Ochrana přírody 1/2026 — 26. 2. 2026 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf
Právní novinky z oblasti ochrany přírody za prosinec 2025 a leden 2026
Právní novinky z oblasti ochrany přírody za prosinec 2025 a leden 2026
Právní předpisy:
Nařízení Agentury č. 1/2026 ze dne 6. ledna 2026 o vyhlášení přírodní památky V Koutech a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Nařízení vyhlašuje přírodní památku V koutech na území Pardubického kraje, v katastrálním území Nasavrky. Předmětem ochrany je ekosystém mělkých stojacích vod a vodního toku s navazujícími mokřadními biotopy populace ďáblíku bahenního (Calla palustris) a čolka obecného (Lissotriton vulgaris). Nařízení je účinné od 21. ledna 2026.
Nařízení Agentury č. 2/2026 ze dne 15. ledna 2026 o vyhlášení přírodní rezervace Jistebnické mokřady a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Nařízení vyhlašuje přírodní rezervaci Jistebnické mokřady na území Moravskoslezského kraje v katastrálních územích Jistebník a Studénka nad Odrou, bez ochranného pásma. Předmětem ochrany vyhlášené přírodní rezervace jsou ekosystémy lužních lesů, aluviálních a vlhkých luk, mokřadních vrbin, mokřadů a rybníků. Nařízení zároveň ruší vyhlášku č. 4 Správy CHKO Poodří ze dne 14. 10. 2002 o zřízení přírodní rezervace Rákosina. Nařízení je účinné od 31. ledna 2026.
Vyhláška č. 350/2025 Sb., o vyhlášení národní přírodní památky Lom Československé armády a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí dne 18. září vyhlásilo národní přírodní památku Lom Československé armády na území Ústeckého kraje, v katastrálních územích Ervěnice, Albrechtice u Mostu, Čtrnáct Dvorců, Černice u Horního Jiřetína, Horní Jiřetín, Jezeří, Dřínov u Komořan, Kundratice u Chomutova a Komořany u Mostu. Vyhláška chrání výskyt přírodních ekosystémů vázaných na těžební jámu bývalého hnědouhelného lomu Československé armády, populaci lindušky úhorní (Anthus campestris) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe) a sesuvy v patě Krušných hor. Národní přírodní rezervace se vyhlašuje bez ochranného pásma. Vyhláška je účinná od 4. října 2025.
Vyhláška č. 347/2025 Sb., o zvláštní autorizaci k provádění posouzení nebo hodnocení podle zákona o ochraně přírody a krajiny
Vyhláška Ministerstva životního prostředí nahrazuje stávající vyhlášku č. 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a upravuje podmínky pro udělování autorizací k posuzování vlivů záměrů a koncepcí na chráněná území podle ZOPK. Konkrétně se jedná o obsah a formu zkoušky odborné způsobilosti k provádění posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK a hodnocení podle § 67 ZOPK, obsah přezkoušení odborné způsobilosti podle § 45j odst. 4 ZOPK, náležitosti přihlášky ke zkoušce k provádění posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK a hodnocení podle § 67 ZOPK, náležitosti žádosti o udělení zvláštní autorizace k provádění posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK a hodnocení podle § 67 ZOPK a náležitosti žádosti o prodloužení zvláštní autorizace k provádění posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK a hodnocení podle § 67 ZOPK.
Vyhláška přináší následující změny. Zkouška podle § 67 ZOPK a podle § 45i ZOPK má nyní jednotnou formu (písemný test a ústní část s obhajobou případové studie), přičemž obě části zkoušky jsou neveřejné. Dále se prodlužuje lhůta pro doručení zadání případové studie uchazeči z 30 na 40 dnů i lhůta pro odevzdání případové studie ze 7 na 10 pracovních dnů. Každou část zkoušky lze opakovat pouze jednou a novou přihlášku po neúspěšném opakování je možné podat až po 1 roce ode dne konání opakované zkoušky. Pokud uchazeč vyhověl v písemné části zkoušky a nevyhověl v ústní části, opakuje pouze ústní část.
Při prodlužování autorizace se zkoumá praxe žadatele v posledních pěti letech, pokud v tomto období žadatel praxi nevykonával, musí v rámci přezkoušení obhájit případovou studii zadanou ministerstvem. Při žádosti o prodloužení musí žadatel doložit všechna zpracovaná hodnocení, která nejsou dostupná v informačním systému EIA/SEA. Nově není nutné dokládat výpis z rejstříku trestů.
Důležité je rovněž přechodné ustanovení, podle kterého přihlášky podané podle staré vyhlášky (mladší 5 let), u kterých ještě neproběhla zkouška, zůstávají v platnosti a pohlíží se na ně jako na přihlášky podle nové úpravy. Vyhláška je účinná od 1. ledna 2026.
Vyhláška č. 468/2025, kterou se mění vyhláška č. 142/2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny
Novela doplňuje vyhlášku o posuzování vlivů záměrů a koncepcí na chráněné území o ustanovení související s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, zejm. posuzování vlivů tzv. akceleračních oblastí (oblastí určených pro zjednodušené povolování projektů obnovitelných zdrojů). Změny reagují na nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů a usilují o vyvážení zájmů přírody a rozvoje energetiky.
Vyhláška č. 142/2018 se nově nazývá vyhláška o náležitostech posouzení hodnocení podle zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Novela zavádí identifikaci nevýznamných negativních vlivů s ohledem na předmět ochrany EVL nebo ptačí oblasti, v § 4a způsob posouzení vlivů územního rozvojového plánu a zcela novou úpravu v § 7a týkající se náležitostí posouzení návrhu akceleračních oblastí ve vztahu k výskytu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť. Vyhláška je účinná od 1. prosince 2025.
Vyhláška č. 558/2025 Sb., o typologickém systému lesů
Vyhláška provádí § 23d novelizovaného lesního zákona, který zmocňuje k vydání tzv. „typologické vyhlášky“. Vyhláška přináší podrobnou věcnou úpravu lesnické typologie, sloužící pro klasifikaci přírodních podmínek lesních stanovišť. Dále upravuje postup zařazování pozemku do typologického systému, postup aktualizace takového zařazení a výčet údajů evidovaných v informačním systému lesnické typologie, jehož vznik je lesním zákonem odložen až na 1. ledna 2028.
Vyhláška má dělenou účinnost – nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026 s výjimkou ustanovení § 1 písm. d), § 5 odst. 3 a § 6 (související s informačním systémem lesnické typologie), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.
Vyhláška č. 559/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, a vyhláška č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, ve znění vyhlášky č. 186/2022 Sb.
Novela v reakci na změnu lesního zákona odstraňuje část vyhlášky č. 298/2018 Sb., která se týká lesnické typologie, jelikož ta je upravena výše uvedenou „typologickou vyhláškou“. V textu vyhlášky č. 298/2025 Sb. je výslovně zavedena příslušnost Národního lesnického institutu (ve vyhlášce označován pouze jako „Institut“) ke zpracování oblastních plánů rozvoje lesů. Institut má podle novely vyhlášky průběžně monitorovat indikátory stavu lesa a na jejich základě vyhodnocovat potřebu aktualizace oblastních plánů rozvoje lesů.[1]
Do oblastních plánů rozvoje lesů nově přibyla doporučení pro plánování preventivních protipožárních opatření a zdolávání lesních požárů. Novela dále systematicky sjednocuje pojmy s novelizací lesního zákona (jako je „přehled funkcí“ místo funkčního potenciálu a „poskytování ekosystémových služeb“ místo plnění funkcí lesa). Plánovaná cílová druhová skladba se nově vztahuje k hospodářským skupinám, nikoli k „typům vývoje lesa“. V příloze č. 2 došlo k rozšíření výčtu stanovišť vhodných dřevin. Nově se v poznámkách k přílohám zdůrazňuje riziko pěstování smrku ztepilého ve 3. a 4. lesním vegetačním stupni s ohledem na změnu klimatu. Vyhláška dále počítá s provázáním na vznikající informační systém lesnické typologie, nicméně až od roku 2028, do té doby slouží výstupy oblastních plánů rozvoje lesů. Vyhláška je účinná od 1. ledna 2026.
Sdělení sekce ochrany přírody a krajiny MŽP o stanovení proměnných veličin vzorců obsažených v příloze č. 3 vyhlášky č. 432/2005 Sb. ze dne 18. října 2005, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku
Sdělení obsahuje proměnné veličiny pro výpočet náhrady újmy vzniklé nebo trvající v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026, přičemž poslední termín pro podání žádosti o náhradu takové újmy je 31. března 2027. Pro výpočet náhrady újmy vzniklé nebo trvající v roce 2025 (s termínem pro podání žádosti nejpozději do 31. března 2026) se použijí proměnné veličiny publikované ve Věstníku MŽP v prosinci 2024.
Společné stanovisko Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí a Státní plavební správy k problematice plovoucích fotovoltaických elektráren (PFVE) umístěných na vodních nádržích
Stanovisko sjednocuje pravidla pro umisťování plovoucích fotovoltaických elektráren (PFVE) na vodních plochách v České republice. Problematiku PFVE rozděluje na dvě skupiny podle způsobu využití.
V první skupině jsou zařízení, která jsou součástí vodního díla a jsou s ním funkčně spojena, slouží k jeho napájení. Taková instalace má charakter stavební úpravy, která, pokud se nejedná o záměr EIA, splňuje podmínky podle odst. 1 písm. e) přílohy č. 1 stavebního zákona (č. 283/202 Sb.), nevyžaduje povolení záměru ani kolaudaci. V opačném případě povolení záměr vyžaduje. Pokud je stavební úprava na nádrži I. až IV. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu, musí ji posoudit odborně způsobilá osoba s ohledem na bezpečnost hráze a kotevních prvků. Z hlediska územního plánování se posuzuje podle dané stavby, která má být upravena.
Druhou skupinu tvoří samostatné plovoucí PFVE, které jsou klasifikovány jako plavidla – plovoucí zařízení. Pokud tato zařízení přesáhnou stanovené rozměry nebo hmotnost 10 tun, podléhají evidenci v plavebním rejstříku a musí mít schválenou technickou způsobilost od Státní plavební správy. Umístění těchto zařízení na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, vyžaduje souhlas vodoprávního úřadu. Z hlediska územního plánování jsou tato zařízení považována za technickou infrastrukturu, kterou lze v nezastavěném území umístit, pokud to územní plán výslovně nezakazuje a pokud takový záměr neodporuje charakteru daného území.
Z hlediska umisťování PFVE na vodárenských nádržích je základní podmínkou vyloučení jakéhokoli ohrožení jakosti vody. Umístění nezávadných PFVE vlastníkem nádrže na vodárenských nádržích je možné v návaznosti na rozhodnutí o výjimce ze zákazu vstupu a vjezdu do ochranného pásma vodárenské nádrže. Zprovoznění a obsluha zařízení nesmí být v rozporu s výčtem činností, který je uveden ve správním aktu, kterým bylo ochranné pásmo stanoveno (rozhodnutí, opatření obecné povahy). Při provozování PFVE jiným subjektem, než je vlastník vodárenské nádrže, je výjimka v tak citlivém území prakticky nezdůvodnitelná a neměla by být vydána.
Z hlediska ochrany přírody a krajiny je nutné každý záměr posuzovat individuálně. Umístění PFVE a priori nepředstavuje zásah do významného krajinného prvku. Takový zásah bude předmětem správní úvahy a individuálního posouzení. Vliv PFVE a doprovodných staveb na krajinný ráz nelze a priori vyloučit, ale bude ve srovnání s jinými typy OZE menší a ve vztahu k ochraně přírody a krajiny může jít o vhodnou realizaci OZE.
Záměr také může vyžadovat povolení odchylného postupu dle § 5b ZOPK nebo výjimku ze zákazů dle § 56 ZOPK. Podle § 82a ZOPK v těchto dvou případech platí tzv. vyvratitelná domněnka převažujícího veřejného zájmu. V rámci správní úvahy je tedy třeba vyhodnotit naplnění podmínky neexistence jiného uspokojivého řešení i podmínky neovlivnění dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska jeho ochrany a posoudit předpoklad převahy veřejného zájmu nad zájmem daného druhu (případně převahu zájmu daného druhu nad veřejným zájmem, což je nutné dostatečně odůvodnit). Vyvratitelná domněnka se neuplatní, pokud se jedná o EVL a ptačí oblasti, zvláště chráněná území nebo lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. V těchto územích jsou důvody a podmínky pro povolení dle § 5b a § 56 ZOPK uplatňovány v nezměněném rozsahu a prokázání převahy veřejného zájmu je v těchto případech odpovědností toho, kdo záměr navrhuje uskutečnit.
Ve ZCHÚ a lokalitách Natura 2000 je třeba ve vztahu k umisťování a povolování PFVE respektovat základní a bližší ochranné podmínky ZCHÚ a jejich ochranná pásma, v rámci kterých je umisťování, povolování a provádění staveb vázáno na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. U NP je dále nezbytné zohledňovat jak režim, tak cíle ochrany jednotlivých zón ochrany přírody a též dlouhodobé cíle ochrany národních parků. V případě realizace PFVE v NP nebo CHKO je třeba vydání souhlasu příslušné správy NP nebo AOPK ČR. V lokalitách Natura 2000 nebo v situaci, kdy by PFVE či doprovodná infrastruktura samostatně nebo ve spojení s dalšími záměry mohly ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je nezbytné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody, nebo, pokud orgán ochrany přírody významný vliv nevyloučí, je nutné záměr posoudit z hlediska vlivů na tato území.
Bude-li PFVE vyžadovat povolení stavebního úřadu v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, vydává se jako podklad pro něj jednotné environmentální stanovisko podle zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. Nachází-li se záměr PFVE vyžadující povolení podle stavebního zákona alespoň zčásti v ZCHÚ nebo na území soustavy NATURA 2000, vydává se kromě jednotného environmentálního stanoviska v případě, kdy je pro daný záměr nezbytné vydat některý ze správních úkonů uvedených v § 83 odst. 8 ZOPK, rovněž společné rozhodnutí podle § 83 odst. 9 ZOPK. ■
Aktuality sestavuje Sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR (Helena Šmolková, helena.smolkova@aopk.gov.cz).
- - - -
[1] V souvislosti s Institutem je vhodné rovněž upozornit na novelu zákona č. 226/1993 Sb., o dodávání na trh a vývozu dřeva, dřevařských výrobků a některých dalších komodit, která do znění zákona účinného od 1. 1. 2026 zavádí úpravu Institutu jako správního úřadu (viz § 2 jmenovaného zákona). Postavení institutu jako správního úřadu má význam i pro činnost orgánů ochrany přírody vzhledem k uplatnění zákonných výjimek předvídaných ZOPK pro správní úřady, viz např. § 26 odst. 1 odst. c) ZOPK.