Ochrana přírody 1/2025 — 27. 2. 2025 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf
Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny
(Přehled vybraných aktualit převážně z období prosinec 2024 – leden 2025)
Právní předpisy:
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/6 ze dne 6. ledna 2025, kterým se zakazuje dovoz exemplářů některých druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin do Unie v souladu s nařízením Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2770
Podle nařízení (ES) č. 338/97 může Komise stanovit omezení pro dovoz exemplářů některých druhů rostlin a živočichů do EU. Na doporučení stálého výboru Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) dospěla vědecká prověřovací skupina k závěru, že zákaz dovozu do EU již není nutný pro exempláře těchto druhů: Trioceros montium a Trioceros quadricornis z Kamerunu a Trioceros feae z Rovníkové Guiney. Vědecká prověřovací skupina dále dospěla k závěru, že na základě nejnovějších informací již není nutný zákaz dovozu do EU ani pro exempláře druhů: Mantella cowanii, Mantella crocea, Mantella viridis a Scaphiophryne gottlebei z Madagaskaru a Varanus dumerilii, Varanus jobiensis a Varanus salvadorii z Indonésie.
Platnost: 27. ledna 2025
Nařízení Komise (EU) 2025/130 ze dne 28. ledna 2025, kterým se mění nařízení (ES) č. 865/2006, pokud jde o vývoj v rámci Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a o možnost vydávat povolení se zpětnou platností
Novela nařízení Komise (ES) č. 865/2006 stanoví pravidla pro provádění nařízení (ES) č. 338/97 a pro zajištění plného souladu s ustanoveními Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Novým nařízením č. 2025/130 se právo EU odpovídajícím způsobem mění, a to v návaznosti na odborné závěry, potažmo usnesení konference smluvních stran CITES, a v návaznosti na rozhodnutí a doporučení přijatá stálým výborem CITES. Změny zahrnují např. novou definici „chovného stáda/hejna“.
Platnost: 18. února 2025
Zákon č. 437/2024 Sb. ze dne 11. prosince 2024, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů
Tato novela stavebního zákona má pomoci stavebním úřadům překlenout potíže s digitalizací stavebního řízení, která měla být (a nebyla) funkční od 1. července 2024. Na základě novely by měli mít stavebníci i dotčené úřady právní jistotu, že i když po 1. červenci 2024 nepoužívali (nefunkční) digitální systém, neporušili tím zákon. Novela stanoví dvě přechodná období, a to do 30. června 2025 (pro účely územního plánování a národního geoportálu územního plánování) a do konce roku 2027 (pro digitalizaci stavebního řízení). Záměrem současné vlády ČR nicméně je, aby od 1. ledna 2028 začal fungovat systém zcela nový.
Účinnost: 21. prosince 2024
Zákon č. 481/2024 Sb. ze dne 18. prosince 2024, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Cílem novely je především nutná transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959, a to zejména požadavku na stoprocentní využití výnosů z dražeb emisních povolenek na opatření vedoucí k dekarbonizaci ekonomiky a zmírnění dopadů klimatické změny.
Účinnost: převážně 1. ledna 2025, zčásti 1. ledna 2026
Nařízení vlády č. 383/2024 ze dne 4. prosince 2024, o vymezení ptačí oblasti Západní Krušné hory
Předmětem ochrany nové ptačí oblasti jsou populace tetřívka obecného (Lyrurus tetrix) a sýce rousného (Aegolius funereus) a jejich biotopy. Ochranářským cílem je zde zachování a obnova ekosystémů významných pro uvedené ptačí druhy v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů v příznivém stavu. Nařízení blíže vymezuje i činnosti vázané na předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody.
Účinnost: 1. ledna 2025
Nařízení vlády č. 2/2025 ze dne 18. prosince 2024, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů
Do výčtu EVL vymezených na území našeho státu jsou tímto nařízením doplněny nové lokality, u některých EVL jsou změněny názvy, vymezení předmětů a forem ochrany, popř. hranic. Celkem nařízení obsahuje 170 změnových bodů.
Účinnost: 24. ledna 2025
Novelu nařízení vlády naleznete zde
Vyhláška č. 425/2024 Sb. ze dne 17. prosince 2024, o agrovoltaické výrobně elektřiny
Tato vyhláška stanoví, které druhy zemědělských kultur se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny. Předpis se dále zabývá podmínkami technického provedení agrovoltaiky (např. výškou zařízení), zařízeními sloužícími pro ukládání elektřiny z agrovoltaické výrobny i podmínkami následné rekultivace po ukončení provozu výrobny.
Účinnost: 1. ledna 2025
Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 5/2024 ze dne 6. prosince 2024, kterým se mění nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 3/2019 ze dne 10. prosince 2019 o vyhlášení přírodní památky Jindřichova skála a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Mění se pouze ustanovení § 3 písm. g) předmětného nařízení za účelem odstranění zjevné chyby v psaní (odkazu na nesprávné ustanovení zřizovacího předpisu o CHKO Brdy), ostatní ustanovení nařízení č. 3/2019 zůstávají nedotčena.
Účinnost: 21. prosince 2024
Nařízení AOPK ČR naleznete zde
Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 1/2025 ze dne 14. ledna 2025, o vyhlášení přírodní rezervace Bohyňská lada a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Předmětem ochrany „přehlášené“ přírodní rezervace, která se rozkládá na území Ústeckého kraje, jsou ekosystémy vlhkých, mezofilních a suchých travních porostů s výskytem vstavačovitých a starých odrůd ovocných dřevin, ekosystémy dubohabřin a lužních lesů a zachovalé koryto Račího potoka a jeho přítoků.
Účinnost: 30. ledna 2025
Nařízení AOPK ČR naleznete zde
Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 2/2025 ze dne 14. ledna 2025 o vyhlášení přírodní památky Hvožďanská louka a jejích bližších ochranných podmínek
Předmětem ochrany přírodní památky, která se nachází na území Plzeňského kraje, jsou ekosystémy lučních společenstev s výskytem populace modráska hořcového (Phengaris alcon).
Účinnost: 30. ledna 2025
Nařízení AOPK ČR naleznete zde
Judikatura Česká republika:
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2024, č. j. 4 Tdo 716/2024
Nejvyšší soud řešil případ, v němž sdružení vlastníků jednotek („SVJ“) nechalo radikálně ořezat šest okolních stromů (pět lip srdčitých a jednu břízu bělokorou), aby jim nestínily a bylo vidět na reklamu umístěnou na domě. Jednalo se o radikální sesazení celých vrcholových partií korun stromů. Trestně odpovědné bylo nejprve okresním a poté i krajským soudem shledáno jak SVJ jako právnická osoba, tak i jeho předsedkyně. Obě obviněné byly uznány vinnými přečinem poškození cizí věci podle § 228 trestního zákoníku, a to v nepřímém pachatelství, jelikož samotné ořezání provedla objednaná firma v domnění, že majitelem stromů je právě SVJ. Ve skutečnosti však stromy vlastnilo Statutární město Karlovy Vary, přičemž škoda vyčíslená na majetku města dosáhla 252 014 Kč (Nejvyšší soud v této souvislosti shledal přípustnou tzv. Kochovu metodu použitou znalcem). Obviněné si přitom byly dobře vědomy, že se dotčené dřeviny nacházejí na pozemku patřícím městu a že nemají povolení k jakýmkoli jejich úpravám.
SVJ bylo odsouzeno k trestu uveřejnění rozsudku, a to v tištěném vydání některého z regionálních deníků, předsedkyni SVJ byl uložen krátký podmíněný trest a trest zákazu výkonu funkce.
Nejvyšší soud vysvětlil, že pachatelem trestného činu je i ten, kdo k provedení činu užil jiné osoby, která není trestně odpovědná. V řešené kauze obviněné využily omylu objednané firmy; tato společnost, která stromy ořezala, otázku jejich vlastnictví vůbec neřešila a vycházela pouze z objednávky. Jednala tedy v nevědomé nedbalosti, neboť vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měla a mohla, že zasahuje do vlastnictví někoho jiného. Tohoto omylu využily obviněné, kterým bylo naopak známo, že jde o cizí majetek a že jim byl odepřen souhlas k jakýmkoli úpravám stromů, o čemž společnost neinformovaly. Obviněné se tak staly nepřímými pachateli trestného činu poškození cizí věci. Obě jejich dovolání Nejvyšší soud odmítl jako zjevně neopodstatněná.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. prosince 2024, č. j. 2 As 373/2023
NSS řešil povolování kácení dřevin a zapojených porostů kvůli záměru výstavby pražského metra v úseku Pankrác – Depo Písnice. Během prvostupňového i odvolacího správního řízení namítal environmentální spolek tzv. systémovou podjatost (čili neobjektivitu) všech úředních osob, avšak u žádné z nich nebyla systémová podjatost shledána.
Zainteresovaný spolek proti povolenému kácení vznesl správní žalobu, v níž kromě systémové podjatosti žádal alternativní řešení záměru, jehož realizace by byla ke dřevinám šetrnější. Krajský soud však žalobu zamítl. Námitku systémové podjatosti vyhodnotil jako nedůvodnou proto, že spolek netvrdil ani neprokázal, že by na úřední osoby byl ze strany vedení hl. m. Prahy (tj. zaměstnavatele) vyvíjen tlak na rozhodnutí v rozporu s právními předpisy. V souvislosti s konstatováním nedůvodnosti námitky týkající se alternativního řešení soud vysvětlil, že správní orgány nebyly povinny je komplexně posuzovat. Byly totiž vázány konkrétním obsahem žádosti a řešením v ní navrhovaným.
V kasační stížnosti podané k NSS spolek zopakoval námitku systémové podjatosti úředníků s odůvodněním, že předmětný záměr je investicí zásadního významu doprovázený odpovídající medializací. A ta již sama o sobě může na úředníky působit jako nátlak, když je vůle politiků záměr uskutečnit z médií zřejmá. Zopakoval i nesouhlas s opomenutím možnosti alternativního řešení záměru. NSS se s argumentací spolku neztotožnil a kasační stížnost coby nedůvodnou zamítl. S poukazem na svou předchozí judikaturu uvedl, že povolení kácení dřevin související s touto významnou stavbou ve veřejném zájmu je až navazující proces, který má ve vztahu k celku omezený význam. Ačkoli je stav veřejné zeleně nepochybně pro rezidenty, které spolek zastupuje, podstatný, nelze bez dalšího tvrdit, že toto řízení je z hlediska systémové podjatosti rizikové; za řízení s rizikem systémové podjatosti by bylo naopak myslitelné považovat řízení zásadnějšího typu, zejm. předcházející řízení o povolení stavby. Z mediálních vystoupení politiků na podporu záměru nelze dle NSS vyvozovat existenci konkrétního tlaku na rozhodování úředníků v rozporu s právem.
Kácení dřevin je jednou z nejčastějších agend správních řízení i soudních sporů v ochraně přírody. Foto Přemysl Bureš
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. prosince 2024, č. j. 8 As 212/2023
Veterinární univerzita Brno zemědělsky hospodaří a vykonává právo myslivosti v oboře Poodří Kunín. ČIŽP zjistila, že zde na pozemcích určených k plnění funkcí lesa neexistuje keřové patro a přirozená obnova lesa. Mladé lesní kultury jsou v důsledku tlaku přemnožené spárkaté zvěře nepřiměřeně poškozené okusem, ohryzem, loupáním a vytloukáním. ČIŽP proto shledala univerzitu vinnou ze spáchání přestupku podle § 88 odst. 2 písm. n) ZOPK, kterého se dopustila tím, že v částech obory ležících v I. a II. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO Poodří bez výjimky podle § 43 odst. 1 ZOPK hospodařila na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů. V oboře totiž chovala neúměrně vysoký počet oborní zvěře. Druhý přestupek podle § 88 odst. 1 písm. a) ZOPK spáchala univerzita dle ČIŽP tím, že uvedenou činností poškodila součást přírody ve zvláště chráněném území a nedovoleně změnila jeho dochovaný stav. A konečně třetího přestupku podle § 88 odst. 2 písm. 1p) ZOPK se škola dopustila tím, že v konkrétně uvedené dny porušila podmínku č. 1 rozhodnutí o udělení výjimky vydané AOPK ČR. Podle této podmínky měla být mufloní zvěř chována pouze v bývalé aklimatizační obůrce. Za uvedené přestupky byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 2 000 000 Kč a náhrada nákladů řízení. MŽP rozhodnutí o přestupcích zčásti změnilo a pokutu snížilo s odůvodněním, že nepříznivé dopady na lesní ekosystém nebyly trvalé. Následně podaná správní žaloba byla Městským soudem v Praze zamítnuta.
V kasační stížnosti univerzita zejména namítala, že pohyb zvěře mimo aklimatizační obůrku byl způsoben pádem stromů na oplocení, které ale následně opravila. Dále uvedla, že obora byla řádně postavena ještě před vyhlášením CHKO Poodří a při jeho vyhlášení nebyla stanovena žádná omezení v provozu obory. V neposlední řadě uvedla, že počty zvěře v oboře ani nedosahují maxima normovaného stavu a že provádí jejich sčítání prostým pozorováním, neboť jinými technologiemi nedisponuje. Jelikož ale tyto skutečnosti univerzita nenamítala v řízení před městským soudem, aniž by jí v tom cokoliv bránilo, kasační soud je nepřipustil. Univerzita před NSS neuspěla ani s námitkou, že její činnost nelze podřadit pod pojem intenzivní technologie.
Nicméně NSS posoudil kasační stížnost jako částečně důvodnou, neboť městský soud opomenul vypořádat část žalobních námitek a nadto zatížil řízení procesní vadou, když napadený rozsudek vyhlásil bez jednání zveřejněním tzv. zkráceného znění na úřední desce (takovéto znění rozsudku obsahuje jen výrok a poučení o opravném prostředku, odůvodnění v něm chybí). Tento způsob vyhlášení rozsudku je ovšem v rozporu s Ústavou. NSS tedy věc městskému soudu vrátil k novému projednání.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. ledna 2025, č. j. 10 As 205/2024
NSS rozhodoval o žalobě na ochranu proti nečinnosti MŽP. Nečinnost ministerstva měla spočívat v nevydání rozhodnutí o účastenství fyzické osoby v řízení týkajícím se vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Tato osoba podala námitky proti záměru vyhlášení národního parku a později vyřízení námitek urgovala. Jelikož ministerstvo na urgenci nereagovalo, podala žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 správního řádu. Poté MŽP stěžovatelce sdělilo, že její prvotní podání za námitky ve smyslu ZOPK nepovažuje. To proto, že stěžovatelka nevlastní žádné nemovité věci, které by záměrem byly dotčeny, a z toho důvodu MŽP příslušné správní řízení o vypořádání námitek vůbec nezahájilo.
Stěžovatelka reagovala výzvou k nápravě nesprávného úředního postupu a poukázala na to, že její podání mělo být vyřízeno jako námitky, neboť nemovitosti dotčené navrhovaným záměrem naopak vlastní; následně adresovala ministerstvu návrh na vydání rozhodnutí dle § 28 správního řádu ohledně jejího účastenství v řízení o vyhlášení národního parku. Ministerstvo toto podání vyhodnotilo jako nedůvodnou stížnost, neboť záměrem dotčenou nemovitou věcí se, dle jeho názoru, rozumí pouze ta, která se nachází uvnitř navrhovaného zvláště chráněného území. Stěžovatelka se následně bránila podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti. Městský soud žalobě nevyhověl, žalobkyně se proto obrátila na NSS, aby jí postavení účastníka „vyhlašovacího“ řízení přiznal.
NSS se stěžovatelkou souhlasil potud, že nastanou-li pochybnosti o tom, kdo má být považován za účastníka řízení, je skutečně namístě postupovat podle § 28 správního řádu. Nelze totiž přisvědčit názoru ministerstva, že námitky mohou podat pouze vlastníci dotčených nemovitostí, jejichž nemovitosti se nachází uvnitř navrhovaného zvláště chráněného území, nikoliv např. vlastníci pozemků nacházejících se na pomezí zvláště chráněného území či sousedních pozemků. Nicméně zároveň je nutné, aby tyto osoby svým tvrzením nějaké pochybnosti založily: budou-li např. tvrdit, jakým způsobem mohou být dotčena jejich vlastnická práva (např. ochranným pásmem vzniklým ze zákona), je namístě vydat rozhodnutí, kterým se otázka účastenství vyjasní.
To však není případ stěžovatelky, která v „námitkách“ netvrdila žádné konkrétní dotčení svých majetkových práv, a to ani v kasační stížnosti. Podání stěžovatelky jsou totiž značně nesourodá a nemíří k podstatě věci. V „námitkách“ totiž uvedla, že je vlastnicí pozemku hraničícího s pozemky uvedenými v záměru jako součást uvažovaného NP Křivoklátsko, avšak bez toho, že by tento pozemek jakkoliv specifikovala. NSS proto dospěl k závěru o nedůvodnosti kasační stížnosti.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. ledna 2025, č. j. 8 As 54/2024
V tomto rozsudku NSS rozhodl, že sousedé obecně mohou být účastníky řízení o povolování kácení dřevin, a to na podkladě § 27 odst. 2 správního řádu, neboť může být zasaženo nejen do jejich vlastnického práva, ale též ovlivněna pohoda bydlení a právo na příznivé životní prostředí. Zda skutečně účastníky být mají, závisí potom na posouzení každého případu, tzn. okolností, jak konkrétní dřeviny ovlivňují nemovitosti potenciálních účastníků.
Pravidla mezinárodního obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se týkají také řady druhů kaktusů. Foto Zdeněk Patzelt
Investorovi bylo prvoinstančním orgánem ochrany přírody povoleno kácení jedné borovice černé pro záměr bytové výstavby na pozemku v těsném sousedství panelového sídliště v Praze-Troji. Ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením vzrostlé dřeviny byla uložena náhradní výsadba 16 stromů a cca 1 200 keřů, a to v rozsahu investorem předloženého projektu sadových úprav. Proti tomuto rozhodnutí se odvolalo bytové družstvo (tj. orgán reprezentující obyvatele panelových domů na sousedním pozemku) s tím, že je opomenutým účastníkem řízení. Odvolání však vyhověno nebylo. Orgán ochrany přírody vysvětlil, že účastenství bytového družstva by připadalo v úvahu např. tehdy, pokud by důvodem pro odstranění dřeviny byla kolize s majetkem družstva působením kořenů dřeviny, jejím nadměrným stíněním, hrozbou pádem apod. Ale v případech, kdy dřeviny pouze dotvářejí okolí určité nemovitosti, není namístě přiznávat vlastníkům sousedních nemovitostí postavení účastníka řízení. Totožné argumentace se následně přidržel i městský soud, který zamítl správní žalobu podanou družstvem.
Na základě podané kasační stížnosti NSS uvedl, že otázku účastenství v řízeních tohoto typu nelze omezit na situace, ve kterých dřeviny přímo fyzicky poškozují sousední nemovitosti; je nutné uvážit i vlivy jako stínění, ovlivnění prašnosti apod. Dalšími dotčenými právy sousedů mohou být právo na příznivé životní prostředí, ale i právo na pohodu bydlení, kterou dřeviny mohou dotvářet. Správní orgán při posuzování účastenství musí proto vždy zvážit, zda (ne)budou dotčena práva obyvatel sousedících pozemků.
V předloženém případě NSS uzavřel, že funkční a estetický význam předmětné borovice není z hlediska ovlivnění životního prostředí družstevníků významný, dopady na kvalitu bydlení obyvatel bytového domu stojícího na dohled od sporné dřeviny proto dovodit nelze. Kasační stížnost byla zamítnuta. Případ je zajímavý zejména tím, že NSS do rozsudku zakomponoval barevnou fotografii situace na dotčeném panelovém sídlišti, čímž postavil borovici alespoň pomyslný pomníček.
Rozsudek NSS vč. fotografie naleznete zde
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2025, č. j. 2 As 371/2023
NSS se věnoval otázce, zda spolek zaměřený na ochranu životního prostředí může být účastníkem řízení o přestupku podle zákona ZOPK. ČIŽP rozhodla, že environmentální spolek není účastníkem přestupkového řízení podle § 88 odst. 2 písm. n) a p) ZOPK vedeného proti společnosti Lesy ČR, s. p., ohledně nedovolené činnosti na území EVL Východní Krušnohoří a na území NPR a EVL Praděd. Nejedná se totiž o případ, kdy by poprvé až v řízení o přestupku byla řešena otázka, zda a v jakém rozsahu je činnost nezákonná. Předmětem řízení není posouzení škodlivosti či nedovolenosti těžeb, ale uložení pokuty za porušení podmínek rozhodnutí o výjimkách a za absenci povinného souhlasu podle ZOPK. Zabezpečení veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny není v rozporu s hájením tohoto zájmu spolkem. Vyjádření spolku by tak dle ČIŽP nemohlo přinést nic nového, a proto byla jeho event. účast v přestupkovém řízení inspekcí vyhodnocena jako nadbytečná.
MŽP odvolání spolku proti rozhodnutí ČIŽP zamítlo s odůvodněním, že zákon o přestupcích definuje uzavřený okruh účastníků řízení, mezi které environmentální spolky neřadí. Spolek poté neuspěl ani u městského soudu, obrátil se proto kasační stížností na NSS s požadavkem na zohlednění nálezu Ústavního soudu z r. 2018, který účastenství spolků v přestupkových řízeních, za použití eurokonformního výkladu dotčené právní úpravy, připustil.
NSS nejprve vyložil, že záleží na tom, zda řízení o spáchání přestupku podle ZOPK je řízením podle téhož zákona, a tuto otázku zodpověděl kladně. Dle NSS totiž nelze účastenství v přestupkovém řízení posuzovat výhradně podle § 68 zákona o přestupcích, ale také podle § 70 odst. 3 ZOPK, který účast environmentálních spolků připouští. NSS shledal kasační stížnost důvodnou, zrušil rozhodnutí městského soudu i rozhodnutí MŽP a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Další dokumenty:
Věstník MŽP, č. j. MZP/2024/080/47
Obsahem posledního vydání Věstníku MŽP v r. 2024 je zejména Sdělení sekce ochrany přírody a krajiny MŽP o stanovení proměnných veličin vzorců obsažených v příloze č. 3 vyhlášky č. 432/2005 Sb. ze dne 18. října 2005, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku. Věstník obsahuje také ministerská sdělení týkající se (hydro)meteorologie, hydrologie, klimatologie, kvality ovzduší a evidence stacionárních zdrojů.
Opatření č. 6/24 Ministerstva životního prostředí o vydání úplného znění zřizovací listiny Výzkumného ústavu pro krajinu, v. v. i.
Dne 11. prosince 2024 vydalo MŽP v roli zřizovatele pod č. j. MZP/2024/270/1853 a v souladu se zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, úplné znění zřizovací listiny Výzkumného ústavu pro krajinu, v. v. i. Vědecká výzkumná instituce Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., známá pod zkráceným názvem „VÚKOZ“, v důsledku toho mění dnem 1. ledna 2025 svůj název na „Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i.“. Název, sídlo, účel, hlavní činnost této veřejné výzkumné instituce a další náležitosti podle zákona – to vše určuje tato zřizovací listina.
Opatření Ministerstva zemědělství o změně názvu organizační složky státu a s tím související zřizovací listiny organizační složky státu Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem
Dne 31. října 2024 vydalo MZe v roli zřizovatele pod. č. j. 74505/2024-MZE-16211 a v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, opatření ke zřizovací listině organizační složky státu, kterou se zavádí nový název Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů („ÚHÚL“), a to Národní lesnický institut. Kromě přejmenování ÚHÚL na Národní lesnický institut s účinností ke dni 1. ledna 2025 se původní zřizovací listina ÚHÚL dále nemění; toto aktuální opatření se stává jejím 13. dodatkem.
Závěr č. 185 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu a správnímu trestání ze dne 8. listopadu 2024: Zajištění přítomnosti obviněného z přestupku u znalce pro účely znaleckého zkoumání
Je-li provedení znaleckého zkoumání obviněného v přestupkovém řízení nezbytné, může správní orgán pro účely zajištění přítomnosti obviněného u znalce využít zajišťovací prostředky upravené správním řádem: předvolání (§ 59), předvedení (§ 60) a pořádkovou pokutu (§ 62).
Závěr č. 186 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu a správnímu trestání ze dne 8. listopadu 2024: Uplatnění zásady beneficium cohaesionis v řízení o přestupku
Při uplatnění zásady beneficium cohaesionis v řízení o přestupku (§ 98 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) rozhodne odvolací správní orgán ve prospěch dalších účastníků řízení bez ohledu na skutečnost, zda výroky, které nebyly napadeny odvoláním, již nabyly právní moci.
Závěr č. 187 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu a správnímu trestání ze dne 8. listopadu 2024: Postup po vrácení věci orgánem činným v trestním řízení
Jestliže orgán činný v trestním řízení po předání věci správním orgánem zahájí úkony trestního řízení, avšak následně na základě opatřených podkladů dospěje k závěru, že se nejedná o trestný čin, ale o přestupek, a věc odevzdá nebo postoupí zpět správnímu orgánu, správní orgán nemůže pokračovat v původním řízení. Dospěje-li k závěru, že jsou splněny podmínky pro vedení řízení o přestupku, musí řízení o přestupku znovu zahájit. ■
Závěry poradního sboru naleznete zde
Ústřední seznam ochrany přírody (https://drusop.nature.cz):
|
Kód ÚSOP |
Kategorie |
Název chráněného území |
Kraj |
Datum vyhlášení/ zrušení |
Poznámka |
|
6271 |
PR |
Píšťanský luh |
Ústecký |
07. 10. 2024 |
nové vyhlášení |
|
6272 |
NPR |
Lanžhotské pralesy |
Jihomoravský |
14. 11. 2024 |
nové vyhlášení |
|
6273 |
NPP |
Soutok |
Jihomoravský |
14. 11. 2024 |
nové vyhlášení |
- - - -
Aktuality sestavuje Sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR (Olga Svobodová, Ph.D., olga.svobodova@nature.cz)