Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 6/2020 21. 12. 2020 Kulér-Nové právní předpisy Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 10-11 2020

(přehled vybraných aktualit za období říjen–listopad 2020)

Autor: Samostatné právní  oddělení AOPK ČR

Zákon č. 501/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Cílem novely zákona je především zvýšení úrovně ochrany zvířat v České republice, zpřísnění podmínek chovu vybraných druhů šelem a lidoopů a řádná transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Konkrétně je cílem zákona zabezpečit, aby se obecní úřady obcí s rozšířenou působností neobávaly umisťovat týraná zvířata do předběžné náhradní péče nebo náhradní péče z finančních důvodů. Zákon také obsahuje další upřesnění v oblasti předběžné náhradní péče, zvláštního opatření a propadnutí týraného zvířete, jejichž cílem je upřesnit, zefektivnit a zjednodušit provádění těchto institutů. 

Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXX – září 2020 – ČÁSTKA 8, č. j. MZP/2020/130/894 
Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 2/2020 ze dne 16. 9. 2020 o vyhlášení přírodní rezervace Rabštejn a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky vyhlásila přírodní rezervaci Rabštejn, která se rozkládá na území Olomouckého kraje, v katastrálním území Bedřichov u Oskavy, a stanovila její bližší ochranné podmínky. Předmětem ochrany přírodní rezervace jsou ekosystémy a útvary neživé přírody – Květnaté bučiny, suťové lesy a skály, skalní věže a skalní výchozy.

Účinnost od 30. 9. 2020


Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 3/2020 ze dne 25. 9. 2020 o vyhlášení přírodní památky Louky pod Palcířem a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky vyhlásila přírodní památku Louky pod Palcířem, která se rozkládá na území Plzeňského kraje, v katastrálním území Skořice v Brdech, a stanovila její bližší ochranné podmínky. Předmětem ochrany přírodní památky jsou extenzivně obhospodařované vlhké louky svazu Calthion s neupraveným vodním režimem a výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.

Účinnost od 9. 10. 2020

Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality
Ministerstvo životního prostředí zajistilo zpracování souhrnů doporučených opatření pro následující evropsky významné lokality: Bobrůvka (aktualizované SDO), Božický mokřad (aktualizované SDO), Dědkovo (aktualizované SDO), Dívka (aktualizované SDO), Dolní Chrudimka, Horní a Dolní obděnický rybník, Hroznětínská louka a olšina (aktualizované SDO), Kokořínsko (aktualizované SDO), Košťálov, Kunětická hora, Lánská obora, Luční potok – Třebušín, Malhostovické kopečky, Podlesí (aktualizované SDO), Ransko (aktualizované SDO), rašeliniště Radlice (aktualizované SDO), rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště (aktualizované SDO), Šévy (aktualizované SDO), Vysoká Pec (aktualizované SDO), Zlatý kůň (aktualizované SDO), Borečský vrch, Čertoryje, Červené blato, Dolní Marklovice, Fládnitzské vřesoviště, Haltravský hřeben, Havránka a Salabka, Heřmanický rybník, Javorka a Cidlina – Sběř, jeskyně Sklepy pod Troskami, Jizerskohorské bučiny, Kerské rybníčky, Křivoklát – hrad, Lounín, Lužnice a Nežárka, Mašovická střelnice, Medvědí rozhledy, Minartice, Oškobrh, Rybník Strašidlo, Týřov – Oupořský potok, U Pohránovského rybníka, Vladivostok.

Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXX – září 2020 – ČÁSTKA 9, č. j. MZP/2020/130/994 
Metodický pokyn odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP k předcházení a snižování světelného znečištění, opatření související se světelným zářením ve vztahu k postupům podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP pro zajištění jednotného postupu při aplikaci zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů vydal metodický pokyn k opatřením souvisejícím se světelným zářením ve vztahu k postupům dle zákona č. 100/2001 Sb. za účelem předcházení a snižování světelného znečištění. Metodický pokyn je určen zpracovatelům oznámení, dokumentací vlivů záměrů na životní prostředí, posudků o vlivech záměrů na životní prostředí a příslušným úřadům.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. Cdo 366/2020
Nejvyšší soud zamítl dovolání chovatelů z Broumovska, kteří žádali omezení počtu vlků. Podle farmářů jsou náhrady za škody nedostatečné, žalobou se snažili přimět ministerstvo životního prostředí k regulaci šelem. Pětice chovatelů z Broumovska se obrátila nejprve na Obvodní soud pro Prahu 10. Žádali, aby uložil ministerstvu povinnost do šesti měsíců legalizovat „možnost přímé obrany před škodami způsobenými vlkem obecným“. Dále se domáhali regulace vlků s ohledem na místní specifika, pro Broumovsko žádali „absolutní omezení“ kvůli hustému osídlení a majetkovým škodám. Jak obvodní soud v roce 2018, tak později Městský soud v Praze ale konstatovaly, že vlci jsou zvláště chránění živočichové a je zakázáno zasahovat do jejich přirozeného vývoje. Pokud způsobují škody, lze požadovat náhradu od státu. V dovolání k Nejvyššímu soudu argumentovali žalobci tím, že náhrady škod jsou nedostatečné a že ideálním řešením by bylo přestat vlka chránit. NS připustil, že změna zákona, která by vyjmula vlka obecného ze seznamu zvlášť chráněných živočichů, by snad mohla vést k požadovanému výsledku, tedy k omezení jeho populace a snížení rizika škod. Není však podle verdiktu úkolem soudu, aby nařizoval státu takový postup. Takové soudní rozhodnutí by však podle soudů všech stupňů bylo nepřípustným zásahem do výkonné moci, resp. soud není ani podle § 2903 odst. 2 občanského zákoníku oprávněn uložit České republice – Ministerstvu životního prostředí, aby vypracovala návrh zákona, tím méně pak nařídit, jaký má být obsah právní úpravy, jejíž přijetí spadá do kompetence Parlamentu.