Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 5/2022 — 27. 10. 2022 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

Autor: Samostatné právní oddělení AOPK ČR

Právní předpisy ČR

Zákon č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů

Motivem přijetí změnového zákona je transpozice staronové směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Změny zahrnují zejména rozšíření subjektů povinných k poskytování informací v zákoně o svobodném přístupu k informacím i na veřejné podniky v odvětvích dopravy a veřejných služeb; výslovná úprava přístupu k výzkumným datům jakožto specifické kategorie dokumentů; podpora poskytování dat a informací způsobem, který usnadní jejich opětovné užití; či stanovení rámcových podmínek, kterými mohou povinné subjekty podmiňovat poskytnutí a opětovné užití dat (objektivita, přiměřenost, nediskriminace, nevýhradnost a neomezení dalšího užití – tzv. standardní podmínky užití).

V rámci informačních zákonů však došlo také k dalším změnám, které s transpozicí této směrnice nesouvisí. Jedná se např. o doplnění fakultativního důvodu pro odepření informací, a to zneužití práva na informace (cílem žadatele není informace získat, ale zatížit vyřizující úřad či konkrétní osobu). Jedná se o právní zakotvení judikaturních závěrů v podobě dvou typických případů zneužití práva na informace – pokud je cílem žádosti nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované údaje, nebo nepřiměřená zátěž povinného subjektu. I nadále však platí, že pouze rozsah požadovaných informací či počet podávaných žádostí není důvodem pro odmítnutí žádosti jako zneužití práva. Další významnou změnou speciálně v zákoně o právu na informace o životním prostředí je doplnění možnosti požadovat úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací. Tento typ úhrady bylo doposud možné požadovat pouze při vyřizování žádostí dle obecné úpravy v zákoně o svobodném přístupu k informacím.

Dělená účinnost – ustanovení týkající se transpozice od 2. 9. 2022; ostatní ustanovení nabývají účinnosti od 1. 1. 2023 a částečně až od 1. 1. 2024.

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 2/2022 Sb., o vyhlášení přírodní rezervace Karlův hvozd

Agentura na území Karlovarského kraje, v katastrálním území Karlovy Vary, vyhlásila přírodní rezervaci Karlův hvozd a stanovila její bližší ochranné podmínky.

Účinnost od 28. 6. 2022

 

Právní předpisy EU

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1203, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1141 za účelem aktualizace seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii

Nařízením došlo k rozšíření seznamu invazních nepůvodních druhů o tyto druhy:

Ameiurus melas (sumeček černý); Axis axis (axis indický); Callosciurus finlaysonii (veverka Finlaysonova); Channa argus (hadohlavec skvrnitý); Faxonius rusticus (rak rusoboký); Gambusia affinis (gambusie komáří); Gambusia holbrooki Girard (gambusie Holbrookova); Hakea sericea; Koenigia polystachya (rdesno mnohoklasé); Lampropeltis getula (korálovka pruhovaná); Limnoperna fortunei; Morone americana (mořčák americký); Pycnonotus cafer (bulbul šupinkový); Rugulopteryx okamurae; mravencovitý – Solenopsis gemináta; Solenopsis invicta Buren, Solenopsis richteri Forel; Wasmannia auropunctata; Fundulus heteroclitus (fundul mumiový); Pistia stratiotes (pistie řezanovitá); Xenopus laevis (drápatka vodní); Celastrus orbiculatus (jesenec okrouhlolistý).

Jedná se o druhy, které mají významné nepříznivé dopady na biologickou rozmanitost v oblastech, kam byly zavlečeny a kde se šíří, a mohou mít také závažný nepříznivý dopad na lidské zdraví a hospodářství. Druhy na seznamu se nesmí záměrně zavlékat na území EU. Nelze je držet, chovat, přepravovat do EU, z EU nebo v rámci EU, prodávat, pěstovat ani vypouštět do volné přírody.

Účinnost od 2. 8. 2022, v případě druhu fundul mumiový a drápatka vodní od 2. 8. 2024 a druhu jesenec okrouhlolistý 2. 8. 2027.

Judikatura ČR

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 117/2020-21 ze dne 9. 8. 2022

Orgán ochrany přírody povolil pokácení keřových porostů podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jehož důvodem bylo jejich nevhodné vysazení a komplikovaná údržba kazící vzhled plochy (areál obchodního domu). Dále nařídil náhradní výsadbu nových dřevin v souladu s podáním žadatele – jednalo se o jiné druhy keřů, které měly tvořit podsadbu liniové výsadby habrů (ty nebyly kácením dotčeny). Odvolací správní orgán došel k závěru, že prvostupňový orgán měl žádost žadatele posoudit dle jejího skutečného obsahu jako oznámení kácení dřevin za účelem obnovy porostu, pro které není podle § 8 odst. 2 zákona potřeba povolení ve formě správního rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud posuzoval otázku, zda lze kácení původních dřevin, po němž má následovat výsadba nových dřevin, považovat za kácení dřevin za účelem obnovy porostu ve smyslu § 8 odst. 2 zákona. Dle soudu právní úprava nehovoří o povinnosti vysadit při obnově porostu stejný druh dřevin. Postačí, pokud se jedná o dřeviny, při jejichž výsadbě zůstane zachován charakter, jaký měl porost původní. Za obnovu porostu podle § 8 odst. 2 zákona lze tedy považovat takový postup, při němž dochází k úpravě druhové nebo prostorové skladby porostu v určité lokalitě odstraňováním původních dřevin a jejich nahrazením novými dřevinami stejného charakteru, aniž je třeba, aby nové dřeviny byly vždy výlučně stejného druhu. Původní porost je tak nahrazován novou generací dřevin při zachování téhož charakteru dřevin za účelem dosažení trvalé udržitelnosti porostu v dané lokalitě. To bylo v projednávaném případě splněno.

Nejvyšší správní soud rozsudkem rovněž aproboval postup odvolacího orgánu, dle kterého je na orgánu ochrany přírody, aby podání žadatele věcně posoudil a zvolil správný režim kácení. O kácení, které naplňuje podmínky oznamovacího režimu dle § 8 odst. 2 zákona, tak nemůže být rozhodováno dle obecné úpravy povolení kácení dřevin správním rozhodnutím dle § 8 odst. 1 zákona.

 

Judikatura Soudního dvora EU

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-659/20 ET proti Ministerstvu životního prostředí, ze dne 8. 9. 2022

ET je chovatel papoušků, který žádal o udělení výjimky ze zákazu obchodních činností pro pět exemplářů papouška ary hyacintového narozených v roce 2014 z jeho chovu. Prarodiče těchto papoušků byli nejprve dovezeni do Bratislavy a poté v červnu 1993 převezeni do ČR, a to za okolností neslučujících se s úmluvou CITES (prarodiče byli při převozu zabaveni). Krajský úřad výjimku neudělil, přičemž vycházel ze stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, podle něhož nebylo možné se ubezpečit o založení tohoto hejna v souladu se zákonnými ustanoveními.

Nejvyšší správní soud se Soudního dvora tázal, zda v souladu s unijním právem zahrnuje pojem „chovné hejno“ (čl. 1 bod 3 nařízení č. 865/2006) rovněž předky exemplářů chovaných v chovném zařízení, kteří nebyli tímto zařízením nikdy vlastněni ani drženi. Soudní dvůr konstatoval, že v rámci úmluvy CITES se k registraci zařízení pro chov v zajetí vyžaduje přesná identifikace takového zařízení, jeho vlastníka a správce a dále objektů, v nichž je stádo (hejno) umístěno. Tento pojem „zařízení“ tedy nelze v rámci nařízení č. 865/2006 chápat jako pouhý chovný proces oddělený od jakéhokoli konkrétního fyzického objektu. Pojem „chovné hejno“ tudíž nezahrnuje předky, kteří nebyli dotyčným chovným zařízením nikdy vlastněni ani drženi. Prarodiče papoušků tak nelze považovat za součást chovného hejna v držení ET, neboť ten jej nikdy nevlastnil ani nedržel.

Nejvyšší správní soud se dále tázal, zda unijní právo brání tomu, aby chovatelem držený exemplář ary hyacintového mohl být považován za narozený a odchovaný v zajetí, jestliže jeho předci, kteří nejsou součástí chovného hejna tohoto chovatele, byli získáni jinou osobou v rozporu s platnými zákonnými ustanoveními nebo způsobem, který je na újmu přežití příslušného druhu ve volné přírodě. Soudní dvůr zdůraznil, že obchod s exempláři druhů ohrožených vyhubením musí být předmětem zvlášť přísných opatření, aby nadále neohrožoval jejich přežití, a může být povolován jen za výjimečných okolností. Za účelem zodpovězení této otázky je třeba zohlednit stav daného druhu v okamžiku odchytu. Jestliže byl tento druh v dané době zahrnut do přílohy I úmluvy CITES, jako je tomu v projednávané věci, je třeba za každých okolností vycházet z toho, že jeho odchycení je na újmu přežití daného druhu ve volné přírodě, a žádný členský stát nesmí mít možnost udělit výjimku ze zákazu prodeje exemplářů vzešlých z tohoto předka.

Soudní dvůr nevzal v potaz argumenty ET, že uvádění na trh může vést ke snížení počtu odchytů exemplářů těchto druhů ve volné přírodě. Uvádění na trh naopak přispívá k vytváření, zachovávání či rozšiřování trhu, na němž mají být takové exempláře pořizovány. K odlišnému závěru nemohou vést ani argumenty ohledně ochrany legitimního očekávání ET, že s potomky svého chovného hejna bude moct obchodovat. Ani v případě, kdy by správní orgán dospěl k závěru, že založení chovného hejna bylo ke dni jeho získání legální, nemohl by tento závěr sám o sobě stačit k tomu, aby bylo umožněno udělení výjimky ze zákazu prodeje exemplářů vzešlých z tohoto hejna. Je totiž ještě zapotřebí ujistit se o tom, že založení tohoto chovného hejna nebylo na újmu přežití daného druhu ve volné přírodě.

 

Metodické dokumenty

Metodika samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení s názvem „Systém indikátorů rizik přírodních požárů včetně návodu na použití integrovaného předpovědního systému“ a „Doporučená adaptační a mitigační opatření v rizikových oblastech výskytu přírodních požárů s přihlédnutím k měnícímu se klimatu

(Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXXII, září 2022, částka 6, č. j. MZP/2022/050/465)

MŽP vydalo dvě metodiky, které mají pomoci při přijímání cílených opatření pro prevenci přírodních požárů. Kladou si za cíl poskytnout ucelený návod k posouzení míry rizika ohrožení zejména lesních a zemědělských porostů v krajině v důsledku změn charakteristik požárního počasí; identifikaci míry aktuální míry rizika vzniku přírodních požárů a jeho bezprostřední předpovědi; poskytnout metodické vedení k použití portálu www.firerisk. cz; jakož i představit vhodná hospodářská a technická opatření k prevenci vzniku požáru a jeho šíření.

Společný metodický výklad odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k některým ustanovením zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

(Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXXII, září 2022, částka 6, č. j. MZP/2022/050/465)

Ministerstvo jako příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu vypracovalo výklad vybraných ustanovení zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, spolu se stanovisky k posuzování vlivů na životní prostředí; k obecnému využití jednotlivých tříd ochrany zemědělské půdy a k problematice fotovoltaických elektráren ve vazbě na ochranu zemědělského půdního fondu.

Metodický pokyn MŽP pro postup při vyhodnocování vlivu výroby technického sněhu a jeho používání na biologické složky životního prostředí ve zvláště chráněných územích

(Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXXII, září 2022, částka 6, č. j. MZP/2022/050/465)

Metodický pokyn je určen pro orgány ochrany přírody jako metodický návod k provedení věcných úvah, které by měl příslušný orgán ochrany přírody zvažovat ve správním řízení o povolení záměru, v rámci kterého bude realizována výroba a aplikace technického sněhu ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech a ve významných krajinných prvcích.

Metodický pokyn je určen také pro vodoprávní úřady jako návod k provedení věcných úvah, které by měl příslušný vodoprávní úřad zvažovat při stanovení minimálního zůstatkového průtoku při odběrech vody z vodních toků za účelem výroby technického sněhu ve zvláště chráněném území tak, aby hodnota zůstatkového průtoku zajistila nezhoršení stabilizační funkce vodního toku a významně neovlivnila dosažení či udržení příznivého stavu předmětů ochrany daného zvláště chráněného území, případně aby byly negativní dopady minimalizovány.    ■

- - - -

Uvedené dokumenty včetně příloh jsou uveřejněny na webu Ústředního seznamu ochrany přírody (http://drusop.nature.cz/).

Aktuality sestavuje Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR, kontakt: paula.filipova@nature.cz