Nové právní předpisy

Ochrana přírody 4/2024 — 29. 8. 2024 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

autoři: Samostatné právní oddělení AOPK ČR

Právní předpisy:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869

Výsledná kompromisní podoba nařízení stanoví pravidla, která mají pomoci dlouhodobé a trvalé obnově biologicky rozmanitých a odolných ekosystémů v pevninských i mořských oblastech členských států EU. Nařízení má přispět k dosažení cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a neutrality z hlediska degradace půdy. Dalším cílem nařízení je přispět k posílení potravinového zabezpečení a k plnění mezinárodních závazků Unie. Toto nařízení stanoví právní rámec, na jehož základě členské státy EU zavedou účinná a územně specifikovaná opatření na obnovu, aby společně pokryly v rámci oblastí a ekosystémů spadajících do sféry působnosti tohoto nařízení do roku 2030 alespoň 20 % pevninských oblastí a alespoň 20 % mořských oblastí a do roku 2050 všechny ekosystémy, které obnovu potřebují.

Platnost: 18. srpna 2024

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 207/2024 Sb. o přijetí změny přílohy II Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě

Příloha II Protokolu se zabývá otázkami ochrany původní fauny a flóry Antarktidy. Definuje mj., co se rozumí škodlivým zasahováním do tamější fauny a flóry a z jakých důvodů a za jakých podmínek je mohou příslušné orgány povolit. Příloha II obsahuje též zákaz vysazování nepůvodních druhů a pravidla pro předcházení riziku zavlékání nepůvodních organismů včetně patogenních mikroorganismů.

Platnost pro Českou republiku: 21. května 2024 

Zákon č. 182/2024 Sb. ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Spěšně připojeným legislativním „přílepkem“ tzv. havarijní novely vodního zákona je i novela ZOPK, která prostřednictvím nového § 82a ZOPK zakotvuje vyvratitelnou domněnku převažujícího veřejného zájmu a zájmu veřejného zdraví a bezpečnosti pro povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Tato vyvratitelná právní domněnka se obecně uplatní na celém území České republiky, neuplatní se však na území ZCHÚ, EVL, PO a lokalit s výskytem ZCHD národního významu. Příslušná domněnka se rovněž neuplatní pro plánování a výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie využívajících energii vodního toku.

Účinnost: 1. července 2024 (pro „přílepek“ ZOPK), dále zčásti 1. srpna 2024 a zčásti 1. června 2026 

Zákon č. 183/2024 Sb. ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 
Cílem novely je posílení ochrany mimoprodukčních funkcí zemědělské půdy a krajinných prvků. Novela přináší zpřesnění pravidel plošné ochrany zemědělské půdy před závadnými látkami i erozí. Postupně má být (až na výjimky) zakázáno odnímat zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha nebo pro záměry na výrobu solární energie. K záměrům agrovoltaiky bude vyžadován souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; dotčené pozemky mají zůstávat součástí ZPF. Na krajinné prvky definované nařízením vlády č. 307/2014 Sb. (tj. meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí, solitérní dřeviny, příkopy a mokřady) bude nově nahlíženo jako na součásti zemědělské půdy. 

Účinnost: 1. července 2024, zčásti 1. ledna 2025

Vyhláška č. 190/2024 Sb. ze dne 20. června 2024 o podrobnostech provozu některých informačních systémů stavební správy
Prováděcí vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ke stavebnímu zákonu stanoví podrobnosti provozu a datového rozhraní portálu stavebníka, tj. evidenci stavebních postupů, vedení elektronických dokumentací a příslušných infosystémů. Informační systémy stavební správy jsou zde zastřešujícím pojmem pro portál stavebníka, evidenci stavebních postupů, evidenci elektronických dokumentací, informační systém identifikačního čísla stavby a informační systém stavebního řízení.

Účinnost: 1. července 2024

Vyhláška č. 131/2024 Sb. ze dne 17. května 2024 o dokumentaci staveb
Prováděcí vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ke stavebnímu zákonu stanoví závazný obsah různých typů dokumentací souvisejících s povolováním, rozšiřováním a odstraňováním staveb a se změnami využití území. Vyhláška dále stanoví obsahové náležitosti stavebního deníku, jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení. K vyhlášce je připojeno 13 příloh.

Účinnost: 1. července 2024

Vyhláška č. 145/2024 Sb. ze dne 28. května 2024, kterou se mění vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb.
Novelizací vyhlášky Ministerstva vnitra se zvyšuje paušální částka nákladů ukládaná obviněnému v rozhodnutí o přestupku, v němž byl uznán vinným, a to z dosavadní částky 1 000 Kč na 2 500 Kč. Náklady řízení zahájených a pravomocně neskončených před 1. červencem 2024 se stanoví v dosavadní výši (tj. 1 000 Kč).

Účinnost: 1. července 2024

Vyhláška č. 146/2024 Sb. ze dne 31. května 2024 o požadavcích na výstavbu
Prováděcí vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ke stavebnímu zákonu stanoví podrobné požadavky na vymezování pozemků, umisťování staveb a technické požadavky na stavby. Definuje též pojmy pro oblast vodních děl, staveb pro plnění funkcí lesa a staveb pro zemědělství. Technické požadavky na stavby jsou upřesněny ve 13 přílohách; poslední příloha č. 14 obsahuje seznam ČSN přiřazených k příslušným ustanovením vyhlášky.

Účinnost: 1. července 2024

Vyhláška č. 149/2024 Sb. ze dne 30. května 2024 o provedení některých ustanovení stavebního zákona 
Tato vyhláška upravuje formulář návrhu na stanovení ochranného pásma a formuláře žádostí o různorodé právní akty stavebního úřadu (např. žádost o povolení stavby apod.). Dále vyhláška upravuje detaily kontrol na úseku stavebního řádu (např. vzor průkazu zaměstnance provádějícího kontrolu), věnuje se autorizovaným inspektorům a systému stavebně technické prevence. Připojeno je 18 příloh. 

Účinnost: 1. července 2024

Vyhláška č. 157/2024 Sb. ze dne 10. června 2024 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu 
Další vyhláška ze série prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, jejich rozsah a formu pro území kraje a jejich úplné aktualizace předkládané k projednání radě kraje, dále pak formáty údajů o území a podmínky jejich poskytování, náležitosti obsahu a strukturu zadání zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu a konečně náležitosti obsahu zadání změny územně plánovací dokumentace. Vyhláška dále stanoví obsah jednotného standardu územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územních opatření a požadavky na strojově čitelný formát územní studie. 

Účinnost: 1. července 2024

Vyhláška č. 227/2024 Sb. ze dne 19. července 2024 o rozsahu a obsahu projektové dokumentace staveb dopravní infrastruktury
Tato vyhláška stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavby pozemních komunikací (tj. dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací), pro stavby dráhy a civilní letecké stavby.

Účinnost: 1. srpna 2024

Mezi důležité úkoly obnovy přírody patří revitalizace odvodněných údolních niv. Foto Martin Dušek

Judikatura zahraničí:

Rozsudek Soudního dvora EU (druhého senátu) ze dne 25. dubna 2024, Sweetman, C-301/22
Soudní dvůr EU rozhodoval o předběžné otázce podané Vrchním soudem Irské republiky v řízení ve věci Peter Sweetman vs. An Bord Pleanála (irský úřad, který udělil společnosti chovající lososy povolení odebírat vodu z irského jezera Loch an Mhuilinn; jezero má rozlohu 0,083 km²). Pan Sweetman se proti úřednímu povolení odvolal. Tvrdil, že povolení je v rozporu s článkem 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (rámcové směrnice o vodách), který ukládá provádět nezbytná opatření k zabránění zhoršování stavu dotčeného jezera. Soudní dvůr řešil dvě předběžné otázky: zda existuje povinnost charakterizovat a klasifikovat jezera menší než 0,5 km² a stanovit a monitorovat jejich ekologický stav a zda se povinnosti dosáhnout dobrého stavu povrchových vod a zabránit jejich zhoršování vztahují na tyto vody. Na obě otázky odpověděl soud záporně. Přijal však výklad, podle něhož se základní povinnosti podle směrnice sice nevztahují na útvary povrchových vod o výměře nižší než 0,5 km², zároveň je však třeba vždy zohlednit, že vodní útvary jsou často propojené. Při schvalování záměru na menším vodním útvaru je proto třeba vždy uvážit možný vliv záměru na propojené vodní útvary, na něž se již uvedené povinnosti podle rámcové směrnice o vodách vztahovat mohou. Požadavky směrnice (zejména požadavek zabránit zhoršení stavu, zajistit dosažení alespoň dobrého stavu a zajistit soulad záměru s opatřeními v rámci programu pro danou oblast povodí) se proto uplatní. 

Judikatura Česká republika:

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2024, č. j. 25 Cdo 2069/2023
Případ se týkal zohlednění stromů při znaleckém ocenění pozemku, na němž se stromy nacházejí. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že přítomnost rostlinstva má vliv na cenu pozemku, což je třeba zohlednit při jeho oceňování bez ohledu na okolnost, zda se jedná o porost trvalý, či nikoliv, zda porost na pozemku „vzešel“ ze semen, anebo ze sazenic přesazených z jiného pozemku (jednalo se o dočasnou plantáž „vánočních“ stromků). Měla-li podle soudu žalovaná znalecká kancelář vykonávající znaleckou činnost patřičné oprávnění v příslušném oboru a odvětví ve smyslu tehdy účinné vyhlášky č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti, pro ocenění stromků, dopustila by se neoceněním stromků porušení povinnosti vykonávat znaleckou činnost řádně; tato povinnost přitom vyplývá přímo ze zákona.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. června 2024, č. j. 6 As 227/2023
V tomto rozsudku NSS potvrdil, že Nálezová databáze ochrany přírody je spolehlivým důkazním prostředkem použitelným v přestupkovém řízení. Žalobci provedli nedovolené terénní úpravy horské louky s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a před správními soudy namítali nevěrohodnost záznamů o výskytu vemeníku zelenavého v aplikaci BioLog. Vyjádřili též pochybnosti ohledně spolehlivosti procesu přenášení údajů z BioLoga do Nálezové databáze (zda se tak nestalo až účelově v době konání správního řízení vedeného Správou Krkonošského národního parku). NSS vysvětlil, že odborná pracovnice nejprve údaje o rostlinách zadala do aplikace BioLog, načež byly zaevidovány rovněž do Nálezové databáze ochrany přírody a ověřeny odbornými garanty. V tomto postupu NSS nespatřuje nic nezákonného, údaje z databáze lze v přestupkovém řízení použít.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. června 2024, č. j. 8 As 88/2023
Nejvyšší správní soud se v této kauze zabýval zásadami tvorby honiteb ve smyslu § 17 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Řešil otázku, zda oborní plot představuje nepřekonatelnou překážku pohybu zvěře a zda bude zachována souvislost honebních pozemků i při umístění oborního plotu uvnitř honitby v jejím širším smyslu; zvěř by totiž měla mít možnost průchodu honitbou, aniž by byla vystavena nebezpečí při pokusu překonat eventuální překážku. Zákon o myslivosti definuje oboru jako druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat. Ze zákona tedy vyplývá požadavek, aby oplocení takové obory zabraňovalo chované zvěři toto oplocení překonávat. A nejde přitom jen o oborní oplocení jako fyzickou překážku pohybu, ale i o bezpečnost zvěře jako jednu ze zásad mysliveckého hospodaření, ke kterým se má při stanovování honebních hranic přihlížet. Oborní plot přitom nelze zaměňovat např. s dočasnou oplocenkou nové lesní výsadby ani se zemědělským ohradníkem, neboť ten svou výškou zabraňuje v pohybu hospodářským zvířatům, ne však spárkaté zvěři.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že oborní oplocení narušuje souvislosti honebních pozemků. K honitbě, která je tvořena oborou, tedy nelze přičlenit nové pozemky, ledaže dojde k přestavbě oborního oplocení tak, aby přičleňované pozemky fakticky rozšířily oplocenou plochu obory. Není-li taková přestavba možná, pak by správní orgán měl posuzované pozemky, s přihlédnutím k zásadám mysliveckého hospodaření, přičlenit k jiné honitbě, i kdyby s touto honitbou neměly nejdelší společnou hranici (a nelze-li postupovat ani tímto způsobem, pak správní orgán výjimečně může prohlásit tyto pozemky za nehonební). Oborní oplocení přitom nemusí přesně kopírovat hranice schválené honitby; postačí, pokud je s ohledem na konkrétní prostorové možnosti přiměřeně následuje. 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. června 2024, č. j. 6 As 166/2023
NSS řešil společně podanou kasační stížnost environmentálního spolku a fyzické osoby, kteří shodně namítali, že mají podle § 38a ZOPK právo připomínkovat zásady péče národního parku Šumava (tj. dokument, který je dle ZOPK přijímán za účelem zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany národních parků), avšak toto své právo nemohli realizovat. Žalobci se u městského soudu domáhali ochrany před nezákonným zásahem, který spočíval v tom, že MŽP zásady péče NP Šumava na období 2022–2040 schválilo, aniž by Rada NP akceptovala podané připomínky žalobců k projednávanému dokumentu. Městský soud žalobu zamítl a NSS při posuzování kasační stížnosti následně zkoumal tzv. aktivní procesní legitimaci žalobců (tj. zda byli oprávněni žalobu podat, či ne), neboť právě její nedostatek byl důvodem pro zamítnutí žaloby. Městský soud totiž neidentifikoval žádné právo žalobců, do něhož by mohlo být zasaženo. NSS si proto kladl otázku, zda schválení zásad péče může přímo zasáhnout do práva jednotlivců na příznivé životní prostředí. Ačkoli zásady péče jsou koncepčním odborným dokumentem (obdobně jako plány péče) a nejsou nástrojem právní regulace závazné pro fyzické a právnické osoby, nevyplývá z toho ještě, že by nemohly představovat přímý zásah do veřejných subjektivních práv. Zásady péče slouží k výkonu vrchnostenské správy a z pohledu orgánů ochrany přírody jde o závazný dokument. Schválení zásad péče proto může přímo zasáhnout do práv jednotlivců na příznivé životní prostředí. 

Na související otázku, zda lze prostřednictvím správního soudnictví napadat zásady péče o národní park a zda tak lze činit konkrétně prostřednictvím zásahové žaloby, NSS odpověděl rovněž kladně, ačkoli otázka, zda zásahem správního orgánu bylo zasaženo do právní sféry konkrétní osoby, je otázkou detailnější. V předloženém případě tedy žalobkyně (fyzická osoba) musí tvrdit a také prokázat dotčení své právní sféry; ohledně žalobce (zájmového spolku) se však jeho aktivní legitimace předpokládá, a to z důvodu zájmu o účast na environmentálním rozhodování.

Malé vodní toky nejsou vhodné pro výstavbu hydroelektráren. Foto Michael Hošek

Další dokumenty: 

Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o přijetí Zásad regulace netýkavky žláznaté a Zásad regulace klejichy hedvábné
MŽP jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody ve smyslu § 79 odst. 6 ZOPK zajistilo projednání a přijalo dne 24. července 2024 (protokol č. j. MZP/2024/630/1779) Zásady regulace netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) v České republice a zároveň přijalo téhož dne (protokol č. j. MZP/2024/630/1780) Zásady regulace klejichy hedvábné (Asclepias syriaca) v České republice. Kompletní text dokumentů je zveřejněn na webových stránkách ministerstva: Odborné podklady a metodiky – Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz). 

Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o schválení Záchranného programu pro raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) v České republice
MŽP jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody příslušný podle ustanovení § 79 odst. 3 písm. p) ZOPK posoudilo a dne 12. července 2024 schválilo „Záchranný program pro raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) v České republice“ (č. j. MZP/2024/630/840), který zpracovala AOPK ČR ve spolupráci s externími odborníky. Kompletní text záchranného programu je uveřejněn na webových stránkách AOPK ČR: Rak kamenáč (zachranneprogramy.cz). 

Dočasný metodický pokyn MŽP č. j. MZP/2024/610/1970 ze dne 15. 7. 2024
MŽP tímto metodickým pokynem stanovuje postup orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při ochraně zemědělské půdy před erozí ve smyslu vyhlášky č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí. Pokyn specifikuje dočasný režim ochrany zemědělské půdy před erozí a postup orgánů ochrany ZPF za účelem sjednocení praxe tak, aby byly zajištěny požadavky na ochranu ZPF podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Pokyn se věnuje i postupu orgánů ochrany ZPF v řízení o žádosti o změnu trvalého travního porostu na ornou půdu.

Ústřední seznam ochrany přírody (https://drusop.nature.cz):

 

Kód ÚSOP		Kategorie		Název chráněného území		Kraj		Datum vyhlášení/zrušení		Poznámka
117		PP		Hošťálka		Jihomoravský		14. 03. 2024		přehlášení
399		PP		Sluňáky		Ústecký		22. 03. 2024		přehlášení
663		PP		Buky na Bouřňáku		Ústecký		17. 10. 2022		přehlášení
900		PP		Pavlečkova skála		Olomoucký		11. 03. 2024		přehlášení
1012		PP		Na Kozénku		Olomoucký		07. 03. 2024		přehlášení
1508		PP		Kokrháč		Ústecký		22. 03. 2024		přehlášení
1509		PP		Vinařský rybník		Ústecký		22. 03. 2024		přehlášení
2429		PP		Brániska		Olomoucký		07. 03. 2024		přehlášení
6256		PP		Hovězí skály		Ústecký		07. 09. 2022		nové vyhlášení
6257		PP		Mědník		Ústecký		02. 11. 2023		nové vyhlášení
6258		PP		Najštejnské bučiny		Ústecký		07. 09. 2022		nové vyhlášení
6259		PP		Pekelské údolí		Ústecký		17. 10. 2022		nové vyhlášení
6260		PR		Pražská pole		Ústecký		06. 03. 2024		nové vyhlášení
6261		PP		Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem		Ústecký		09. 02. 2024		nové vyhlášení
6262		PP		Vlčice		Ústecký		28. 01. 2022		nové vyhlášení
6263		SCHU		Odkaliště Tušimice		Ústecký		23. 05. 2023		nové vyhlášení
833		PP		Horní Nekolov		Vysočina		20. 03. 2024		přehlášení
870		PP		Hájky		Vysočina		04. 04. 2024		přehlášení
959		PP		Čertův kámen		Vysočina		04. 04. 2024		přehlášení
1416		PR		U Hájenky		Vysočina		04. 04. 2024		přehlášení
6264		PP		Ráječek		Jihomoravský		28. 02. 2024		nové vyhlášení

 

 

Aktuality sestavuje Sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR (Olga Svobodová, Ph.D., olga.svobodova@nature.cz)

(Věstník MŽP, roč. XXXIV, červenec 2024, částka 5, č. j. MZP/2024/080/301)    ■

- - - -
Aktuality sestavuje SOPAK AOPK ČR (Olga Svobodová, Ph.D., olga.svobodova@nature.cz)