Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Nové právní předpisy

Ochrana přírody 4/2022 25. 8. 2022 Kulér-Nové právní předpisy Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny

autorka: Samostatné právní oddělení AOPK ČR

Přehled vybraných aktualit z období červen–červenec 2022

Právní předpisy

Nařízení vlády č. 145/2022 Sb., o stanovení vybraných nepůvodních druhů ryb, k jejichž vysazování v rybářském revíru se nevyžaduje povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny (nařízení vlády o vybraných nepůvodních druzích ryb)

Nařízení stanoví seznam nepůvodních druhů ryb, jejichž vysazování v rybářském revíru nepodléhá samostatnému povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajiny podle § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Navzdory vydanému nařízení však platí, že pokud je v rámci výkonu rybářského práva povolováno i vysazování nepůvodních druhů ryb, musí si rybářský orgán vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody dle § 8 odst. 6 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, resp. jen po dohodě s orgánem ochrany přírody stanovit podmínky ve výběrovém řízení o povolení výkonu rybářského práva podle § 9 odst. 9 tohoto zákona.

Na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací platí speciální právní úprava zákazů rozšiřování nepůvodních druhů bez ohledu na úpravu v nařízení.

Účinnost od 1. 7. 2022

Nařízení vlády č. 152/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu

Novelou došlo k doplnění nařízení o EVL Louky u Přelouče. Novelizace je pouze formálním krokem, neboť lokalita již byla projednaná a následně vládou schválená v národním seznamu a Evropskou komisí zařazená do evropského seznamu.

Účinnost od 29. 6. 2022

Vyhláška č. 172/2022 Sb., o Chráněné krajinné oblasti Blanský les

Vyhláška nahrazuje dosavadní vyhlašovací dokumentaci novým zřizovacím předpisem.

Vyhláška zpřesňuje hranice CHKO, nastavuje potřebné bližší ochranné podmínky pro činnosti, které by mohly negativně ohrozit předměty ochrany CHKO a zajišťuje ochranu evropsky významné lokality Blanský les.

Účinnost od 1. 7. 2022

Vyhláška č. 173/2022 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Blanský les

Vyhláška vymezuje novou zonaci CHKO Blanský les. Vyhláškou došlo ke zpřesnění lokalizace jednotlivých zón a k rozdělení CHKO do čtyř zón odstupňované ochrany místo původních tří.

Účinnost od 1. 7. 2022

Vyhláška č. 186/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, a vyhláška č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů pohromami z povinnosti posuzování vlivů na a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa

Vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, je zejména doplněna o ustanovení týkající se nového způsobu zařizování lesních hospodářských plánů metodou „zjišťování stavu lesa na inventarizačních plochách“.

Ve vyhlášce č. 456/2021 Sb. se nahrazuje příloha č. 1 kvůli odstranění výkladové nejasnosti.

Účinnost od 1. 1. 2023, s výjimkou části druhé novely
(změna vyhlášky č. 456/2021 Sb.),
která nabývá účinnost již od 1. 7. 2022

Vyhláška 213/2022 Sb., o ochraně vybraných druhů šelem a lidoopů při chovu

Jedná se o novou právní úpravu, která v souladu se zmocněním obsaženým v § 14c odst. 4 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, upravuje podmínky chovu vybraných druhů šelem a lidoopů, požadavky na konstrukci, zabezpečení, velikost a vybavení prostor, podmínky ustájení, a požadavky na pomůcky, krmení a napájení vybraných druhů šelem a lidoopů. Vyhláška se týká všech lidoopů a vybraných šelem stanovených v příloze zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

Účinnost 1. 8. 2022

Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky č. 3/2022 Sb., o vyhlášení přírodní památky Rudice-Seč

Agentura na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Rudice u Blanska vyhlásila přírodní památku Rudice-Seč a stanovila její bližší ochranné podmínky.

Účinnost od 5. 7. 2022

Judikatura evropského soudního dvora

Rozsudek soudního dvora ve věci C-661/20 Evropská komise proti Slovenské republice ze dne 22. 6. 2022

Soudní dvůr rozhodoval o žalobě Evropské komise proti Slovenské republice z důvodu porušení ustanovení směrnice Rady 92/43/ EHS, o stanovištích a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně ptáků. Komise žalobu podala v návaznosti na stížnosti týkající se nadměrné lesní těžby ve 12 zvláště chráněných oblastech určených pro ochranu tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), která ovlivnila stav ochrany tohoto druhu.

Soudní dvůr rozhodl, že Slovenská republika porušila ustanovení směrnice o stanovištích tím, že vyjmula programy údržby lesů a jejich změny, nutnou těžbu, jakož i opatření určená k předcházení hrozbám pro lesy a odstraňování následků  škod  způsobených  přírodními pohromami z povinnosti posuzování vlivů na lokality Natura 2000. Soud zdůraznil, že článek 6 odst. 3 směrnice o stanovištích neumožňuje členskému státu, aby přijal vnitrostátní pravidla, která by obecně vyloučila určité plány nebo projekty z povinnosti posoudit jejich důsledky pro dotčenou lokalitu.

Slovensko dále porušilo ustanovení směrnice tím, že nepřijalo vhodná opatření k zabránění poškozování stanovišť a významného vyrušování ve zvláště chráněných oblastech určených pro ochranu tetřeva hlušce. Intenzivní a rozsáhlá těžba dřeva a používání pesticidů v boji proti podkornímu hmyzu přispěly k významnému úbytku populace tohoto druhu v oblastech určených pro jeho ochranu (pokles až o 49,4 % mezi roky 2004 a 2019, s nejvyšším úbytkem zaznamenaným v Nízkých Tatrách). Přijatá opatření byla s ohledem na ekologické požadavky druhu nesystematická, nebyla prováděná na všech stanovištích a omezovala se na kusá opatření přijatá primárně na základě stížností jednotlivců nebo nevládních organizací. Řada dalších opatření předložená Slovenskem byla pouze ve fázi projektů a nedosahovala úrovně „vhodných opatření“ ve smyslu směrnice o stanovištích.

Slovensko nakonec v rozporu se směrnicí o ochraně ptáků nepřijalo ve zvláště chráněných oblastech určených pro ochranu tetřeva hlušce za účelem zajištění jeho přežití a rozmnožování v jeho areálu rozšíření zvláštní opatření ochrany jeho stanovišť. Soud připomenul, že dle čl. 4 odst. 1 směrnice označení území jako „zvláště chráněná oblast“ za účelem zachování určitého druhu předpokládá trvalé zachování základních charakteristik stanoviště v příslušné lokalitě, jehož cílem je přežití dotčeného druhu a jeho reprodukce. Nemá-li být zbaveno veškerého užitečného účinku, vyžaduje dané ustanovení nejen přijetí ochranných opatření nezbytných pro zachování příznivého stavu ochrany stanovišť  a druhů  chráněných v dotyčné lokalitě, ale také – a především – jejich účinné provádění.

Slovensko sice připravilo určité návrhy s cílem zajistit ochranu stanovišť tetřeva (např. rozdělení národního parku „Muránska planina-Stolica“ do zón nebo vytvoření přírodní rezervace „Pralesy Slovenska“), jedná se však pouze o návrhy, které v době podání žaloby byly nebyly schváleny, tím méně pak realizovány. Další opatření přijatá v návaznosti na rozhodnutí orgánů ochrany přírody měla jen dočasnou povahu a nemohou tak poskytnout trvalou záruku zachování příznivého stavu ochrany stanovišť tetřeva.

Metodické dokumenty

Sdělení  odboru  druhové  ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů

doporučených opatření pro evropsky významné lokality (Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXXII, červen 2022, částka 4, č. j. MZP/2022/050/358);

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo aktualizaci souhrnu doporučených opatření pro následující evropsky významné lokality: Běšický chochol, Boletice, Čerchovský les, Dolní Ploučnice, Drnholecký luh, Hlubocké obory, Krušnohorské plató, Moravská Dyje, Očov, Ohře, Řeka Rokytná, Údolí Jizery a Kamenice, V Lisovech; a souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Závišínský potok.

Uvedené dokumenty včetně příloh jsou uveřejněny na webu Ústředního seznamu ochrany přírody (http://drusop.nature.cz/).

Aktuality sestavuje Samostatné právní oddělení pro veřejnou správu AOPK ČR, 
kontakt: _8HvRW-a7bCy.Z4WHgnD_b94Ys