Nové právní předpisy

Ochrana přírody 3/2026 — 25. 6. 2026 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Právní novinky z oblasti ochrany přírody za duben a květen 2026

autorka: Helena Šmolková

PRÁVNÍ PŘEDPISY

Metodika ke stanovování podmínek a zmírňujících opatření v návrhu územního opatření podle zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie)

Ve Věstníku MŽP z dubna 2026 byla zveřejněna metodika určená převážně pro autorizované osoby podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a § 45j zákona o ochraně přírody a pro dotčené orgány řeší specifika přípravy návrhu územního opatření podle zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie. Metodika specifikuje obsah podmínek a zmírňujících opatření v územním opatření, postup přípravy návrhu podmínek a zmírňujících opatření v územním opatření a obsahuje katalog s příklady podmínek a zmírňujících opatření, které lze využít.

Vyhláška č. 72/2026 Sb., o vyhlášení přírodní rezervace Lipka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 11. května 2026 upravuje přírodní rezervaci na území Jihočeského kraje, v katastrálním území Lipka u Vimperka, s výskytem sukcesních stadií na zaniklých podmáčených zemědělských půdách, včetně vyskytujících se podmáčených smrčin. Přírodní rezervace se vyhlašuje bez ochranného pásma.

Vyhláška je účinná od 1. července 2026.

Vyhláška č. 73/2026 Sb., o vyhlášení národní přírodní památky Trkmanské louky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 11. května 2026 upravuje národní přírodní památku na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Rakvice, s ochranným pásmem. Vyhlášené maloplošné zvláště chráněné území chrání přírodní útvar s výskytem ekosystémů slanomilných rákosin a ostřicových porostů, ekosystémů subhalofilní poloruderální bylinné vegetace, s výskytem slanomilných druhů a biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin a jejich populací, zejména populace kriticky ohroženého pcháče žlutoostenného (Cirsium brachycephalum). Jen se souhlasem orgánu ochrany přírody lze na tomto území např. povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití, provádět zemní práce nebo zásahy do koryt vodních toků či používat chemické prostředky nebo hnojiva.

Vyhláška je účinná od 1. července 2026.

Vyhláška č. 74/2026 Sb., o vyhlášení národní přírodní rezervace Žofínský prales a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 11. května 2026 upravuje národní přírodní rezervaci na území s výskytem ekosystémů květnatých a acidofilních bučin, podmáčených smrčin a společenstev lesních pramenišť, včetně pralesovitého porostu dlouhodobě ponechaného samovolnému vývoji, vlastního Žofínského pralesa, populace vzácného a ohroženého druhu rostliny dvouhrotce zeleného (Dicranum viride), včetně jejího biotopu. Zvláště chráněné území se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním území Pivonice u Pohorské Vsi. Pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody lze na tomto území např. povolovat nebo provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením, provádět geologické práce spojené se zásahem do území nebo pořádat a organizovat hromadné akce s účastí větší než 100 účastníků. Omezení se vztahuje i na volný pohyb psů bez vodítka s výjimkami pro lovecké a další specializované psy.

Vyhláška nabývá účinnosti 1. července 2026.

Vyhláška č. 75/2026 o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území

Vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 11. května 2026 ruší původní zřizovací dokumentace k vybraným zvláště chráněným územím, která byla nově vyhlášena. Vyhláška se týká sedmi zřizovacích dokumentací od roku 1933 až po rok 2004.

Vyhláška je účinná od 1. července 2026.

Nařízení Agentury 5/2026 ze dne 14. dubna 2026 o vyhlášení přírodní rezervace Dlouhá skála

Nařízení vyhlašuje přírodní rezervaci na území Plzeňského kraje, jejímž předmětem ochrany je ekosystém bučin na skeletovitých svazích. V přírodní rezervaci je možné vstupovat mimo vyznačené trasy (s výjimkami), zřizovat přikrmovací zařízení nebo provádět skládky pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.

Nařízení je účinné od 30. dubna 2026.

Nařízení Agentury 6/2026 ze dne 26. 5. 2026 o vyhlášení přírodní rezervace Dívčí kámen

Předmětem ochrany přírodní rezervace na území Jihočeského kraje, v katastrálním území Křemže, je kaňonovité údolí řeky Vltavy a Křemžského potoka se skalami, skalní jehlou, sutěmi, kamennými moři a ekosystémy suťových lesů, bučin, dubohabřin, borů, skal a drolin. Pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody je na území možné zasahovat do zříceniny hradu Dívčí kámen, zřizovat skládky, povolovat a provádět zásahy, které by mohly způsobit změny vodního režimu nebo znečištění vod, vysazovat nebo vysévat rostliny nebo vypouštět živočichy (krom původních dřevin při obnově lesa), zřizovat nová přikrmovací zařízení nebo jezdit na kole a na koni mimo vyznačené stezky.

Nařízení je účinné od 10. června 2026.

NÁRODNÍ JUDIKATURA

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. dubna 2026, č. j. 6 As 19/2025–68, týkající se záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko předloženého v roce 2022

Obec Račice napadla proces vzniku NP Křivoklátsko, přičemž součástí její argumentace byla i podjatost, resp. neobjektivnost Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jako zpracovatele odborných podkladů. Soud konstatoval, že podjatost Agentury nelze dovozovat z toho, že plní svou roli stanovenou zákonem. Obec dále rozporovala vhodnost formy ochrany lesů v oblasti Křivoklátska, nicméně soud odmítl, že by bezzásahový režim znamenal hrozbu rozpadu lesa, jelikož zavedení bezzásahového režimu nemá nutně přímou souvislost s kalamitním šířením škůdců. Dále soud uzavřel, že pro vyhlášení národního parku (s ohledem na naplnění definičních znaků kategorie národní park dle § 15 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.) není překážkou, pokud je území částečně ovlivněno lidskou činností, protože cílem národního parku je ochrana území i postupná obnova přirozených ekosystémů. Území navrhovaného národního parku tedy nemusí tvořit původní ryze pralesovité ekosystémy.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. května 2026, č. j. 10 As 22/2026–50, k pojmu biotop zvláště chráněného živočicha

Stěžovatelka, společnost s ručením omezeným, se bránila rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o potvrzení rozhodnutí České inspekce životního prostředí o uložení pokuty ve výši 150 000 Kč za dva přestupky podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Stěžovatelka prováděním těžby a přibližování dříví korytem vodního toku Brodečka podle rozhodnutí inspekce bez souhlasu orgánu ochrany přírody jednak ohrozila a oslabila ekologicko-stabilizační funkci významného krajinného prvku a jednak škodlivě zasáhla do místa výskytu zvláště chráněných druhů živočichů, konkrétně střevle potoční a raka říčního, čím se dopustila přestupku dle § 88 odst. 1 písm. i) a písm. e) ZOPK.

Nejvyšší správní soud se mimo jiné věnoval námitce stěžovatelky o nesprávném vymezení pojmu biotop zvláště chráněného druhu živočicha. Soud konstatoval, že pro označení určitého prostředí jako biotop není vyžadována nepřetržitá přítomnost daného zvláště chráněného druhu. Byla to stěžovatelka, koho tížila povinnost zajistit na svůj náklad provedení hodnocení vlivu zamýšleného zásahu (tedy předem) na chráněné zájmy (§ 67 odst. 1 ve spojení s § 45j ZOPK). Není povinností inspekce, aby prokázala reálný výskyt živočichů v době zásahu. Tento požadavek nemá oporu v právních předpisech, a navíc je z povahy věci nelogický, neboť je-li koryto vodního potoka významně poškozeno činností stěžovatelky, v době zásahu již správní orgány žádného živočicha ani soubor činitelů vytvářejících biotop nemusí nalézt, ačkoliv před škodlivým zásahem se na místě nacházeli. Lokalita, která splňuje nároky charakteristické pro určité druhy rostlin a živočichů, nepřestává být biotopem, pokud se v ní konkrétní druh v některém okamžiku nenachází. Podstatou biotopu je právě to, že se jedná o lokalitu vhodnou svým charakterem pro výskyt určitých druhů. Již taková lokalita je předmětem ochrany.

Stěžovatelka dále mimo jiné namítala, že zásahy v lese prováděla v souladu s lesním hospodářským plánem, a nebyl proto nutný souhlas pro průjezd potokem. Soud k tomu uvedl, že ani těžba v souladu s lesním hospodářským plánem neopravňuje k provádění souvisejících činností způsobem, který nepřiměřeně zasahuje do dalších složek životního prostředí. Je třeba rozlišovat pěstební a těžební práce, které jsou prováděny v souladu s lesním hospodářským plánem a souhlas nevyžadují, a činnosti vyžadující rozhodnutí orgánu ochrany přírody týkající se zvláštní územní či druhové ochrany (např. podle § 56 ZOPK).     ■

INFORMACE Z ÚSOP
Maloplošná zvláště chráněná území

Kód ÚSOP	Kategorie	Název chráněného území	Kraj	Datum vyhlášení/zrušení	Poznámka
431	PP	Syenitové skály u Pocoucova	Vysočina	09. 03. 2026	přehlášení
860	PP	Rašeliniště pod Pětirozcestím	Královéhradecký	10. 04. 2026	zrušení
1115	PP	Letenský profil	Hl. m. Praha	11. 02. 2026	přehlášení
1732	PP	Louky pod Pěticestím	Královéhradecký	25. 03. 2026	přehlášení
1763	PP	Slanisko Dobré Pole	Jihomoravský	01. 04. 2026	přehlášení
2438	PP	Buková slať	Jihočeský	10. 04. 2026	zrušení
6298	PR	Hraběcí stolek	Vysočina	09. 03. 2026	nové vyhlášení
6299	PP	Frejlach	Vysočina	09. 03. 2026	nové vyhlášení
6300	PR	Dlouhá skála	Plzeňský	15. 04. 2026	nové vyhlášení
6301	PR	Havraní ostrov	Ústecký	06. 03. 2026	nové vyhlášení

 

Aktuality sestavuje Sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR (Helena Šmolková, helena.smolkova@aopk.gov.cz).