Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 2/2018 — 22. 4. 2018 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 01 až 03 2018

Autor: Právní  oddělení AOPK ČR

Vyhláška č. 49/2018 Sb., o vyhlášení národní přírodní památky Kocelovické pastviny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo národní přírodní památku (NPP) Kocelovické pastviny a stanovilo její bližší ochranné podmínky. NPP se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním území Kocelovice.
Účinnost od 1. 5. 2018

Hlavním předmětem ochrany NPP Kocelovické pastviny je hořeček drsný.
Foto Archiv AOPK ČR

Vyhláška č. 50/2018 Sb., o vyhlášení národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo národní přírodní památku (NPP) Pískovna Erika a stanovilo její bližší ochranné podmínky. NPP se rozkládá na území Karlovarského kraje, v katastrálních územích Lomnice u Sokolova, Svatava a Týn u Lomnice.
Účinnost od 1. 5. 2018

Vyhláška č. 51/2018 Sb., o vyhlášení národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala a stanovení jejích bližších ochranných podmínek a vyhláška
č. 52/2018 Sb., o změně a zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo, resp. přehlásilo národní přírodní rezervaci (NPR) Břehyně – Pecopala a stanovilo její bližší ochranné podmínky. NPR se rozkládá na území Libereckého kraje, v katastrálních územích Doksy u Máchova jezera a Hradčany nad Ploučnicí.
Účinnost od 1. 5. 2018

Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území
Vyhláška zcela nahrazuje dosavadní vyhlášku č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Nová vyhláška především reaguje na změnu v právním režimu národních parků, resp. na nové instituty jako jsou zásady péče o národní parky či klidová území. Dále také přizpůsobila zpracování dokumentů aktuálním technickým požadavkům. Konkrétně stanovuje obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování. Taktéž obsah zásad péče o národní parky a postup jejich zpracování a proces projednávání, jakož i náležitosti a obsah záměru na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma. Vyhláška taktéž stanovuje členění ústředního seznamu, jeho obsah, náležitosti, způsob a podmínky předávání dokumentů do tohoto seznamu. Dále upravuje způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování, způsob označení zvláště chráněných území, smluvně chráněných území, smluvně chráněných památných stromů, vyhlášených evropsky významných lokalit, ptačích oblastí, památných stromů a hranic klidových území národních parků v terénu.
Účinnost od 1. 5. 2018

Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP k postupu při povolování odchylného postupu při ochraně ptáků a výjimek ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů v souvislosti se zajištěním péče o handicapované živočichy prostřednictvím záchranných stanic, Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXVII – leden 2017 – částka 1
V souladu s ustanovením § 45c odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zajistilo Ministerstvo životního prostředí zpracování souhrnů doporučených opatření (SDO) pro další evropsky významné lokality. SDO byly zpracovány za účelem zachování nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v evropsky významných lokalitách. Uvedené dokumenty včetně příloh jsou uveřejněny na Portálu veřejné správy a internetových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody (http://drusop.nature.cz/).

Ve druhém Sdělení odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP vyjmenovává a podrobněji rozpracovává podmínky provozování záchranných stanic (ZS) s ohledem na požadavky zákona č. 114/1992 Sb. (ZOPK) a dalších předpisů na jejich činnost (s důrazem na podmínky ochrany ptáků, a zvláště chráněných živočichů). Např. zdůrazňuje, že ZS mohou být v ČR provozovány dle § 5 odst. 9 ZOPK pouze na základě rozhodnutí MŽP, dále zdůrazňuje, že povolení k provozování ZS vydané MŽP nenahrazuje povolení vyžadované podle jiných ustanovení ZOPK (týká se především otázek péče o handicapované živočichy a jejich držení). Dále se Sdělení věnuje problematice, nálezu, odchytu a transportu, na které budou velmi často dopadat ustanovení přestupkového zákona a řízení dle § 5b a § 56 ZOPK se tak nepovedou. V neposlední řadě sdělení upravuje postup správního orgánu v řízení o povolení odchylného postupu dle § 5b ZOPK či výjimky dle § 56 ZOPK k účelům péče o handicapované jedince volně žijících živočichů v ZS.

Sdělení jsou dostupná na 
https://www.mzp.cz/cz/vestnik_mzp_2018

Nález Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2017, PL. ÚS 8/16 – podmínka bezúhonnosti pro ustanovení myslivecké stráže není protiústavníPlénum Ústavního soudu (ÚS) zamítlo návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) na zrušení § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. NSS podal k ÚS návrh na zrušení předmětných ustanovení v souvislosti s jím projednávanou kasační stížností, kterou se stěžovatel bránil proti tomu, že rozhodnutím správních orgánů nebyl ustanoven mysliveckou stráží pro nesplnění podmínky bezúhonnosti, stanovené v § 12 odst. 3 písm. c) zákona o myslivosti; za bezúhonného se mj. nepovažuje ten, kdo byl odsouzen pro úmyslný trestný čin. Stejnou podmínku najdeme i v ust. § 81 odst. 3 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb. NSS soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení jsou v rozporu s čl. 21 odst. 4 a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy s právem na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek a právem na svobodnou volbu povolání. Vymezení bezúhonnosti je podle navrhovatele příliš široké a znemožňuje tak ustanovení mysliveckou stráží i po mnoha letech, kdy je jinak odsouzení již zahlazeno a na odsouzeného se hledí, jako by nebyl trestán. ÚS se domnívá, že i přes svou přísnost podmínka bezúhonnosti, u níž se nepřihlíží k zahlazení odsouzení, pro výkon funkce myslivecké stráže zjevným způsobem nepřiměřená není. Nelze opomenout, že myslivecká stráž je při výkonu veřejné moci oprávněna užívat zbraň, jakkoli není používána jako donucovací prostředek vůči lidem, a svá oprávnění vykonává samostatně bez přímých kontrolních mechanismů.