko orgánu ochrany přírody. Zákon tedy rozlišuje mezi předběžným posouzením, zda záměr dosahuje intenzity závažného zásahu, a vlastním hodnocením vlivu závažného zásahu. Závěr o nezávažnosti zásahu nesmí být spekulativní a svévolný, nemusí však být materiálně srovnatelný s hodnocením vlivů.

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. srpna 2026, č.j. 57 A 32/2025-39, o procesním postupu ve věci žádosti o „prodloužení“ výjimky pro vjezd a setrvání maringotky v CHKO Blanský les

Žalobce podal v poslední den platnosti pětileté výjimky pro vjezd a setrvání maringotky v chráněné krajinné oblasti Blanský les žádost o prodloužení této výjimky na dobu neurčitou. Agentura tuto žádost zamítla s odůvodněním, že maringotka změnila svůj charakter a nyní je považována za stavbu, čímž zasahuje do krajinného rázu. Ministerstvo životního prostředí v následném odvolacím řízení rozhodnutí Agentury zrušilo a celé řízení zastavilo s tím, že se žádost o prodloužení výjimky stala zjevně bezpředmětnou. O takovém prodloužení výjimky totiž podle ministerstva nelze rozhodnout poté, co její platnost vypršela.

Soud rozhodnutí ministerstva i Agentury zrušil, a to z následujících důvodů. Jednak konstatoval, že ačkoliv byla žádost nazvaná jako „žádost o prodloužení“, měly ji správní orgány posuzovat jako novou žádost o výjimku k vjezdu a setrvání s vozidlem v CHKO. Uplynutí doby platnosti předchozí výjimky nečiní takovou žádost bezpředmětnou. Správní orgány navíc nemůžou předchozí výjimku jen „mechanicky prodloužit“, ale musí vždy znovu zhodnotit aktuální situaci v území. Dále měla Agentura žalobce nejprve vyzvat k doplnění žádosti, jelikož ta neobsahovala zákonem vyžadované náležitosti. Rozhodnutí o neúplné žádosti je procesní chybou Agentury. Nakonec Agentura posuzovala žádost jako zásah do krajinného rázu, ačkoliv se jednalo o řízení o výjimce, na což ministerstvo sice upozornilo, nicméně místo vrácení věci Agentuře řízení zastavilo.

Soud věc vrátil Agentuře k dalšímu řízení, která je vázána jeho právním názorem. Soud zdůraznil, že se jedná o řízení o žádosti o povolení výjimky, a pokud bude žádost řádně doplněna, Agentura vydá rozhodnutí o výjimce bez ohledu na to, jak je nazvána. Správní orgány se dle soudu nemají zabývat zastavením řízení a otázkou, zda lze rozhodovat o prodloužení či nikoliv, ale mají se po řádném doplnění žádosti zabývat zákonnými podmínkami podle § 43 ZOPK.     ■

- - - -

INFORMACE Z ÚSOP
Přírodní památka pod Bezdězem

Kód ÚSOP	Kategorie	Název chráněného území	Kraj	Datum vyhlášení/zrušení	Poznámka
6305	PP	Vrchbělá	Středočeský	19.05.2026	nové vyhlášení

- - - -

Aktuality sestavuje Sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR (Helena Šmolková, helena.smolkova@aopk.gov.cz).