Nové právní předpisy

Ochrana přírody 3/2024 — 26. 6. 2024 — Nové právní předpisy

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

Autor: Samostatné právní oddělení AOPK ČR

Právní předpisy:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 ze dne 11. dubna 2024, 
o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES
Podle čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie je Unie odhodlána zajišťovat vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Životní prostředí by mělo být chráněno v širokém slova smyslu a ochrana by měla zahrnovat všechny přírodní zdroje včetně ovzduší, vody, půdy, ekosystémů včetně ekosystémových služeb a funkcí a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin včetně stanovišť, jakož i služby poskytované přírodními zdroji.
Tato směrnice stanoví minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí za účelem účinnější ochrany životního prostředí a opatření k předcházení trestné činnosti v oblasti životního prostředí a boji proti ní; a k účinnému prosazování právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí. Členské státy přijmou vhodná opatření, například informační a osvětové kampaně zacílené na příslušné zúčastněné strany z veřejného i soukromého sektoru a výzkumné a vzdělávací programy zaměřené na snížení trestné činnosti proti životnímu prostředí a snížení rizika trestných činů proti životnímu prostředí. Členské státy rovněž zajistí, aby vnitrostátní orgány, které odhalují, vyšetřují a stíhají trestné činy proti životnímu prostředí nebo o nich rozhodují, měly dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje pro účinný výkon svých funkcí souvisejících s prováděním této směrnice. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 21. května 2026.
Platnost: 20. května 2024

Cenný lesní porost v EVL Kozlov-Tábor. Foto Zdeněk Patzelt

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 116/2024 Sb., o přijetí změn příloh 2 a 3 Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. září 2022 byly v Budapešti přijaty změny příloh 2 a 3 Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků. Geografické areály vodních ptáků jsou nadále definovány biologickými, nikoli politickými hranicemi států. Použité popisy areálů nemají žádný politický význam a slouží pouze jako obecné vodítko; pro přesnější zmapování výskytu vodních ptáků by odborníci měli využít internetový portál Critical Site Network Tool: http://criticalsites.wetlands.org/en. 
Se změnami příloh vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 12. února 2024 listinu o přijetí těchto změn. Pro Českou republiku vstoupily změny příloh v platnost na základě článku X odst. 6 Dohody dne 27. března 2024.
Platnost: 27. března 2024 

- - - -

Judikatura Česká republika:
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2023, sp. zn. 6 Tdo 472/2023
Případ se týká tzv. přičitatelnosti spáchání trestného činu fyzickou osobou osobě právnické, konkrétně Ředitelství silnic a dálnic ČR („ŘSD“). Uvedeným usnesením Nejvyšší soud odmítl mimořádný opravný prostředek (dovolání) obviněné právnické osoby (ŘSD), kterou soudy nižších stupňů uznaly vinnou přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku za užití § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Přečinu se ŘSD dopustilo tím, že jakožto osoba jednající nezjištěnou fyzickou osobou ve vedoucím postavení, která vykonávala řídící a kontrolní činnost, a nezjištěným zaměstnancem v rozporu s příslušnými ustanoveními zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, nesplnila svou povinnost dbát o náležitou údržbu a péči o listnatý strom (topol kanadský) v konkrétně uvedené lokalitě. 

Zdravotní stav předmětné dřeviny byl dle dendrologických posudků z let 2013 a 2016 silně narušen. Strom měl být tudíž neprodleně pokácen, což se však nestalo; nadále ohrožoval bezpečnost řádného užívání pozemní komunikace (konkrétně silnice I. třídy). Následně došlo na jaře r. 2017 ke zlomení a pádu stromu v momentě průjezdu nákladního motorového vozidla na toto vozidlo. V důsledku pádu stromu řidič uvedeného vozidla přejel do levé poloviny vozovky, kde se střetl s jiným nákladním motorovým vozidlem, a dále sjel do levého silničního příkopu a narazil do dalších stromů, čímž utrpěl řadu devastujících zranění neslučitelných se životem, kterým na místě podlehl. 

ŘSD bylo odsouzeno k peněžitému trestu ve výměře 200 denních sazeb po 50 000 Kč, celkem tedy ve výši 1 000 000 Kč, a byl uložen také trest uveřejnění rozsudku v plném znění výroku o vině a trestu ve dvou celostátních denících s uvedením názvu právnické osoby a jejího sídla. Údaje umožňující identifikaci fyzické osoby, která je odlišná od obviněné, byly před uveřejněním tzv. pseudonymizovány. Případ je zajímavý mj. tím, že byla odsouzena pouze obviněná právnická osoba (ŘSD), ale žádná fyzická osoba.

Přírodě blízký lesní porost v NP Podyjí. Foto Zdeněk Patzelt

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. dubna 2024, č. j. 10 As 310/2023
V této kauze NSS posuzoval zákonnost zabavení neživého exempláře vlka obecného (vypreparované kožešiny s hlavou, podšité látkou) Českou inspekcí životního prostředí postupem podle § 34a zákona č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy. Jádrem sporu se stala věrohodnost vzorku, na jehož základě byl exemplář vlka zabaven. Žalobce (fyzická osoba) tvrdil, že vlk byl legálně uloven na východním Slovensku, legální nabytí zvířete však neprokázal. Podle ČIŽP zabavený exemplář vizuálně neodpovídal fotografiím vlka uloveného na Slovensku a totožnost zabaveného exempláře a uloveného vlka byla navíc vyloučena srovnávací analýzou provedenou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. 

Rozhodnutí Inspekce MŽP potvrdilo, ale ministerské rozhodnutí zrušil městský soud. Podle soudu se správní orgány nedostatečně zabývaly žalobcovými pochybami ohledně nakládání se vzorkem uloveného vlka, který byl využit při srovnávací analýze, a jeho možné záměny. Městský soud tedy správní orgány zavázal, aby sestavily a posoudily řetězec podkladů o nakládání s kontrolním vzorkem. Ministerstvo v dalším řízení zrušilo rozhodnutí Inspekce a vrátilo jí věc k novému projednání. Inspekce v novém rozhodnutí žalobci exemplář vlka znovu zabavila. Zopakovala, že žalobce neprokázal, že zabavený exemplář je ze stejného zvířete, které bylo legálně uloveno na Slovensku. Dále Inspekce ve smyslu právního názoru městského soudu doplnila spis o vyjádření Správy chránenej krajinnej oblasti Východné Karpaty a ředitelství Štátnej ochrany prírody Slovenskej republiky. Z nich bylo podle Inspekce zjevné, že vzorek zvířete uloveného na Slovensku byl po odběru řádně a podrobně označen pro vyloučení záměny, putoval pouze mezi třemi pracovišti a je známa totožnost osob, které vzorek mezi těmito pracovišti předávaly. Tím Inspekce podle svého názoru vyhověla požadavkům městského soudu a vyloučila pochybnosti o záměně vzorku. MŽP rozhodnutí Inspekce potvrdilo a městský soud následně zamítl žalobcovu žalobu, neboť správní orgány napodruhé již v dostatečné míře vyvrátily pochybnosti o možné záměně vzorku. 

Proti rozsudku se žalobce bránil kasační stížností, kterou odůvodnil tvrzením, že správní orgány vzorky zaměnily. 

NSS kasační stížnost vyhodnotil jako nedůvodnou. Ve shodě s městským soudem konstatoval, že správní orgány napodruhé již v dostatečné míře vyvrátily pochyby o případné záměně analyzovaného vzorku. NSS dále vysvětlil, že zabavení exempláře podle § 34a zákona o obchodování s ohroženými druhy není správním trestáním a že toto zabavení nastupuje až jako druhotný důsledek této právní normy v případě, kdy není splněna některá z podmínek požadovaných zákonem. 

Je přitom zřejmé, že břemeno důkazní ohledně prokázání legálního původu exempláře leží na žalobci jakožto držiteli sporného exempláře. Právní úprava stanoví, že bez tohoto prokázání původu je zakázáno exemplář, jiného jedince, výrobek z kytovce, výrobek z tuleně nebo regulovanou kožešinu držet, chovat, pěstovat, přepravovat, veřejně vystavovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovávat. Žalobce se proto mýlí, domnívá-li se, že bylo povinností správních orgánů prokázat nelegální původ exempláře. 

NSS ve shodě s městským soudem uzavřel, že uvedené doplnění spisového materiálu již v dostatečné míře vyloučilo pochyby o případné záměně vzorku, resp. představuje dostatečný podklad pro kvalifikované zpochybnění verze podané žalobcem, na jehož straně primárně leželo důkazní břemeno legálního nabytí exempláře. 

(Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, dostupné z https://sbirkapp.gov.cz) 
Ústřední seznam ochrany přírody (https://drusop.nature.cz): 

Kód ÚSOP	Kategorie	Název chráněného území	Kraj	Datum vyhlášení/zrušení	Poznámka
1122	PP	Cihelna v Bažantnici	Hl. m. Praha	13. 2. 2024	přehlášení
1354	RP	Husa	Liberecký	27. 3. 2024	přehlášení
2485	PP	Dubcová	Zlínský	18. 3. 2024	přehlášení

Aktuality sestavuje SPOVS AOPK ČR (Olga Svobodová, Ph.D., olga.svobodova@nature.cz)

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. dubna 2024, č. j. 8 As 83/2023
Magistrát města Opavy v r. 2019 vydal rozhodnutí, kterým uložil mysliveckému spolku, podle § 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, povinnost snížit lovem stav prasete divokého v počtu minimálně 185 kusů v mysliveckém roce 2020. Spolek uloženou povinnost nesplnil, proto mu magistrát v r. 2021 uložil opatření k odstranění zjištěných nedostatků spočívající v povinnosti snížit stav prasete divokého v honitbě Skřipov-Lán lovem 104 kusů v náhradním termínu do konce mysliveckého roku 2021. 

Myslivecký spolek v odvolání namítl, že se zvěř v počtu určeném k odlovu v honitbě ani nenachází, takže uložená povinnost je nesplnitelná. Krajský úřad Moravskoslezského kraje prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že snížil počet prasat divokých k odlovení ze 104 kusů na 54 a ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Krajský soud v Ostravě však rozhodnutí krajského úřadu zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 

Krajský soud uvážil, že správní orgány vydáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků uložily r. 2021 spolku novou povinnost k odlovu, přičemž si byly vědomy souběžné povinnosti k odlovu téhož druhu stanovené již rozhodnutím magistrátu z roku 2019. Soud dále uvedl, že jakkoli určení počtu zvěře není jednoduché, ve správních rozhodnutích schází podrobnější úvaha o provázanosti mezi rozhodnými okolnostmi (ztížení lovu v důsledku zvýšené přítomnosti veřejnosti v lesích během pandemie covid-19 a kvůli sníženému výskytu prasat divokých na vnadištích) a stanovením konečného počtu 54 kusů zvěře k odlovu. 

Krajský úřad v následně podané kasační stížnosti konstatoval, že mu není jasný závazný právní názor krajského soudu v tom smyslu, zda může znovu rozhodnout o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 61 odst. 3 zákona o myslivosti, nebo musí nařídit exekuci provedením náhradního výkonu podle § 119 správního řádu. Krajský úřad uvedl, že podle konstantní metodiky Ministerstva zemědělství mají obecní úřady obcí s rozšířenou působností jako orgány státní správy myslivosti (zde magistrát) věcnou příslušnost podle § 60 zákona o myslivosti mimo jiné také k uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 61 odst. 3 tohoto zákona. Takovým nedostatkem může být i nesplnění povinnosti uložené podle § 39 uvedeného zákona. 

Kasační stížnost NSS vyhodnotil jako důvodnou. Pokud má totiž magistrát zákonnou povinnost soustavně dozírat na dodržování jím vydaných rozhodnutí, je logické a racionální, aby taky mohl ukládat opatření k nápravě v případech, kdy zjistí, že jím vydané rozhodnutí nebylo dodrženo. 

Prvotní skutkovou okolností, kterou musely správní orgány zjistit, byla existence nedostatku, tedy zda vůbec (a případně v jakém rozsahu) myslivecký spolek nesplnil původní povinnost. K tomu správní orgány odkázaly na dokument „Roční výkaz o honitbě, stavu a lovu zvěře od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021 – Skřipov-Lán“, podle kterého spolek v původním termínu (mysliveckém roce 2020) ulovil toliko 81 kusů prasete divokého. Tento dokument vypracovaný spolkem je součástí prvostupňového správního spisu. Ohledně možnosti a potřeby odlovení zbylých kusů shledal spolek v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí nedostatky, neboť magistrát provedl pouze prostý matematický výpočet bez ohledu na stav zvěře a reálné možnosti žalobce. Krajský úřad nicméně uvedený nedostatek zhojil v odůvodnění svého rozhodnutí, v němž se mj. zabýval splnitelností uloženého opatření, tedy reálnou možností odlovu vzhledem k vývoji početních stavů prasete divokého a možnostem a podmínkám lovu zvěře v honitbě. Přitom uvedl, že relevantním údajem vypovídajícím o početním stavu zvěře je výše odlovu v minulých letech (tj. v r. 2018, 2019 a 2020). NSS ověřil, že součástí správního spisu v nyní projednávané věci je roční výkaz pouze za rok 2020. Sporné strany se však na správnosti předmětných číselných údajů i za předcházející roky shodují. Skutečnost, že podklady obsahující tyto číselné údaje nejsou součástí správního spisu, je dle NSS formální vadou, ale bez vlivu na zákonnost úředního rozhodnutí. Nadto úřad odkázal na skutečnosti známé mu z jeho úřední činnosti a skutečnosti obecně známé, o které své rozhodování rovněž zcela správně opírá. 

NSS uzavřel, že nelze rozumně požadovat, aby úřad odůvodňoval každý jeden kus prasete divokého, jehož odlov byl spolku uložen. Ani u uložení pokuty jako peněžitého druhu správního trestu nemusí správní orgány odůvodňovat každou (tisíci)korunu. Na rozdíl od krajského soudu NSS dospěl k závěru, že správní orgány pro zjištění nyní rozhodných skutkových okolností obstaraly dostatečné relevantní podklady. NSS rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

- - - -

Další dokumenty: 
Nařízení AOPK ČR ze dne 19. dubna 2024 o vyhlášení přírodní památky Licitanta a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Přírodní památka Licitanta se rozkládá na území Středočeského kraje v k. ú. Drahlín. Předmětem ochrany jsou zde ekosystémy luk a pastvin a slatinných a přechodových rašelinišť. 
Účinnost: 4. května 2024

Aktuality sestavilo Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR – Olga Svobodová.    ■

- - - -