Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 02/2017

Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, upravuje opatření k ochraně před škodami působenými užíváním návykových látek (alkoholu, tabáku, omamných, psychotropních a jiných látek) a působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při přijímání a provádění opatření podle tohoto zákona. Zákaz kouření, který již dříve platil pro prostory školských a zdravotnických zařízení, se bude nově vztahovat mj. i na vnitřní prostory stravovacích zařízení, nekryté zastávky a nástupiště veřejné dopravy či zoologické zahrady.
Účinnost od 31. 5. 2017.

Nařízení vlády č. 51/2017 Sb. o Chráněné krajinné oblasti Poodří, které ruší vyhlášku Ministerstva životního prostředí č. 155/191 Sb., která již neodpovídala platným právním předpisům, zejména co se týče stanovení bližších ochranných podmínek, kdy řada z nich se překrývala se základními ochrannými podmínkami stanovenými zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nová úprava bližších ochranných podmínek odráží potřebu zajištění efektivní ochrany předmětů ochrany CHKO a je oproti dosavadnímu stavu redukována a upřesněna.
Účinnost od 1. 3. 2017.

Vyhláška č. 52/2017 Sb., o vymezení zón ochrany Chráněné krajinné oblasti Poodří stanoví odstupňované zóny ochrany a jejich orientační grafické znázornění. Vyznačení hranic zón na podkladě kopie katastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu.
Účinnost od 1. 3. 2017.

Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXVII – leden 2017 – částka 1 – Sdělení Odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality. Jedná se o doporučení za účelem zachování nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany ve vybraných evropsky významných lokalitách zpracovaná v souladu s ustanovením § 45c odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2016, čj. 1 As 182/2016 – 28. Soud se zabýval otázkou, zda spolek Chraňme krajinný ráz Suchých skal se sídlem v Železném Brodě může být účastníkem řízení, v němž se jedná o zámeckou zahradu v Českém Krumlově. Spolek založený za účelem ochrany přírody a krajiny, působící obvykle na jiném místě, než je objekt, o němž se vede správní řízení, může být účastníkem řízení podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tehdy, pokud se řízení týká objektu s určitým stupněm celostátní ochrany (např. národního parku). V projednávané věci však zámecká zahrada takové ochrany z hlediska přírodních či krajinných hodnot nepožívá.

Dále Nejvyšší správní soud v rozhodnutí zdůraznil, že ochrana dřevin, ať již před nedůvodným kácením, nebo poškozením, například v důsledku stavebních prací, je zajištěna předpisy na ochranu přírody a krajiny. Probíhá-li řízení o záměru, v jehož důsledku zjevně může dojít k poškození dřevin rostoucích mimo les (§ 7 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), nelze v takovém řízení vyloučit dotčení zájmu na ochraně přírody a krajiny legitimizujícího účast spolku podle § 70 téhož zákona.

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2016, č. j. 10 A 134/2013 – 27. Městský soud posuzoval případ, kdy žalobci byla uložena pokuta za správní delikt podle § 88 odst. 2 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb. Skutkovou podstatu měl žalobce naplnit tím, že během výlovu rybníka způsobil úhyn stovek jedinců škeble říční. Soud zdůraznil, že k nadměrnému úhynu živočichů, kteří nejsou zvláště chráněni, ve smyslu § 5 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dochází tehdy, pokud je ohrožena lokální populace živočichů jako taková. Učiní-li osoba provádějící zemědělské, lesnické a stavební práce přiměřená opatření proti úhynu živočichů, avšak přesto k úhynu některých jedinců dojde, nejedná se bez dalšího o nadměrný úhyn. Městský soud zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního i druhého stupně pro nepřezkoumatelnost, protože z nich nebylo zřejmé, na základě jakých konkrétních údajů o vývoji druhu ve vztahu ke skutkovým zjištěním byla ohrožena životaschopnost.

Aktuality sestavuje Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR, kontakt:
a.EobZ2--fps1~l7VX~xRdkj05pJ