Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 6/2022 — 22. 12. 2022 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

Autor: Samostatné právní oddělení AOPK ČR

Právní předpisy

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 4/2022 Sb., o vyhlášení přírodní památky Vystrkov

Agentura na území Středočeského kraje, v katastrálních územích Jince a Jince v Brdech, vyhlásila přírodní památku Vystrkov a stanovila její bližší ochranné podmínky.

Účinnost 4. 10. 2022

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 5/2022 Sb., o zrušení přírodní památky Lhota u Dynína

Agentura na území Jihočeského kraje zrušila přírodní památku Lhota u Dynína. Předmět ochrany území se již nevyskytuje v rozsahu a kvalitě, které by odůvodňovaly nutnost existence maloplošného zvláště chráněného území. Území bude nadále chráněno v rámci II. zóny CHKO Třeboňsko.

Účinnost 19. 10. 2022

 

Judikatura ČR

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 153/2021-19 ze dne 18. 10. 2022

Soud se zabýval problematikou odpovědnosti zadavatele prací za spáchání přestupku poškození dřevin rostoucích mimo les zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V projednávané věci si město Klatovy objednalo soukromou společnost k realizaci projektu lanového centra. V rámci projektu byly do kmenů vzrostlých stromů instalovány šrouby na uchycení lan, a tím došlo k jejich poškození.

Město Klatovy projekt lanového centra zadalo k vypracování projektové dokumentace a následné práce objednalo u zhotovitele, kterého vybralo ve výběrovém řízení. Připevnění lanové konstrukce na stromy bylo podstatou zadané stavby a projektu. Město nijak nenamítalo, že by se zhotovitel od projektového zadání odchýlil, a potvrdilo převzetí díla.

Za této situace je dle soudu již nadbytečné požadovat doplnění dokazování ve věci týkající se faktické činnosti zaměstnanců v rámci stavby (zda město kontrolovalo zaměstnance a dávalo jim k provedení prací pokyny) či doplnění smluvní dokumentace vztahující se k realizaci stavby či dokumentace k převzetí hotového díla.

Ačkoli tedy město Klatovy samo stavbu neprovádělo, bez jeho vůle a jednání by škodlivý následek vůbec nenastal. Onu škodlivou činnost tak představovala samotná stavba a zadavatelem navržený způsob jejího provedení.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 105/2021-35 ze dne 9. 11. 2022

Soud prozkoumával rozhodnutí o přestupku dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který spáchala Skupina ČEZ tím, že při rekonstrukci sloupu elektrického vedení vysokého napětí neopatřila odpínač ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem, v rozporu s § 5a odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny. Tím zároveň došlo k porušení § 5 odst. 3 tohoto zákona, které stanoví právnickým osobám povinnost v energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému zraňování nebo úhynu živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.

Soud se nejdříve zabýval námitkou ČEZ o tom, zda lze danou činnost považovat za rekonstrukci vedení. Opatření provedení ČEZ spočívala v tom, že poškozený úsekový odpínač byl vyměněn a osazen novým a v souvislosti s tím došlo i k opravě a částečné výměně stávajícího uzemnění sloupu. Jednalo se o plánovanou výměnu nefunkčního úsekového odpojovače, při které byl proveden větší zásah, a nešlo pouze o obnovení stavu před poruchou výměnou některých prvků, tedy o pouhou opravu. Nejvyšší správní soud potvrdil závěry z prvoinstančního řízení, že provedený zásah na sloupu lze považovat za rekonstrukci elektrického vedení, a tudíž měly být instalovány ochranné prvky pro ptactvo. Výměnou úsekového odpojovače došlo k prodloužení jeho životnosti, což je jeden z pojmových znaků rekonstrukce.

ČEZ dále namítala, že § 25 odst. 11 písm. g) energetického zákona, který povinnost provést opatření k ochraně ptactva v této situaci neukládá, je ustanovením speciálním vůči § 5a odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny, za jehož porušení byla společnost potrestána. Nejvyšší správní soud se i v tomto bodě ztotožnil s výkladem prvoinstančního soudu, dle kterého není překážkou potrestání za přestupek podle zákona o ochraně přírody a krajiny skutečnost, že zmíněné ustanovení energetického zákona povinnost provést opatření proti úhynu ptáků v situaci jako je tato neukládá. Pravidlo uvedené v § 5a odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny se vztahuje na každého, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí. §25 odst. 11 písm. g) energetického zákona ukládá povinnosti pouze provozovateli distribuční soustavy a samostatně upravuje situace, v nichž se uplatní. Skutečnost, že je ČEZ v režimu energetického zákona provozovatelem distribuční soustavy, ji nezbavuje možné odpovědnosti v režimu složkových zákonů na ochranu životního prostředí.

 

Judikatura Evropského soudního dvora

Rozsudek ve věci C278/21 Dansk Akvakultur proti Miljø- og Fødevareklagenævnet ze dne 10. 11. 2022

Soudní dvůr se zabýval otázkou výkladu čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS o stanovištích, který stanoví povinnost posuzování vlivů plánů a projektů na lokality NATURA 2000. V projednávané věci se jednalo o žádost již fungující rybí farmy o povolení ke zvýšení množství uvolňovaného dusíku o 0,87. Rybí farma se nachází v blízkosti lokality NATURA 2000.

Příslušné orgány povolení udělily, nicméně neprovedly posouzení v souladu s požadavky čl. 6 odst. 3 směrnice, jelikož posuzovaly pouze individuální projekt (tj. zvýšení množství uvolňovaného dusíku), a nikoliv už otázku, zda může mít společně se třemi sousedními rybími farmami významný vliv na předmětnou naturovou lokalitu.

Soudní dvůr se nejdřív zabýval otázkou, zda musí být čl. 6 odst. 3 směrnice vykládán tak, že se použije i na situaci pokračování v provozu již existujícího zařízení, která nezahrnuje změnu činnosti v porovnání s uděleným povolením, pokud zároveň nebylo provedeno řádné posouzení kumulativních vlivů všech rybích farem v oblasti. Pokračování činnosti povoleného zařízení za nezměněných podmínek v zásadě nepodléhá povinnosti provést posouzení stanovené v tomto ustanovení. Nicméně v případě, že se

1. posouzení, které předcházelo tomuto povolení, týkalo pouze vlivu tohoto projektu posuzovaného samostatně bez ohledu na jeho kombinaci s jinými projekty, a
2. pokud toto povolení podmiňuje pokračování činnosti udělením nového povolení stanoveného vnitrostátním právem, musí mu předcházet nové posouzení v souladu s požadavky směrnice.

Vnitrostátní soud dále položil otázku, zda je pro posouzení věci relevantní, že byl vydán národní vodohospodářský plán pro období let 2015– 2021, který zohledňuje přítomnost rybích farem v dané oblasti a počítá s uvolňováním určitého objemu dusíku s cílem zajistit, aby stávající rybí farmy mohly využívat svých stávajících povolení. Dle Soudního dvora musí být zjištění, hodnocení a závěry obsažené v posouzení úplné, přesné a konečné a musí vyvrátit jakoukoliv důvodnou vědeckou pochybnost o účincích tohoto plánu nebo projektu na dotčenou lokalitu. Zohlednění těchto předchozích posouzení postačuje k vyloučení existence nebezpečí významných škodlivých účinků projektu na lokalitu jen tehdy, pokud se vědecké údaje a údaje o životním prostředí od jejich provedení nezmění a pokud neexistují jiné plány nebo projekty, které by měly být zohledněny a nebyly, či nebyly zohledněny v plném rozsahu či nesprávně.

 

Další dokumenty

Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení „Vyhodnocení rizika a předpověď přírodních požárů v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody“ a „Prevence vzniku a šíření přírodních požárů v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody“

(Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXXII, říjen 2022, částka 7, č. j. MZP/2022/050/515)

Dle ministerstva je nutné počítat se stoupající frekvencí a závažností přírodních požárů. S cílem pomoci při přijímání opatření pro prevenci přírodních požárů proto vydalo v přílohách Věstníku dvě metodiky týkající se požárů v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody.

Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstva životního prostředí o zveřejnění aktuálního Seznamu odborně způsobilých osob dle § 6 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci

(Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXXII, říjen 2022, částka 7, č. j. MZP/2022/050/515)

Věstník obsahuje tabulku s aktuálním seznamem odborně způsobilých osob dle § 6 zákona o integrované prevenci (k 31. 8. 2022).

Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

(Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXXII, říjen 2022, částka 8, č. j. MZP/2022/050/552)

Věstník obsahuje úplný seznam autorizovaných osob pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí k 14. 11. 2022.    ■

- - -

Uvedené dokumenty včetně příloh jsou uveřejněny na webu Ústředního seznamu ochrany přírody (http://drusop.nature.cz/).

Aktuality sestavuje Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR, kontakt: paula.filipova@nature.cz