Nové právní předpisy

Ochrana přírody 2/2025 — 29. 4. 2025 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

autorka: Olga Svobodová

Právní předpisy:

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/239 ze dne 7. února 2025, kterým se přijímá šestnáctá aktualizace seznamu lokalit významných pro Společenství v panonské biogeografické oblasti a ruší dosavadní prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/430.

Místa zařazená do seznamu lokalit významných pro Společenství v panonské biogeografické oblasti jsou součástí soustavy Natura 2000, která je zásadním prvkem ochrany biologické rozmanitosti v Unii. S cílem dosáhnout dalšího pokroku v realizaci soustavy Natura 2000 a v rámci dynamické úpravy této soustavy jsou seznamy lokalit významných pro Společenství pravidelně přezkoumávány.

Platnost: 9. března 2025

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/256 ze dne 7. února 2025, kterým se přijímá osmnáctá aktualizace seznamu lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti a ruší prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/433.

Místa zařazená do seznamu lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti jsou součástí soustavy Natura 2000, která je zásadním prvkem ochrany biologické rozmanitosti v Unii. S cílem dosáhnout dalšího pokroku v realizaci soustavy Natura 2000 a v rámci dynamické úpravy této soustavy jsou seznamy lokalit významných pro Společenství pravidelně přezkoumávány.

Platnost: 9. března 2025

Zákon č. 23/2025 Sb. ze dne 29. ledna 2025, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

 Tato novela zákona o elektronických komunikacích obsahuje mj. i změnu ZOPK. Zde se nově formuluje pravidlo pro hodnocení krajinného rázu v tom smyslu, že krajinný ráz se dále neposuzuje v případech umisťování a povolování staveb anténních stožárů včetně antén rádiových zařízení nebo rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, pokud dosahují výšky maximálně 50 metrů a slouží k plnění podmínek zákona o elektronických komunikacích. Změna se týká i lesního zákona, v němž se nově stanoví, že bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 100 m2. A změnám neuniknul ani zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, jenž nově uvádí, že pokud stavba základnové stanice mobilní sítě elektronických komunikací včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení je nutná ke splnění povinnosti uložené na základě zvláštního právního předpisu, lze tuto stavbu umisťovat a povolovat i přes nesoulad s územně plánovací dokumentací obce. Část územně plánovací dokumentace, která zakazuje či omezuje výstavbu základnových stanic mobilních sítí elektronických komunikací, se dle této novely prostě nepoužije.

Účinnost: 1. července 2025

Zákon č. 36/2025 Sb. ze dne 21. ledna 2025, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Součástí předpisu je i novela ZOPK (nové ustanovení § 61b a jeho průmět do souvisejících ustanovení o zvláště chráněných územích). Nově se zde upravuje zcizitelnost pozemků a staveb v ZCHÚ s cílem zamezit nadbytečným výdajům státu spojeným s údržbou „nepotřebného“ majetku, který se v ZCHÚ nachází. Ve vyjmenovaných případech je státu novelou umožněno zcizovat majetek v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách, ovšem výlučně po předchozím souhlasném stanovisku MŽP, který lze udělit pouze za předpokladu, že dotčený majetek není potřebný pro naplnění cílů ochrany ZCHÚ. Smyslem novely je, dle důvodové zprávy, umožnit efektivnější využití pozemků v ZCHÚ, se kterými mají příslušnost hospodařit především správy národních parků a AOPK ČR. Rozšiřuje se okruh subjektů, kterým bude možné majetek sloužící k zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny ponechat do užívání nebo požívání – jde jak o fyzické, tak o právnické osoby s tím, že způsob, jakým budou dotčený majetek používat, musí vést k naplňování zájmů ochrany přírody a krajiny. Tento ochranářský cíl musí být v příslušné smlouvě výslovně zakotven.

Účinnost: 1. března 2025

Zákon č. 70/2025 Sb. ze dne 26. února 2025, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela veterinárního zákona mj. zasáhla i zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, a to tak, že mění podmínky nároku na náhradu škody, vymezení rozsahu náhrady škody i uplatnění nároku na náhradu škody. Konkretizována jsou zejména dostupná a přiměřená opatření k zabránění škodám a evidenční povinnosti poškozených chovatelů, dále pak okolnosti posuzování vzniku škod (vč. časových aspektů).

Účinnost: 1. ledna 2026 (pasáž k zákonu o náhradách), jinak převážně 1. dubna 2025, zčásti 1. září 2025

Nařízení vlády č. 55/2025 Sb. ze dne 15. ledna 2025 o Chráněné krajinné oblasti Soutok

Posláním nové chráněné krajinné oblasti, která se nachází na území Jihomoravského kraje, je ochrana kulturní krajiny s typickým krajinným rázem daným zejména charakterem říční nivy řek Moravy a Dyje a jejich přítoků s rozsáhlým komplexem lužních lesů, jakož i mozaika lučních, mokřadních a vodních ekosystémů, lesní i nelesní společenstva a dřeviny (zejm. senescentní solitéry) rostoucí mimo les a na ně vázaná biota. Zdejší krajina se vyznačuje vysokou koncentrací kulturních i národních kulturních památek, spojených s krajinnými kompozičními úpravami, zejména v krajinné památkové zóně Lednicko-valtický areál a v areálech slovanských hradišť. Nacházejí se zde evropsky významné lokality Soutok-Podluží a Niva Dyje a ptačí oblasti Soutok- Tvrdonicko a Lednické rybníky. Součástí CHKO jsou i maloplošná zvláště chráněná území NPR Lanžhotské pralesy a NPP Soutok.

Účinnost: 1. července 2025

Vyhláška č. 56/2025 Sb. ze dne 19. února 2025 o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Soutok

Tímto prováděcím předpisem MŽP vymezilo čtyři zóny odstupňované ochrany přírody na území CHKO Soutok.

Účinnost: 1. července 2025

Vyhláška č. 64/2025 Sb. ze dne 7. března 2025, kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů

Cílem novely je úprava doby lovu, případně ukončení možnosti lovu některých druhů zvěře. Vyhláškou se mění doba lovu u vybraných druhů spárkaté zvěře z důvodu nutnosti úpravy početních stavů a snížení škod na zemědělských plodinách a pozemcích a na lesních porostech, zejména na kalamitních holinách vzniklých v důsledku sucha, kůrovcové kalamity a poškození lesů v důsledku bořivých větrů. Důvodem těchto změn je ukončení účinnosti části vyhlášky č. 245/2002 Sb., která umožňuje uživatelům honiteb lovit jedince vybraných druhů spárkaté zvěře do dvou let věku neomezeně, k 31. březnu 2025. Prodloužení této výjimky je nutné vnímat jako rozšíření možností uživatelů honiteb účinně zasáhnout proti jednotlivým druhům spárkaté zvěře v problémových oblastech.

Dále se zkracuje doba lovu lišky obecné a stanoví se doba jejího hájení v období vrhu mláďat a péče o ně a též se rozšiřuje doba lovu králíka divokého, a to z důvodu prevence vzniku škod na zemědělských plodinách v lokalitách jeho výskytu. Z vyhlášky se vypouští možnost lovu ondatry pižmové, neboť již s účinností od 1. ledna 2022 přestala být zvěří ve smyslu zákona o myslivosti. Dále se v návaznosti na požadavky čl. 7 směrnice 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků, a naplňování ZOPK zastavuje lov poláka velkého a poláka chocholačky a dále lovu lysky černé z důvodu podpory tohoto druhu.

Účinnost: 1. dubna 2025

Nařízení vlády č. 80/2025 Sb. ze dne 12. března 2025, kterým se mění nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů

Novela mj. upřesňuje standard zachování krajinných prvků při jejich běžném obhospodařování. Běžné obhospodařování a využívání ploch krajinného prvku se nepovažuje za zrušení, poškození nebo využití k produkci. Výčet příkladů běžného obhospodařování uvedený v tomto nařízení (např. ponechání nedopasků) není konečný, lze za ně totiž považovat i „další zásahy se souhlasem orgánu ochrany přírody“.

Jednou z přírodovědně nejvýznamnějších lokalit panonské biogeografické oblasti u nás je CHKO Pálava.  Foto Jan Miklín

Účinnost: 1. dubna 2025

Nařízení vlády č. 81/2025 Sb. ze dne 12. března 2025, kterým se mění nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů

Novela mj. zavádí, v rámci režimů pro klima a životní prostředí, nové ekoplatby na podporu nových krajinných prvků a na podporu údržby krajinných prvků.

Účinnost: 1. dubna 2025

 

Judikatura Česká republika:

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. února 2025, č. j. 7 As 267/2024

Soudu byl předložen případ týkající se procesu vyhlašování NP Křivoklátsko. Obecné námitce obce Nižbor proti samotnému záměru na vyhlášení národního parku MŽP nevyhovělo. Částečně však vyhovělo námitkám proti navrhovanému územnímu vymezení parku a některé obecní pozemky ze záměru vyčlenilo. Rozklad podaný obcí proti rozhodnutí o námitkách ministr zamítl. Obec následně podala správní žalobu a Městský soud v Praze rozhodnutí o námitkách zrušil. Dle názoru soudu totiž MŽP v řízení postupovalo nezákonně proto, že obec Nižbor nevyzvalo k upřesnění obecně formulovaného rozkladu. MŽP se bránilo podáním kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud vysvětlil, že rozklad by měl obsahovat náležitosti předepsané správním řádem, zejména údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřován rozpor s právem nebo nesprávnost rozhodnutí anebo řízení, jež mu předcházelo. Podaný rozklad však tyto náležitosti neobsahoval – odůvodnění totiž zcela postrádal. MŽP tedy mělo obec vyzvat k odstranění nedostatků „blanketního“ rozkladu v přiměřené lhůtě, což ale neučinilo. NSS proto nezbylo než odkázat na svou konstantní judikaturu a kasační stížnost zamítnout.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. března 2025, č. j. 1 As 267/2024

V projednávané věci se NSS zabýval otázkou, zda obec Hartmanice neoprávněně škodlivě zasahovala do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, jestliže v místě jejich výskytu (na území lokalit soustavy Natura 2000 a současně na pomezí NP a CHKO) uspořádala akci pro veřejnost. V rámci této akce zněly projevy a hrála několik hodin reprodukovaná hlasitá hudba, aniž by byla předem udělena příslušná druhová výjimka dle ZOPK. Jmenovaná obec tudíž byla za nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů ptactva shledána vinnou z přestupku ve smyslu § 88 odst. 1 písm. e) ZOPK, za který byla uložena pokuta ve výši 50 000 Kč. Po potvrzení rozhodnutí odvolacím orgánem se obec obrátila na krajský soud, který žalobu zamítl. Konstatoval, že si obec musela být vědoma, že pouštění hlasité hudby, provoz stánků s občerstvením apod. mohou představovat významné rušení. Krajský soud též odmítl poměřovat zájem na ochraně ptactva s veřejným zájmem na ochraně svobody a demokracie – obec totiž namítala, že se přestupku dopustila v souvislosti s oficiální oslavou osvobození americkými vojáky za druhé světové války.

V kasační stížnosti obec uvedla, že právní úprava je nedostatečně předvídatelná, jelikož nevychází z objektivních a vědeckých poznatků, ale ponechává rozlišování povoleného a zakázaného rušení na subjektivním názoru (resp. na správním uvážení) úřadů. NSS tuto argumentaci nepřijal s vysvětlením, že právo nevyhnutelně obsahuje neurčité pojmy, jejichž prostřednictvím se vyhýbá přílišné rigidnosti a může tak říkajíc držet krok s měnícími se společenskými a dalšími okolnostmi. Nelze totiž dosáhnout takové preciznosti právních norem, aby nebylo třeba jejich výkladu při aplikaci, a to ani v oblasti správního trestání. Kromě toho zákon výslovně pamatuje na možnost požádat příslušný správní orgán o předběžné posouzení škodlivosti zamýšleného zásahu, obec však varování správních orgánů o nutnosti podání žádosti o získání výjimky neuposlechla. NSS proto uzavřel, že se správní orgány řádně zabývaly příslušnou skutkovou podstatou přestupku a postupovaly v souladu se zákonem. Kasační stížnost byla zamítnuta.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. března 2025, č. j. 7 As 347/2024

AOPK ČR udělila fyzické osobě výjimku ze základních ochranných podmínek CHKO Český kras, konkrétně ze zákazu vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace dle § 26 odst. 1 písm. c) ZOPK. MŽP prvostupňové rozhodnutí potvrdilo (při tom pouze upřesnilo adresu bydliště žadatele o výjimku). Environmentální spolek podal proti rozhodnutí ministerstva žalobu k Městskému soudu v Praze, ten ji ale zamítl. Soud nesouhlasil s námitkou, že má umístění a užívání předmětné maringotky (určené pro zájmový chov včel) povahu intenzivního hospodaření, ani s námitkou, že povolovaná činnost negativně ovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území (mloka skvrnitého) či krajinný ráz, neboť maringotka se nachází v zastavěném území.

Kasační soud, na který se spolek následně obrátil, konstatoval, že se AOPK ČR řádně zabývala všemi relevantními otázkami, vč. výskytu zvláště chráněných migrujících mloků. Správní orgány v předložené věci dostatečným a logickým způsobem odůvodnily, proč dospěly k závěru, že povolovaná činnost nebude mít negativní vliv na dané prostředí. Kasační stížnost byla proto zamítnuta.

 

Další dokumenty:

Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 8. ledna 2025 č. 10/2025 Sb.

ČÚZK publikoval sdělení o vyhlášení dne, kdy dojde k zápisu údajů o zvláště chráněných územích, zónách ochrany přírody národních parků, zónách odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí, klidových územích národních parků, ochranných pásmech zvláště chráněných území, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech, památných stromech a jejich ochranných pásmech, smluvně chráněných územích a smluvně chráněných památných stromech do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Stane se tak dne 1. července 2025.

Věstník MŽP, č. j. MZP/2025/080/291

Březnový Věstník MŽP obsahuje Metodický pokyn odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP k obecným koncepcím, konkrétně k jednotným postupům a náležitostem v rámci strategického posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, Metodické sdělení k náležitostem posouzení vlivů územního rozvojového plánu podle § 45i odst. 2 ZOPK a také Postup hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (aktualizace 2025).    ■

 

Ústřední seznam ochrany přírody (https://drusop .nature .cz):

Kód ÚSOP	Kategorie	Název chráněného území	Kraj	Datum vyhlášení/ zrušení	Poznámka
6274	PO	Západní Krušné hory	Karlovarský	12. 12. 2024	nové vyhlášení
1618	PP	Šimečkova stráň	Jihočeský	24. 10. 2024	přehlášení
132	PR	Chropotínský háj	Královéhradecký	03. 01. 2025	přehlášení
828	PP	Přední skála	Vysočina	10. 12. 2024	přehlášení
866	PR	Skalecký háj	Královéhradecký	03. 01. 2025	přehlášení
1512	PP	Na Hadovně	Královéhradecký	03. 01. 2025	přehlášení
1595	PP	Hvožďanská louka	Plzeňský	15. 01. 2025	přehlášení
2214	PR	Bohyňská lada	Ústecký	15. 01. 2025	přehlášení
5709	PR	Rakovecké stráně a údolí bledulí	Jihomoravský	03. 02. 2025	přehlášení

 

 

Aktuality sestavuje Sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR
(Olga Svobodová, Ph.D., olga.svobodova@nature.cz).