Nové právní předpisy

Ochrana přírody 4/2025 — 28. 8. 2025 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

autorka: Olga Svobodová

Právní předpisy:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1237 ze dne 17. června 2025, kterou se mění směrnice Rady 92/43/EHS, pokud jde o status ochrany vlka (Canis lupus)

Rada EU schválila změnu směrnice o stanovištích (92/43/EHS), kterou se mění úroveň ochrany vlků z kategorie „přísně chráněný druh“ na „chráněný druh“. Toto snížení úrovně ochrany vlků navazuje na obdobnou změnu provedenou v rámci mezinárodní Bernské úmluvy. Členským státům EU se tímto otevírá možnost flexibilnější regulace populací vlků; příznivý stav vlčích populací musí být přitom zajišťován i nadále. Členské státy mohou ve vnitrostátních právních předpisech vlka stále řadit do kategorie přísně chráněných druhů, tj. přísnější opatření na ochranu vlků jsou přípustná rovněž.

Platnost: 14. července 2025

Zákon č. 218/2025 Sb. ze dne 12. června 2025, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně

Důvodem pro přijetí tohoto rozsáhlého předpisu měnícího 117 zákonů je kompetenční a organizačně-územní reforma soustavy orgánů Celní správy ČR. Z pohledu ochrany přírody a krajiny je potřeba zmínit zejm. část devátou zákona, kterou se mění § 88a ZOPK (výnosy z pokut) a dále část šedesátou čtvrtou měnící zákon č. 100/2024 Sb., o obchodování s ohroženými druhy (zejm. § 33a, tj. zadržení exempláře celní úřadem). Část šedesátá osmá tohoto změnového zákona nově upravuje tzv. dělenou správu (vložením nového ustanovení § 106 do správního řádu). V režimu dělené správy se pro správu placení peněžitého plnění uloženého nebo vzniklého v režimu správního řádu obecně uplatní postup pro správu daní, tzn. procesní režim daňového řádu. Správu placení vykonává namísto orgánu, který peněžité plnění uložil, obecný správce daně (celní úřad). Část osmdesátá novely proto odpovídajícím způsobem mění i zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a její nápravě a o změně některých zákonů (§ 20 odst. 2).

Účinnost: 1. července 2025, zčásti 1. ledna 2026 a 1. července 2026

Zákon č. 249/2025 Sb. ze dne 2. července 2025, o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů

K urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) mají sloužit tzv. akcelerační oblasti, v nichž se uplatní povolování záměrů ve zvláštním (zjednodušeném) procesním režimu. Akcelerační oblasti budou vymezovány pro fotovoltaické i větrné elektrárny, a to s využitím nástrojů územního plánování tak, aby byla zajištěna koordinace všech veřejných zájmů na daném území. Akcelerační oblast nelze vymezit na území evropsky významné lokality, ptačí oblasti a zvláště chráněného území a na území, které stanoví vláda nařízením s ohledem na ochranu životního prostředí, státní památkovou péči, obranu a bezpečnost státu, lázeňství, letectví nebo veřejnou meteorologickou službu. Pokud jde o povolování záměrů OZE mimo akcelerační oblasti, právní úprava transponuje požadavek směrnice RED III, podle kterého se usmrcování nebo vyrušování ptáků, včetně zvláště chráněných druhů živočichů, nepovažuje za úmyslné, pokud záměr přijal nezbytná zmírňující opatření.

Účinnost: 1. srpna 2025

Zákon č. 250/2025 Sb. ze dne 11. června 2025, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona se snaží přispět mj. k adaptaci lesů na změnu klimatu a k ochraně biodiverzity. Cílem zákona je též pozitivně motivovat vlastníky lesů při hospodaření prostřednictvím snížení jejich administrativní zátěže či omezení některých povinností (např. závazných ustanovení lesních hospodářských plánů). Výkon některých odborných činností se přenáší na Národní lesnický institut (dřívější Ústav pro hospodářskou úpravu lesů).

Účinnost: 1. ledna 2026, zčásti později

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 8/2025 ze dne 10. července 2025 o vyhlášení přírodní rezervace Kozí vrch a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Přírodní rezervace Kozí vrch se rozkládá na území Ústeckého kraje, a to v katastrálních územích Mojžíř a Neštědice. Předmětem ochrany přírodní rezervace jsou lesní ekosystémy dubohabřin, acidofilních doubrav a suťových lesů, ekosystémy skal a drolin a pohyblivých sutí, erozí vypreparovaný reliéf s projevy geodynamických jevů.

Účinnost: 26. července 2025

Judikatura Česká republika:

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. června 2025, č. j. 2 As 149/2024

Nejvyšší správní soud se v této kauze zabýval poměřováním veřejného zájmu na instalaci fotovoltaiky a veřejného zájmu na ochraně památek. Správní orgány posoudily jako nepřípustný záměr spočívající v umístění fotovoltaických panelů (FVE) na střeše objektu, který se nachází na území Městské památkové rezervace Jihlava.

NSS, s poukazem na svou dřívější judikaturu, konstatoval, že výroba energie z obnovitelných zdrojů směřuje k vyšší míře ochrany životního prostředí. Současný stav poznání vede tedy k závěru, že se obecně jedná o veřejný zájem – i tehdy, pokud se pro instalaci FVE rozhodne soukromá osoba. V projednávané věci tomuto veřejnému zájmu nicméně konkuroval veřejný zájem na ochraně památkových hodnot. Umístění střešní FVE by v dané lokalitě totiž mohlo narušit charakteristický pohledový ráz dotčené městské památkové rezervace.

NSS vyslovil závěr, že kolizi těchto dvou veřejných zájmů je nutno řešit případ od případu; nelze dopředu stanovit, který z těchto veřejných zájmů má být upřednostněn. NSS nicméně shledal přiměřenými zobecňující úvahy správních orgánů o tom, že FVE by neměla být povolována na střechách (plochách), které se pohledově uplatňují především z veřejných prostranství, a dále na architektonicky cenných objektech spoluvytvářejících hodnoty historického prostředí.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. července 2025, č. j. 9 As 16/2025

NSS se zabýval námitkami obce Branov vznesenými v procesu vyhlašování NP Křivoklátsko. Na základě námitek obce vyňalo MŽP její pozemky ze záměru, avšak námitkám proti samotnému záměru na vyhlášení národního parku nevyhovělo. Následně podaný rozklad ministr zamítl a stejný osud potkal i správní žalobu. Obec se po neúspěchu u krajského soudu rozhodla podat kasační stížnost k NSS.

Obec zejména namítala, že nebyly naplněny definiční znaky národního parku ve smyslu § 15 ZOPK, neboť na dotčeném území nejsou přirozené lesní ekosystémy, a dále okolnost, že MŽP neprokázalo potřebnost silnější ochrany území, které je již nyní chráněnou krajinnou oblastí. NSS nejprve poznamenal, že národní parky se vyhlašují v širším časovém i sociálním kontextu; jedná se o právní nástroj ochrany přírody směřující do budoucna. Proces vyhlašování národního parku snoubí správně-právní a politickou rovinu, ale v posledku jde o politické rozhodnutí. Ideový (politický) střet má být řešen primárně v zákonodárném sboru. Správní soudy se mohou zabývat pouze správně-právní rovinou. Z uvedeného plyne, že NSS nemůže přezkoumávat samotné vyhlášení národního parku, o které obec žádá.

K námitce obce ohledně absence definičních znaků národního parku NSS nicméně uvedl, že na území navrhovaného národního parku nemusí převažovat přirozené ekosystémy, postačí, pokud tu převažují ekosystémy málo pozměněné člověkem. Přirozenost či malou pozměněnost ekosystémů člověkem na navrhovaném území národního parku je možné dokládat pomocí mapování biotopů. S příslušným odborným stanoviskem AOPK ČR byla obec prokazatelně seznámena. NSS nepřisvědčil ani námitce obce, že stávající ochrana prostřednictvím CHKO je dostatečná. Dle NSS se v procesu vyhlašování podařilo MŽP prokázat, proč není stávající forma ochrany z pohledu dosažení uvažovaných cílů ochrany a potřeb ochrany biodiverzity na všech jejích úrovních v přírodovědně nejhodnotnější části území Křivoklátska dostatečná. NSS shrnul, že námitky stěžovatelky jsou projevem politického nesouhlasu, což je dáno povahou věci. Soud chápe pohled obce na věc, její nespokojenost, a rozumí i tomu, že vyjadřuje svou politickou vůli. To ale není důvodem pro soudní zásah do rozhodování správních orgánů. Kasační stížnost byla zamítnuta.

Pozn.:

Následující klastr šablonovitých rozsudků NSS byl vyvolán šablonovitými kasačními stížnostmi, jimiž žalobci, zastoupeni totožným advokátem, vyjadřovali nesouhlas s vyhlašováním CHKO Soutok. Kasační námitky je možné shrnout do dvou základních okruhů: První námitka se týká chybějícího předmětu ochrany na intenzivně obhospodařované půdě žalobců a zásahu do jejich vlastnického práva. Druhá námitka se týká nevyužití smluvní ochrany podle § 45c ZOPK. Níže uvedené rozsudky jsou dohledatelné na portále https://vyhledavac.nssoud.cz.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. května 2025, č. j. 10 As 17/2025

NSS tímto rozsudkem zamítl kasační stížnost obyvatele obce Lanžhot směřující proti vyhlášení CHKO Soutok.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. května 2025, č. j. 22 As 4/2025

NSS tímto rozsudkem zamítl kasační stížnost obyvatelky obce Břeclav směřující proti vyhlášení CHKO Soutok.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. června 2025, č. j. 10 As 16/2025

NSS tímto rozsudkem zamítl kasační stížnost obyvatele obce Hlohovec směřující proti vyhlášení CHKO Soutok.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. června 2025, č. j. 22 As 34/2025

NSS tímto rozsudkem zamítl kasační stížnost obyvatele obce Lanžhot směřující proti vyhlášení CHKO Soutok.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. června 2025, č. j. 4 As 63/2025

NSS tímto rozsudkem zamítl kasační stížnost obchodní společnosti se sídlem v obci Petrov proti vyhlášení CHKO Soutok.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. července 2025, č. j. 5 As 61/2025

NSS tímto rozsudkem zamítl kasační stížnost obyvatele obce Týnec proti vyhlášení CHKO Soutok.

Dne 3. 6. 2025 pod č. j. MZP/2025/620/2193 byly schváleny tyto SDO pro EVL a PO:

EVL Boušovka (projekt SDO II)

EVL Dambořický les (projekt SDO II)

EVL Úvalský rybník (projekt SDO II)

Ústřední seznam ochrany přírody (https://drusop.nature.cz): 

Kód ÚSOP	Kategorie	Název chráněného území	Kraj	Datum vyhlášení/zrušení	Poznámka
1681	PR	Horská louka u Háje	Ústecký	26. 8. 2024	přehlášení
6260	PR	Pražská pole	Ústecký	21. 10. 2024	přehlášení
6280	CHKO	Soutok	Jihomoravský	5. 3. 2025	nové vyhlášení
6281	PR	Dřínová hora	Vysočina	2. 6. 2025	nové vyhlášení

- - - -

Aktuality sestavuje Sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR (Olga Svobodová, Ph.D., olga.svobodova@nature.cz).