Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 1/2020 — 29. 2. 2020 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 12 2019-1 2020

Zákon č. 1/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
Novela promítá změny legislativy EU provedené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814, jejímž hlavním cílem je dosáhnout do roku 2030 snížení celkových emisí skleníkových plynů EU o minimálně 40 % oproti roku 1990. Rozsáhlá novela dále mění a zpřesňuje řadu ustanovení, např. nově upravuje změnu a zánik povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, zpřesňuje podmínky účasti na systému obchodování s povolenkami včetně výjimek, vydávání povolenek a podmínky obchodování s povolenkami včetně jejich dražby. Dále upravuje vyřazování povolenek a přidělování bezplatných povolenek, kompenzaci nepřímých nákladů, správu prostředků z modernizačního fondu, přestupky.
Účinnost od 3. 1. 2020

Zákon č. 368/2019., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Tato novela implementuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách. Jmenované přináší obecnou a komplexní úpravu úředních kontrol a jiných úředních činností, která je dosud obsažena v několika přímo použitelných předpisech a směrnicích Evropské unie. Vztahuje se na všechny kontrolní orgány vykonávající úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly stanovenými předpisy Evropské unie nebo vnitrostátními předpisy v oblastech vymezených nařízením v čl. 1 odst. 2, tzn. pokud jde o potraviny a bezpečnost potravin, geneticky modifikované organismy, krmiva a bezpečnost krmiv, požadavky týkající se zdraví zvířat, vedlejší živočišné produkty a z nich získané produkty, welfare zvířat, ochranu rostlin, ekologickou produkci a označování chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit. Nařízení se vztahuje také na úřední kontroly dovozu a vývozu ve výše vyjmenovaných oblastech.
Účinnost od 15. 1. 2020 
s výjimkou ustanovení čl. I bodů 12 a 78, 
která nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2022

Vyhláška č. 341/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů
Novela vyhlášky implementuje směrnici Komise (EU) 2018/350, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, pokud jde o hodnocení rizika geneticky modifikovaných organismů pro životní prostředí. Novela nově definuje základní pojmy v ustanovení § 2. Zavádí nové ustanovení § 5a, 5b a 5c týkající se hodnocení rizika používání geneticky modifikovaných organismů.
Účinnost od 1. 1. 2020

Vyhláška č. 323/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů
Pro období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2025 se rozšiřuje stanovená doba lovu vybraných druhů spárkaté zvěře (daňka skvrnitého, jelena evropského, muflona, siky japonského, srnce obecného a kamzíka horského), a to z důvodu úpravy jejich početních stavů a snížení škod na zemědělských plodinách a pozemcích a na lesních porostech. Prodloužení doby lovu budou moci myslivci využít v případech, kdy to bude kvůli situaci a podmínkám v dané honitbě nezbytné. Jde o možnost, nikoliv povinnost využít celého rozsahu doby lovu. Ta se obecně prodlužuje maximálně o jeden měsíc. U zvěře do dvou let věku, kromě kamzíků, se rozšiřuje na celý rok.
Účinnost od. 1. 1. 2020

Vyhláška č. 305/2019 Sb. kterou se mění vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady)
Vyhláškou č. 437/2016 Sb. byly stanoveny povinnosti pro provedení hygienizace kalů z ČOV, které jsou aplikovány na zemědělskou půdu. Bylo stanoveno, že technologie na úpravu kalů musí být ověřena z hlediska své účinnosti dle § 10 vyhlášky a dále je nutno plnit při aplikaci kalů na zemědělskou půdu kritéria dle § 5, který odkazuje na mikrobiologická kritéria v příloze č. 4 vyhlášky. Tyto povinnosti měly být plněny od 1. 1. 2020 dle přechodných ustanovení ve vyhlášce. Vyhláška č. 305/2019 Sb. upravila konec přechodného období na 31. 12. 2022.

Věstník MŽP ROČNÍK XXIX 
– prosinec 2019 – ČÁSTKA 7
Metodické sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP pro uchazeče o vykonání zkoušky odborné způsobilosti podle § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“) a podle § 1 vyhlášky MŽP č. 453/2017 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí (dále jen „vyhláška č. 453/2017 Sb.“), a pro žadatele o udělení nebo o prodloužení platnosti autorizace.
Metodické sdělení MŽP podrobně upravují podmínky pro udělení autorizace fyzických osobám, které zpracovávají dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí, posudek o vlivech záměru na životní prostředí a vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Podmínkami pro udělení nebo prodloužení platnosti autorizace jsou podle § 19 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. bezúhonnost, odborná způsobilost, praxe v oboru v délce nejméně 3 let, jakož i plná svéprávnost. Dále Sdělení upravuje obecná pravidla pro přihlašování ke zkoušce odborné způsobilosti a její průběh. Dále taktéž upravuje průběh správního řízení o udělení nebo prodloužení platnosti autorizace.

Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách (úplný seznam k 13. 11. 2019) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“)
Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“) v souladu s § 21 písm. j) zákona č. 100/2001 Sb. uveřejnil v příloze Věstníku MŽP úplný seznam autorizovaných osob pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí. Jedná se o osoby, které jsou držiteli autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. 

Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP k termínu konání zkoušek odborné způsobilosti v oblasti SEA/EIA podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“)
Ministerstvo životního prostředí sděluje, že nejbližší zkouška odborné způsobilosti podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. proběhne na přelomu dubna/května 2020. Přihlášky se podávají Ministerstvu životního prostředí. Formulář přihlášky i další související formuláře jsou k dispozici na: https://portal.cenia.cz/eiasea/dokumenty/eia_pokyny

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 1. 2020 sp. zn. 5 As 231/2018 – 77
Nejvyšší správní soud rozhodl spor, který trval již od roku 2015 a který se týkal práva na informace o historických záznamech o teplotách a srážkách. Tato data pocházela od Českého hydrometeorologického ústavu. V roce 2018 Městský soud v Praze nařídil zmíněné historické záznamy o počasí zveřejnit. Podle soudců jsou takové informace „důležitým předpokladem pro to, aby se lidé mohli domáhat svého práva na příznivé životní prostředí“. Bez informací totiž veřejnost nemůže zjistit, jak se životní prostředí skutečně vyvíjí. „Úplné informace o vývoji počasí musí být ze své podstaty přístupné na vyžádání bezplatně už jen proto, že přístup k jejich obsahu nemůže být závislý na finančních příjmech.“ Ministerstvo životního prostředí se dál bránilo před Nejvyšším správním soudem, který rozsudek městského soudu zrušil. Porušení zákona vyčetl také ministerstvu životního prostředí i hydrometeorologickému ústavu. Oba úřady i soud totiž celou dobu postupovaly podle špatného předpisu. Místo zákona o právu na informace měly použít o rok starší zákon o právu na informace o životním prostředí. Kritériem rozlišení, podle kterého zákona je třeba při vyřizování žádosti postupovat, je totiž povaha požadovaných informací. 

Aktuality sestavuje samostatné právní 
oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR, kontakt: jitka.dvorakova@nature.cz