Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf
Právní novinky z oblasti ochrany přírody za únor a březen 2026
Právní novinky z oblasti ochrany přírody za únor a březen 2026
Právní předpisy:
Nařízení vlády č. 45/2026 Sb., ze dne 16. března 2026, kterým se mění nařízení vlády č. 83/2023, o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády
Změny zavedené nařízením vlády č. 45/2026 reflektují nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2025/2649 ze dne 19. prosince 2025. Důležitou změnou je nový § 12a, který upravuje základní celofaremní ekoplatbu na ornou půdu. Toto ustanovení obsahuje pravidla pro diverzifikaci plodin, která se odvíjejí od výměry orné půdy, a zavádí pro žadatele s výměrou orné půdy nad 30 ha povinnost hospodaření s organickou hmotou min. na 35 % orné půdy. Dále novela propojuje dotační tituly s pokutami za porušení welfare zvířat a zpřísnění environmentálních standardů. V případě podpor na chov masných telat, dojených krav a bahnic či koz pravomocné uložení pokuty za týrání zvířat ve výši nad 50 do 100 tisíc Kč vede k automatickému snížení dotace o 50 %, zatímco pokuta nad 100 tisíc Kč znamená úplné neposkytnutí podpory. V oblasti protierozní ochrany (§ 24c) dochází k úpravě pravidel pro podporu pásového střídání plodin – podmínkou je sklonitost terénu alespoň 3 % na 70 % výměry dílu půdního bloku.
Kromě úpravy přímých plateb v nařízení č. 83/2023 Sb. novela zasahuje do dvou dalších souvisejících předpisů – nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, a nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům. V nařízení č. 307/2014 Sb. v případě plnění víceleté podmínky podle nařízení vlády upravujícího opatření agrolesnictví zahrnuje definice orné půdy i půdu, která je osázená stromy, pokud jejich hustota nepřesáhne 110 kusů na 1 hektar. Pro podniky v režimu ekologického zemědělství novela skrze změnu nařízení č. 73/2023 Sb. přináší plošnou výjimku z dodržování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy podle § 5 a 6 až 11 tohoto nařízení.
Nařízení je účinné od 1. dubna 2026 s výjimkou ustanovení čl. I bodu 54, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2026.
Nařízení vlády č. 34/2026 Sb., ze dne 2. března 2026, kterým se mění nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření
Nařízení vlády navazuje na probíhající implementaci agroenvironmentálně-klimatických opatření v programovém období Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) 2023–2027. Novela upravuje technické a věcné podmínky pro poskytování dotací v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření, zpřesňuje termíny a způsob sečení, mění minimální výsevky vybraných plodin a rozšiřuje seznam povolených druhů v osevních směsích. Účelem předkládaného návrhu nařízení vlády je snížení byrokratické zátěže jak pro žadatele o dotace, tak pro administraci.
Nařízení je účinné od 15. března 2026
Nařízení vlády č. 32/2026, ze dne 2. března 2026, kterým se mění nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství, a nařízení vlády č. 61/2023 Sb., o stanovení podmínek pro provádění opatření pro oblasti s přírodními omezeními
Nařízení vlády navazuje na probíhající implementaci agroenvironmentálně-klimatických opatření v programovém období Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) 2023–2027. Novela zjednodušuje pravidla čerpání dotací v rámci ekologického zemědělství a oblastí s přírodními omezeními. Zjednodušení spočívá zejména v odstranění povinnosti podávat elektronické přehledy o chovu koní a v možnosti žádat o vyřazení z programu kdykoliv během roku. Další úpravy se týkají seznamu podporovaných druhů zeleniny v rámci dotačního titulu Pěstování zeleniny a speciálních bylin, kam byly zařazeny batáty. Změny mají za cíl snížit administrativní zátěž tak, aby byla v souladu s reálnou zemědělskou praxí.
Nařízení je účinné od 15. března 2026.
Nařízení vlády č. 24/2026 Sb., ze dne 9. února 2026 o podmínkách poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti a o změně souvisejících nařízení vlády
Nařízení navazuje na změnu zmocňovacího ustanovení § 46 a 46 a zákona č. 289/2995 Sb., o lesích, a nahrazuje původní prováděcí nařízení vlády č. 30/2014 Sb., které je ke dni 1. 1. 2029 zrušeno. Nařízení zavádí komplexní úpravu systému finančních příspěvků v oblasti lesního a mysliveckého hospodaření. Finanční příspěvky, jejichž předmět byl splněn před 1. březnem 2026, se poskytnou podle původního nařízení č. 30/2014 Sb. v jeho nenovelizovaném znění. U mysliveckých příspěvků se s ohledem na specifika mysliveckého plánování a hospodářského roku (příjem žádostí od září do srpna) aplikují zvláštní lhůty.
Nařízení je účinné od 1. března 2026, s výjimkou části první hlavy III, která je účinná od 1. září 2026, a s výjimkou zrušovacích ustanovení ve vztahu k původnímu nařízení č. 30/2014, které jsou účinné od 1. ledna 2029.
Nařízení vlády č. 23/2026 Sb., zde dne 9. února 2026, kterým se mění nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů
Hlavním cílem novelizace je zjednodušení pravidel pro dodržování protierozních opatření a snížení administrativní zátěže. Novela se týká zejm. § 8 a nových § 8a až 8c, které upravují standard obhospodařování půdy způsobem, který snižuje riziko degradace půdy a eroze, pro silně erozně ohroženou půdu, mírně erozně ohroženou půdu s vyšším rizikem a mírně erozně ohroženou půdu s nižším rizikem. Drobné změny se týkají také definic neprodukčních ploch a limitů pro půdu bohatou na uhlík. Součástí je technická úprava několika příloh s podmínkami hospodaření.
Nařízení je účinné od 1. března 2026.
Nařízení Agentury 4/2026 ze dne 25. března 2026 o vyhlášení přírodní památky Louky pod Pěticestím
Nařízení vyhlašuje přírodní památku na území Královéhradeckého kraje, která chrání ekosystémy pramenišť, slatinných a přechodových rašelinišť, luk a pastvin a biotopy vzácného a ohroženého druhu rostliny tučnice obecné pravé (Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris), včetně její populace.
Nařízení je účinné od 9. dubna 2026.
Nařízení Agentury 3/2026 ze dne 20. února 2026 o vyhlášení přírodní památky Kočka
Nařízení vyhlašuje přírodní památku na území Středočeského kraje, která chrání paleontologickou lokalitu s unikátní fosilní faunou v paseckých břidlicích na vrchu Kočka. V přírodní památce je nutné mít souhlas orgánu ochrany přírody pro povolování a změny druhů pozemků a jejich využití, umisťování, povolování a provádění staveb nebo terénních úprav a těžbu.
Nařízení je účinné od 7. března 2026.
Sdělení odboru územní ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality
Ministerstvo životního prostředí vydalo souhrn doporučených opatření pro lokalitu Království v Olomouckém kraji a Slavonické rybníky v Jihočeském kraji za účelem zachování nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v evropsky významných lokalitách. Podrobnosti jsou dostupné na internetových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody.
Metodické sdělení odboru územní ochrany přírody a krajiny MŽP k náležitosti posouzení vlivů záměru podle § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, z hlediska identifikace nevýznamných negativních vlivů
Metodické sdělení obsahuje tabulku pro posouzení záměru podle § 45i odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Tabulka je určená pro autorizované osoby, které mají dle § 1 písm. p) zákona o ochraně přírody a krajiny povinnost identifikovat nevýznamné negativní vlivy u evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, u kterých se předpokládá negativní ovlivnění, ne však významně negativní vliv.
Národní judikatura
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. března 2026, č. j. 5 As 341/2024-27, o udělení výjimky dle § 43 ZOPK za účelem asanace kůrovcem napadených lesních porostů
Spor vznikl udělením výjimky dle § 43 ZOPK ze zákazu hospodařit na území první a druhé zóny CHKO mimo zastavěné území obce způsobem vyžadující intenzivní technologie (§ 26 odst. 3 písm. a) ZOPK), kterou povolila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Lesům ČR za účelem celoroční asanace kůrovcem napadených či ohrožených lesních porostů. Podle Agentury povolovaná činnost neměla ovlivnit zachování předmětu ochrany zvláště chráněného území. Proti tomuto rozhodnutí podala Společnost přátel Jeseníků, z. s., odvolání s námitkou, že již samotné udělení výjimky může ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit. Ministerstvo životního prostředí pouze změnilo formulaci jedné z podmínek v povolení výjimky, ve zbývající části však rozhodnutí Agentury potvrdilo. Společnost podala proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí žalobu, které Městský soud v Praze vyhověl a zrušil rozhodnutí ministerstva i Agentury. Odůvodnil své rozhodnutí tím, že Agentura, byť byl hlavním důvodem jejího rozhodnutí veřejný zájem na zásazích proti kůrovci, nedostatečně odůvodnila převahu tohoto veřejného zájmu nad zájmem na ochraně přírody (neprovedla tzv. test proporcionality).
Proti tomuto rozhodnutí ministerstvo podalo kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl. Městský soud v Praze totiž nesprávně určil důvod udělení výjimky. Podle Nejvyššího správního soudu jsou v § 43 ZOPK stanoveny tři různé zákonné podmínky udělení výjimky, které zároveň určují i obsah odůvodnění rozhodnutí o výjimce. Podmínka (i) se týká převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem na ochraně přírody. Podmínka (ii) představuje povolení činnosti v zájmu ochrany přírody. Podmínka (iii) je pak neovlivnění zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Lesy ČR sice o výjimku žádaly z důvodu převažujícího veřejného zájmu na boji s kůrovcem nad zájmem na ochraně přírody, Agentura však udělila výjimku z důvodu, že povolená činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Proto již ve svém rozhodnutí nemusela provádět test proporcionality a poměřovat převahu jiného veřejného zájmu.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. února 2026, č. j. 7 As 207/2024–32, o tzv. „jiném uspokojivém řešení“ podle § 56 ZOPK
Klíčovým závěrem NSS je vymezení rozsahu přezkumu tzv. „jiného uspokojivého řešení“ podle § 56 ZOPK. Soud konstatoval, že orgány ochrany přírody nemají v rámci řízení o výjimce povinnost znovu aktivně vyhledávat a posuzovat zcela nové varianty umístění záměru (např. v jiných částech republiky), pokud již zvolená varianta prošla procesem EIA (posouzení vlivů na životní prostředí). Úkolem správního orgánu je posoudit pouze to, zda v rámci již vybrané a reálné varianty neexistuje jiné, pro přírodu šetrnější řešení, nikoliv se zabývat hypotetickými alternativami, které byly v předchozích fázích přípravy záměru jako nevhodné vyloučeny. ■
Aktuality sestavuje Sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR (Helena Šmolková, helena.smolkova@aopk.gov.cz).