Nové právní předpisy

Ochrana přírody 3/2025 — 26. 6. 2025 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

autorka: Olga Svobodová

Právní předpisy:

Zákon č. 87/2025 Sb. ze dne 4. března 2025, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Rozsáhlá novela energetického zákona (pracovně nazývaná Lex OZE III) prostupuje téměř všemi jeho ustanoveními a zasahuje i související zákony. Nově jsou formulována pravidla pro akumulaci energie, pravidla flexibilní výroby a spotřeby energie podle aktuální situace v síti, stejně jako pravidla agregace výrobců a odběratelů do skupin. V rámci takového uskupení bude možné regulovat spotřebu tak, aby se zefektivnilo využívání obnovitelných zdrojů a posílila stabilita sítě. Cílem změn je také podpořit sdílení energie, které nebude možné zakazovat či cenově znevýhodňovat. Novela dále zjednodušuje povolovací řízení u malých obnovitelných zdrojů a posiluje ochranu zákazníků s fixovanou cenou elektřiny či plynu. Nově se mj. stanoví i podmínky pro agrovoltaické výrobny elektřiny umístěné na zemědělské půdě.

Účinnost: převážně 1. srpna 2025, zčásti 1. dubna 2025, další části postupně později

Novelu zákonů naleznete zde

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 3/2025 ze dne 2. května 2025 o vyhlášení přírodní památky Milovské Perničky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Přírodní památka se rozkládá na území kraje Vysočina, v katastrálních územích České Milovy a České Křižánky. Předmětem ochrany přírodní památky je geomorfologicky význačný rulový skalní útvar s ekosystémy skal a drolin a s přilehlými lesními ekosystémy bučin.

Účinnost: 17. května 2025

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 4/2025 ze dne 5. května 2025 o vyhlášení přírodní památky Zkamenělý zámek a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Přírodní památka se rozkládá na území kraje Vysočina, v katastrálním území Česká Cikánka. Předmětem ochrany přírodní památky je geomorfologicky význačný rulový skalní útvar typu vrcholové skalní hradby s ekosystémy skal a drolin a s přilehlými lesními ekosystémy bučin.

Účinnost: 20. května 2025

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 5/2025 ze dne 5. května 2025 o vyhlášení přírodní památky Štarkov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Přírodní památka se rozkládá na území kraje Vysočina, v katastrálním území Nový Jimramov. Předmětem ochrany přírodní památky je geomorfologicky význačný skalní útvar typu vrcholové skalní hradby s okolními balvanitými sutěmi, ekosystémy skal a drolin a s přilehlými lesními ekosystémy bučin.

Účinnost: 20. května 2025

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 6/2025 ze dne 5. května 2025 o vyhlášení přírodní památky Prosička a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Přírodní památka se rozkládá na území kraje Vysočina, v katastrálním území Borovnice u Jimramova. Předmětem ochrany přírodní památky je geomorfologicky význačný rulový skalní útvar typu vrcholové skalní hradby s okolními balvanitými sutěmi, ekosystémy skal a drolin a s přilehlými lesními ekosystémy bučin.

Účinnost: 20. května 2025

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 7/2025 ze dne 5. května 2025 o vyhlášení přírodní památky Rybenské perničky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Přírodní památka se rozkládá na území Pardubického kraje, v katastrálním území Pustá Rybná. Předmětem ochrany přírodní památky je geomorfologicky význačný rulový skalní útvar s ekosystémy skal a drolin a s přilehlými lesními ekosystémy bučin.

Účinnost: 20. května 2025

Veškerá výše uvedená nařízení AOPK ČR naleznete zde

Nápravná opatření vyplývající ze zákona mohou mít podobu povinnosti obnovit mokřady nebo tůně. 
Foto Martin Dušek

Judikatura Česká republika:

Usnesení Ústavního soudu ze dne 12. března 2025, sp. zn. II. ÚS 3489/24

Ústavnímu soudu („ÚS“) byla předložena ústavní stížnost ve věci pokutování reportérky TV Nova s. r. o. za vstup do klidového území Krkonošského národního parku bez souhlasu orgánu ochrany přírody (o řešení kauzy ve správním soudnictví, rozsudku NSS č. j. 7 As 161/2024 ze dne 30. října 2024, informovala rubrika Právní okénko v č. 6/2024 Ochrany přírody).

ÚS shledal, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť nic nenasvědčuje porušení ústavně zaručených hodnot (tj. svobody pohybu, svobody projevu, svobody podnikání a práva na spravedlivý proces), kterých se TV Nova s. r. o. dovolává. Vznesené námitky byly již řádně a srozumitelně vypořádány obecnými soudy. ÚS uvedl, že přísná ochrana národních parků má své racionální odůvodnění. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich přirozených ekosystémů odpovídajících danému stanovišti a musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jejich vyhlášením. Mediální společnost navíc nikdo neomezoval v tom, o čem může své diváky informovat; výkon svobody projevu ani svoboda médií totiž neznamenají, že se bez dalšího neuplatní jinak existující právní povinnosti.

Usnesení ÚS naleznete zde

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. března 2025, č. j. 5 As 253/2024

V předložené kauze NSS vyložil, že nesplnění náhradního opatření k nápravě podle § 86 ZOPK je trvajícím přestupkem. Opatření zde spočívalo v obnově funkcí rybníka a mělo (byť jen zčásti) kompenzovat následky neoprávněných zásahů, kterých se investor dopustil porušením podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků při výstavbě sportovního a rekreačního areálu. Protože navrácení nedovoleně změněné části přírody do původního stavu bylo prakticky nemožné a především neúčelné, uložila ČIŽP příslušné opatření k nápravě. Za přestupek podle § 88 odst. 2 písm. g) ZOPK byl investor pokutován opakovaně, věcí se zabýval odvolací orgán i správní soudy.

Městský soud dospěl k přesvědčení, že uvedený přestupek je jednorázovým deliktem s trvajícím následkem, a opakované pokutování nečinného investora je proto porušením zásady ne bis in idem, podle níž nikdo nemůže být dvakrát potrestán pro stejný skutek. MŽP se bránilo podáním kasační stížnosti. Argumentovalo, že tím, že investor nesplnil náhradní opatření k nápravě, vyvolal protiprávní stav spočívající v absenci přiměřené kompenzace uložené podle § 86 ZOPK. Zákonem chráněným zájmem zde totiž není samotné dodržení určené lhůty, ale splnění uloženého opatření sledujícího ochranu přírodních hodnot a ekologických funkcí dotčené části přírody. Tento zájem se uplynutím stanovené lhůty nevytrácí, ale trvá nadále až do provedení uloženého opatření, což se nestalo.

NSS se s argumentací MŽP ztotožnil a uvedl, že náprava, resp. kompenzace vzniklé újmy je z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny naprosto stěžejní a nástrojem, který k tomuto cíli směřuje, je právě opatření k nápravě, na které odkazuje dotčená skutková podstata přestupku. Toto opatření k nápravě však není vyčerpáno tím, že ho povinný subjekt nesplní ve stanovené lhůtě. Smyslem ukládání opatření k nápravě je dosáhnout určitého stavu, kterým je v tomto případě evidentně kompenzace jako taková, tedy vytvoření náhradního biotopu. Nesplněním náhradního opatření ve lhůtě se škodlivost daného přestupku nemění, spíše v čase stoupá. NSS proto uzavřel, že přestupek spočívající v tom, že právnická nebo podnikající fyzická osoba nesplní náhradní opatření k nápravě, které spočívá v povinnosti něco vykonat, je trvajícím přestupkem. Opakovaným uložením pokuty je zde postihováno vyvolání a udržování totožného protiprávního stavu (nesplnění opatření k nápravě) stejným pachatelem, avšak za odlišné časové období. A tímto odlišným časovým obdobím je dáno odlišení skutku. Zásada ne bis in idem proto porušena nebyla. S tímto právním závěrem NSS věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.

Rozsudek NSS naleznete zde

Informační systém ochrany přírody obsahuje i data o maloplošných ZCHÚ – zde PP Bobří soutěska v severních Čechách. Foto Martin Dušek

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. dubna 2025, č. j. 10 As 25/2025

Řešený případ se týká procesu vyhlašování NP Křivoklátsko. MŽP na základě námitek obce Kublov pozemky ve vlastnictví této obce ze záměru vyloučilo. Proto již obec v procesu vyhlašování dále nebyla považována za osobu dotčenou na svých vlastnických právech. Rozklad, který obec podala, ministr zamítl. Okolnost, že ministr v řízení o rozkladu nevyhověl žádné z obecných ani věcných námitek, však přiměla obec k podání správní žaloby. Městský soud žalobu zamítl s odůvodněním, že nemůže věcně posuzovat otázky, jež s obcí, jejím územím a jejími občany nesouvisí.

V kasační stížnosti obec vysvětlila, že svou žalobu primárně směřovala proti samotnému vyhlášení NP. V současnosti jsou dotčené lesy dle obce „opečovávané“, nejedná se tudíž o přirozené lesní porosty. Absence této péče bude mít, dle názoru obce, na stávající porosty destruktivní vliv. Hrozí rozpad ekosystému a současného přírodního a kulturního bohatství, což zhorší životní prostředí občanů. Záměr, vypořádání námitek obce ani rozhodnutí MŽP neobsahují dostatek informací a důkazů, že navrhovaná forma ochrany je vhodná, nezbytná a ve veřejném zájmu. A závěry městského soudu ve věci jsou dle obce nezákonné a nepřesvědčivé.

NSS vyložil, že účelem dotčeného ustanovení § 40 odst. 4 ZOPK o námitkách je toliko poskytnout ochranu vlastníkům nemovitostí, které jsou záměrem dotčeny. NSS, ve shodě s názorem městského soudu, konstatoval, že obec takovým vlastníkem není; pouhá blízkost území obce k záměru sama o sobě nemůže založit oprávnění podat příslušné námitky. S poukazem na § 58 odst. 1 ZOPK, podle něhož je ochrana přírody a krajiny veřejným zájmem, lze po obci a jejích obyvatelích legitimně požadovat, aby strpěli vznik a existenci NP ve své blízkosti. A to tím spíše, že se jejich území bezprostředně netýká žádné omezení plynoucí ze záměru vyhlásit NP. Kasační stížnost byla proto vyhodnocena jako nedůvodná a NSS ji zamítl.

Rozsudek NSS naleznete zde

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. dubna 2025, č. j. 3 As 227/2024

Při řešení kauzy se soud zabýval mj. povahou a využitelností informačního systému ochrany přírody podle § 72d ZOPK ve správních řízeních. MŽP zamítlo odvolání proti rozhodnutí prvoinstančního orgánu ochrany přírody (krajského úřadu), který odmítl udělit souhlas dle § 44 ZOPK k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách přírodní památky. Souhlas byl žádán ke změně dochovaného přírodního prostředí, sběru či odchytu živočichů, vstupu mimo vyznačené cesty a provádění změny způsobu hospodaření. Záměrem žadatele byl nekomerční lov drobných živočichů, které lze využívat jako krmivo pro akvarijní ryby. Lov měl být prováděn prostřednictvím planktonní síťky v tůních a vodních plochách nacházejících se v dotčené přírodní památce.

U krajského soudu nespokojený žadatel docílil vrácení věci prvoinstančnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud zjistil, že orgány ochrany přírody obou stupňů ve svém rozhodování vycházely mj. z podkladů obsažených v informačním systému ochrany přírody („ISOP“). Soud dále shledal, že ISOP obsahuje řadu podkladů, které sice správní orgány na úseku ochrany přírody a krajiny využívají k výkonu státní správy, ale které nevycházejí z jejich vlastní úřední činnosti. Dokumenty pocházející z ISOP, ze kterých krajský úřad vycházel, tedy měly být podle krajského soudu přímo součástí správního spisu a krajský úřad jimi měl provést dokazování, což se nestalo. Rozhodnutí krajského úřadu proto shledal nepřezkoumatelným, jelikož skutkový stav, ze kterého úřad vycházel, neměl oporu ve správním spisu. ISOP je dle krajského soudu sice veřejně dostupný, obsahuje však tematicky širokou a obsahově pestrou množinu informací, a po účastnících řízení tak nelze požadovat, aby v něm sami vyhledávali podklady, které by se teoreticky mohly vztahovat k předmětu řízení, jestliže správní orgán tyto podklady dříve neoznačí.

NSS obecně souhlasil s MŽP, které se u něj bránilo kasační stížností, v tom, že dokumenty a informace obsažené v ISOP mohou být správním orgánům známé z jejich úřední činnosti a jako takové nejsou předmětem dokazování. Podklady známými z úřední činnosti mohou přitom být i takové podklady, se kterými se správní orgán při své úřední činnosti „pouze“ setkal. Stěžejními podklady napadeného rozhodnutí však byla data o počasí od ČHMÚ, která součástí ISOP nejsou. Krajský soud tedy správně konstatoval, že tyto podklady měly být součástí správního spisu a mělo jimi být provedeno dokazování. NSS souhlasí s krajským soudem i v tom, že krajský úřad postupoval v rozporu s § 36 odst. 3 správního řádu. Ve svém rozhodnutí totiž vycházel ze skutečností, které mu byly známé z jeho úřední činnosti, aniž by s těmito skutečnostmi žadatele seznámil a umožnil mu tak se k nim vyjádřit. NSS se tedy neztotožňuje s názorem MŽP, že užití podkladů obsažených v ISOP bylo pro žadatele předvídatelné. Obecně lze sice předpokládat, že orgány ochrany přírody budou ve svých rozhodnutích vycházet z odborných dokumentů, nelze ale předvídat, které konkrétní dokumenty to budou. Za takové situace tedy nelze po účastnících řízení požadovat, aby sami vyhledávali podklady, které by se teoreticky mohly vztahovat k předmětu řízení, pokud správní orgán tyto podklady dříve neoznačí. Krajský úřad tedy mohl ve svém rozhodnutí vycházet z informací, které byly obsažené v ISOP a které mu byly známé z jeho úřední činnosti. S ohledem na § 36 odst. 3 správního řádu však měl žadatele s těmito skutečnostmi nejprve seznámit, resp. měl žalobci sdělit, z jakých konkrétních dokumentů hodlá ve svém rozhodnutí vycházet a kde konkrétně je lze dohledat. To se však nestalo a nezákonný postup krajského úřadu potvrdilo i MŽP. Kasační stížnosti MŽP proto NSS nevyhověl.

Rozsudek NSS naleznete zde

Aktuality sestavuje Sekce ochrany přírody a krajinyAOPK ČR
(Olga Svobodová, Ph.D., olga.svobodova@nature.cz).    ■

- - - -

Ústřední seznam ochrany přírody (https://drusop.nature.cz):

Kód ÚSOP	Kategorie	Název chráněného území	Kraj	Datum vyhlášení/zrušení	Poznámka
462	PP	U Císařské studánky	Královéhradecký	03. 01. 2025	přehlášení
572	PR	Hrby	Jihočeský	10. 03. 2025	přehlášení
966	PR	Velká Kuš	Jihočeský	10. 03. 2025	přehlášení
969	PP	Kadovský viklan	Jihočeský	10. 03. 2025	přehlášení
971	PP	Sedlina	Jihočeský	10. 03. 2025	přehlášení
979	PR	Čertova hora u Vráže	Jihočeský	10. 03. 2025	přehlášení
2091	PP	Cikánka II	Hl. m. Praha	18. 02. 2025	přehlášení
2450	PP	Černá stráň	Královéhradecký	03. 01. 2025	přehlášení
6279	PP	Ptačí hrádek	Jihočeský	10. 03. 2025	nové vyhlášení
1987	PP	Bělohradská bažantnice	Královéhradecký	03. 03. 2025	přehlášení