Právo v ochraně přírody

Ochrana přírody 3/2025 26. 6. 2025 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Novela zákona k náhradám škod schválena

autorka: Jindřiška Jelínková

Novela zákona k náhradám škod schválena

V rámci zákona č. 70/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dochází k 1. lednu 2026 i ke změně zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Tato změna byla vyvolána zejména potřebou řešit efektivně vyplácení náhrad škod způsobených vlkem na hospodářských zvířatech.

Podklady pro zpracování novely zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy (dále jen „zákon“), byly Ministerstvem životního prostředí společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zpracovány již v roce 2021, ale nepodařilo se je prosadit mezi priority v legislativním procesu. Připomeňme, že zákon představuje poměrně silný nástroj ke zmírnění konfliktního potenciálu vybraných zvláště chráněných druhů, které svými životními projevy působí škody na majetku (zejména s ohledem na zemědělské a lesní hospodaření) nebo zdraví. Řeší náhradu škod způsobených velkými šelmami (vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid), vydrou říční, bobrem evropským, losem evropským a po přechodnou dobu kormoránem velkým (jakkoli již od roku 2013 není řazen mezi zvláště chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.).

Mezi klíčové nedostatky stávajícího zákona patří zejména:

  • Náročný způsob administrace škod. Škodu šetří místně příslušný orgán, kterým je obec s rozšířenou působností, nebo správa CHKO, nebo správa národního parku. Protokol z místního šetření zasílá místně příslušný orgán na krajský úřad, kde také poškozený žádá o náhradu škody. Nárok na náhradu škody posuzuje krajský úřad, který ji následně vyplácí z prostředků státního rozpočtu, které krajským úřadům poskytuje Ministerstvo financí. Důsledkem je časová prodleva, kdy náhradu škody může poškozený získat měsíce po podání žádosti.
  • Lhůty pro podávání žádostí. Zákon stanoví stejný proces pro hlášení škod jednorázových (škoda vlkem na hospodářských zvířatech) i kontinuálních (škoda vydrou na rybách, bobrem na dřevinách).
  • Okruh příjemců náhrad škod. Vysoké procento náhrad škod spočívá ve vyplácení škod státním subjektům (zejména škody bobrem na dřevinách státnímu podniku Lesy ČR), což v reálu znamená přesouvání prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu.
  • Nedostatečný okruh poskytovaných náhrad. Např. u škod vlkem je možné hradit škodu pouze na vybraných druzích domestikovaných zvířat, mezi které nejsou zahrnuty farmové chovy zvěře, na kterých se škody také dějí. Neaktuální je také výše náhrad na životě a zdraví člověka.
  • Podmínky pro získání nároku na náhradu škody. Chybí podmínka pro minimální zabezpečení hospodářských zvířat před útoky vlka obecného a dochází tak k vyplácení náhrad za škody na zvířatech, která byla zabezpečena maximálně proti rozutečení. Pro vlka tak znamenala velmi snadnou kořist a zároveň pozitivní stimul pro opakované škody na špatně zabezpečených zvířatech. Ve svém důsledku je tento přístup podněcováním rozvoje nežádoucího chování vlků.
  • Zákon nestanoví podmínku pro chov hospodářských zvířat dle plemenářského zákona (evidované chovy), vyžaduje pouze prokázání vlastnického vztahu k chovaným zvířatům. Vyplácí se tak škody i v chovech, které jsou v rozporu s jiným právním předpisem.

Některé nedostatky legislativy byly vyřešeny prováděcí vyhláškou č. 126/2021 Sb., zejména možnost uplatnit náklady za kafilerii (u škod vlkem), možnost využití ceníku vybraných hospodářských zvířat uveřejněného ve Věstníku MŽP pro stanovení výše škody nebo stanovení výše škody na travním porostu/seně, specifikace škod na lesním porostu kompenzovaných zákonem (bobr) a stanovení, resp. upřesnění postupu výpočtu škody na rybách (vydra). Mnoho úprav však vyžadovalo změnu samotného zákona.

Výše vyplacených náhrad za škody působené jednotlivými druhy mezi roky 2013–2024 (částky uvedeny v tisících Kč). Zdroj Ministerstvo financí

rok

vydra

kormorán

bobr

los

vlk

rys

medvěd

celkem/rok

2013

12 909

50 677

4 661

0

34

255

0

68 536

2014

10 344

4 868

13 755

214

99

88

9

29 377

2015

15 163

491

7 707

6

102

143

4

23 616

2016

13 643

0

6 197

0

293

119

0

20 252

2017

16 717

0

6 096

91

788

184

0

23 876

2018

22 793

0

4 985

0

1 530

129

164

29 601

2019

21 719

37 212

2 874

0

5 612

304

600

38 116

2020

23 803

73 612

5 485

0

6 196

213

34

109 343

2021

23 070

50 485

7 239

0

5 338

258

0

86 390

2022

33 736

50 547

3 343

0

9 580

493

0

97 699

2023

29 866

72 198

5 147

0

10 054

313

0

117 578

2024

38 895

76 701

6 467

0

11 643

346

0

134 052

celkem/druh

262 658

416 791

73 956

311

51 269

2 845

811

778 436

 

 

Víceřadé pevné oplocení s elektrickým ohradníkem.

Víceřadé pevné oplocení s elektrickým ohradníkem. Foto Jindřiška Jelínková

S postupným nárůstem vlčí populace a s problémy vyvstávajícími s procesem posuzování škod vlkem se na základě dohody ministrů životního prostředí a zemědělství podařila v roce 2025 prosadit v rámci novely veterinárního zákona změna zákona k náhradám škod týkající se zejména vlčí tematiky, resp. škod vlkem na hospodářských zvířatech. Nový zákon č. 70/2025 mění zákon č. 166/1999 Sb. (veterinární zákon) a ve své 7. části upravuje i vybrané části zákona k náhradám škod. Mezi klíčové změny patří zejména:

  • výčet domestikovaných druhů zvířat, za něž je škoda hrazena, je rozšířen na všechny druhy hospodářských druhů zvířat (výčet podle plemenářského zákona); dále bude škoda hrazena na všech psech (nikoli pouze na psech určených k hlídání stád),
  • zakotvení vyhlášky (společná vyhláška MŽP a MZe) ke stanovení minimálních parametrů zabezpečení vybraných druhů hospodářských zvířat (především ovcí a koz) před útokem vlka obecného. Výchozím podkladem pro tyto parametry bude Standard péče o přírodu a krajinu 02 006 Ochrana hospodářských zvířat před útoky velkých šelem (www.navratvlku.cz, sekce „Ke stažení“), který je v současné době chovatelské veřejnosti znám, neboť je pokladem pro poskytování dotací z Operačního programu Životní prostředí na pořízení preventivních opatření a zároveň je měřítkem při posuzování nároku na náhradu újmy za ztížení pastvy v důsledku výskytu vlka,
  • stanovení základního principu odpovědnosti a prevence, která koresponduje § 2903 občanského zákoníku, kdy ten, komu hrozí újma, nese ze svého to, čemu mohl zabránit, co mohl odvrátit způsobem přiměřeným okolnostem,
  • prokazování legality chovů z pohledu plemenářského zákona č. 154/2000 Sb. u vybraných druhů hospodářských zvířat při škodě vlkem požadováním výpisu z informačního systému ústřední evidence vedené podle plemenářského zákona v případě turů, ovcí a koz,
  • možnost vyžádání posudku veterinárního lékaře ze strany orgánu šetřícího škodu vlkem v případě pochybností o příčině úhynu hospodářského zvířete (posudek již nebude povinnou přílohou žádosti o náhradu škody),
  • rozlišení postupu ohlášení škody pro případy škod, které je s ohledem na ověření příčin vzniku škody nezbytné řešit bezodkladně (škody způsobené medvědem, rysem či vlkem na hospodářských zvířatech) a ostatní typy škod, kde není významnější nebezpečí z prodlení, případně škody vznikají v delším časovém horizontu (například škody působené bobrem na dřevinách atp.),
  • zakotvení vyhlášky k podobě žádosti o náhradu škody, náležitosti znaleckých a odborných posudků a kvalifikace osob zpracovávajících posudky,
  • úprava náhrady újmy na životě a zdraví osob v souladu s občanským zákoníkem.

V současné době probíhá příprava vyhlášek ke změně zákona tak, aby k lednu 2026 mohl být zákon efektivně uplatňován.    ■

- - - -

Úvodní foto: Funkční zdroj k el. ohradníku je základním předpokladem pro správné fungování (zde zdvojení oplocení jako ochrana proti přeskoku). Foto Jindřiška Jelínková