Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 1/2019 — 22. 2. 2019 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny říjen 2018 ― leden 2019

Autor: Právní  oddělení AOPK ČR

Zákon č. 113/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, v platném znění
Cílem této poměrně rozsáhlé novely je stanovení požadavků pro snižování znečistění vod a nastavení odpovídajících ekonomických nástrojů.

Novela transponuje příslušná ustanovení směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (byla doplněna ustanovení týkající se prioritních nebezpečných látek, upřesněna definice prioritních látek, zavedena dvoufázovost hodnocení možnosti zhoršení či nedosažení dobrého stavu záměrem dotčeného vodního útvaru). Ke klíčovým změnám došlo zejména v souvislosti s úpravou odpadních vod (jejich definice, zneškodňování, změna povolování u odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace, specifikace odborné způsobilosti pro rozbory odpadních vod, zpřesnění požadavku na užívání bezodtokových jímek k akumulaci odpadních vod a požadavků na zneškodňování obsahu jímky); a dále v souvislosti s úpravou poplatků (přenesení správy poplatků z ČIŽP na SFŽP, změny v zpoplatnění subjektů, zánik povinnosti hradit zálohy na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zálohy na poplatek za odebrané množství podzemní vody). Novela rovněž rozšiřuje povinnost opatřit si vodoprávní souhlas ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod.
Účinnost od 1. 1. 2019

Zákon č. 285/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 173/2018 Sb., a zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, v platném znění
Dle nové právní úpravy lze příkazem na místě uložit jenom pokutu, nikoliv již napomenutí. Pokutu lze uložit za podmínky, že k vyřízení přestupku nepostačí domluva.

Novela tedy explicitně zakotvuje možnost užívat domluvu při řešení přestupků na hranici společenské škodlivosti a představuje tak návrat k předchozí úpravě účinné do 30. června 2017. Vypuštění možnosti uložit napomenutí příkazem na místě je reakcí na zvýšenou administrativní zátěž správních orgánů, které si musely vedle příkazových bloků na pokuty opatřit také příkazy na místě, kterými je ukládáno napomenutí.
Účinnost 1. 1. 2019

Vyhláška č. 328/2018 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových, v platném znění
Vyhláška nahrazuje a ruší vyhlášku č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody; a vyhlášku č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, jelikož v zákoně č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění (dále jen „vodní zákon“) došlo k vypuštění zmocňovacích ustanovení ke zrušovaným předpisům. Vyhláška a zrušované předpisy se obsahově zcela nekryjí, neboť úprava obsažena ve zrušovaných předpisech byla částečně přesunuta přímo do vodního zákona.

Požadavek majetkové a personální nezávislosti kontrolní laboratoře či měřicí skupiny na znečišťovateli, jehož zdroj znečištění kontrolují, a zákaz kontrolní laboratoře působit v postavení oprávněné laboratoře pro kontrolovaný zdroj (§ 3 zrušené vyhlášky č. 123/2012 Sb.), nejsou věcně řešeny ani ve vyhlášce, ani ve vodním zákoně, neboť vodní zákon již neobsahuje odpovídající zmocňovací ustanovení. Tyto požadavky však budou aplikovány Státním fondem životního prostředí, jakožto správcem poplatku, při výběru kontrolních laboratoří.
Účinnost od 1. 1. 2019

Vyhláška č. 296/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, v platném znění
Dle slov důvodové zprávy by měla nová úprava přispět ke spravedlivějšímu a přesnějšímu stanovení výše náhrady za skutečně vzniklé škody způsobené vlastníkům lesa. Návrh vyhlášky, který byl již připravován několik let, primárně modifikuje číselné údaje v přílohách, aby se vypočtená výše náhrady škody blížila skutečné újmě na lesích.

K dalším změnám dochází například v souvislosti s určením výše škody způsobené na lesních porostech imisemi (tu lze dle této vyhlášky určit pouze u imisí, pro které je stanoven imisní limit vyhlášený pro ochranu ekosystémů a vegetace podle přílohy č. 1 bod 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění; zároveň lze výši této škody určit pouze za kalendářní rok, ve kterém byl na daném území překročen imisní limit pro konkrétní znečišťující látku); uplatněním škody ze snížení produkce lesního porostu (ta se neuplatní, pokud ke snížení produkce lesního porostu došlo v důsledku záměny dřevin vyvolané působením imisí); či koeficientem pro výpočet škody ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku emisí, který se již nebude diferencovat dle pásem ohrožení imisemi.

Změny plynoucí z nové právní úpravy budou promítnuty také do aplikace „Forestman“ určené ke kontrole výpočtu výše náhrady újmy za ztížené lesní hospodaření.
Účinnost od 1. 1. 2019

Vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, v platném znění
Vyhláška, která nahrazuje vyhlášku č. 89/1996 Sb. s identickým názvem, přináší změny s podstatným dopadem na zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů.

Tyto se týkají procesu tvorby a obsahové náplně oblastních plánů; vymezení hospodářských souborů a k nim doporučených parametrů (obmýtí, obnovní doby, minimální procento melioračních a zpevňujících dřevin, a to včetně výběru dřevin, které jsou mezi ně zařazeny); pravidel členění typologického systému, jeho vedení a správy. Přílohy vyhlášky upravují vytyčení hranic jednotlivých přírodních lesních oblastí; vymezení cílových hospodářských souborů; základní hospodářská doporučení podle hospodářských souborů pro odvození závazných ustanovení maximální celkové výše těžeb; přehled souborů lesních typů ČR; a také postup odvození označení hospodářských souborů.

K přiblížení problematiky této vyhlášky je pro další číslo časopisu připravován podrobnější článek.
Účinnost 1. 1. 2019

Nařízení vlády č. 245/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, v platném znění
Další legislativní oblastí, která doznala řady změn, je poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích. Změny se zejména týkají časového rozmezí podávání žádosti o poskytnutí finančního příspěvku; snížení administrativní zátěže žadatele; rozšíření podpory některých přípravných dřevin, melioračních a zpevňujících dřevin; a dále podpory drobné zvěře ve volné krajině, přezimovacích obůrek vybraných druhů spárkaté zvěře, či snižování stavů prasete divokého a kormorána velkého.
Účinnost 1. 11. 2018

Vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci, v platném znění
Nová vyhláška, která ruší stejnojmennou vyhlášku z roku 1998 a na ní navazující novelizaci, upřesňuje pojem aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“) a její mapové podklady; minimalizuje obsah dokumentace celostátní databáze BPEJ; doplňuje termíny k úkonům Státního pozemkového úřadu a provádí úpravy příloh v souladu s Metodikou BPEJ.
Účinnost 1. 1. 2019

Vyhláška č. 281/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem, v platném znění
Novela specifikuje náležitosti plánu pro nakládání s těžebním odpadem (jak pro případ jeho ukládání na úložné místo, tak i mimo něj) a také náležitosti plánu pro odebírání těžebního odpadu. Doplněny jsou také náležitosti obsahu informace o geochemickém chování těžebního odpadu.
Účinnost 1. 1. 2019

Vyhláška č. 269/2018 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky V Jezírkách a stanovení jejích bližších ochranných podmínek, v platném znění
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo Národní přírodní památku V Jezírkách, která se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálním území Velim, a stanovilo její bližší ochranné podmínky.
Účinnost 1. 1. 2019

Vyhláška č. 270/2018 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Železná hůrka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek, v platném znění
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo Národní přírodní památku Železná hůrka, která se rozkládá na území Karlovarského kraje, v katastrálním území Mýtina, a stanovilo její bližší ochranné podmínky.
Účinnost 1. 1. 2019

Vyhláška č. 271/2018 Sb., o vyhlášení Národní přírodní rezervace Rohová a stanovení jejích bližších ochranných podmínek, v platném znění
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo Národní přírodní rezervaci Rohová, která se rozkládá na území Pardubického kraje, v katastrálních územích Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka a Křenov, a stanovilo její bližší ochranné podmínky.
Účinnost 1. 1. 2019

Vyhláška č. 272/2018 Sb., o změně a zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území, v platném znění
Vyhláška ruší původní zřizovací dokumentaci některých zvláště chráněných území, která byla v předchozích letech znovu vyhlášena, a odstraňuje tak kolizi, která vznikla mezi novou a starou právní úpravou. Vyhláškou se ruší zřizovací dokumentace týkající se národních přírodních rezervací Novodomské rašeliniště, Soos a Velký Špičák; a národních přírodních památek V Jezírkách, Železná hůrka a Sítovka.
Účinnost 1. 1. 2019

Aktualizace metodického pokynu odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP k postupu hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, Věstník Ministerstva životního prostředí ročník XXVIII – listopad 2018 – částka 8
Metodický pokyn upravuje postup posouzení prováděného podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“), v rámci postupu podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o posuzování vlivů“). Materiál usiluje o praktické provázání postupů dle § 45h a § 45i ZOPK a posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů a měl by sloužit jako návod nejen pro správní orgány schvalující koncepce, ale také pro ty, kteří koncepce připravují.

Metodický pokyn sekce ochrany přírody a krajiny MŽP k přípravě a zpracování plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, Věstník Ministerstva životního prostředí ročník XXVIII – listopad 2018 – částka 8
Metodický pokyn je adresován příslušným orgánům ochrany přírody a stanoví odpovědnost a některé povinnosti při zpracování plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, v souladu s § 38 ZOPK. Závazným podkladem pro zpracování plánů péče je osnova plánů péče, která je obsažena v příloze č. 1 tohoto věstníku.

Metodický pokyn sekce ochrany přírody a krajiny MŽP ke zpracování a projednání zásad péče o národní parky ČR, Věstník Ministerstva životního prostředí ročník XXVIII – listopad 2018 – částka 8
Metodický pokyn sjednocuje postup příslušných orgánů ochrany přírody při zpracování a projednání zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma, v souladu s § 38a ZOPK. Návrh zásad péče se zpracovává podle osnovy, která je obsažena v příloze č. 2 tohoto věstníku.

Směrnice MŽP č. 9/2018, o zabezpečení jednotného postupu při nominaci území na národní geopark, Věstník Ministerstva životního prostředí ročník XXVIII – listopad 2018 – částka 8
Aktualitu připravil Luboš Stárka
Nová Směrnice MŽP nahrazuje původní směrnici ke geoparkům, č. 6 z roku 2007. Směrnice upřesňuje postavení Rady národních geoparků (dále jen „Rada“), jakožto poradního, odborného a koordinačného orgánu ministra životního prostředí. Změnou prošel rovněž postup schvalování geoparků. Směrnice nově zavádí institut kandidátského geoparku. Jedná se o geopark, jehož dostatečný geologický potenciál odsouhlasila Rada. Aspirující žadatelé o certifikát národního geoparku musí být nejprve zařazeni na Seznam kandidátských geoparků. Povinný obsah žádosti je specifikován v příloze č. 4 směrnice. Žadatel může následně žádat o certifikaci národního geoparku, a to do pěti let od získání titulu kandidátského geoparku. Struktura nominační dokumentace je specifikována v příloze č. 5 směrnice. Obě žádosti je nutné zasílat v období mezi 1. říjnem a 30. listopadem roku. Žadatelem o geopark může být nově pouze právnická osoba (dle starší směrnice mohla být žadatelem i fyzická osoba). Nutno podotknout, že dle nepsaných pravidel pro globální geoparky UNESCO však nemůže být nositelem mezinárodního geoparku ani podnikající subjekt. Pokud se geopark více než 10 % plochy překrývá s velkoplošným chráněným územím, je povinen jako strategického partnera získat AOPK ČR nebo Správu národního parku.

Národní geoparky musí periodicky podstupovat revalidaci, a to každé čtyři roky. Nově směrnice zavádí možnost při zjištění výrazných nedostatků v činnosti obnovit certifikát pouze na dva roky a zároveň nařídit odpovídající opatření k nápravě. Podrobnosti ohledně rozsahu a způsobu revalidace jsou obsaženy v přílohách č. 9―11 směrnice. Mírně modifikováno je znění Charty národních geoparků ČR, aby vyhověla mezinárodním požadavkům ochrany geologického dědictví. Agendou geoparků, která je na pomezí udržitelného cestovního ruchu, ochrany přírody a geologie, je na MŽP pověřen geologický odbor. Evidenci mapového vymezení národních i kandidátských geoparků směrnice svěřila AOPK ČR, zájemce vymezení geoparků najde na webu mapy.nature.cz.